Březník (Modrava): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Turistické trasy: + jen proklik na budoucí nové heslo Luzenské údolí
+ fotogalerie, omylem jsem přidal 2 historické fotky modravského Březníku pod heslo Březník (Šumava), ale to byl omyl. Teď je to o.k.
Řádek 18: Řádek 18:
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Březník| position=right |lat_deg=48 |lat_min=58 |lat_sec=16 |lon_deg=13 |lon_min=28 |lon_sec=57|float=center | caption=}}
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Březník| position=right |lat_deg=48 |lat_min=58 |lat_sec=16 |lon_deg=13 |lon_min=28 |lon_sec=57|float=center | caption=}}
}}
}}
'''Březník''' ({{Vjazyce|de}} {{Cizojazyčně|de|''Pürstling''}}) je [[Samota (místo)|samota]], která se nachází v širokém údolí [[Luzenský potok|Luzenského potoka]], 7,5 km jihovýchodně od [[Modrava|Modravy]] v katastrálním území [[Filipova Huť]] obce Modrava.
'''Březník''' ({{Vjazyce|de}} {{Cizojazyčně|de|''Pürstling''}}) je [[Samota (místo)|samota]], která se nachází v širokém údolí [[Luzenský potok|Luzenského potoka]], 7,5 km jihovýchodně od [[Modrava|Modravy]] v katastrálním území [[Filipova Huť]] obce [[Modrava]].
== Historie ==
== Historie ==
Řádek 39: Řádek 39:


== Přírodní podmínky ==
== Přírodní podmínky ==
[[Soubor:Modrava, Březník, pohled do údolí (2013-08-16; 01).jpg|náhled|vlevo|Pohled z Březníku do Luzenského údolí a na Luzný]]
Březník se nachází na severním okraji [[Luzenské údolí|Luzenského údolí]] v [[Kvildské pláně|Kvildských pláních]], nad soutokem [[Luzenský potok|Luzenského]] a [[Březnický potok|Březnického potoka]], čímž vzniká [[Modravský potok]], který je hlavním pramenným tokem [[Vydra (řeka)|Vydry]]. Celá lokalita je jedním z nejdeštivějších (dlouhodobý průměr 1552 mm, v roce [[1922]] dokonce 2132 mm<ref>{{Citace monografie
Březník se nachází na severním okraji [[Luzenské údolí|Luzenského údolí]] v [[Kvildské pláně|Kvildských pláních]], nad soutokem [[Luzenský potok|Luzenského]] a [[Březnický potok|Březnického potoka]], čímž vzniká [[Modravský potok]], který je hlavním pramenným tokem [[Vydra (řeka)|Vydry]]. Celá lokalita je jedním z nejdeštivějších (dlouhodobý průměr 1552 mm, v roce [[1922]] dokonce 2132 mm<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Strnad
| příjmení = Strnad
Řádek 58: Řádek 57:


Po trase bývalé Zlaté stezky vedla do [[Druhá světová válka|druhé světové války]] turistická stezka. Po [[vysídlení Němců z Československa|vysídlení Němců]] již nebývala používána. Krátce byla tato cesta přístupná po pádu [[komunistický režim v Československu|komunistického režimu]], ale s vyhlášením národního parku se stala turistům z české strany opět nepřístupná kvůli výskytu [[tetřev hlušec|tetřeva hlušce]]. Hraničního přechodu [[Modrý sloup]] tedy bylo až do roku [[2009]] možné dosáhnout pouze z německé strany, i zde se však jedná o přísně chráněnou lokalitu a neznačenou stezku. Od roku 2009 vede z Březníku turistický chodník ke státní hranici, kde se napojuje na přechod Modrý sloup a pokračuje na vrchol [[Luzný]]. Trasa nekopíruje původní Zlatou stezku, vedoucí [[Luzenské údolí|Luzenským údolím]], ale obchází chráněnou lokalitu po úbočí [[Špičník]]u.
Po trase bývalé Zlaté stezky vedla do [[Druhá světová válka|druhé světové války]] turistická stezka. Po [[vysídlení Němců z Československa|vysídlení Němců]] již nebývala používána. Krátce byla tato cesta přístupná po pádu [[komunistický režim v Československu|komunistického režimu]], ale s vyhlášením národního parku se stala turistům z české strany opět nepřístupná kvůli výskytu [[tetřev hlušec|tetřeva hlušce]]. Hraničního přechodu [[Modrý sloup]] tedy bylo až do roku [[2009]] možné dosáhnout pouze z německé strany, i zde se však jedná o přísně chráněnou lokalitu a neznačenou stezku. Od roku 2009 vede z Březníku turistický chodník ke státní hranici, kde se napojuje na přechod Modrý sloup a pokračuje na vrchol [[Luzný]]. Trasa nekopíruje původní Zlatou stezku, vedoucí [[Luzenské údolí|Luzenským údolím]], ale obchází chráněnou lokalitu po úbočí [[Špičník]]u.

== Fotogalerie ==
<gallery perrow=7>
Soubor:Breznik.Sumava.Pohled.K.Luznemu.old.gif|Pohled k Luznému (1900–1948)
Soubor:Breznik.Sumava.Hajenka.A.Chalupy.old.gif|Několik chalup a státní hájenka v údolí Luzenského potoka (1930–1948)
Soubor:Modrava, Březník, pohled do údolí (2013-08-16; 01).jpg|Pohled z Březníku do [[Luzenské údolí|Luzenského údolí]] a na [[Luzný]] (2013)
</gallery>


== Reference ==
== Reference ==

Verze z 15. 8. 2019, 19:15

Šablona:Infobox - sídlo Březník (německy Pürstling) je samota, která se nachází v širokém údolí Luzenského potoka, 7,5 km jihovýchodně od Modravy v katastrálním území Filipova Huť obce Modrava.

Historie

Luzenským údolím ve středověku vedla Zlatá stezka. Tato cesta spojovala Čechy s Pasovem. První písemná zmínka o Březníku pochází z roku 1787[1]. Do hájovny Pürstlink zasadil Karel Klostermann děj románu Ze světa lesních samot, který se odehrává ve druhé polovině 19. století. Bývalá Schwarzenberská hájovna byla v letech 19982002 opravena a přeměněna na informační středisko Národního parku Šumava.

Přírodní podmínky

Březník se nachází na severním okraji Luzenského údolí v Kvildských pláních, nad soutokem Luzenského a Březnického potoka, čímž vzniká Modravský potok, který je hlavním pramenným tokem Vydry. Celá lokalita je jedním z nejdeštivějších (dlouhodobý průměr 1552 mm, v roce 1922 dokonce 2132 mm[2]) a nejstudenějších míst v Česku. Nachází se v přísně chráněné zóně parku, okolní les je však v současnosti silně napadený kůrovcem.

Turistické trasy

Z Březníku vede lesem naučná cesta „Proměna horské smrčiny“. Z údolí se nabízí jeden z nejkrásnějších výhledů na Luzný, který leží 300 m za česko-německou hranicí v Bavorsku.

Po trase bývalé Zlaté stezky vedla do druhé světové války turistická stezka. Po vysídlení Němců již nebývala používána. Krátce byla tato cesta přístupná po pádu komunistického režimu, ale s vyhlášením národního parku se stala turistům z české strany opět nepřístupná kvůli výskytu tetřeva hlušce. Hraničního přechodu Modrý sloup tedy bylo až do roku 2009 možné dosáhnout pouze z německé strany, i zde se však jedná o přísně chráněnou lokalitu a neznačenou stezku. Od roku 2009 vede z Březníku turistický chodník ke státní hranici, kde se napojuje na přechod Modrý sloup a pokračuje na vrchol Luzný. Trasa nekopíruje původní Zlatou stezku, vedoucí Luzenským údolím, ale obchází chráněnou lokalitu po úbočí Špičníku.

Fotogalerie

Reference

  1. ŘEZNÍČKOVÁ, Zdeňka; ŘEZNÍČEK, Přemysl. Šumava: příroda, historie, život. Praha: Baset, 2003. ISBN 80-7340-021-9. Kapitola Místopis, s. 48. 
  2. STRNAD, Emanuel. Šumava: příroda, historie, život. Praha: Baset, 2003. ISBN 80-7340-021-9. Kapitola Podnebí Šumavy, s. 39. 

Externí odkazy