Bišonek: Porovnání verzí
→O plemeni: Přidán obsah značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
m Typo značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
{{NPOV}} |
{{NPOV}} |
||
{{Infobox - plemeno |
{{Infobox - plemeno |
||
| název = Bišon Frisé |
|||
| obrázek = Bichon Frise 600.jpg |
|||
| popisek = Bišonek |
|||
| země původu = Francie |
|||
| země původu2 = Belgie |
| země původu2 = Belgie |
||
| výška = max. 30 cm |
|||
| hmotnost = 3–7 kg |
|||
| barva = bílá |
|||
| skupina FCI = 9: Společenská plemena |
|||
| sekce FCI = 1: Bišonci a příbuzná plemena |
|||
| podsekce FCI = |
|||
| standard FCI = http://www.fci.be/uploaded_files/215gb98_en.doc |
|||
| commonscat = Bichon Frisé |
|||
}} |
}} |
||
'''Bišonek ''' (jinak také '''Bišon''' nebo '''Bichon à poil frisé''') je malé [[plemena psů|psí plemeno]] původem z [[Francie]] a [[Belgie]]. Bišonek je vhodný pes pro alergiky. |
'''Bišonek ''' (jinak také '''Bišon''' nebo '''Bichon à poil frisé''') je malé [[plemena psů|psí plemeno]] původem z [[Francie]] a [[Belgie]]. Bišonek je vhodný pes pro alergiky. |
||
| Řádek 20: | Řádek 20: | ||
== Historie == |
== Historie == |
||
Existují i zmínky, že tito psíci (barbichoni) existovali už za vlády [[Starověký Egypt|egyptské]] královny [[Kleopatra VII.|Kleopatry]] ([[69 př. n. l.|69]] |
Existují i zmínky, že tito psíci (barbichoni) existovali už za vlády [[Starověký Egypt|egyptské]] královny [[Kleopatra VII.|Kleopatry]] ([[69 př. n. l.|69]]–[[30 př. n. l.]]), která jich prý pár sama měla.{{Fakt/dne|20121206195337}} Dokazuje to i vypodobení na egyptských sarkofázích. |
||
Odborníci{{kdo?}} se shodují, že nejčastěji a nejdříve se objevovali ve [[Středomoří|Středozemí]]. Jisté však je, že se objevovali v době renesance ([[14. století|14.]] |
Odborníci{{kdo?}} se shodují, že nejčastěji a nejdříve se objevovali ve [[Středomoří|Středozemí]]. Jisté však je, že se objevovali v době renesance ([[14. století|14.]]–[[16. století]]) v [[Itálie|Itálii]], kde se stali vyhledávanými psy tamější šlechty.{{Fakt/dne|20121206195337}} Na přelomu [[16. století|16.]] a [[17. století]] byli po francouzské invazi odvezeni jako trofej do [[Francie]]. Již za vlády [[František I. Francouzský|Františka I.]] ([[1515]]–[[1547]]) byli velmi populární. Ale asi největší úspěch získal bišonek v letech [[1574]]–[[1589]] za vlády [[Jindřich III. (král francouzský)|Jindřicha III.]] z Valois, protože sám král byl jedním z největších obdivovatelů toho plemene. Miloval své bišonky natolik, že museli být všude s ním. Nosil je prý v košíčcích, které měl zvláště upravené, se stuhou kolem krku. Ani dámy nezůstaly pozadu. Bišonci byli bezmezně hýčkáni, opečováváni a rozmazlováni. Je možné, že zde vzniklo jejich jméno bichonne, které v překladu znamená hýčkat, krášlit. Období [[Velká francouzská revoluce|francouzské revoluce]] znamenalo pro bišonky obrovský zlom. Rázem se tito „šlechtičtí psi“ ocitli na ulici, odkázáni sami na sebe. A tak se brzy tito psi stali společníky různých kejklířu a flašinetářů, kteří v nich objevili jejich temperament pro veselé kousky. Bišonci tak celkem velmi dobře zvládli přechod z paláce na ulici. Vzestup i pád se opakoval. Když se k moci dostal [[Napoleon Bonaparte|Napoleonův]] synovec [[Napoleon III.]] ([[1808]]–[[1873]]), popularita bišonků opět stoupla.{{Fakt/dne|20121206195337}} Po jeho svržení se bišonek znovu stal „psem ulice“ a zůstal jím v podstatě až do počátku dvacátého století. I když jim nebyl osud příznivě nakloněn, bišonci byli všude vítáni pro jejich přirozenou inteligenci. Po [[První světová válka|první světové válce]] byli „znovu objeveni“. Několik nadšenců z Francie a Belgie shromáždilo z válkou zdevastovaných zemí přežívající potomky tohoto plemene a pokusilo se vypracovat chovatelský program. |
||
Jejich snažení přineslo úspěchy: po první světové válce bišonek získal status ušlechtilého psa{{Fakt/dne|20121206195337}} a dnes ho jako plemeno uznávají všechny světové chovatelské organizace. |
Jejich snažení přineslo úspěchy: po první světové válce bišonek získal status ušlechtilého psa{{Fakt/dne|20121206195337}} a dnes ho jako plemeno uznávají všechny světové chovatelské organizace. |
||
Verze z 23. 4. 2020, 16:59
| Bišon Frisé | |
|---|---|
 Bišonek | |
| Základní informace | |
| Země původu |  Francie |
 Belgie | |
| Tělesná charakteristika | |
| Hmotnost | 3–7 kg |
| Výška † | max. 30 cm |
| Barva | bílá |
| Klasifikace a standard | |
| Skupina FCI | 9: Společenská plemena |
| Sekce FCI | 1: Bišonci a příbuzná plemena |
| FCI | standard |
 multimediální obsah v kategorii na Commons | |
| † výška uváděna v kohoutku | |
Bišonek (jinak také Bišon nebo Bichon à poil frisé) je malé psí plemeno původem z Francie a Belgie. Bišonek je vhodný pes pro alergiky.
Historie
Existují i zmínky, že tito psíci (barbichoni) existovali už za vlády egyptské královny Kleopatry (69–30 př. n. l.), která jich prý pár sama měla.[zdroj?] Dokazuje to i vypodobení na egyptských sarkofázích.
Odborníci[kdo?] se shodují, že nejčastěji a nejdříve se objevovali ve Středozemí. Jisté však je, že se objevovali v době renesance (14.–16. století) v Itálii, kde se stali vyhledávanými psy tamější šlechty.[zdroj?] Na přelomu 16. a 17. století byli po francouzské invazi odvezeni jako trofej do Francie. Již za vlády Františka I. (1515–1547) byli velmi populární. Ale asi největší úspěch získal bišonek v letech 1574–1589 za vlády Jindřicha III. z Valois, protože sám král byl jedním z největších obdivovatelů toho plemene. Miloval své bišonky natolik, že museli být všude s ním. Nosil je prý v košíčcích, které měl zvláště upravené, se stuhou kolem krku. Ani dámy nezůstaly pozadu. Bišonci byli bezmezně hýčkáni, opečováváni a rozmazlováni. Je možné, že zde vzniklo jejich jméno bichonne, které v překladu znamená hýčkat, krášlit. Období francouzské revoluce znamenalo pro bišonky obrovský zlom. Rázem se tito „šlechtičtí psi“ ocitli na ulici, odkázáni sami na sebe. A tak se brzy tito psi stali společníky různých kejklířu a flašinetářů, kteří v nich objevili jejich temperament pro veselé kousky. Bišonci tak celkem velmi dobře zvládli přechod z paláce na ulici. Vzestup i pád se opakoval. Když se k moci dostal Napoleonův synovec Napoleon III. (1808–1873), popularita bišonků opět stoupla.[zdroj?] Po jeho svržení se bišonek znovu stal „psem ulice“ a zůstal jím v podstatě až do počátku dvacátého století. I když jim nebyl osud příznivě nakloněn, bišonci byli všude vítáni pro jejich přirozenou inteligenci. Po první světové válce byli „znovu objeveni“. Několik nadšenců z Francie a Belgie shromáždilo z válkou zdevastovaných zemí přežívající potomky tohoto plemene a pokusilo se vypracovat chovatelský program.
Jejich snažení přineslo úspěchy: po první světové válce bišonek získal status ušlechtilého psa[zdroj?] a dnes ho jako plemeno uznávají všechny světové chovatelské organizace.
O plemeni
Bišonek je malý, zářivě bílý pejsek, který svým vzhledem připomíná plyšovou hračku. Je však oblíbený i pro svou bezproblémovou povahu, která z něj dělá ideálního rodinného psa. Hodí se taky pro důchodce. Je přizpůsobivý a závislý na „svých“ lidech. Proto není vhodné ho držet v kotci či jiném odloučení, kde strádá samotou. Bišonek je společenské plemeno. Potřebuje být se svými páníčky a neustále jim dokazovat svou lásku a oddanost. Bude se vás snažit doprovázet skutečně všude. Přesně vycítí vaši náladu a bude se snažit se jí přizpůsobit.
Bišonek nemá lovecké pudy, proto také nemá touhu něco štvát, honit, či dokonce zabít. Ke všem ostatním zvířatům je vesměs velmi tolerantní a nedělá mu žádné potíže žít pohromadě s jinými psy, kočkami nebo jinými zvířaty v pohodě a míru. Bišonek se nerad nudí, dává přednost jakékoliv aktivitě, kterou mu umožníte. Od jakékoliv užitečné práce přes různé veselé kousky, kterými zaručeně pobaví a zabaví celou rodinu, až třeba po výcvik agility (kynologický sport, kde pes překonává na parkuru různé překážky, jako tunel, houpačka, kladina, kruh, slalom apod.). Pokud však chcete jen „pejska na polštář“, pak o bišonkovi vůbec neuvažujte. Jde o silné, zdravé a odolné plemeno, které je zatím prosté jakékoliv přešlechtěnosti, náchylnosti k nemocem či choulostivosti. To všechno se odráží také v chovatelské praxi. Při krytí ani porodech nemusíte očekávat žádné zvláštní komplikace. Rovněž štěňata bývají odmala velmi vitální a při správné výživě výborně prosperují. Trochu vás může překvapit relativně velká porodní hmotnost štěňat (běžně okolo 20 dkg), která je u tak malého plemene neobvyklá. Přesto rodí feny většinou lehce, často i zcela bez pomoci chovatele. Jen výjimečně se může objevit sklon k eklampsii (odvápnění), stejně jako u jiných malých plemen.
Nejde ani o příliš uštěkané plemeno, výjimkou je však pud hlídání. To zřejmě uvítáte, pokud žijete v domě se zahradou. Pokud však bydlíte v bytě, je nezbytně nutné, abyste hned zpočátku zamezili jakékoliv jeho reakci na pohyb po chodbě nebo na zvuk výtahu, abyste se vyhnuli nepříjemnostem se sousedy. S trochou trpělivosti a důslednosti můžete svého bišona nežádoucí hlídání odnaučit.
Srst bišonka nelíná a stále roste. Výhodou je, že váš byt není plný chlupů, nevýhodou, že bišonek vyžaduje pravidelné česání a stříhání, ideálně 1x měsíčně. Vlhkou srst je nutné jen jemně sušit, pokud ji budete drhnout ručníkem, je riziko zacuchání a následného zplstnatění.
