Feudalismus: Porovnání verzí
m typo označní -> označení |
NOVĚ NAPSANÝ ČLÁNEK |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Feudalismus''' neboli feudální zřízení je systém [[Léno|lenních]] vztahů charakteristický pro [[Evropa|evropský]], zejména [[vrcholný středověk]]. V širším smyslu se tak označuje celá tehdejší společnost nebo období. |
|||
'''Feudalismus''' je pojem, kterým se označuje uspořádání společnosti – společenský řád, jehož charakteristickým znakem je vztah k půdě, a to v užším pojetí vztah mezi vlastníky půdy navzájem ([[vazal]]ské vztahy) a v širším smyslu vztah mezi těmi, kdo půdu vlastní, a těmi, kdo na ní pracují (vztah mezi feudální vrchností a poddanými v rámci feudálního statku). |
|||
<ref name="Akad.">''Akademický slovník cizích slov'', Academia, 2001 (ISBN 80-200-0607-9)</ref> <ref name="Váša">Váša; Trávníček: ''Slovník jazyka českého'', Fr. Borový Praha 1937</ref> |
|||
V [[Marxismus|marxistické]] ideologii je tak nazýváno uspořádání společnosti a celá lidská epocha od zániku otrokářského [[starověk]]u do převládnutí [[Kapitalismus|kapitalismu]]; charakteristická je půda vlastněná feudály a obdělávaná osobně závislými a ekonomicky [[Vykořisťování|vykořisťovanými]] [[poddaný|poddanými]] ([[nevolník|nevolníky]]). <ref name="Akad."/> <ref name="Klimeš">Klimeš, Lumír: ''Slovník cizích slov'', 2.vyd., Státní pedagogické nakladatelství Praha 1983</ref> |
|||
Název je odvozen z [[latina|latinského]] slova ''feudum'', což znamená [[léno]], půda propůjčená držiteli za jistých podmínek.<ref>Le Goff, J., ''Kultura středověké Evropy'', Praha 1991, s.426-427.</ref> |
|||
Název je odvozen z [[latina|latinského]] slova ''feudum'', česky [[léno]]. |
|||
== Feudalismus jako pojem == |
|||
Pojem feudalismu začali používat angličtí právníci v 17.století. V 18.století se ujal u francouzských osvícenců. V obou případech byl feudalismus chápán jako systém právních vztahů mezi vazaly a leníky, nikoliv mezi vlastníky půdy a poddanými. |
|||
== Feudální společnost == |
|||
Marx a Engels, původci názoru o zákonitém vývoji společnosti a střídání společensko-ekonomických formací, použili toto označení pro jednu z těchto formací, převládající ve středověku. Podstatný je pro ně vztah mezi tím, kdo půdu vlastní, feudálními pány, a tím, kdo na ni pracuje, poddanými či nevolníky.<ref>Le Goff, J., ''Kultura středověké Evropy'', s.426.</ref> Současná historiografie se raději takto široce chápanému pojmu vyhýbá. |
|||
[[Soubor:Aveu René 2.jpg|thumb|Vazal obřadně uznává svého lenního pána, sklonek feudalismu - asi 1469]] |
|||
Feudální vztah se vytváří na různých úrovních mezi svobodnými lidmi, [[vazal]]em na jedné straně a lenním pánem na druhé. Vazal se zavazuje k věrnosti, poslušnosti a službě (zejména vojenské) vůči pánovi, ten mu za to zaručuje ochranu a materiální zajištění prostřednictvím [[léno|léna]]. Léno bývá nejčastěji půda, kterou obhospodařují venkované a držitele léna živí. |
|||
<ref name="Goff">Le Goff, J., ''Kultura středověké Evropy'', Praha 1991, s.426-427, heslo Feudální zřízení (definice)</ref> |
|||
To také odpovídá tehdejší představě o rozdělení společnosti na pracující, bojující a modlící se, čili zemědělské obyvatelstvo, profesionální válečníky a příslušníky církve. |
|||
Systém lenních vztahů sahal [[hierarchie|hierarchicky]] od prostého rytíře až po vrchního lenního pána, [[král]]e. I ten se však mohl za určitých okolností dostat do lenní závislosti, jak o tom svědčí formálně vazalské postavení [[Anglie|anglického]] krále vůči králi [[Francie|francouzskému]], svému lennímu pánovi ve vztahu k rozsáhlému [[Plantagenetové|plantagenetovskému]] panství na území francouzského království. V následné [[Stoletá válka|stoleté válce]] mezi oběma králi se [[rytíř]]ský způsob boje ukázal jako již neefektivní, zejména ve velkých porážkách francouzského rytířstva anglickými [[Lukostřelec|lukostřelci]]. Konec rytířského období, stejně jako uzavření a rozdělení privilegované vrstvy na nižší a vyšší [[šlechta|šlechtu]] nebo vzestup významu [[město|měst]], signalizoval konec feudalismu a postupný přechod ke [[Stavy|stavovské]] společnosti. |
|||
Pojem feudalismus je aplikován na společnost v rozdílných situacích: |
|||
== Marxistický termín == |
|||
* Raně středověká situace: Za [[Konstantin I. Veliký|Konstantina Velikého]] dochází k úplnému připoutání [[kolón]]ů k půdě, je omezena úloha [[Otrokářství|otroků]] a všem takto „připoutaným“ je zakázáno se stěhovat. To je považováno za jeden z milníků vzniku středověké společnosti. Jde o nástup feudalismu (306 n. l.) Úpadek antických měst vedl k posílení role venkova. Germánské kmeny, které ovládly bývalé římské území na něm aplikují vlastní právní zvyklosti, zatímco pro původní obyvatelstvo platí římské právo. Souběh více právních systémů je pro feudalismus typický. |
|||
Feudalismus v marxistické literatuře nemá souvislost s ''feudem'' (lénem). Je tak nazýváno období, kdy byla společnost rozdělena na [[vrchnost]] a [[poddaný|poddané]], zhruba od konce [[Antika|antiky]] do [[16. století|16]]. až [[19. století|19]]. století. S tím je nutno počítat u naší literatury z let [[19. století|1948]]-[[1989]], kdy marxistické pojetí bylo povinné, a někdy ze setrvačnosti i u té pozdější. |
|||
=== Odchýlení významu === |
|||
* Lenní systém karolinské doby: Vznikl nový způsob rozdělení moci v rozlehlé necentralizovatelné říši. Otázku vlastnictví půdy neřešil. |
|||
V 17. století, kdy už lenní vztahy nefungovaly, ale vlastnictví půdy mělo ve feudalismu svůj původ, se u anglických právníků objevuje termín ''feudální zřízení''. Díky tomu se tak začala označovat soustava pozemkového vlastnictví a později s ním spojená vrchnostenská práva těžce doléhající na venkovské obyvatelstvo, ve Francii zrušená za [[Francouzská revoluce|revoluce]] v roce 1789.<ref name="Goff marx">Le Goff, J., ''Kultura středověké Evropy'', s.426 heslo Feudální zřízení (ideologické užití termínu)</ref> Tím výraz ''feudální zřízení'' získal [[Politika|politický]] význam a v tomto smyslu jej přijal i [[Karel Marx]]. Později v devatenáctém století, v souvislosti s rozvojem [[věda|vědeckého]] studia [[středověk]]u, slovo ''feudální'' získalo zpět svůj logický a odůvodněný význam. Marxisté zůstali věrni dobovému významu svého učitele. |
|||
===Marxistická definice=== |
|||
* Vrcholně středověký právní systém: do 10. století se v západní Evropě zcela rozpadla státní moc, jednotlivé skupiny si vydobyly rozličná práva. |
|||
V [[Historický materialismus|marxistickém pojetí historie]] stupeň společenského vývoje (tzv. společensko-ekonomická formace) předcházející [[kapitalismus]], v němž vládnoucí [[Sociální třída|třída]] (feudálové) vlastní základní [[výrobní prostředek]] – půdu. V neúplném vlastnictví feudálů se nachází i zemědělské obyvatelstvo ([[Nevolník|nevolníci]]), které feudálovi odevzdává část své [[produkce]], případně vlastními nástroji obdělává půdu feudálem nepropůjčenou ([[robota]]).<ref name="Goff marx"/><ref name="Klimeš"/><ref name="Akad."/> |
|||
Zatímco ve starověku převládala ekonomika založená na [[otrokářství]], feudalismus znamená [[pokrok]] ve vývoji [[výrobní vztahy|výrobních vztahů]], protože feudální půda je rozdělena mezi samostatně hospodařící drobné rolníky. Vývoj feudalismu směřoval k rolnickému vlastnictví půdy a osobní svobodě obyvatelstva (od nevolnictví k prostému [[poddanství]]), vývoj však nebyl jednoznačný ([[druhé nevolnictví]] v [[novověk]]u). Osobní svoboda je podmínkou rozvoje [[námezdní práce]], která umožňuje pokrok k vyšší formě společensko-ekonomické formace, [[kapitalismus|kapitalismu]]. |
|||
* Raný novověk: Posiluje se státní moc a postupně, velmi pomalu, odbourává středověké právní zvyklosti. |
|||
* Systémy mimo západní Evropu: Často je pojem feudalismu aplikován na např. arabskou, perskou, tureckou, čínskou či japonskou společnost v době kryjící se s evropským středověkem a raným novověkem, navzdory tomu, že místní právní a společenské uspořádání stálo na zcela jiných základech. V tomto smyslu se píše o specifickém typu tzv. státního feudalismu. |
|||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
| Řádek 24: | Řádek 29: | ||
<references /> |
<references /> |
||
=== Související články === |
=== Související články === |
||
* [[Léno]] |
|||
* [[Vazal]] |
|||
* [[Poddanství]] |
|||
* [[Trojí lid]] |
* [[Trojí lid]] |
||
* [[Historický materialismus]] |
|||
| ⚫ | |||
* [[Kapitalismus]] |
|||
| ⚫ | |||
* [http://www.e-stredovek.cz/view.php?nazevclanku=feudalismus-lenni-system&cisloclanku=2005081601 Feudalismus - lenní systém] |
* [http://www.e-stredovek.cz/view.php?nazevclanku=feudalismus-lenni-system&cisloclanku=2005081601 Feudalismus - lenní systém] |
||
{{Pahýl - politika}} |
|||
[[Kategorie:Formy státu a vlády]] |
[[Kategorie:Formy státu a vlády]] |
||
[[Kategorie:Středověk]] |
[[Kategorie:Středověk]] |
||
[[Kategorie:Feudalismus]] |
[[Kategorie:Feudalismus]] |
||
[[Kategorie:Marxismus]] |
|||
{{Link GA|no}} |
{{Link GA|no}} |
||
Verze z 22. 3. 2011, 14:03
Feudalismus neboli feudální zřízení je systém lenních vztahů charakteristický pro evropský, zejména vrcholný středověk. V širším smyslu se tak označuje celá tehdejší společnost nebo období. [1] [2]
V marxistické ideologii je tak nazýváno uspořádání společnosti a celá lidská epocha od zániku otrokářského starověku do převládnutí kapitalismu; charakteristická je půda vlastněná feudály a obdělávaná osobně závislými a ekonomicky vykořisťovanými poddanými (nevolníky). [1] [3]
Název je odvozen z latinského slova feudum, česky léno.
Feudální společnost
Feudální vztah se vytváří na různých úrovních mezi svobodnými lidmi, vazalem na jedné straně a lenním pánem na druhé. Vazal se zavazuje k věrnosti, poslušnosti a službě (zejména vojenské) vůči pánovi, ten mu za to zaručuje ochranu a materiální zajištění prostřednictvím léna. Léno bývá nejčastěji půda, kterou obhospodařují venkované a držitele léna živí. [4] To také odpovídá tehdejší představě o rozdělení společnosti na pracující, bojující a modlící se, čili zemědělské obyvatelstvo, profesionální válečníky a příslušníky církve.
Systém lenních vztahů sahal hierarchicky od prostého rytíře až po vrchního lenního pána, krále. I ten se však mohl za určitých okolností dostat do lenní závislosti, jak o tom svědčí formálně vazalské postavení anglického krále vůči králi francouzskému, svému lennímu pánovi ve vztahu k rozsáhlému plantagenetovskému panství na území francouzského království. V následné stoleté válce mezi oběma králi se rytířský způsob boje ukázal jako již neefektivní, zejména ve velkých porážkách francouzského rytířstva anglickými lukostřelci. Konec rytířského období, stejně jako uzavření a rozdělení privilegované vrstvy na nižší a vyšší šlechtu nebo vzestup významu měst, signalizoval konec feudalismu a postupný přechod ke stavovské společnosti.
Marxistický termín
Feudalismus v marxistické literatuře nemá souvislost s feudem (lénem). Je tak nazýváno období, kdy byla společnost rozdělena na vrchnost a poddané, zhruba od konce antiky do 16. až 19. století. S tím je nutno počítat u naší literatury z let 1948-1989, kdy marxistické pojetí bylo povinné, a někdy ze setrvačnosti i u té pozdější.
Odchýlení významu
V 17. století, kdy už lenní vztahy nefungovaly, ale vlastnictví půdy mělo ve feudalismu svůj původ, se u anglických právníků objevuje termín feudální zřízení. Díky tomu se tak začala označovat soustava pozemkového vlastnictví a později s ním spojená vrchnostenská práva těžce doléhající na venkovské obyvatelstvo, ve Francii zrušená za revoluce v roce 1789.[5] Tím výraz feudální zřízení získal politický význam a v tomto smyslu jej přijal i Karel Marx. Později v devatenáctém století, v souvislosti s rozvojem vědeckého studia středověku, slovo feudální získalo zpět svůj logický a odůvodněný význam. Marxisté zůstali věrni dobovému významu svého učitele.
Marxistická definice
V marxistickém pojetí historie stupeň společenského vývoje (tzv. společensko-ekonomická formace) předcházející kapitalismus, v němž vládnoucí třída (feudálové) vlastní základní výrobní prostředek – půdu. V neúplném vlastnictví feudálů se nachází i zemědělské obyvatelstvo (nevolníci), které feudálovi odevzdává část své produkce, případně vlastními nástroji obdělává půdu feudálem nepropůjčenou (robota).[5][3][1]
Zatímco ve starověku převládala ekonomika založená na otrokářství, feudalismus znamená pokrok ve vývoji výrobních vztahů, protože feudální půda je rozdělena mezi samostatně hospodařící drobné rolníky. Vývoj feudalismu směřoval k rolnickému vlastnictví půdy a osobní svobodě obyvatelstva (od nevolnictví k prostému poddanství), vývoj však nebyl jednoznačný (druhé nevolnictví v novověku). Osobní svoboda je podmínkou rozvoje námezdní práce, která umožňuje pokrok k vyšší formě společensko-ekonomické formace, kapitalismu.
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Akademický slovník cizích slov, Academia, 2001 (ISBN 80-200-0607-9)
- ↑ Váša; Trávníček: Slovník jazyka českého, Fr. Borový Praha 1937
- ↑ a b Klimeš, Lumír: Slovník cizích slov, 2.vyd., Státní pedagogické nakladatelství Praha 1983
- ↑ Le Goff, J., Kultura středověké Evropy, Praha 1991, s.426-427, heslo Feudální zřízení (definice)
- ↑ a b Le Goff, J., Kultura středověké Evropy, s.426 heslo Feudální zřízení (ideologické užití termínu)