Škrovád: Porovnání verzí

Škrovád
	Škrovád čp. 3
Lokalita
Charakter	malá vesnice
Obec	Slatiňany
Okres	Chrudim
Kraj	Pardubický kraj
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°54′24″ s. š., 15°48′47″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	490 (2021)
Katastrální území	Škrovád (1,8 km²)
Nadmořská výška	280 m n. m.
PSČ	538 21
Počet domů	158 (2011)
	Škrovád
Další údaje
Kód části obce	149802
Kód k. ú.	749800
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 20. 3. 2020, 21:26

Škrovád je místní část města Slatiňany v okrese Chrudim v Pardubickém kraji. Leží na pískovcích druhohorního (křídového) stáří podél řeky Chrudimky v průměrné výšce 280 m n. m.

Historie

Poprvé je zmiňován v roce 1417 za vladyků ze Škrovádu, už v roce 1440 se jmenoval Škrowad.^[3] V roce 1548 připadl ke slatiňanské tvrzi. Od 18. do poloviny 20. století se v obci a blízkém okolí těžil v řadě lomů kvalitní pískovec na stavby a sochy, z něhož je i socha svatého Jana Nepomuckého uprostřed obce. Těžba pískovce patřila k největším ve východních Čechách a pískovec ze Škrovádu je použit v různých stavbách, především v Chrudimi a Slatiňanech. Dnes jsou dávno opuštěné lomy součástí centra obce, případně cvičnými horolezeckými stěnami anebo byly zavezeny. Lomy jsou více zřetelné na pravém břehu řeky od centra obce na JJV, kde byly také brzy zastavěny rekreačními chatami. Chatová oblast se táhne borovým lesem až do místní části se samotou Borek, kde je objekt bývalé prachárny, viditelný ze silnice I. třídy č. 37. Nad jezem na Borku už na pravém břehu řeky zřetelně vystupují porfyrické břidlice tzv. lukavické série. Na levém břehu jsou víceméně pouze skládky pískovcového odpadu z lomů. Místní statek sloužil také jako účelové hospodářství hřebčína ve Slatiňanech.

Zajímavosti v obci a okolí

Na jihojihovýchod od obce se u řeky nalézá zrekonstruovaný mlýn Skály s malou vodní elektrárnou a rybníkem Skály. Náhon k rybníku na pravém břehu řeky začíná u jezu na Borku, pod nímž je na břehu levém vyústěn kamenný kanál technické památky Lukavická štola, sloužící k ochraně zařízení mlýnu před kyselými důlními vodami Lukavické štoly i Lukavického potoka.
Cca 1,5 km jižně od Škrovádu a 1 km severozápadně od Svídnice je výslunná stráň, přírodní památka Hrobka. Jižní expozice zde dala vzniknout teplomilnému společenstvu rostlin. Vedle kokoříků, hvozdíků a divizen zde roste i bělozářka větevnatá. Geologický poklad tvoří porfyroidy tzv. lukavické série.
Západně od obce je kopec Hůra s vrcholem ve výšce 391 m. V dnešní době jsou ve svazích vyznačené rekreační sportovní trasy a pořádají se zde různé sportovní akce (Velká cena Monaka). Je zde i výletní restaurace Monako a úpravna vody Monako.

Reference

↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
↑ Digitální knihovna České sněmy

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Škrovád na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Škrovad v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[9023ab7ef288de47a49355aecfa7c6546e388db9-1] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].

[6637e77189822d525d5399b4f0d2439fc792d4f3-2] Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.

[3] Digitální knihovna České sněmy

[1]

[2]

[3]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-{{Infobox - sídlo
+{{Infobox - české sídlo
  | název = Škrovád
- | obrázek =Škrovád čp. 3.JPG
+ | obrázek = Škrovád čp. 3.JPG
- | popisek =Škrovád čp. 3
+ | popisek = Škrovád čp. 3
  | charakter = malá vesnice
+ | PSČ = 538 21
- | počet obyvatel =
- | počet domů = 184
- | psč = 538 21
  | obec = [[Slatiňany]]
  | okres = Chrudim
  | země =
  | katastrální území = Škrovád
- | výměra = 1,8
+ | rozloha = 1,8
  | zeměpisná šířka = 49.9066667
  | zeměpisná délka = 15.8130556
  | nadmořská výška = 280
- | loc-map = {{LocMap |Česko |label=Škrovád| position=right |lat_deg=49 |lat_min=54 |lat_sec=24 |lon_deg=15 |lon_min=48 |lon_sec=47|float=center | caption=}}
  | web =
 }}
 '''Škrovád''' je [[část obce|místní část]] města [[Slatiňany]] v [[okres Chrudim|okrese Chrudim]] v [[Pardubický kraj|Pardubickém kraji]]. Leží na pískovcích druhohorního (křídového) stáří podél řeky [[Chrudimka|Chrudimky]] v průměrné výšce 280 m n. m.
 == Historie ==
 {{související|Pískovcové lomy ve Škrovádu}}
-Poprvé je zmiňován v roce [[1417]] za [[Vladyka|vladyků]] ze Škrovádu, už v roce [[1440]] se jmenoval ''Škrowad''.<ref>[http://www.psp.cz/eknih/snemy/ac/vol01/t0003_00.htm Digitální knihovna České sněmy]</ref> V roce [[1548]] připadl ke slatiňanské [[Tvrz|tvrzi]]. Od 18. do poloviny 20. století se v obci a blízkém okolí těžil v řadě lomů kvalitní [[pískovec]] na stavby a sochy, z něhož je i socha svatého Jana Nepomuckého uprostřed obce. Těžba pískovce patřila k největším ve východních Čechách a pískovec ze Škrovádu je použit v různých stavbách, především v [[Chrudim]]i a [[Slatiňany|Slatiňanech]]. Dnes jsou dávno opuštěné lomy součástí centra obce, případně cvičnými horolezeckými stěnami anebo byly zavezeny. Lomy jsou více zřetelné na pravém břehu řeky od centra obce na JJV, kde byly také brzy zastavěny rekreačními chatami. Chatová oblast se táhne borovým lesem až do místní části se samotou ''Borek'', kde je objekt bývalé prachárny, viditelný ze silnice I. třídy č. 37. Nad jezem na ''Borku'' už na pravém břehu řeky zřetelně vystupují porfyrické [[břidlice]] tzv. lukavické série. Na levém břehu jsou víceméně pouze skládky pískovcového odpadu z lomů. Místní statek sloužil také jako účelové hospodářství hřebčína ve [[Slatiňany|Slatiňanech]].
+Poprvé je zmiňován v roce [[1417]] za [[Vladyka|vladyků]] ze Škrovádu, už v roce [[1440]] se jmenoval ''Škrowad''.<ref>[http://www.psp.cz/eknih/snemy/ac/vol01/t0003_00.htm Digitální knihovna České sněmy]</ref> V roce [[1548]] připadl ke slatiňanské [[tvrz]]i. Od 18. do poloviny 20. století se v obci a blízkém okolí těžil v řadě lomů kvalitní [[pískovec]] na stavby a sochy, z něhož je i socha svatého Jana Nepomuckého uprostřed obce. Těžba pískovce patřila k největším ve východních Čechách a pískovec ze Škrovádu je použit v různých stavbách, především v [[Chrudim]]i a [[Slatiňany|Slatiňanech]]. Dnes jsou dávno opuštěné lomy součástí centra obce, případně cvičnými horolezeckými stěnami anebo byly zavezeny. Lomy jsou více zřetelné na pravém břehu řeky od centra obce na JJV, kde byly také brzy zastavěny rekreačními chatami. Chatová oblast se táhne borovým lesem až do místní části se samotou ''Borek'', kde je objekt bývalé prachárny, viditelný ze silnice I. třídy č. 37. Nad jezem na ''Borku'' už na pravém břehu řeky zřetelně vystupují porfyrické [[břidlice]] tzv. lukavické série. Na levém břehu jsou víceméně pouze skládky pískovcového odpadu z lomů. Místní statek sloužil také jako účelové hospodářství hřebčína ve [[Slatiňany|Slatiňanech]].
 == Zajímavosti v obci a okolí ==
@@ Řádek 38: / Řádek 34: @@
 {{Pahýl}}
 {{Části české obce}}
 [[Kategorie:Škrovád| ]]