LGBT hnutí: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
doplnění zkratek LGBTI a LGBT+, které nijak nemění podstatu článku
Řádek 1: Řádek 1:
{{upravit}}
{{upravit}}
'''LGBT hnutí''' (hnutí [[Lesba|leseb]], [[gay]]ů, [[Bisexualita|bisexuálů]] a [[transgender]] lidí) se zabývá problematikou sociálních [[Menšina|menšin]], které mají jinou než většinovou [[Sexuální orientace|sexuální orientaci]]. Někdy se i objevuje i rozšířený [[akronym]] LGBTQIA, kam kromě výše zmíněných skupin patří i [[queer]], [[intersex]] a [[asexualita|asexuální]] osoby. Toto hnutí se řadí mezi tzv. „nová sociální hnutí“, která začala vznikat v [[1960–1969|60. letech]] [[20. století]]. „Z pohledu teoretiků NSH (''nová sociální hnutí'') tato hnutí odrážejí širší sociální přechod od industriálního typu společnosti k postindustriální. Zatímco v čele zájmu industriální politiky stálo vytváření bohatství a jeho rozdělování, postindustriální politika se zaměřuje hlavně na postmateriální otázky.“<ref>{{Citace monografie
'''LGBT hnutí''' (hnutí [[Lesba|leseb]], [[gay]]ů, [[Bisexualita|bisexuálů]] a [[transgender]] lidí) se zabývá problematikou sociálních [[Menšina|menšin]], které mají jinou než většinovou [[Sexuální orientace|sexuální orientaci]]. Někdy se i objevuje i rozšířený [[akronym]] LGBTQIA, kam kromě výše zmíněných skupin patří i [[queer]], [[intersex]] a [[asexualita|asexuální]] osoby. Není ovšem urážkou používat zkratku LGBTI nebo LGBT+ (přičemž "plus" může zastupovat další menšiny). Toto hnutí se řadí mezi tzv. „nová sociální hnutí“, která začala vznikat v [[1960–1969|60. letech]] [[20. století]]. „Z pohledu teoretiků NSH (''nová sociální hnutí'') tato hnutí odrážejí širší sociální přechod od industriálního typu společnosti k postindustriální. Zatímco v čele zájmu industriální politiky stálo vytváření bohatství a jeho rozdělování, postindustriální politika se zaměřuje hlavně na postmateriální otázky.“<ref>{{Citace monografie
| příjmení = 1938-
| příjmení = 1938-
| jméno = Giddens, Anthony,
| jméno = Giddens, Anthony,

Verze z 6. 8. 2020, 16:55

ikona
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

LGBT hnutí (hnutí leseb, gayů, bisexuálů a transgender lidí) se zabývá problematikou sociálních menšin, které mají jinou než většinovou sexuální orientaci. Někdy se i objevuje i rozšířený akronym LGBTQIA, kam kromě výše zmíněných skupin patří i queer, intersex a asexuální osoby. Není ovšem urážkou používat zkratku LGBTI nebo LGBT+ (přičemž "plus" může zastupovat další menšiny). Toto hnutí se řadí mezi tzv. „nová sociální hnutí“, která začala vznikat v 60. letech 20. století. „Z pohledu teoretiků NSH (nová sociální hnutí) tato hnutí odrážejí širší sociální přechod od industriálního typu společnosti k postindustriální. Zatímco v čele zájmu industriální politiky stálo vytváření bohatství a jeho rozdělování, postindustriální politika se zaměřuje hlavně na postmateriální otázky.“[1] Anthony Giddens ve své knize uvádí, že typické pro NSH je i změna v organizaci hnutí. Zatímco v „starých sociálních hnutích“ převládala formálnější organizace, u těch nových je struktura organizace nezávislejší. NSH se více snažily o oslovení veřejnosti na kulturní úrovni než o změnu společnosti pomocí nějakého státního převratu.[2]

Historie

V České republice můžeme vznik LGBT hnutí datovat do poloviny 90. let 20. století. Ze začátku se hnutí spíše zaměřovalo na organizování různých akcí, jako například filmový festival Mezipatra, který se pořádá dodnes, než na politický svět. Postupem času se začali objevovat problémy mezi gay a lesbickou menšinou: šlo především o právo na umělé oplodnění, které se týká jen lesbické menšiny. „Nejvýznamnějším důvodem ke značné separaci lesbického a gay hnutí, byla neochota gay komunity akceptovat lesby jako rovnocennou sílu.“[3] Postupně se hnutí zaměřovalo na prosazení zákona o registrovaném partnerství, který byl přijat v roce 2006. Po jeho přijetí se hnutí odklonilo od dalších politických snah, co se týká zákonů a začali tíhnout k samostatným či lokálním skupinám. Pustili se tak do pořádání různých masových akcí, které však měli primárně nepolitický charakter.

Organizace

První organizací ještě na území Československa byla Lambda Praha. Po spojení spolků z ostatních měst vzniklo v roce 1990 občanské sdružení Svaz Lambda. Ve stejné době vzniklo nejen Hnutí za rovnoprávnost homosexuálních občanů, ale také několik dalších skupin. V květnu 1990 došlo v Bratislavě k setkání všech těchto spolků, které vyústilo k založení společného Sdružení organizací homosexuálních občanů (SOHO). Ta například přispěla ke zrušení tzv. růžových listů, které sloužily pro policii jako seznamy lidí homosexuálně orientovaných.

Mezi organizace, které fungují dnes, patří například Logos Česká republika, což je křesťanský spolek, který se snaží začlenit gay a lesbickou menšinu do církví i společnosti. Tato organizace patří mezi členy Evropského fóra křesťanských LGBT skupin. Jako další dnes fungující organizaci můžeme zmínit STUD, který „vznikl v roce 1996 jako nezávislá nestátní organizace (občanské sdružení), jejímž posláním je působit ve prospěch gay, lesbické, bisexuální a transgender minority a usilovat o její plné právní i faktické zrovnoprávnění s ostatními členy společnosti.“[4]

LGBT a společnost

V průběhu 90. let 20. století můžeme vidět v České republice větší liberalizaci postojů k LGBT hnutí. Je všeobecně známo, že média v demokratických zemích jsou ovlivňována společenskou realitou a zastoupení členů LGBT komunity v našich médiích, ať už ve filmech či seriálech, není takové, jaké by si zasloužili. I když je nutné podotknout, že po roce 1989 se v médiích, tištěných i elektronických, začaly tyto menšiny vyskytovat podstatně častěji, což přispělo k určité změně kontextu, se kterým jsou spojováni. Z kriminálního kontextu a negativní stereotypizace došlo k přeměně na běžný společenský život.

Reference

  1. ↑ 1938-, Giddens, Anthony,. Sociologie. Vyd. 1. vyd. Praha: Argo 1049 s. s. ISBN 9788025708071. OCLC 847727868 
  2. ↑ 1938-, Giddens, Anthony,. Sociologie. Vyd. 1. vyd. Praha: Argo 1049 s. s. ISBN 9788025708071. OCLC 847727868 
  3. ↑ Analýza situace lesbické, gay, bisexuální a transgender menšiny v ČR. Praha: Úřad vlády ČR 72 s. s. ISBN 9788087041338. OCLC 228669319 
  4. ↑ O nás. STUD. Dostupné online [cit. 2017-12-01]. 

Literatura

  • Giddens, Anthony. Sociologie. Edited by Philip W. Sutton, Praha: Argo, 2013.
  • Beňová, Kateřina. Analýza situace lesbické, gay, bisexuální a transgender menšiny v ČR, Praha: Úřad vlády ČR, 2007.
  • “O Nás”. Online. www.stud.cz.
  • Kateřina Vráblíková. “Gay a lesbické hnutí v České republice”. Online. global politics, 2006. http://www.globalpolitics.cz/studie/gay-lesbicke-hnuti.
  • Ondřej Císař and Kateřina Vráblíková, “Lgbt aktivismus v České republice: historie, organizace a aktivisté” (2012).
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=LGBT_hnutí&oldid=18904085“