Obročí: Porovnání verzí
m wikilink |
m robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Obročí''' čili '''beneficium''', také '''prebenda''', je výraz [[církevní právo|církevního práva]] a znamená příjem, spojený s určitou službou (''officium''), postavením nebo úřadem, případně i toto postavení samo. Obročí může získat jen ten, kdo pro ně má předpoklady a kdo se o ně uchází; držení více obročí neboli [[mnohoobročnictví]] církevní kodex zakazuje. |
'''Obročí''' čili '''beneficium''', také '''prebenda''', je výraz [[církevní právo|církevního práva]] a znamená příjem, spojený s určitou službou (''officium''), postavením nebo úřadem, případně i toto postavení samo. Obročí může získat jen ten, kdo pro ně má předpoklady a kdo se o ně uchází; držení více obročí neboli [[mnohoobročnictví]] církevní kodex zakazuje. |
||
== Historie == |
== Historie == |
||
Řádek 14: | Řádek 14: | ||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
=== Související články === |
=== Související články === |
||
* [[Sine cura]] |
* [[Sine cura]] |
||
Řádek 24: | Řádek 25: | ||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
||
* {{Otto|heslo=Beneficium}} |
* {{Otto|heslo=Beneficium}} |
||
* {{Vlastenský slovník historický|heslo=Obročí}} |
* {{Vlastenský slovník historický|heslo=Obročí}} |
||
{{Autoritní data}} |
|||
[[Kategorie:Právní pojmy]] |
[[Kategorie:Právní pojmy]] |
Verze z 9. 8. 2021, 08:17
Obročí čili beneficium, také prebenda, je výraz církevního práva a znamená příjem, spojený s určitou službou (officium), postavením nebo úřadem, případně i toto postavení samo. Obročí může získat jen ten, kdo pro ně má předpoklady a kdo se o ně uchází; držení více obročí neboli mnohoobročnictví církevní kodex zakazuje.
Historie
Obročí vznikla v raném středověku, kdy výnos z pozemkového majetku byl jediný způsob, jak v naturálním hospodářství obživu kněze nebo faráře trvale zajistit. Mohl to být podíl z výnosu majetku biskupství, anebo výnos z odkazu (nadace), spojené s určitou církevní službou. Typická nadace pozdního středověku byl oltářník (kněz, který byl povinen pravidelně sloužit mši za duši zemřelého).
O obsazení obročí rozhodoval biskup, případně papež, podobně jako panovník uděloval léna. V pozdním středověku se papeži i biskupovi za udělení obročí často platilo (viz svatokupectví), což bylo předmětem mnoha kritik, zejména v reformaci.
S přechodem k peněžnímu hospodářství a po konfiskaci církevního majetku se většinou přešlo na přímé platby, které zajišťoval biskup nebo patron kostela, v Rakousku od josefinských reforem stát, a to z výnosu majetku zrušených klášterů.
Titul prebendář (prebendary) dodnes užívají kněží a kanovníci některých anglických katedrál.
Přenesený význam
Synonymum prebenda (z lat. praebeo, poskytuji) se někdy užívá pejorativně ve smyslu trvalého příjmu, s nímž nejsou spojeny žádné povinnosti.
Odkazy
Související články
Externí odkazy
- Encyklopedické heslo Beneficium v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Obročí ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích