Jakov Michajlovič Kolokolnikov-Voronin: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m překlad, šablona Upravit snad již netřeba; zbyteč. vnitř. odkazy
různé drobnosti a formality
Řádek 8: Řádek 8:


== Život ==
== Život ==
Narodil se do [[Umění|umělecké]] [[Rodina|rodiny]]. Jeho [[otec]] Michail Lukič Kolokolnikov-Voronin (1710 – po roce 1788) byl také malíř portrétů, (stejně tvořící v Ostaškově) a strýcové [[Mina Kolokolnikov]] a [[Fedot Kolokolnikov]] byli umělci působící v tehdejším [[Petrohrad|Petrohradu]].
Narodil se do umělecké rodiny. Otec Michail Lukič Kolokolnikov-Voronin (1710 – po roce 1788) byl také malíř portrétů, (stejně tvořící v Ostaškově), strýcové [[Mina Kolokolnikov]] a [[Fedot Kolokolnikov]] byli umělci působící v tehdejším [[Petrohrad|Petrohradu]].


Nejdřív byl členem [[cech]]u [[obchod]]níků a živil se jako maloobchodník. Až v roce [[1838]], po představení svých děl v petrohradské [[Carská akademie umění|Carské akademii umění]] ({{Cizojazyčně|ru|''Императорская Академия художеств''}} – Imperatorskaja Akademija chudožestv), získal osvědčení, díky němuž se stal svobodným ''(vněklasnyj)'' umělcem. V roce 1841 oficiálně vystoupil z obchodnického cechu a [[Malba|malování]] se stalo jeho jediným zaměstnáním.
Nejdřív byl členem [[cech]]u obchodníků a živil se jako maloobchodník. Až v roce 1838, po představení svých děl v petrohradské [[Carská akademie umění|Carské akademii umění]] ({{Cizojazyčně|ru|''Императорская Академия художеств''}} – Imperatorskaja Akademija chudožestv), získal osvědčení, díky němuž se stal svobodným ''(vněklasnyj)'' umělcem. V roce 1841 oficiálně vystoupil z obchodnického cechu a malování se stalo jeho jediným zaměstnáním.


V roce 1805 založil ve svém domovském městě ''Ostaškovské divadlo''.
V roce 1805 založil ve svém domovském městě ''Ostaškovské divadlo''.
Řádek 17: Řádek 17:


== Tvorba ==
== Tvorba ==
Kolokolnikov-Voronin maloval [[portrét]]y, [[Žánrová malba|žánrové malby]], [[Miniatura (malířství)|miniatury]] a [[Ikona|ikony]]. Protože neměl malířské [[vzdělání]], bývá obvykle označován jako [[Primitivismus|primitivista]]. Je také tvůrcem [[Stříbro|stříbrných]] dveří ''Carské dveře'', které vyrobil pro ''Chrám zjevení Páně'' v ruském [[Monastýr|klášteře]] ''Nilo-Stolobenskaja pustyň'', nacházející se na ostrově Stolobnyj, poblíž Ostaškova.
Kolokolnikov-Voronin maloval [[portrét]]y, [[Žánrová malba|žánrové malby]], [[Miniatura (malířství)|miniatury]] a [[Ikona|ikony]]. Protože neměl malířské vzdělání, bývá obvykle označován jako [[Primitivismus|primitivista]]. Je také tvůrcem [[Stříbro|stříbrných]] dveří ''Carské dveře'', které vyrobil pro ''Chrám zjevení Páně'' v ruském [[Monastýr|klášteře]] ''Nilo-Stolobenskaja pustyň'', nacházející se na ostrově Stolobnyj, poblíž Ostaškova.


== Odkazy ==
== Odkazy ==

Verze z 20. 6. 2021, 02:10

Jakov Michajlovič Kolokolnikov-Voronin
Autoportrét s manželkou Stefanidou Semenovnou a synem Alexandřem; 20. léta 19. století
Autoportrét s manželkou Stefanidou Semenovnou a synem Alexandřem; 20. léta 19. století
Narození1782
Ostaškov
Úmrtí1845 (ve věku 62–63 let)
Ostaškov
Národnostruská
Povolánímalíř a ikonopisec
PříbuzníMichail Lukich Kolokolnikov-Voronin (otec)
Mina Kolokolnikov (strýc)
Fedot Kolokolnikov (strýc)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jakov Michajlovič Kolokolnikov-Voronin (rusky: Яков Михайлович Колокольников-Воронин; 1782 Ostaškov1845 tamtéž) byl ruský malíř, působící jako portrétista a ikonograf v ruském městě Ostaškov, v gubernii Tver.

Život

Narodil se do umělecké rodiny. Otec Michail Lukič Kolokolnikov-Voronin (1710 – po roce 1788) byl také malíř portrétů, (stejně tvořící v Ostaškově), strýcové Mina Kolokolnikov a Fedot Kolokolnikov byli umělci působící v tehdejším Petrohradu.

Nejdřív byl členem cechu obchodníků a živil se jako maloobchodník. Až v roce 1838, po představení svých děl v petrohradské Carské akademii umění (Императорская Академия художеств – Imperatorskaja Akademija chudožestv), získal osvědčení, díky němuž se stal svobodným (vněklasnyj) umělcem. V roce 1841 oficiálně vystoupil z obchodnického cechu a malování se stalo jeho jediným zaměstnáním.

V roce 1805 založil ve svém domovském městě Ostaškovské divadlo.

Měl tři syny: Alexandra (1818–1870), Ivana (1828–1865) a Michaila (1830–1867). Všichni se stali malíři a byli umělecky spojení s divadlem, založeným jejích otcem.

Tvorba

Kolokolnikov-Voronin maloval portréty, žánrové malby, miniatury a ikony. Protože neměl malířské vzdělání, bývá obvykle označován jako primitivista. Je také tvůrcem stříbrných dveří Carské dveře, které vyrobil pro Chrám zjevení Páně v ruském klášteře Nilo-Stolobenskaja pustyň, nacházející se na ostrově Stolobnyj, poblíž Ostaškova.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Yakov Kolokolnikov-Voronin na anglické Wikipedii.

Literatura

  • Russian Portrait of the 18th and 19th century (katalog k výstavě). Moskva, 1976.

Externí odkazy