Volba prezidenta Československa 1989: Porovnání verzí
→Politická jednání: typo |
→Externí odkazy: +cenný videozáznam z volby |
||
| Řádek 131: | Řádek 131: | ||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
||
* Záznam volby, projev prezidenta, vojenská přehlídka, blahopřání aj. In ''Televizní noviny'' ČST z 29. 12. 1989. Dostupné [https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/11565567646-televizni-noviny online] (video). |
|||
* {{Citace elektronického periodika |
* {{Citace elektronického periodika |
||
| titul = FS ČSSR 1986-1990, SL a SN, 21. schůze, část 1/1 (29. 12. 1989) |
| titul = FS ČSSR 1986-1990, SL a SN, 21. schůze, část 1/1 (29. 12. 1989) |
||
Verze z 14. 10. 2021, 01:51
| Volba prezidenta Československa 1989 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Stát | Československo | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Druh voleb | prezidentské | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Volební termín | 29. prosince 1989 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Předchozí volby | 1985 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Následující volby | 1990 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Počet kandidátů | 1 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Výsledky | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
_22-24_II_1991.jpg)
Volba prezidenta Československa proběhla 29. prosince 1989 ve Vladislavském sále Pražského hradu na společné schůzi obou komor Federálního shromáždění, kterou vedl čerstvě kooptovaný předseda Alexander Dubček.[1] Samotná volba byla ovlivněna událostmi sametové revoluce, které vedly k pádu komunistického režimu a také k abdikaci prezidenta Gustáva Husáka. Václav Havel, disident a kritik komunistického režimu, byl zvolen devátým československým prezidentem.
Pozadí
Prezidentská volba se odehrávala v atmosféře sametové revoluce, která vedla ke kolapsu komunistického režimu v Československu. Veřejnost žádala výměnu politické garnitury, ale paradoxně byli nejznámějšími kandidáty komunističtí politici z období pražského jara 1968.[2] Mezi nimi především Alexander Dubček, který byl považován za největšího konkurenta Václava Havla.[3] Dalším kandidátem byl bývalý ministr školství Čestmír Císař, podporovaný Socialistickým svazem mládeže.[4][3] KSČ ve volbě podporovala stávajícího předsedu vlády Ladislava Adamce.[2]
Politická jednání
6. prosince 1989 došlo k jednání mezi zástupci Občanského fóra a slovenské Veřejnosti proti násilí na kterém bylo rozhodnuto o společné podpoře kandidatury Václava Havla.[5] Navzdory Dubčekově popularitě na Slovensku.[5] 10. prosince jmenoval stávající prezident Gustáv Husák první ne zcela komunistickou vládu od února 1948 následně oznámil Federálnímu shromáždění svojí demisi.[3] Předsedou nové vlády byl jmenován Slovák Marián Čalfa. To znamenalo, že na prezidentský post nemohla být jmenována osoba slovenské národnosti.[6][3] Slovenský historik Ivan Laluha tento vývoj přičítá nepřátelství mezi Dubčekem a Husákem pocházejícím z doby pražského jara.[6]
11. prosince navrhli zástupci komunistické strany a SSM, aby byl prezident volen přímo. Komunisté vycházeli z v Praze provedených průzkumů veřejného mínění, které ukazovali, že nejvyšší podporu veřejnosti měl Alexander Dubček zatímco ostatní zvažovaní kandidáti včetně Havla měli podporu kolem 1 procenta.[3] Představitelé Občanského fóra se obávali, že Havel by na venkově nemusel obdržet dostatečný počet hlasů.[7] Delegace Občanského fóra vedená Petrem Pithartem návrh odmítla.[3] Situace byla vyřešena intervencí předsedy vlády Čalfy, který na tajné schůzce s Havlem 15. prosince slíbil, že podpoří jeho volbu prezident výměnou, za to že se Dubček stane předsedou parlamentu.[8] Čalfa, který následkem Husákovy abdikace disponoval prezidentskými pravomocemi, udělil Havlovi po schůzce milost. Havel byl totiž odsouzen a uvězněn za účast na protestech během Palachova týdne.[3][8] Součástí dohod mezi Havlem a Čalfou měl být také Havlův slib, že příslušníci komunistické garnitury nebudou trestání a perzekvováni.[7] 15. prosince měl mít schůzku George Soros společně s Karlem Schwarzenbergem s Mariánem Čalfou.[9][10] Premier Čalfa následně přesvědčil poslance Federálního shromáždění, aby hlasovali pro Havla.[5] Havel být zvolen dočasně; pouze do doby, kdy nové Federální shromáždění vzešlé ze svobodných voleb opětovně zvolí prezidenta.
Průběh a výsledek volby
Průběh volby vedl předseda Federálního shromáždění Alexander Dubček. Volby se účastnilo 323 poslanců Federálního shromáždění. Hlasovalo se veřejně. Nebyly zaznamenány žádné hlasy proti navrženému kandidátovi a nikdo se hlasování nezdržel.[1]
Prezidentský slib
Složení prezidentského slibu proběhlo na stejné společné schůzi Federálního shromáždění. Václav Havel složil prezidentský slib na Ústavu Československé socialistické republiky:
Předseda FS Alexandr Dubček: Prosím vás, pán prezident, aby ste pristúpili k Ústave Československej socialistickej republiky a k ústavnému zákonu o československej federácii, položili na ne pravú ruku a vykonali ústavný sľub, ktorý potom potvrdíte svojím podpisom.
Prezident ČSSR Václav Havel: Slibuji na svou čest a svědomí věrnost Československé socialistické republice. Budu dbát blaha národů a národností v ní žijících, své povinnosti budu konat podle vůle lidu a v zájmu lidu a zachovávat Ústavu a ostatní zákony.21. společná schůze Federální shromáždění (stenozáznam)
Na volbu navázalo slavnostní Te Deum ve Svatovítské katedrále vedené kardinálem Tomáškem.[11] Po 41 letech tak opět na Hradě zasedl nekomunistický prezident.
Odkazy
Reference
- ↑ a b FS ČSSR 1986-1990, SL a SN, 21. schůze, část 1/1 (29. 12. 1989). www.psp.cz [online]. 1989-12-29 [cit. 2019-03-08]. Dostupné online.
- ↑ a b ČERNÝ, Ondřej. 1989 a 1990 - Volba prezidenta 2008 (Český rozhlas). www.rozhlas.cz [online]. 2008-02-08 [cit. 2019-03-08]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g MLEJNEK, Josef; ŠUSTROVÁ, Petruška. Volba Václava Havla prezidentem v prosinci 1989. www.moderni-dejiny.cz [online]. 2012-02-03 [cit. 2019-03-08]. Dostupné online.
- ↑ LUCIE, Strašíková. „Císař na Hrad“ - Čestmír Císař se dvakrát mohl stát prezidentem. ČT24 [online]. 2008-08-04 [cit. 2019-03-08]. Dostupné online.
- ↑ a b c NOVÁK, Martin. Dubček na Hrad? Ne, shodli se vzácně Havel a Husák. Aktuálně.cz [online]. 2014-11-20 [cit. 2019-03-08]. Dostupné online.
- ↑ a b Zvolení Havla byla Husákova pomsta Dubčekovi, tvrdí historik. iDNES.cz [online]. 2013-01-10 [cit. 2019-03-08]. Dostupné online.
- ↑ a b NEČAS, Tomáš. Vývoj volby prezidenta v České republice. Brno, 2013 [cit. 2019-02-08]. 76 s. diplomová práce. Právnická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Jiří Kroupa. Dostupné online.
- ↑ a b Před 25 lety zvolil komunistický parlament Václava Havla prezidentem. Reflex.cz [online]. 2014-12-26 [cit. 2019-03-08]. Dostupné online.
- ↑ Jak Šoroš pomohl Havlovi k prezidentovi a upravoval mu projevy. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Fotobanka ČTK - Titulní stránka : Marián ČALFA Georg SOROS. multimedia.ctk.cz [online]. [cit. 2019-12-28]. Dostupné online.
- ↑ TOMEK, Prokop. Václav Havel – z vůle lidu prezidentem. VHU PRAHA [online]. [cit. 2019-03-08]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Záznam volby, projev prezidenta, vojenská přehlídka, blahopřání aj. In Televizní noviny ČST z 29. 12. 1989. Dostupné online (video).
- FS ČSSR 1986-1990, SL a SN, 21. schůze, část 1/1 (29. 12. 1989). www.psp.cz [online]. 1989-12-29 [cit. 2019-03-08]. Dostupné online.
- HERTL, David. Boj o prezidenta v prosinci 1989. Český rozhlas Plus [online]. 2014-12-31 [cit. 2019-03-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- NEČAS, Tomáš. Vývoj volby prezidenta v České republice. Brno, 2013 [cit. 2019-02-08]. 76 s. diplomová práce. Právnická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Jiří Kroupa. Dostupné online.
- SPURNÝ, Jaroslav. Záhada Havlovy volby. Týdeník Respekt [online]. 2019-12-29 [cit. 2021-01-28]. Dostupné online.