Kykladská civilizace: Porovnání verzí
m odebrána Kategorie:Dějiny Řecka; přidána Kategorie:Starověké Řecko za použití HotCat |
mBez shrnutí editace |
||
| Řádek 15: | Řádek 15: | ||
}}</ref> Významná byla těžba [[obsidián]]u, především na [[Mélos|Mélu]], a nejspíše také [[Zlato|zlata]] a [[Stříbro|stříbra]]. Vykopávky dobře dochovaného města této kultury se nacházejí u vesnice [[Akrotiri (archeologické naleziště)|Akrotiri]] na ostrově Théra. |
}}</ref> Významná byla těžba [[obsidián]]u, především na [[Mélos|Mélu]], a nejspíše také [[Zlato|zlata]] a [[Stříbro|stříbra]]. Vykopávky dobře dochovaného města této kultury se nacházejí u vesnice [[Akrotiri (archeologické naleziště)|Akrotiri]] na ostrově Théra. |
||
Výrazným uměleckým projevem jsou mramorové sošky, zobrazující především ženy. Na rozdíl od paleolitických a neolitických [[Venuše (figurka)|venuší]] nemají zveličené pohlavní a plodivé znaky, zobrazované jsou většinou štíhlé, se zakloněnou hlavou a ruce jsou složeny vedle sebe či přes sebe na břiše. Ačkoliv nedosahují veliké řemeslné úrovně vykazují jistou snahu o [[Abstrakce|abstrakci]]. Většinou jsou považovány za náboženské idoly. Existují i sošky mužů, nejčastěji hráčů na dvojitou [[Píšťala (hudební nástroj)|píšťalu]] a [[harfa|harfu]]. Kykladské sošky byly exportovány i do ostatních oblastí u Egejského moře. Keramika byla vyráběna bez [[hrnčířský kruh|hrnčířského kruhu]] a místní materiál nebyl příliš vhodný. Zdobena je především kruhy a spirálami, které jsou vyryty nebo vytlačeny pomocí kolíků. Byly vyráběny například hliněné pánve, nejspíše sloužící jako toaletní náčiní, jejich výzdoba má často symboliku plodnosti, proto se uvažuje i [[Magie|magickém]] významu. |
Výrazným uměleckým projevem jsou mramorové sošky, zobrazující především ženy. Na rozdíl od paleolitických a neolitických [[Venuše (figurka)|venuší]] nemají zveličené pohlavní a plodivé znaky, zobrazované jsou většinou štíhlé, se zakloněnou hlavou a ruce jsou složeny vedle sebe či přes sebe na břiše. Ačkoliv nedosahují veliké řemeslné úrovně vykazují jistou snahu o [[Abstrakce|abstrakci]]. Většinou jsou považovány za náboženské idoly. Existují i sošky mužů, nejčastěji hráčů na dvojitou [[Píšťala (hudební nástroj)|píšťalu]] a [[harfa|harfu]]. Kykladské sošky byly exportovány i do ostatních oblastí u Egejského moře. Keramika byla vyráběna bez [[hrnčířský kruh|hrnčířského kruhu]] a místní materiál nebyl příliš vhodný. Zdobena je především kruhy a spirálami, které jsou vyryty nebo vytlačeny pomocí kolíků. Byly vyráběny například hliněné pánve, nejspíše sloužící jako toaletní náčiní, jejich výzdoba má často symboliku plodnosti, proto se uvažuje i o [[Magie|magickém]] významu. |
||
== Reference == |
== Reference == |
||
Verze z 21. 3. 2021, 21:54
Kykladská civilizace, též kykladská kultura nebo kykladské období, byla civilizace doby bronzové na Kykladách v Egejském moři přibližně v období mezi roky 3 000 př. n. l. a 2 000 př. n. l. Poté splynula s civilizací mínojskou. Na počátku byla v egejské oblasti v popředí vývoje a jako první sem přinesla znalost zpracování bronzu. Těžila z výhodné polohy ostrovů, osídlených nejspíše na konci neolitu, která zajišťovala blízkost pevniny a výhodná přístaviště.[1] Významná byla těžba obsidiánu, především na Mélu, a nejspíše také zlata a stříbra. Vykopávky dobře dochovaného města této kultury se nacházejí u vesnice Akrotiri na ostrově Théra.
Výrazným uměleckým projevem jsou mramorové sošky, zobrazující především ženy. Na rozdíl od paleolitických a neolitických venuší nemají zveličené pohlavní a plodivé znaky, zobrazované jsou většinou štíhlé, se zakloněnou hlavou a ruce jsou složeny vedle sebe či přes sebe na břiše. Ačkoliv nedosahují veliké řemeslné úrovně vykazují jistou snahu o abstrakci. Většinou jsou považovány za náboženské idoly. Existují i sošky mužů, nejčastěji hráčů na dvojitou píšťalu a harfu. Kykladské sošky byly exportovány i do ostatních oblastí u Egejského moře. Keramika byla vyráběna bez hrnčířského kruhu a místní materiál nebyl příliš vhodný. Zdobena je především kruhy a spirálami, které jsou vyryty nebo vytlačeny pomocí kolíků. Byly vyráběny například hliněné pánve, nejspíše sloužící jako toaletní náčiní, jejich výzdoba má často symboliku plodnosti, proto se uvažuje i o magickém významu.
Reference
- ↑ BURIAN, Jan; OLIVA, Pavel. Civilizace starověkého Středomoří. Praha: Svoboda, 1984. Dostupné online. S. 241.
