Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky: Porovnání verzí

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
odstranění zcela zbytečného a nesmyslného seznamu poslanců navrhující novelizaci a doplnění informací o obsahu zákona
m typo
Řádek 18: Řádek 18:
}}
}}


'''Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky''' č. 110/1998 Sb. je [[ústavní zákon]], který upravuje zajištění bezpečnosti [[Česko|České republiky]] prostřednictvím regulace [[Krizový stav|krizových stavů]] - [[Nouzový stav v Česku|nouzového stavu]], [[Stav ohrožení státu|stavu ohrožení státu]] a [[Válečný stav|válečného stavu]]. Dále zřizuje [[bezpečnostní rada státu|Bezpečnostní radu státu]] a umožňuje zkrácené projednávání vládních návrhů zákonů. Je součástí [[Ústavní pořádek České republiky|ústavního pořádku České republiky]].
'''Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky''' č. 110/1998 Sb. je [[ústavní zákon]], který upravuje zajištění bezpečnosti [[Česko|České republiky]] prostřednictvím regulace [[Krizový stav|krizových stavů]] – [[Nouzový stav v Česku|nouzového stavu]], [[Stav ohrožení státu|stavu ohrožení státu]] a [[Válečný stav|válečného stavu]]. Dále zřizuje [[bezpečnostní rada státu|Bezpečnostní radu státu]] a umožňuje zkrácené projednávání vládních návrhů zákonů ve stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Je součástí [[Ústavní pořádek České republiky|ústavního pořádku České republiky]].


== Obsah ==
== Obsah ==
Ve své úvodní části tento ústavní zákon stanovuje, že "Zajištění svrchovanosti a územní celistvosti České republiky, ochrana jejích demokratických základů a ochrana životů, zdraví a majetkových hodnot je základní povinností státu." <ref name=":0">{{Citace elektronické monografie
Ve své úvodní části tento ústavní zákon stanovuje, že „Zajištění svrchovanosti a územní celistvosti České republiky, ochrana jejích demokratických základů a ochrana životů, zdraví a majetkových hodnot je základní povinností státu.“<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| příjmení =
| jméno =
| jméno =
Řádek 30: Řádek 30:
| datum vydání =
| datum vydání =
| datum přístupu = 8.4.2020
| datum přístupu = 8.4.2020
}}</ref> Dále je uvedeno, že bezpečnost České republiky zajišťují [[Ozbrojené síly České republiky|ozbrojené síly]] ([[Armáda České republiky|Armáda ČR]]), ozbrojené [[Bezpečnostní sbor (Česko)|bezpečnostní sbory]] (kam patří [[Policie České republiky|Policie ČR]], [[Celní správa České republiky|Celní správa ČR]] a [[Vězeňská služba České republiky|Vezeňská služba ČR]] <ref>{{Citace elektronické monografie
}}</ref> Dále je uvedeno, že bezpečnost České republiky zajišťují [[Ozbrojené síly České republiky|ozbrojené síly]] ([[Armáda České republiky|Armáda ČR]]), ozbrojené [[Bezpečnostní sbor (Česko)|bezpečnostní sbory]] (kam patří [[Policie České republiky|Policie ČR]], [[Celní správa České republiky|Celní správa ČR]] a [[Vězeňská služba České republiky|Vezeňská služba ČR]])<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| příjmení =
| jméno =
| jméno =
Řádek 39: Řádek 39:
| datum vydání =
| datum vydání =
| datum přístupu = 8.4.2020
| datum přístupu = 8.4.2020
}}</ref>), záchranné sbory ([[Hasičský záchranný sbor České republiky|Hasičský záchranný sbor ČR]], [[Zdravotnická záchranná služba]] a další složky [[Integrovaný záchranný systém|IZS]]) a havarijní služby.
}}</ref>, záchranné sbory ([[Hasičský záchranný sbor České republiky|Hasičský záchranný sbor ČR]], [[Zdravotnická záchranná služba]] a další složky [[Integrovaný záchranný systém|IZS]]) a havarijní služby.


Ústavní zákon dále upravuje zkrácené jednání o návrzích zákonů. Po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda požadovat, aby Parlament projednal vládní návrh zákona ve zkráceném jednání, což znamená, že [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecká sněmovna]] se o návrhu usnese do 72 hodin od jeho podání a [[Senát Parlamentu České republiky|Senát]] do 24 hodin poté, co mu jej sněmovna postoupí. Jestliže se Senát v této lhůtě nevyjádří, platí, že je návrh zákona přijat. Takto přijatý zákon nemůže [[Prezident České republiky|prezident republiky]] vrátit do sněmovny. Ve zkráceném jednání však nemůže vláda předložit návrh ústavního zákona. <ref name=":0" />
Ústavní zákon dále upravuje zkrácené jednání o návrzích zákonů. Po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda požadovat, aby Parlament projednal vládní návrh zákona ve zkráceném jednání, což znamená, že [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecká sněmovna]] se o návrhu usnese do 72 hodin od jeho podání a [[Senát Parlamentu České republiky|Senát]] do 24 hodin poté, co mu jej sněmovna postoupí. Jestliže se Senát v této lhůtě nevyjádří, platí, že je návrh zákona přijat. Takto přijatý zákon nemůže [[Prezident České republiky|prezident republiky]] vrátit do sněmovny. Ve zkráceném jednání však nemůže vláda předložit návrh ústavního zákona.<ref name=":0" />


Dále ústavní zákon zřizuje Bezpečnostní radu státu jako stálý pracovní orgán vlády a stanovuje, že pokud po dobu nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu podmínky na území České republiky neumožní konat volby ve lhůtách, které jsou stanoveny pro pravidelná volební období, lze zákonem lhůty prodloužit, nejdéle však o šest měsíců.
Dále ústavní zákon zřizuje Bezpečnostní radu státu jako stálý pracovní orgán vlády a stanovuje, že pokud po dobu nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu podmínky na území České republiky neumožní konat volby ve lhůtách, které jsou stanoveny pro pravidelná volební období, lze zákonem lhůty prodloužit, nejdéle však o šest měsíců.

Verze z 30. 12. 2020, 20:01

O bezpečnosti České republiky
Předpis státu
ČeskoČesko Česko
Druh předpisuústavní zákon
Číslo předpisu110/1998 Sb.
Údaje
AutorParlament České republiky
Schváleno22. 4. 1998
Platnost29. 5. 1998
Účinnost29. 5. 1998
Oblast úpravy
ústavní právo

Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky č. 110/1998 Sb. je ústavní zákon, který upravuje zajištění bezpečnosti České republiky prostřednictvím regulace krizových stavů – nouzového stavu, stavu ohrožení státu a válečného stavu. Dále zřizuje Bezpečnostní radu státu a umožňuje zkrácené projednávání vládních návrhů zákonů ve stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Je součástí ústavního pořádku České republiky.

Obsah

Ve své úvodní části tento ústavní zákon stanovuje, že „Zajištění svrchovanosti a územní celistvosti České republiky, ochrana jejích demokratických základů a ochrana životů, zdraví a majetkových hodnot je základní povinností státu.“[1] Dále je uvedeno, že bezpečnost České republiky zajišťují ozbrojené síly (Armáda ČR), ozbrojené bezpečnostní sbory (kam patří Policie ČR, Celní správa ČR a Vezeňská služba ČR)[2], záchranné sbory (Hasičský záchranný sbor ČR, Zdravotnická záchranná služba a další složky IZS) a havarijní služby.

Ústavní zákon dále upravuje zkrácené jednání o návrzích zákonů. Po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda požadovat, aby Parlament projednal vládní návrh zákona ve zkráceném jednání, což znamená, že Poslanecká sněmovna se o návrhu usnese do 72 hodin od jeho podání a Senát do 24 hodin poté, co mu jej sněmovna postoupí. Jestliže se Senát v této lhůtě nevyjádří, platí, že je návrh zákona přijat. Takto přijatý zákon nemůže prezident republiky vrátit do sněmovny. Ve zkráceném jednání však nemůže vláda předložit návrh ústavního zákona.[1]

Dále ústavní zákon zřizuje Bezpečnostní radu státu jako stálý pracovní orgán vlády a stanovuje, že pokud po dobu nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu podmínky na území České republiky neumožní konat volby ve lhůtách, které jsou stanoveny pro pravidelná volební období, lze zákonem lhůty prodloužit, nejdéle však o šest měsíců.

Historie

Ústavní zákon o 13 článcích byl přijat a nabyl účinnosti v roce 1998. První novela byla přijata v souvislosti s novelizací Ústavy v roce 2000 jako ústavní zákon č. 300/2000 Sb., šlo o zpřesnění čl. 11, který reguluje pravomoci Senátu v době, kdy je rozpuštěna Poslanecká sněmovna.

Novelizace 2017

Roku 2017 byla navržena další novela zákona, a to jako iniciativa skupiny poslanců a dále projednávána jako sněmovní tisk č. 1021. Poslanecká sněmovna ji schválila 28. června 2017.[3] Smyslem návrhu je doplněním čl. 3 zakotvit ústavní právo občanů podílet vlastními zbraněmi na zajišťování bezpečnosti státu.[4]

Reference

  1. ↑ a b Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky [online]. [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. 
  2. ↑ Pojmy - Ozbrojený bezpečnostní sbor [online]. Ministerstvo vnitra ČR [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. 
  3. ↑ 59. schůze, 48. hlasování, 28. června 2017, 12:08. Novela ústav. z. o bezpečnosti České republiky [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR [cit. 2017-07-01]. Dostupné online. 
  4. ↑ Sněmovní tisk 1021 [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR [cit. 2017-06-30]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ústavní_zákon_o_bezpečnosti_České_republiky&oldid=19305577“