Národní knihovna České republiky: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 12. 8. 2008, 10:58

Národní knihovna České republiky je centrální knihovnou České republiky, vykonává řídící funkce v systému českých státních veřejných knihoven. Její knižní fond je univerzální, uchovává i speciální sbírky a konzervační fond. Zřizovatelem je Ministerstvo kultury. Samostatnou součástí Slovanská knihovna.

Je největší a zároveň jednou z nejstarších českých veřejných knihoven, její sbírky mají celoevropský význam. Celkem uchovává a zpřístupňuje více než 6 milionů dokumentů s ročním přírůstkem 70 000 titulů. V knihovně je registrováno ca 60 000 čtenářů.

V současnosti sídlí knihovna v historické jezuitské koleji Klementinu v Praze na Starém Městě, plánuje se výstavba nové budovy na Letné.

Dějiny

Knihovny pražské univerzity

Knihovny jednotlivých kolejí pražské univerzity se utvářely od 14. století zprvu na základě darů významných osobností. Důležité bylo též včlenění dominikánského Studia generale i s knihovnou do struktury vysokého učení. Po sloučení jezuitského učení s Karlovou univerzitou byly knihovní fondy jednotlivých kolejí přeneseny do budovy Klementina, které bylo zároveň sídlem nevýznamnější české tiskárny 17. a 18. století.

Veřejná knihovna

Po zrušení jezuitského řádu byla zásluhou hraběte Františka Josefa Kinského univerzitní knihovna dekretem Marie Terezie z 6. února 1777 prohlášena Veřejnou c. k. univerzitní knihovnou. Zároveň došlo ke sloučení Klementinské knihovny (původní jezuitská knihovna teologické a filosofické fakulty) s již od roku 1726 veřejnou Novou karolinskou knihovnou (knihovna právnické a lékařské fakulty) a třemi knihovnami hrabat Kinských (Malou, Velkou a Vojenskou).

Prvním ředitelem knihovny se stal Karel Rafael Ungar, který založil roku 1781 v rámci univerzitní knihovny tzv. Národní knihovnu (Bibliotheca nationalis), tj. sbírku jazykově české a slovenské literatury. Pro knihovnu vymohl roku 1782 povinný výtisk zprvu od pražských tiskařů, od roku 1807 z celého území Čech. Fondy byly dále rozšiřovány díky darům a nákupům soukromých sbírek, významné byly také výměny duplicitních svazků s jinými knihovnami. Ungar také stanovil základní koncepci rozčlenění knihovních fondů a tím i fungování celé instituce. Pod jeho vedením bylo započato s vytvářením lístkového katalogu. Od roku 1848 vystupovala knihovna pod názvem c. k. Veřejná a univerzitní knihovna. Po rozdělení Karlo-Ferdinandovy univerzity v roce 1882 na českou a německou univerzitu zůstala knihovna pro obě nové školy společnou.

Po vzniku Českolovenské republiky se stal součástí knihovny Československý ústav bibliografický (1919), roku 1924 byla založena Slovanská knihovna.

Národní a univerzitní knihovna

V roce 1935 byla knihovna přejmenována na Národní a univerzitní knihovnu, současně byl vydán zákon o povinném výtisku. Po uzavření českých vysokých škol v roce 1939 krátce působila pod názvem Zemská a univerzitní knihovna.

Státní knihovna ČSR

Státní knihovna vznikla sloučením několika velkých pražských knihoven v roce 1958. Název si instituce uchovala až do roku 1990

Národní knihovna České republiky

V roce 1990 byl obnoven původní název knihovny. Knihovna vybudovala centrální depozitář v Hostivaři, její skladovací prostory však brzy přestanou dostačovat, proto se předpokládá brzké zahájení stavby nové budovy na Letné. Byl také zpřůstupněn elektronický knihovní katalog dostupný dnes i externě v síti internet.

Současnost

Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Digitalizace

V roce 2005 udělilo UNESCO za digitalizaci knih a dokumentů Národní knihovně cenu „Paměť světa“, anglicky Jikji prize, v rámci v češtině stejnojmenného programu, anglicky Memory of the World.

Nové prostory

Letná

16. května 2006 byla vyhlášena mezinárodní architektonická soutěž na návrh Národní knihovny na Letenské pláni. 3. března 2007 byly vyhlášeny výsledky soutěže. Porota jako vítěze jednoznačně vybrala návrh Jana Kaplického z architektonického studia Future Systems. Národní knihovna by podle tohoto návrhu měla být dostavěna v roce 2012.

Nová knihovna by měla nabídnout prostor pro deset milionů knih a přestěhovat by se do ní měly svazky Národní knihovny vytištěné po roce 1801.

Související články

Externí odkazy

nkp.cz = www.klementinum.cz
historie knihovny a Klementina, na nkp.cz/www.klementinum.cz
fotogalerie knihovny a Klementina, na nkp.cz/www.klementinum.cz
Projekt národní knihovny v Praze na Letné [1] [2]
Studie Zdeňka France o historii knihovních fondů

@@ Řádek 27: / Řádek 27: @@
 == Současnost ==
 {{Pahýl část}}
+=== Digitalizace ===
 V roce [[2005]] udělilo [[UNESCO]] za [[digitalizace|digitalizaci]] knih a dokumentů Národní knihovně cenu „[[Paměť světa]]“, anglicky ''[[:en:Jikji prize|Jikji prize]]'', v rámci v češtině stejnojmenného programu, anglicky ''[[:en:Memory of the World|Memory of the World]]''.
+=== Nové prostory ===
+==== Letná ====
 . května 2006 byla vyhlášena mezinárodní architektonická soutěž na návrh Národní knihovny na Letenské pláni. 3. března 2007 byly vyhlášeny výsledky soutěže. Porota jako vítěze jednoznačně vybrala návrh [[Jan Kaplický|Jana Kaplického]] z architektonického studia [[Future Systems]]. Národní knihovna by podle tohoto návrhu měla být dostavěna v roce 2012.