Anastáz Ivanovič Mikojan

Mikojan s pionýry v Berlíně v roce 1954

Trofim Lysenko řeční. Naslouchají mu Kosior, Mikojan, Andrejev a Stalin

Anastáz Ivanovič Mikojan (arménsky: Անաստաս Հովհաննէսի Միկոյան; rusky: Анаста́с Ива́нович Микоя́н) (25. listopadu 1895 Sanahin – 21.října 1978 Moskva), byl sovětský státník arménského původu, který byl politicky činný za éry Stalina a Chruščova. Mikojan se stal roku 1910 členem bolševické strany a jakožto její člen se v Baku mezi lety 1910-1920 účastnil bojů proti odpůrcům bolševismu. Po smrti Vladimira Iljiče Lenina se ve vzniklém mocenském vakuu postavil na stranu Josifa Stalina.

V roce 1941 se stal předsedou Výboru pro zásobování Rudé armády potravinami a oblečením, členem Výboru pro evakuace a Státního výboru pro obnovu hospodářství osvobozených oblastí, od roku 1942 byl členem Státního výboru obrany.

Po Stalinově smrti podporoval Nikitu Chruščova v jeho de-stalinizující politice. Za éry Chruščova podnikl v letech 1955–1964, jakožto první náměstek předsedy Rady ministrů SSSR, mnoho významných oficiálních návštěv jak castrovské Kuby, tak i Spojených států amerických. V roce 1964 byl přinucen k ústupku, který Leonidu Brežněvovi umožnil převzít otěže moci v tehdejším Sovětském svazu. Hierarchicky poté Mikojan spadal právě pod Brežněva, který jej roku 1964 jmenoval předsedou Prezídia Nejvyššího sovětu, přičemž na tomto postu setrval až do rezignace roku 1965.

Mikojan v lidové kultuře

Mikojanova dlouhověkost a politická obratnost se v 70. letech stala terčem lidového humoru: „От Ильича до Ильича без инфаркта и паралича.“ (Od Iljiče do Iljiče bez infarktu, bez mrtvice.)

Externí odkazy

(rusky)životopis Anastáze Mikojana Galerie Anastas Ivanovič Mikojan na Wikimedia Commons

• • Lokální šablona odkazuje na jinou galerii Commons než přiřazená položka Wikidat:
    • Lokální odkaz: Category:Anastas Mikoyan
    • Wikidata: c:Anastas Mikoyan