Fritz Lang: Porovnání verzí
m typo |
m USA->Spojené státy americké |
||
Řádek 8: | Řádek 8: | ||
|místo narození = {{Flagicon|Rakousko-Uhersko}} [[Vídeň]], [[Rakousko-Uhersko]] |
|místo narození = {{Flagicon|Rakousko-Uhersko}} [[Vídeň]], [[Rakousko-Uhersko]] |
||
|datum úmrtí = [[2. srpen|2. srpna]] [[1976]] |
|datum úmrtí = [[2. srpen|2. srpna]] [[1976]] |
||
|místo úmrtí = {{Flagicon|USA}} [[Beverly Hills]], [[Kalifornie]], [[USA]] |
|místo úmrtí = {{Flagicon|USA}} [[Beverly Hills]], [[Kalifornie]], [[Spojené státy americké|USA]] |
||
|přezdívka = |
|přezdívka = |
||
|aktivní roky = [[1919]] – [[1960]] |
|aktivní roky = [[1919]] – [[1960]] |
||
Řádek 30: | Řádek 30: | ||
|další ceny = |
|další ceny = |
||
}} |
}} |
||
'''Friedrich "Fritz" Christian Anton Lang''' ([[5. prosinec|5. prosince]] [[1890]] – [[2. srpen|2. srpna]] [[1976]]) byl [[rakousko|rakouský]] a později [[ |
'''Friedrich "Fritz" Christian Anton Lang''' ([[5. prosinec|5. prosince]] [[1890]] – [[2. srpen|2. srpna]] [[1976]]) byl [[rakousko|rakouský]] a později [[Spojené státy americké|americký]] [[režisér]], [[scénárista]], [[Filmový producent|producent]] a [[herec]]. Jeden z nejznámějších [[emigrant]]ů [[německo|německé]] školy [[expresionismus|expresionismu]] byl [[Britský filmový institut|Britským filmovým institutem]] přezdíván jako "Mistr temnoty".<ref>{{Citace elektronické monografie| url=http://www.bfi.org.uk/features/lang/| titul=Fritz Lang: Master of Darkness|quote=| vydavatel=[[British Film Institute]] }}</ref> Mezi jeho nejslavnější filmy patří průkopnický ''[[Metropolis]]'' (světově nejrozšířejnější [[němý film]]) a ''M'', natočeným před emigrací do [[Spojené státy americké|USA]] ve stylu [[Film noir|noir]]. |
||
== Biografie == |
== Biografie == |
||
Řádek 36: | Řádek 36: | ||
== Filmová kariéra == |
== Filmová kariéra == |
||
V [[Iazaret]]u začal Lang psát krátké příběhy a [[scénář]]e, které koupil [[Filmový producent|producent]] a [[režisér]] [[Joe May]]. [[Erich Pommer]] byl upozorněn na jeho talent a přivedl Langa v roce [[1918]] k firmě Decla jako [[dramaturg]]a. Po svém režijním [[debut]]u ''Vášnivá žena ([[1919]])'' Lang dále působil autorsky. Když spolupracoval opět s Joem Mayem, seznámil se u něj s úspěšnou autorkou [[Thea von Harbou|Theou von Harbou]]. Filmem ''Putující obraz'' začala roku [[1921]] spolupráce, jež skončila roku [[1932]] filmem ''Závěť doktora Mabuse'' a Langovou [[emigrace|emigrací]]. Filmy ''Unavená smrt ([[1921]])'', oba filmy o doktoru Mabusovi ([[1922]], [[1933]]), ''Nibelungové ([[1927]])'' a přirozeně ''[[Metropolis]] ([[1927]])'', stejně jako ''Vrah mezi námi ([[1931]])'' patřily k velkým úspěchům páru, který v letech [[1922]] až [[1933]] žil v manželství. Erich Pommer, který v roce 1933 emiroval do Paříže, uzavřel s Langem smlouvu na zfilmování hry [[Ferenc Molnár|Ference Molnára]] ''Liliom ([[1934]])''. V témže roce, již se smlouvou s [[MGM]], odjel Lang do [[Hollywood]]u. Teprve v roce [[1936]] natočil svůj první americký film. ''Byl jsem lynčován'', film produkovaný MGM neochotně a s nízkým rozpočtem, se stal úspěšným překvapením. Po zkušenostech s MGM se Lang, který patřil od roku 1936 mezi zakladatele [[Protinacistická liga|Protinacistické ligy]], se již nevázal dlouhodobě na jedno studio a pracoval jako nezávislý režisér. Ve spolupráci s [[Bertolt Brecht|Bertoldem Brechtem]] natočil film ''I katové umírají ([[1942]])'', který s filmem ''Hon na člověka ([[1941]])'' a ''Ministerstvo strachu ([[1944]])'' patří k Langovým protifašistickým filmům. V následujících letech natočil Lang v [[USA]] úspěšné [[Filmový žánr|žánrové filmy]], jejichž hodnotu poznalo [[Německo]] teprve po projevech úcty, jež mu složili režiséři [[Nová vlna|Nové vlny]]. Filmy ''Tygr z Ešnapuru ([[1959]])'', ''Indický hrob ([[1959]])'' a ''Tisíc očí doktora Mabuse ([[1960]])'', tedy poslední Langovy filmy, natočené pro Arthur Brauner CCC-Filmkunst, založené na úspěších dvojice Lang/Harbou ve dvacátých letech, se staly propadáky po umělecké i obchodní stránce. Pod režií [[Jean-Luc Godard|Jeana Luca-Godarda]] se naposled objevil Fritz Lang v roce [[1963]] před kamerou po boku [[Brigitte Bardot|Brigitte Bardotové]] a [[Michel Piccoli|Michela Piccoliho]]. Zemřel v roce [[1976]] a pohřben byl v [[Los Angeles]]. |
V [[Iazaret]]u začal Lang psát krátké příběhy a [[scénář]]e, které koupil [[Filmový producent|producent]] a [[režisér]] [[Joe May]]. [[Erich Pommer]] byl upozorněn na jeho talent a přivedl Langa v roce [[1918]] k firmě Decla jako [[dramaturg]]a. Po svém režijním [[debut]]u ''Vášnivá žena ([[1919]])'' Lang dále působil autorsky. Když spolupracoval opět s Joem Mayem, seznámil se u něj s úspěšnou autorkou [[Thea von Harbou|Theou von Harbou]]. Filmem ''Putující obraz'' začala roku [[1921]] spolupráce, jež skončila roku [[1932]] filmem ''Závěť doktora Mabuse'' a Langovou [[emigrace|emigrací]]. Filmy ''Unavená smrt ([[1921]])'', oba filmy o doktoru Mabusovi ([[1922]], [[1933]]), ''Nibelungové ([[1927]])'' a přirozeně ''[[Metropolis]] ([[1927]])'', stejně jako ''Vrah mezi námi ([[1931]])'' patřily k velkým úspěchům páru, který v letech [[1922]] až [[1933]] žil v manželství. Erich Pommer, který v roce 1933 emiroval do Paříže, uzavřel s Langem smlouvu na zfilmování hry [[Ferenc Molnár|Ference Molnára]] ''Liliom ([[1934]])''. V témže roce, již se smlouvou s [[MGM]], odjel Lang do [[Hollywood]]u. Teprve v roce [[1936]] natočil svůj první americký film. ''Byl jsem lynčován'', film produkovaný MGM neochotně a s nízkým rozpočtem, se stal úspěšným překvapením. Po zkušenostech s MGM se Lang, který patřil od roku 1936 mezi zakladatele [[Protinacistická liga|Protinacistické ligy]], se již nevázal dlouhodobě na jedno studio a pracoval jako nezávislý režisér. Ve spolupráci s [[Bertolt Brecht|Bertoldem Brechtem]] natočil film ''I katové umírají ([[1942]])'', který s filmem ''Hon na člověka ([[1941]])'' a ''Ministerstvo strachu ([[1944]])'' patří k Langovým protifašistickým filmům. V následujících letech natočil Lang v [[Spojené státy americké|USA]] úspěšné [[Filmový žánr|žánrové filmy]], jejichž hodnotu poznalo [[Německo]] teprve po projevech úcty, jež mu složili režiséři [[Nová vlna|Nové vlny]]. Filmy ''Tygr z Ešnapuru ([[1959]])'', ''Indický hrob ([[1959]])'' a ''Tisíc očí doktora Mabuse ([[1960]])'', tedy poslední Langovy filmy, natočené pro Arthur Brauner CCC-Filmkunst, založené na úspěších dvojice Lang/Harbou ve dvacátých letech, se staly propadáky po umělecké i obchodní stránce. Pod režií [[Jean-Luc Godard|Jeana Luca-Godarda]] se naposled objevil Fritz Lang v roce [[1963]] před kamerou po boku [[Brigitte Bardot|Brigitte Bardotové]] a [[Michel Piccoli|Michela Piccoliho]]. Zemřel v roce [[1976]] a pohřben byl v [[Los Angeles]]. |
||
== Zajímavosti == |
== Zajímavosti == |
Verze z 23. 12. 2011, 17:10
Šablona:Infobox Herec Friedrich "Fritz" Christian Anton Lang (5. prosince 1890 – 2. srpna 1976) byl rakouský a později americký režisér, scénárista, producent a herec. Jeden z nejznámějších emigrantů německé školy expresionismu byl Britským filmovým institutem přezdíván jako "Mistr temnoty".[1] Mezi jeho nejslavnější filmy patří průkopnický Metropolis (světově nejrozšířejnější němý film) a M, natočeným před emigrací do USA ve stylu noir.
Biografie
Lang se narodil ve Vídni. Rodiči byli městský stavební mistr Anton Lang a jeho žena Paula (oba pocházeli z Moravy). Fritz Lang přerušil studium architektury, aby pokračoval studiem malířství na Vídeňské akademii grafických umění. Přestoupil na Staatliche Kunstgewebeschule (Státní uměleckoprůmyslová škola) v Mnichově. Od roku 1913 žil Lang jako umělecký malíř v Paříži a v roce 1914 se vrátil zpět do Vídně, kde se jako dobrovolník hlásil do první světové války.
Filmová kariéra
V Iazaretu začal Lang psát krátké příběhy a scénáře, které koupil producent a režisér Joe May. Erich Pommer byl upozorněn na jeho talent a přivedl Langa v roce 1918 k firmě Decla jako dramaturga. Po svém režijním debutu Vášnivá žena (1919) Lang dále působil autorsky. Když spolupracoval opět s Joem Mayem, seznámil se u něj s úspěšnou autorkou Theou von Harbou. Filmem Putující obraz začala roku 1921 spolupráce, jež skončila roku 1932 filmem Závěť doktora Mabuse a Langovou emigrací. Filmy Unavená smrt (1921), oba filmy o doktoru Mabusovi (1922, 1933), Nibelungové (1927) a přirozeně Metropolis (1927), stejně jako Vrah mezi námi (1931) patřily k velkým úspěchům páru, který v letech 1922 až 1933 žil v manželství. Erich Pommer, který v roce 1933 emiroval do Paříže, uzavřel s Langem smlouvu na zfilmování hry Ference Molnára Liliom (1934). V témže roce, již se smlouvou s MGM, odjel Lang do Hollywoodu. Teprve v roce 1936 natočil svůj první americký film. Byl jsem lynčován, film produkovaný MGM neochotně a s nízkým rozpočtem, se stal úspěšným překvapením. Po zkušenostech s MGM se Lang, který patřil od roku 1936 mezi zakladatele Protinacistické ligy, se již nevázal dlouhodobě na jedno studio a pracoval jako nezávislý režisér. Ve spolupráci s Bertoldem Brechtem natočil film I katové umírají (1942), který s filmem Hon na člověka (1941) a Ministerstvo strachu (1944) patří k Langovým protifašistickým filmům. V následujících letech natočil Lang v USA úspěšné žánrové filmy, jejichž hodnotu poznalo Německo teprve po projevech úcty, jež mu složili režiséři Nové vlny. Filmy Tygr z Ešnapuru (1959), Indický hrob (1959) a Tisíc očí doktora Mabuse (1960), tedy poslední Langovy filmy, natočené pro Arthur Brauner CCC-Filmkunst, založené na úspěších dvojice Lang/Harbou ve dvacátých letech, se staly propadáky po umělecké i obchodní stránce. Pod režií Jeana Luca-Godarda se naposled objevil Fritz Lang v roce 1963 před kamerou po boku Brigitte Bardotové a Michela Piccoliho. Zemřel v roce 1976 a pohřben byl v Los Angeles.
Zajímavosti
V roce 1958 se Fritz Lang ještě jednou vrátil do západního Německa. Pro západoberlínské studio CCC inscenoval tři remaky na náměty své exmanželky They von Harbou z dvacátých let. Langův comeback ztroskotal. K tomu napsal Enno Patales v časopise Filmkritik: "Langův německý comeback působí jako návrat veterána, který v třicet let nebyl ve studiu, třicet let neměl v ruce scénář a neviděl žádný film: dramaturgická neobratnost, umělecká lhostejnost a špatný vkus se v něm spojují snad jen jako u Veita Harlana... Film Tygr z Ešnapuru tak znamená posmrtné vítězství They von Harbou, této věcné velitelky ženské setniny německého filmu, nad emigrantem Langem."
Vybraná filmografie
Režisér
|
|
Herec
- Paparazzi (1964)
- Pohrdání (1963)
Reference
- ↑ Fritz Lang: Master of Darkness [online]. British Film Institute. Dostupné online.
- BROŽ, Jaroslav. Fritz Lang. Praha: [s.n.], 1970.
- GILIGAN, Patrick. Fritz Lang. The nature of the beast. New York: [s.n.], 1997.
- TOTENBERG, Michael. Fritz Lang. Reinbek: [s.n.], 1985.