Obročí: Porovnání verzí
* {{Vlastenský slovník historický|heslo=Obročí}} |
m wikilink |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Obročí''' čili '''beneficium''', také '''prebenda''', je výraz [[církevní právo|církevního práva]] a znamená příjem, spojený s určitou službou (''officium''), postavením nebo úřadem, případně i toto postavení samo. Obročí může získat jen ten, kdo pro ně má předpoklady a kdo se o ně uchází; držení více obročí neboli [[mnohoobročnictví]] církevní kodex zakazuje. |
'''Obročí''' čili '''beneficium''', také '''prebenda''', je výraz [[církevní právo|církevního práva]] a znamená příjem, spojený s určitou službou (''officium''), postavením nebo úřadem, případně i toto postavení samo. Obročí může získat jen ten, kdo pro ně má předpoklady a kdo se o ně uchází; držení více obročí neboli [[mnohoobročnictví]] církevní kodex zakazuje. |
||
== Historie == |
|||
Obročí vznikla v raném středověku, kdy výnos z pozemkového majetku byl jediný způsob, jak v naturálním hospodářství obživu kněze nebo faráře trvale zajistit. Mohl to být podíl z výnosu majetku biskupství, anebo výnos z odkazu ([[nadace]]), spojené s určitou církevní službou. Typická nadace pozdního středověku byl [[oltářník]] ([[kněz]], který byl povinen pravidelně sloužit [[mše|mši]] za [[duše|duši]] zemřelého). |
Obročí vznikla v raném středověku, kdy výnos z pozemkového majetku byl jediný způsob, jak v naturálním hospodářství obživu kněze nebo faráře trvale zajistit. Mohl to být podíl z výnosu majetku biskupství, anebo výnos z odkazu ([[nadace]]), spojené s určitou církevní službou. Typická nadace pozdního středověku byl [[oltářník]] ([[kněz]], který byl povinen pravidelně sloužit [[mše|mši]] za [[duše|duši]] zemřelého). |
||
Řádek 12: | Řádek 13: | ||
Synonymum '''prebenda''' (z lat. ''praebeo'', poskytuji) se někdy užívá pejorativně ve smyslu trvalého příjmu, s nímž nejsou spojeny žádné povinnosti. |
Synonymum '''prebenda''' (z lat. ''praebeo'', poskytuji) se někdy užívá pejorativně ve smyslu trvalého příjmu, s nímž nejsou spojeny žádné povinnosti. |
||
== Související články == |
== Odkazy == |
||
=== Související články === |
|||
* [[Sine cura]] |
|||
* [[Kanovník]] |
* [[Kanovník]] |
||
* [[Kanonikát]] |
* [[Kanonikát]] |
||
Řádek 21: | Řádek 23: | ||
* [[Trafika (politika)]] |
* [[Trafika (politika)]] |
||
== Externí odkazy == |
=== Externí odkazy === |
||
* {{Otto|heslo=Beneficium}} |
* {{Otto|heslo=Beneficium}} |
Verze z 29. 5. 2020, 23:12
Obročí čili beneficium, také prebenda, je výraz církevního práva a znamená příjem, spojený s určitou službou (officium), postavením nebo úřadem, případně i toto postavení samo. Obročí může získat jen ten, kdo pro ně má předpoklady a kdo se o ně uchází; držení více obročí neboli mnohoobročnictví církevní kodex zakazuje.
Historie
Obročí vznikla v raném středověku, kdy výnos z pozemkového majetku byl jediný způsob, jak v naturálním hospodářství obživu kněze nebo faráře trvale zajistit. Mohl to být podíl z výnosu majetku biskupství, anebo výnos z odkazu (nadace), spojené s určitou církevní službou. Typická nadace pozdního středověku byl oltářník (kněz, který byl povinen pravidelně sloužit mši za duši zemřelého).
O obsazení obročí rozhodoval biskup, případně papež, podobně jako panovník uděloval léna. V pozdním středověku se papeži i biskupovi za udělení obročí často platilo (viz svatokupectví), což bylo předmětem mnoha kritik, zejména v reformaci.
S přechodem k peněžnímu hospodářství a po konfiskaci církevního majetku se většinou přešlo na přímé platby, které zajišťoval biskup nebo patron kostela, v Rakousku od josefinských reforem stát, a to z výnosu majetku zrušených klášterů.
Titul prebendář (prebendary) dodnes užívají kněží a kanovníci některých anglických katedrál.
Přenesený význam
Synonymum prebenda (z lat. praebeo, poskytuji) se někdy užívá pejorativně ve smyslu trvalého příjmu, s nímž nejsou spojeny žádné povinnosti.
Odkazy
Související články
Externí odkazy
- Encyklopedické heslo Beneficium v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Obročí ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích