Střední Chorvatsko: Porovnání verzí
upřesnění |
upřesnění 2 |
||
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
'''Střední''' či '''Vlastní Chorvatsko''' ([[chorvatština|chorvatsky]] ''Središnja Hrvatska''; [[němčina|německy]] ''Kernkroatien'') je jednou z pěti historických [[Chorvatské země|chorvatských zemí]], v jejichž rámci bylo zemí hlavní. K tomuto území se vázal titul chorvatského knížete a později [[Seznam chorvatských panovníků|krále]], právě tato země dala i název celému dnešnímu [[Chorvatsko|Chorvatsku]]. Metropolí země je už od [[11. století]] [[Záhřeb]], jenž se od 20. let [[17. století]] (kdy do něj přesídlil chorvatský [[bán]]) stal i hlavním městem zbytku všech chorvatských zemí a v [[19. století]] byl během [[Ilyrismus|chorvatského národního obrození]] vyvolen za hlavní centrum chorvatského národa. |
'''Střední''' či '''Vlastní Chorvatsko''' ([[chorvatština|chorvatsky]] ''Središnja Hrvatska''; [[němčina|německy]] ''Kernkroatien'') je jednou z pěti historických [[Chorvatské země|chorvatských zemí]], v jejichž rámci bylo zemí hlavní. K tomuto území se vázal titul chorvatského knížete a později [[Seznam chorvatských panovníků|krále]], právě tato země dala i název celému dnešnímu [[Chorvatsko|Chorvatsku]]. Metropolí země je už od [[11. století]] [[Záhřeb]], jenž se od 20. let [[17. století]] (kdy do něj přesídlil chorvatský [[bán]]) stal i hlavním městem zbytku všech chorvatských zemí a v [[19. století]] byl během [[Ilyrismus|chorvatského národního obrození]] vyvolen za hlavní centrum chorvatského národa. |
||
Součástí Středního Chorvatska je také '''Přímoří''' – tj. pobřežní pás od [[Rijeka|Rijeky]] na severu po [[Karlobag]] na jihu, kde hraničí s [[Dalmácie|Dalmácií]] (naopak od Rijeky na západ leží [[Istrie (země)|Istrie]]). Na severu tvoří hranici s [[Maďarsko|Maďarskem]] a [[Mezimuří]]m řeka [[Dráva]]. Hranici se [[Slavonie|Slavonií]] na východě částečně tvoří |
Součástí Středního Chorvatska je také '''Přímoří''' – tj. pobřežní pás od [[Rijeka|Rijeky]] na severu po [[Karlobag]] na jihu, kde hraničí s [[Dalmácie|Dalmácií]] (naopak od Rijeky na západ leží [[Istrie (země)|Istrie]]). Na severu tvoří hranici s [[Maďarsko|Maďarskem]] a [[Mezimuří]]m řeka [[Dráva]]. Hranici se [[Slavonie|Slavonií]] na východě částečně tvoří řeky [[Ilova]], [[Pakra]] a [[Sáva]]. |
||
Střední Chorvatsko po roce [[1918]] už neexistuje jako zvláštní celek. Po rozpadu [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Jugoslávie]] a vzniku nezávislého Chorvatska ([[1991]]) je v současnosti celé Chorvatsko děleno na [[župa|župy]], které se s původními zemskými hranicemi nekryjí. Území Středního Chorvatska je rozděleno mezi tyto župy: |
Střední Chorvatsko po roce [[1918]] už neexistuje jako zvláštní celek. Po rozpadu [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Jugoslávie]] a vzniku nezávislého Chorvatska ([[1991]]) je v současnosti celé Chorvatsko děleno na [[župa|župy]], které se s původními zemskými hranicemi nekryjí. Území Středního Chorvatska je rozděleno mezi tyto župy: |
||
Řádek 9: | Řádek 9: | ||
* [[Karlovacká župa]] |
* [[Karlovacká župa]] |
||
* [[Krapinsko-zagorská župa]] |
* [[Krapinsko-zagorská župa]] |
||
* [[Sisacko-moslavinská župa]] – východní část ohraničená řekami [[Pakra]] a [[Sáva]] s městem [[Novska]] a opčinami [[Lipovljani]] a [[Jasenovac]] je již součástí Slavonie |
|||
* [[Sisacko-moslavinská župa]] |
|||
* [[Koprivnicko-križevecká župa]] |
* [[Koprivnicko-križevecká župa]] |
||
* [[Bjelovarsko-bilogorská župa]] – západní část, východní část od řeky [[Ilova]] historicky patří ke Slavonii |
* [[Bjelovarsko-bilogorská župa]] – západní část, východní část od řeky [[Ilova]] historicky patří ke Slavonii |
||
Řádek 15: | Řádek 15: | ||
* [[Licko-senjská župa]] |
* [[Licko-senjská župa]] |
||
* [[Zadarská župa]] – pouze opčina [[Gračac]] v severovýchodní části |
* [[Zadarská župa]] – pouze opčina [[Gračac]] v severovýchodní části |
||
* [[Viroviticko-podrávská župa]] – pouze severozápadní část opčiny [[Pitomača]], zbytek župy patří ke Slavonii |
* [[Viroviticko-podrávská župa]] – pouze severozápadní část opčiny [[Pitomača]] a vesnice [[Jasenaš]] v opčině města [[Virovitica]], zbytek župy patří ke Slavonii |
||
* [[Mezimuřská župa]] – je také někdy počítána jako součást vlastního Chorvatska |
* [[Mezimuřská župa]] – je také někdy počítána jako součást vlastního Chorvatska |
||
Verze z 19. 9. 2020, 11:10
Střední či Vlastní Chorvatsko (chorvatsky Središnja Hrvatska; německy Kernkroatien) je jednou z pěti historických chorvatských zemí, v jejichž rámci bylo zemí hlavní. K tomuto území se vázal titul chorvatského knížete a později krále, právě tato země dala i název celému dnešnímu Chorvatsku. Metropolí země je už od 11. století Záhřeb, jenž se od 20. let 17. století (kdy do něj přesídlil chorvatský bán) stal i hlavním městem zbytku všech chorvatských zemí a v 19. století byl během chorvatského národního obrození vyvolen za hlavní centrum chorvatského národa.
Součástí Středního Chorvatska je také Přímoří – tj. pobřežní pás od Rijeky na severu po Karlobag na jihu, kde hraničí s Dalmácií (naopak od Rijeky na západ leží Istrie). Na severu tvoří hranici s Maďarskem a Mezimuřím řeka Dráva. Hranici se Slavonií na východě částečně tvoří řeky Ilova, Pakra a Sáva.
Střední Chorvatsko po roce 1918 už neexistuje jako zvláštní celek. Po rozpadu Jugoslávie a vzniku nezávislého Chorvatska (1991) je v současnosti celé Chorvatsko děleno na župy, které se s původními zemskými hranicemi nekryjí. Území Středního Chorvatska je rozděleno mezi tyto župy:
- Záhřebská župa a město Záhřeb
- Varaždinská župa
- Karlovacká župa
- Krapinsko-zagorská župa
- Sisacko-moslavinská župa – východní část ohraničená řekami Pakra a Sáva s městem Novska a opčinami Lipovljani a Jasenovac je již součástí Slavonie
- Koprivnicko-križevecká župa
- Bjelovarsko-bilogorská župa – západní část, východní část od řeky Ilova historicky patří ke Slavonii
- Přímořsko-gorskokotarská župa – většina až na západní třetinu, která už patří k historické Istrii
- Licko-senjská župa
- Zadarská župa – pouze opčina Gračac v severovýchodní části
- Viroviticko-podrávská župa – pouze severozápadní část opčiny Pitomača a vesnice Jasenaš v opčině města Virovitica, zbytek župy patří ke Slavonii
- Mezimuřská župa – je také někdy počítána jako součást vlastního Chorvatska
Související články