Mikrovlny: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
ChuispastonBot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.1) (robot změnil: pt:Micro-onda
Xqbot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: hi:सूक्ष्मतरंग; kosmetické úpravy
Řádek 37: Řádek 37:


== Související články ==
== Související články ==
*[[Mikrovlnná trouba]]
* [[Mikrovlnná trouba]]
*[[Wi-Fi]]
* [[Wi-Fi]]
*[[Elektromagnetické záření]]
* [[Elektromagnetické záření]]
*[[Rádiové vlny]]
* [[Rádiové vlny]]
*[[Centimetrové vlny a kratší]]
* [[Centimetrové vlny a kratší]]


== Reference ==
== Reference ==
<references/>
<references/>

[[Kategorie:Elektromagnetické záření]]
[[Kategorie:Elektromagnetické záření]]


Řádek 63: Řádek 64:
[[gl:Microondas]]
[[gl:Microondas]]
[[he:מיקרוגל]]
[[he:מיקרוגל]]
[[hi:सूक्ष्मतरंग]]
[[hr:Mikrovalovi]]
[[hr:Mikrovalovi]]
[[hu:Mikrohullám]]
[[hu:Mikrohullám]]

Verze z 15. 5. 2011, 07:09

Mikrovlny jsou elektromagnetické vlny o vlnové délce od 1 mm do 10 cm, což odpovídá frekvenci 3 GHz až 300 GHz, jsou to pásma Super high frequency (SHF) a Extremely high frequency (EHF).[1][2]

Elektromagnetické vlny o větší frekvenci (tedy kratší vlnové délce) nazýváme decimilimetrovými vlnami, terahertzovým zářením nebo také T-paprsky (T-rays). Vlny delší vlnové délky jsou ultrakrátké vlny (UKV) / Ultra high frequency (UHF), radiové vlny.

Využíváme je v mnoha odvětvích lidské činnosti; nejen k ohřevu potravin ale i například k vysoušení knih či tkanin, obrábění materiálů, přenosu informací, radiolokaci, restaurování uměleckých děl, tavení skla, navigaci a v mnoha dalších.

Historie

Objev elektromagnetického záření, v jejichž spektru jsou mikrovlny, učinil James Clerk Maxwell v roce 1886 svými známými rovnicemi. V roce 1888 Heinrich Hertz demonstroval existenci elektromagnetických vln, když vyrobil aparaturu, která produkovala a detekovala mikrovlny ve spektru VKV (velmi krátkých vln). Že mohou mikrovlny sloužit k ohřevu potravin, si poprvé všiml Percy Spencer, když vyráběl magnetron pro radar firmě Raytheon, a zjistil, že se mu v kapse rozpustila čokoláda.

Použití

Mikrovlnná trouba

Mikrovlny o vlnové délce kolem 12 cm mají frekvenci blízkou rezonanční frekvenci některých nesymetrických molekul, hlavně vody. Potraviny, které jíme, obsahují velké množství vody, a navíc mikrovlny nádoby (sklenice, talíře, keramické hrníčky) neohřívají, takže se mikrovlnné trouby staly velice populárními potřebami v domácnostech.

Související informace naleznete také v článku Mikrovlnná trouba.

Vysoušení dřeva

Mikrovlnami lze prohřát materiál účinněji než pouhým ohřevem povrchu. Proto jsou využívány k vysoušení materiálů, například dřeva.

Vysoušení knih

Faktu, že mikrovlny ohřívají hlavně vodu, se využívá i při sušení starých knih a listin. Mikrovlny jsou k písemnostem šetrné, vysouší rovnoměrně a ne od okrajů ke středu a navíc rychle. Toho se využívalo např. při povodních v roce 2002.

Hubení domácích škůdců a vysoušení zdiva

Opět se využívá principu, že mikrovlny ohřívají vodu – těla všech živočichů obsahují významné množství vody, takže působení mikrovln je usmrtí a okolní prostředí (dřevěné trámy, zdi) to nijak nepoškodí.

Přenos informací

Související informace naleznete také v článku Wi-Fi.

Lokální bezdrátové sítě Wi-Fi zajišťující vzájemné bezdrátové propojení přenosných zařízení a připojení k Internetu pracují v oblasti mikrovln. Radioreléové spoje využívají rovněž mikrovlnných kmitočtů, dále různá pojítka krátkého dosahu, bezdrátový přenos obrazu a zvuku (pojítka pro kamery, bezdrátové UHF mikrofony, Toslink) sítě mobilních telefonů a další.

Lékařské aplikace

Mikrovlny mají řadu užití v diagnostice a léčbě pacientů. Mezi terapeutické metody patří mikrovlnná hypertermie, diatermie.

Radiolokace

Mikrovlnné zbraně

Mikrovlny se používají jako zbraně např. proti demonstrantům. Koncentrované mikrovlny vyvolávají nepříjemné reakce organismu a mohou způsobit i popáleniny.[3]

Související články

Reference