Lothar II. Lotrinský: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m →‎top: typografie za použití AWB
celková úprava
Řádek 1: Řádek 1:
{{upravit}}
{{Infobox - osoba}}
⚫
'''Lothar II.''' (asi [[835]] – [[8. srpen|8. srpna]] [[869]] [[Piacenza]]) byl králem [[Lotharingie]] z dynastie [[Karlovci|Karlovců]].
{{Infobox - panovník}}
⚫
'''Lothar II.''' (asi [[835]] – [[8. srpen|8. srpna]] [[869]], [[Piacenza]]) byl králem [[Lotharingie]] z dynastie [[Karlovci|Karlovců]].


Narodil se z manželství krále [[Lothar I. Franský|Lothara I.]] s [[Irmingarda z Tours|Irmingardou z Tours]] a měl mnoho sourozenců.
Jeho otec byl [[Lothar I. Franský]], římský císař a matka [[Irmingarda z Tours]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = West
| jméno1 = Charles
| titul = ‘Our dearest wife and son’ – King Lothar II’s charters
| periodikum = Turbulent Priests
| datum_vydání = 2018-01-31
| url = http://turbulentpriests.group.shef.ac.uk/our-dearest-wife-and-son-king-lothar-iis-charters/
| datum_přístupu = 2022-01-18
| jazyk = en
⚫
}}</ref> Po otcově smrti v roce 855 zdědil vcelku nesourodé území. Krom několika výprav proti [[Normandie|normanským]] [[pirát]]ům se jeho snaha zaměřovala spíše na rozvod se svou ženou [[Teutberga|Theutbergou]] a uzavření nového sňatku se svoji milenku [[Waldrada|Waldradou]]. Tyto snahy ovlivňovaly jeho vztahy s jeho strýci, [[Ludvík II. Němec|Ludvíkem II. Němcem]] a [[Karel II. Holý|Karlem Holým]], kteří měli o území [[Lotharingie]] zájem. Lothar měl jediného nelegitimního syna Huga a pouze sňatek s Waldradou mohl z Huga učinit právoplatného dědice trůnu. Jeho manželka Teutberga nakonec v roce 869 s rozvodem souhlasila, ale Lothar II. záhy zemřel a tak Karel Holý i Ludvík Němec jeho syna Huga prohlásili nelegitimním dědicem a celá Lotharingie byla [[Meerssenská smlouva|Meerssenskou smlouvou]] v roce 870 rozdělena mezi [[Východofranská říše|Východofranskou]] a [[Západofranská říše|Západofranskou]] říši.<ref>{{Citace monografie
| příjmení1 = Goetz
| jméno1 = Hans-Werner
| titul = Lexikon des Mittelalters
| vydavatel = Artemis-Verlag
| místo = München
| isbn = 3-7608-8905-0
| jazyk = de
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Treaty of Mersen - Britannica
| periodikum = www.britannica.com
| vydavatel = Encyclopædia Britannica
| ročník = 1911
| url = https://www.britannica.com/topic/Treaty-of-Mersen
| datum_přístupu = 2022-01-18
| jazyk = en
}}</ref> Hugo byl odškodněn rozsáhlými statky v [[Alsasko|Alsasku]].


== Odkazy ==
⚫
Po otcově smrti v roce [[855]] získal vcelku nesourodé území. Krom několika výprav proti [[Normandie|normanským]] [[pirát]]ům se jeho snaha zaměřovala spíše na úsilí rozvést se se svojí ženou [[Teutberga|Theutbergou]] a eventuálně si vzít svoji milenku [[Waldrada|Waldradu]]. To zároveň ovlivňovalo jeho vztahy s jeho strýci, [[Ludvík II. Němec|Ludvíkem II. Němcem]] a [[Karel II. Holý|Karlem Holým]], kteří měli o území [[Lotharingie]] zájem. Lothar totiž měl jediného nelegitimního syna Huga a pouze sňatek s Waldradou mohl z Huga udělat právoplatného dědice trůnu. Když však konečně jeho původní žena Teutberga roku [[869]] svolila k rozvodu, Lothar II. záhy umírá na chřipku a jeho syn je Karlem Holým i Ludvíkem Němcem prohlášen za nelegitimního dědice a celá Lotharingie je [[Smlouva z Meersenu|smlouvou z Meersenu]] roku [[870]] rozdělena mezi [[Východofranská říše|Východofranskou]] a [[Západofranská říše|Západofranskou]] říši. Hugo pak byl následně odškodněn rozsáhlými statky v Alsasku.
=== Reference ===
<references />


== Externí odkazy ==
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Commonscat}}


{{Autoritní data}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Středověk|Lidé|Politika|Francie}}

[[Kategorie:Burgundští panovníci]]
[[Kategorie:Franští panovníci]]
[[Kategorie:Katoličtí panovníci]]
[[Kategorie:Franští válečníci]]
[[Kategorie:Karlovci]]
[[Kategorie:Karlovci]]
[[Kategorie:Narození 9. století]]
[[Kategorie:Narození 835]]
[[Kategorie:Úmrtí 869]]
[[Kategorie:Úmrtí 869]]
[[Kategorie:Úmrtí v Piacenze]]
[[Kategorie:Úmrtí 8. srpna]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Muži]]

Verze z 19. 1. 2022, 00:10

Lothar II. Lotrinský
Narození835 nebo 827
Úmrtí8. srpna 869
Piacenza
Příčina úmrtímalárie
Místo pohřbeníBazilika svatého Antonina
Povolánípanovník a spisovatel
ChoťTeutberga (od 855)[1][2]
Partner(ka)Waldrada of Lotharingia[3]
DětiHugo, kníže Alsaska[4][5]
Berta Lotrinská[6]
Gisela z Lotharingie[7]
Ermengard[6]
RodičeLothar I. Franský a Irmingarda z Tour[8]
RodKarlovci
PříbuzníLudvík II. Italský[9], Karel z Provence[9], Karloman[9], Rotruda[9], Hiltruda[9], Berta[9], Ermengarda[9] a Gisela[9] (sourozenci)
Funkcefranský král (Lotharingie; 855–869)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lothar II. (asi 835 – 8. srpna 869 Piacenza) byl králem Lotharingie z dynastie Karlovců.

Jeho otec byl Lothar I. Franský, římský císař a matka Irmingarda z Tours.[10] Po otcově smrti v roce 855 zdědil vcelku nesourodé území. Krom několika výprav proti normanským pirátům se jeho snaha zaměřovala spíše na rozvod se svou ženou Theutbergou a uzavření nového sňatku se svoji milenku Waldradou. Tyto snahy ovlivňovaly jeho vztahy s jeho strýci, Ludvíkem II. Němcem a Karlem Holým, kteří měli o území Lotharingie zájem. Lothar měl jediného nelegitimního syna Huga a pouze sňatek s Waldradou mohl z Huga učinit právoplatného dědice trůnu. Jeho manželka Teutberga nakonec v roce 869 s rozvodem souhlasila, ale Lothar II. záhy zemřel a tak Karel Holý i Ludvík Němec jeho syna Huga prohlásili nelegitimním dědicem a celá Lotharingie byla Meerssenskou smlouvou v roce 870 rozdělena mezi Východofranskou a Západofranskou říši.[11][12] Hugo byl odškodněn rozsáhlými statky v Alsasku.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  2. ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
  3. ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  4. ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  5. ↑ Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  6. ↑ a b Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  7. ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  8. ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  9. ↑ a b c d e f g h Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  10. ↑ WEST, Charles. ‘Our dearest wife and son’ – King Lothar II’s charters. Turbulent Priests [online]. 2018-01-31 [cit. 2022-01-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ GOETZ, Hans-Werner. Lexikon des Mittelalters. München: Artemis-Verlag ISBN 3-7608-8905-0. (německy) 
  12. ↑ Treaty of Mersen - Britannica. www.britannica.com [online]. Encyclopædia Britannica [cit. 2022-01-18]. Roč. 1911. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Lothar_II._Lotrinský&oldid=20849108“