Zelený čtvrtek: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
takto ne, je třeba vysvětlení upravit! |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{upravit}} |
|||
V [[křesťanství|křesťanském]] [[kalendář]]i je '''Zelený čtvrtek''' čtvrtkem před [[Velikonoce]]mi, součást [[Svatý týden|Svatého týdne]] a [[velikonoční triduum|velikonočního tridua]]. |
V [[křesťanství|křesťanském]] [[kalendář]]i je '''Zelený čtvrtek''' čtvrtkem před [[Velikonoce]]mi, součást [[Svatý týden|Svatého týdne]] a [[velikonoční triduum|velikonočního tridua]]. |
||
Verze z 10. 4. 2009, 08:21
V křesťanském kalendáři je Zelený čtvrtek čtvrtkem před Velikonocemi, součást Svatého týdne a velikonočního tridua.
Při dopolední liturgii (která se koná pouze v katedrálách) biskup žehná oleje katechumenů, nemocných a křižmo. Při večerní liturgii se pak připomíná poslední Ježíšova večeře, ustanovení eucharistie a Ježíšovo mytí nohou jeho učedníků.
Naposledy před Velikonocemi při Gloria večerní mše zazní zvony („odlétají do Říma“). Zvuk zvonů až do Gloria Veliké noci nahrazují různé klapačky a řehtačky.
Proč se jí špenát na Zelený čtvrtek?
A proč je ten čtvrtek vlastně zelený?
Mnoho lidí se domnívá, že název zelený je podle starší tradice spojen s užitím zelených liturgických rouch (ačkoliv se nosí roucha bíle... ale to je tak, když na wikipedii přispívají ateisté; )) a nebo že se musí v tento den jíst špenát, ale odůvodnění je jiné.
Pan biskup Václav Malý odpovídá: "Jíst špenát na Zelený čtvrtek je lidovým zvykem, který s duchovním obsahem Velikonoc vůbec nesouvisí. Název Zelený čtvrtek vznikl přesmyčkou původního německého názvu Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) na Gründonnerstag (Zelený čtvrtek)."
Pranostiky
- Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé.
- Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, na Velký pátek se zemí nehýbej!