Utrechtský mír: Porovnání verzí
bez px |
m odebrána Kategorie:1713; přidána Kategorie:Vzniklo 1713 za použití HotCat |
||
| Řádek 33: | Řádek 33: | ||
[[Kategorie:Mírové smlouvy Spojeného království]] |
[[Kategorie:Mírové smlouvy Spojeného království]] |
||
[[Kategorie:Válka o dědictví španělské]] |
[[Kategorie:Válka o dědictví španělské]] |
||
[[Kategorie:1713]] |
[[Kategorie:Vzniklo 1713]] |
||
[[Kategorie:Nová Francie]] |
[[Kategorie:Nová Francie]] |
||
[[Kategorie:Mírové smlouvy Francie]] |
[[Kategorie:Mírové smlouvy Francie]] |
||
Verze z 5. 11. 2019, 12:11
Utrechtský mír je označení pro mírovou smlouvu uzavřenou 11. dubna 1713 v holandském městě Utrecht mezi Francií a Španělskem na jedné straně a Velkou Británií, Nizozemím, Portugalskem, Savojskem a Pruskem na straně druhé.
Tato smlouva spolu s rastattským mírem dohodnutým později v březnu roku 1714 ukončovala válku o španělské dědictví a byla diplomatickým vítězstvím Velké Británie, která výrazně posílila své celkové pozice jak v Evropě, tak i v zámoří.
K jednání o míru, které začalo už v lednu 1714 dali podnět hlavně Britové, kteří nechtěli připustit výrazné posílení Habsburské říše a snažili se zabránit tomu, aby na španělský trůn usedl její nový vládce císař Karel VI. Ten byl do nečekané smrti svého bratra Josefa I. kandidátem protifrancouzské koalice na španělský trůn.
Podmínky
Angličané touto dohodou získali:
- rozsáhlé území v dnešní Kanadě – oblast v Labradoru a kolem Hudsonova zálivu
- prostřednictvím smlouvy se Španělskem ovládli Gibraltar a Menorcu a dostali možnost přímého obchodu se Západní Indií, jejich lodě na cestě tam už nemusely zastavovat ve španělském Cádizu
- výsadní právo na dovoz afrických otroků do španělských kolonií v Americe po dobu třiceti let
- uzavření výhodných obchodních smluv s Francií a jejími koloniemi a dále stržení její pevnosti Dunkerque
Přínosem míru pro Holandsko bylo uzavření výhodných obchodních dohod s francouzským rivalem, kromě toho získalo bezpečnější jižní hranici, když později Rakousko získalo Španělské Nizozemí. Savojský vévoda Viktor Amadeus II. obdržel Sicílii a byla mu zaručena alpská hranice jeho státu, mimo to získal královský titul. Prusko se rozšířilo o oblast Neuchâtelu a Geldernu, jeho panovníkovi byl také potvrzen titul krále. Portugalsku byly garantovány hranice jeho kolonií v jižní Americe.
Francie i Španělsko musely slíbit, že španělský král Filip V. nikdy nezíská také francouzský trůn a nedojde tak k vzájemnému propojení obou zemí. Francouzské království také ztratilo pevnosti Mons, Tournai a Menin, obdrželo ale Lille. Španělskému království byly ponechány téměř všechny jeho kolonie.
Odkazy
Literatura
- VLNAS, Vít. Princ Evžen Savojský. Život a sláva barokního válečníka. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Národní galerie, 2001. 849 s. ISBN 80-7185-380-1.
- RICHTER, Karel. Princ Evžen Savojský - pán bitevních polí. Třebíč: Akcent, 2000. 397 s. ISBN 80-7268-120-6.
- kolektiv autorů. Dějiny Francie, Praha, Nakladatelství Svoboda, 1988
- VEBER, Václav, a kol. Dějiny Rakouska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002. ISBN 80-7106-491-2.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Utrechtský mír na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Utrechtský mír v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
