Šumavské podhůří: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
+šablona Tisícovky Šumavského podhůří
Řádek 51: Řádek 51:
* [[Kleť]] (1083 m)
* [[Kleť]] (1083 m)
* [[Kamenáč]] (989 m)
* [[Kamenáč]] (989 m)
* [[Běleč (922 m)]]
* [[Běleč (Šumavské podhůří)|Běleč]] (922 m)
* [[Želivský vrch]] (770 m)
* [[Želivský vrch]] (770 m)
* [[Na Stráži]] (700 m)
* [[Na Stráži]] (700 m)


{{Tisícovky Šumavského podhůří}}


== Související články ==
== Související články ==

Verze z 13. 8. 2010, 12:19

Šablona:Infobox reliéf

Šumavské podhůří je geomorfologický celek na severovýchodním okraji Šumavské hornatiny. Rozprostírá se na ploše 2407 km² (je tak rozsáhlejší než česká část vlastní Šumavy) a má průměrnou nadmořskou výšku 634 m.[1] Na západě a na jihu sousedí s Šumavou, na severu se Švihovskou vrchovinou a Blatenskou pahorkatinou, na východě s Českobudějovicku pánví a Novohradským podhůřím. Má charakter členité vrchoviny vrásno-zlomového původu s výraznou modelací selektivní eroze a denudace. Na jihovýchodě je tvořena širokými a oblými strukturními hřbety směru severozápad - jihovýchod. Kolmo na ně protékají hlavní toky podhůří Otava, Volyňka, Blanice a Vltava a vytvářejí hluboká až kaňonovitá údolí.

Geologická stavba

Šumavské podůří je tvořeno z rul, svorů a granulitů moldanubika.

Geomorfologické podcelky

Podhůří se člení na šest geomorfologických podcelků:

Nejvyšší vrcholy

Celkem je v tomto geomorfologickém celku 6 tisícovek[2]. Nejvyššími vrcholy jednotlivých podcelků jsou:


Související články

Reference

  1. DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987. 
  2. FORMÁNEK, Tomáš. Tisícovky Čech, Moravy, Slezska. [s.l.]: Jerome, 2003. ISBN 80-903266-0-9.