Podbrdský kraj: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
m →‎Města: oprava prolinku
Řádek 33: Řádek 33:
{| class="wikitable"
{| class="wikitable"
|-
|-
! '''Jméno Města''' !! stav !!obyvatel roku 1702*<ref> Démographie historique, Svazky 18–19, solné sčítání - [https://books.google.cz/books?id=Ce7rAAAAMAAJ&q=kutn%C3%A1+hora+2700&dq=kutn%C3%A1+hora+2700&hl=cs&sa=X&ved=0CBsQ6AEwAGoVChMI0ce186fxyAIVx8AUCh3pzwFQ] </ref>!!počet budov roku 1830!! obyvatelstvo přítomné roku 1830!! obyvatelstvo domácí roku 1830<ref>Jahrbücher des böhmischen Museums für Natur-und Länderkunde - [http://books.google.cz/books?id=SEtFAAAAYAAJ&pg=PA187&dq=Durch+die+einzelnen+Stadtviertel+war+die+Bev%C3%B6lkerung+folgenderma%C3%9Fen+vertheilt+:+es+lebten+auf+der+Altstadt+in+952+H%C3%A4usern+32,227+Einwohner,+Zusammen+in+3217+H%C3%A4usern+103,670+Einwohner.+Da+jedoch+die+Stadt+Wyssehrad,+obgleich&hl=cs&sa=X&ei=SiRQUpObHorTtAbu_IGwCA&ved=0CDMQ6AEwAA#v=onepage&q&f=false] </ref>
! '''Jméno města''' !! stav !!obyvatel roku 1702*<ref> Démographie historique, Svazky 18–19, solné sčítání - [https://books.google.cz/books?id=Ce7rAAAAMAAJ&q=kutn%C3%A1+hora+2700&dq=kutn%C3%A1+hora+2700&hl=cs&sa=X&ved=0CBsQ6AEwAGoVChMI0ce186fxyAIVx8AUCh3pzwFQ] </ref>!!počet budov roku 1830!! obyvatelstvo přítomné roku 1830!! obyvatelstvo domácí roku 1830<ref>Jahrbücher des böhmischen Museums für Natur-und Länderkunde - [http://books.google.cz/books?id=SEtFAAAAYAAJ&pg=PA187&dq=Durch+die+einzelnen+Stadtviertel+war+die+Bev%C3%B6lkerung+folgenderma%C3%9Fen+vertheilt+:+es+lebten+auf+der+Altstadt+in+952+H%C3%A4usern+32,227+Einwohner,+Zusammen+in+3217+H%C3%A4usern+103,670+Einwohner.+Da+jedoch+die+Stadt+Wyssehrad,+obgleich&hl=cs&sa=X&ei=SiRQUpObHorTtAbu_IGwCA&ved=0CDMQ6AEwAA#v=onepage&q&f=false] </ref>
|-
|-
|'''[[Beroun]],'''|| královské krajské město|| rok 1651=395 obyv.||286 ||2169|| 2174
|'''[[Beroun]],'''|| královské krajské město|| rok 1651=395 obyv.||286 ||2169|| 2174
Řádek 41: Řádek 41:
|'''[[Hořovice]],'''|| poddanské, panské město, panství Hořovice ||338|| 326 || 2265|| 2323
|'''[[Hořovice]],'''|| poddanské, panské město, panství Hořovice ||338|| 326 || 2265|| 2323
|-
|-
|'''[[Žebrák]],''' || poddanské, komorní město, panství Točník||332|| 159|| 1267|| 1352
|'''[[Žebrák (okres Beroun)|Žebrák]],''' || poddanské, komorní město, panství Točník||332|| 159|| 1267|| 1352
|-
|-
|'''[[Nový Knín]],'''|| horní město ||140|| 179 || 966|| 1054
|'''[[Nový Knín]],'''|| horní město ||140|| 179 || 966|| 1054

Verze z 12. 10. 2020, 22:31

Podbrdský kraj
Území
Sídlo krajeBeroun
Historická zeměČechy
Vznik1458
Zánik1714
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Nejstarší vyobrazení Podbrdského kraje na Aretinově mapě z roku 1619
Podbrdský kraj na Vogtově mapě 1712

Podbrdský kraj je územní jednotka, která vznikla za vlády krále Jiřího z Poděbrad v roce 1458 podle první verze vznikl rozdělením Rakovnického kraje na podíl Rakovnický a Podbrdský kraj.[1][2] Druhá verze uvádí způsob vzniku vyčleněním z Prácheňského kraje.[3]

Pojmenování

Podbrdský kraj se nazývá podle vrchoviny Brdy.

Historie

Centrem Podbrdska bylo královské krajské město Beroun.

Reformou v roce 1714 byly Pobrdský a Vltavský kraj sloučeny do nového Berounského kraje se sídlem v městě Berouně.

Při solním sčítání v roce 1702 bylo zjištěno v Podbrdském kraji 23623 křesťanů a 124 židů. Dohromady 23747 obyvatel nad 10 let.

Významní hejtmané

  • okolo r. 1508 Kunata Pešík z Komárova[4][5]
  • okolo r. 1532 Jan Trčka z Vitence[6]
  • okolo r. 1588 Jan z Lobkovic[7]
  • okolo r. 1619 Jaroslav Ota z Losu[8]

Sídla v kraji roce 1654

Místa v Kraji Podbrdském z roku 1654, označená v berní rule tohoto kraje jako města a městečka

Města

Jméno města stav obyvatel roku 1702*[9] počet budov roku 1830 obyvatelstvo přítomné roku 1830 obyvatelstvo domácí roku 1830[10]
Beroun, královské krajské město rok 1651=395 obyv. 286 2169 2174
Příbram, horní město rok 1651=389 obyv. 381 3908 3809
Hořovice, poddanské, panské město, panství Hořovice 338 326 2265 2323
Žebrák, poddanské, komorní město, panství Točník 332 159 1267 1352
Nový Knín, horní město 140 179 966 1054

(*rok 1702 jsou obyvatelé nad 10 let)

Městečka

Jméno Městečka stav počet budov v roce 1830 obyvatelstvo přítomné roku 1830 obyvatelstvo domácí roku 1830[11]
Hostomice (okres Beroun), poddanské, panské městečko, panství Karlštejn 259 1684 1695
Dobříš, poddanské, panské městečko, panství Dobříš 248 1727 1762
Lochovice, poddanské, panské městečko, panství Lochovice 214 1234 1276
Mýto, poddanské, komorní městečko, panství Zbiroh 187 1195 1234
Zbiroh, poddanské, komorní městečko, panství Zbiroh 158 1169 1280
Zbraslav, poddanské, duchovní městečko, panství Zbraslav a Slapy 123 1000 933
Mníšek, poddanské, panské městečko, panství Mníšek 173 981 1016
Cerhovice, poddanské, komorní městečko, panství Točník 152 911 963
Milín, poddanské, panské městečko, panství Karlštejn 83 562 579
Štěchovice, poddanské, duchovní městečko, panství Štěchovice 75 543 549
Davle, poddanské, duchovní městečko, panství Davle 67 435 417
Řevnice, poddanské, duchovní městečko, panství Zbraslav a Slapy 64 394 377
Budňany, poddanské, panské městečko, panství Karlštejn 64 358 397
Zdice, poddanské, komorní městečko, panství Točník


Reference

  1. Politické a správní uspořádání Čech, Moravy a Slezska [online]. Toulky [cit. 2016-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-11. 
  2. ADAM, Tomáš. Brdy [online]. Brdy [cit. 2016-05-17]. Dostupné online. 
  3. Historický vltavský kraj [online]. Obec Kamýkov nad Vltavou [cit. 2016-05-17]. Dostupné online. 
  4. Peškův nebo Pešíkův dub ? [online]. Brdolog, 2015-02-07 [cit. 2016-05-17]. Dostupné online. 
  5. Panství rodu Pešíků [online]. TJ Sokol Komárov [cit. 2016-05-17]. Dostupné online. 
  6. SLÁMA, Jiří. Historie obce Vrančice [online]. Obec Vrnčice [cit. 2016-05-17]. Dostupné online. 
  7. Na hradě Pražském. 1588, 1. května [online]. Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky [cit. 2016-05-17]. Dostupné online. 
  8. Rozrod Ottů z Losu 1 [online]. Otta z Losu [cit. 2016-05-17]. Dostupné online. 
  9. Démographie historique, Svazky 18–19, solné sčítání - [1]
  10. Jahrbücher des böhmischen Museums für Natur-und Länderkunde - [2]
  11. Jahrbücher des böhmischen Museums für Natur-und Länderkunde - [3]

Literatura