Sjednocená východoindická společnost: Porovnání verzí

Sjednocená východoindická společnost
	Logo
Základní údaje
Právní forma	veřejně obchodovaná společnost
Datum založení	1602
Datum zániku	1799
Předchůdci	United Amsterdam Company; Compagnie van De Moucheron; Delftse Vennootschap; Verenigde Zeeuwse Compagnie
Adresa sídla	Oost-Indisch Huis, Nizozemsko
Charakteristika firmy
Oblast činnosti	obchod
Dceřiná společnost	Nizozemská západoindická společnost
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 29. 7. 2019, 22:19

Sjednocená východoindická společnost^[1] (označovaná též jako Nizozemská nebo Holandská východoindická společnost (nizozemsky Vereenigde Oost-Indische Compagnie) byla založena v roce 1602. Koncem 16. století ovládali Portugalci v oblasti Indického oceánu obchod s kořením, na kterém chtěli získat účast nizozemští mořeplavci. Za účelem rozdělení rizika a zisku spojeného s obchodováním s východní Indií společnost založili bohatí obchodníci z Amsterdamu.

Předchůdci

První výprava nizozemských lodí do Asie začala v roce 1594, kdy se devět nizozemských kupců spojilo a založilo jednorázovou Společnost vzdálených zemí. Expedice sestávala ze čtyř lodí – Hollandia, Amsterdam, Mauritius a Duyfken pod velením Cornelise de Houtmann a Gerrita van Beuningen. Výprava vyplula 2. dubna 1595 z kotviště u ostrova Texel a zamířila do Indonésie. Po cestě většina posádky zahynula na kurděje, přesto se expedice dostala do Bantamu na Jávě za 15 měsíců. Zde se dostala do střetu s místními domorodci a musela urychleně odplout. Pro nedostatek posádky byla dokonce opuštěna loď Amsterdam. Zpět do Nizozemska dorazila v roce 1597, cestu přežilo 87 námořníků z celkových 240. Finančně byla neúspěchem, ukázala však, že je možné využít cestu Portugalců kolem mysu Dobré naděje a dostat se tak do Indie a dále do Indonésie. Expedici v dalších šesti letech následovalo 15 výprav o celkovém počtu 65 lodí, sponzorovaných celkem 8 různými společnostmi.

Historie

Jelikož se mezi léty 1595 – 1601 vypravilo na 16 obchodních expedic a většina z nich se vrátila s cenným nákladem, nastal úpadek cen koření v Nizozemsku a přitom nárůst výkupních cen v Asii, což mělo za následek nerentabilitu podnikání v tomto oboru. Z rozhodnutí generálních stavů Nizozemské republiky byla tedy založena jednotná společnost – Vereenigte Oost-Indische Compagnie. Této společnosti byl od vlády zaručen obchodní monopol mezi mysem Dobré naděje a Magellanovým průlivem s právem uzavírat smlouvy se sousedními státy, v nových oblastech jmenovat správní úředníky a udržovat ozbrojené síly. První ztráta území pro Portugalce přišla v roce 1603, kdy Nizozemci zabrali ostrov Ambon. V letech 1605 a 1606 získali Molucké ostrovy a v roce 1641 Malaku v Malajsii. Poražení Portugalců v roce 1656 přineslo Nizozemcům vládu nad Cejlonem, s jeho drahými kameny, perlami a skořicí, v letech 1661-1663 je vyhnali i z Kóčinu a Kalikatu v Indii. Do roku 1755 získali Nizozemci kontrolu nad většinou ostrova Jávy. Východoindická společnost také založila v roce 1652 vlastní osadu na mysu Dobré naděje – Kaapstad.

V 18. století se z loďařské obchodní společnosti stala oblastní správa zabývající se zemědělskou výrobou. Ta začala dodávat do Evropy produkty z indonéských ostrovů. I přesto společnost pomalu upadala. Její monopol začali nejdříve narušovat pašeráci a po pařížské smlouvě v roce 1784 se přidali Britové z Britské východoindické společnosti, kteří také získali právo obchodovat s Východní Indií. V roce 1799, kdy bylo Nizozemí podřízeno napoleonské Francii, byla společnost definitivně zrušena nizozemskou vládou, která také převzala všechny její dluhy a majetek.

Odkazy

Literatura

BATEMAN, G.; EGANOVÁ, V. Encyklopedie Zeměpis světa. [s.l.]: Barnes and Noble Inc., 1993. ISBN 80-901727-6-8.
STANĚK, Karel. Soupeření Portugalců a Nizozemců o monopol v obchodu s kořením, 1601 – 1669. Historický obzor: časopis pro výuku dějepisu a popularizaci historie, 2011, 22 (7-8), s. 146-155. ISSN 1210-6097.
WANNER, Michal. Sedmiletá válka v Orientu. Praha: Libri, 2001. 255 s. ISBN 80-7277-034-9.
WANNER, Michal. Říše koření, kalika a čaje: dvě století Nizozemské východoindické společnosti. Historický obzor, 2002, 13 (11/12), s. 242-253. ISSN 1210-6097.
PÍŠA, Rudolf. Byla první. Věstník MCP, 3/2012, s. 2-11 http://www.das-mcp.cz/muzeum/cz/vestnik/detail/id/33

Související články

Reference

↑ O společnosti, která přepsala dějiny byznysu. E15.cz [online]. [cit. 2019-03-28]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Sjednocená východoindická společnost na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] O společnosti, která přepsala dějiny byznysu. E15.cz [online]. [cit. 2019-03-28]. Dostupné online.

[1]

@@ Řádek 8: / Řádek 8: @@
 == Předchůdci ==
-První výprava nizozemských lodí do Asie začala v roce [[1594]], kdy se devět nizozemských kupců spojilo a založilo jednorázovou ''Společnost vzdálených zemí''. Expedice sestávala ze čtyř lodí - Hollandia, Amsterdam, Mauritius a Duyfken pod velením Cornelise de Houtmann a Gerrita van Beuningen. Výprava vyplula [[2. duben|2. dubna]] [[1595]] z kotviště u ostrova [[Texel (ostrov)|Texel]] a zamířila do [[Indonésie]]. Po cestě většina posádky zahynula na [[kurděje]], přesto se expedice dostala do [[Banten|Bantamu]] na [[Jáva|Jávě]] za 15 měsíců. Zde se dostala do střetu s místními domorodci a musela urychleně odplout. Pro nedostatek posádky byla dokonce opuštěna loď Amsterdam. Zpět do Nizozemska dorazila v roce [[1597]], cestu přežilo 87 námořníků z celkových 240. Finančně byla neúspěchem, ukázala však, že je možné využít cestu Portugalců kolem [[mys Dobré naděje|mysu Dobré naděje]] a dostat se tak do [[Indie]] a dále do Indonésie. Expedici v dalších šesti letech následovalo 15 výprav o celkovém počtu 65 lodí, sponzorovaných celkem 8 různými společnostmi.
+První výprava nizozemských lodí do Asie začala v roce [[1594]], kdy se devět nizozemských kupců spojilo a založilo jednorázovou ''Společnost vzdálených zemí''. Expedice sestávala ze čtyř lodí – Hollandia, Amsterdam, Mauritius a Duyfken pod velením Cornelise de Houtmann a Gerrita van Beuningen. Výprava vyplula [[2. duben|2. dubna]] [[1595]] z kotviště u ostrova [[Texel (ostrov)|Texel]] a zamířila do [[Indonésie]]. Po cestě většina posádky zahynula na [[kurděje]], přesto se expedice dostala do [[Banten|Bantamu]] na [[Jáva|Jávě]] za 15 měsíců. Zde se dostala do střetu s místními domorodci a musela urychleně odplout. Pro nedostatek posádky byla dokonce opuštěna loď Amsterdam. Zpět do Nizozemska dorazila v roce [[1597]], cestu přežilo 87 námořníků z celkových 240. Finančně byla neúspěchem, ukázala však, že je možné využít cestu Portugalců kolem [[mys Dobré naděje|mysu Dobré naděje]] a dostat se tak do [[Indie]] a dále do Indonésie. Expedici v dalších šesti letech následovalo 15 výprav o celkovém počtu 65 lodí, sponzorovaných celkem 8 různými společnostmi.
 == Historie ==
 [[Soubor:De handelsloge van de VOC in Hougly in Bengalen Rijksmuseum SK-A-4282.jpeg|náhled|Faktorie Sjednocené východoindické společnosti v Bengálsku, 1665]]
-Jelikož se mezi léty 1595 - 1601 vypravilo na 16 obchodních expedic a většina z nich se vrátila s cenným nákladem, nastal úpadek cen koření v Nizozemsku a přitom nárůst výkupních cen v Asii, což mělo za následek nerentabilitu podnikání v tomto oboru. Z rozhodnutí [[generální stavy|generálních stavů]] Nizozemské republiky byla tedy založena jednotná společnost - Vereenigte Oost-Indische Compagnie. Této společnosti byl od vlády zaručen obchodní monopol mezi [[Mys Dobré naděje|mysem Dobré naděje]] a [[Magalhãesův průliv|Magellanovým průlivem]] s právem uzavírat smlouvy se sousedními [[stát]]y, v nových oblastech jmenovat správní úředníky a udržovat [[ozbrojené síly]]. První ztráta území pro Portugalce přišla v roce [[1603]], kdy Nizozemci zabrali [[ostrov Ambon]]. V letech [[1605]] a [[1606]] získali [[Molucké ostrovy]] a v roce [[1641]] [[Malakka (město)|Malaku]] v [[Malajsie|Malajsii]]. Poražení Portugalců v roce [[1656]] přineslo Nizozemcům vládu nad [[Cejlon]]em, s jeho drahými kameny, [[perla]]mi a [[Skořice|skořicí]], v letech [[1661]]-[[1663]] je vyhnali i z [[Kóčin]]u a [[Kalikat]]u v Indii. Do roku [[1755]] získali Nizozemci kontrolu nad většinou ostrova [[Jáva|Jávy]]. Východoindická společnost také založila v roce 1652 vlastní osadu na mysu Dobré naděje - [[Kapské Město|Kaapstad]].
+Jelikož se mezi léty 1595 – 1601 vypravilo na 16 obchodních expedic a většina z nich se vrátila s cenným nákladem, nastal úpadek cen koření v Nizozemsku a přitom nárůst výkupních cen v Asii, což mělo za následek nerentabilitu podnikání v tomto oboru. Z rozhodnutí [[generální stavy|generálních stavů]] Nizozemské republiky byla tedy založena jednotná společnost – Vereenigte Oost-Indische Compagnie. Této společnosti byl od vlády zaručen obchodní monopol mezi [[Mys Dobré naděje|mysem Dobré naděje]] a [[Magalhãesův průliv|Magellanovým průlivem]] s právem uzavírat smlouvy se sousedními [[stát]]y, v nových oblastech jmenovat správní úředníky a udržovat [[ozbrojené síly]]. První ztráta území pro Portugalce přišla v roce [[1603]], kdy Nizozemci zabrali [[ostrov Ambon]]. V letech [[1605]] a [[1606]] získali [[Molucké ostrovy]] a v roce [[1641]] [[Malakka (město)|Malaku]] v [[Malajsie|Malajsii]]. Poražení Portugalců v roce [[1656]] přineslo Nizozemcům vládu nad [[Cejlon]]em, s jeho drahými kameny, [[perla]]mi a [[Skořice|skořicí]], v letech [[1661]]-[[1663]] je vyhnali i z [[Kóčin]]u a [[Kalikat]]u v Indii. Do roku [[1755]] získali Nizozemci kontrolu nad většinou ostrova [[Jáva|Jávy]]. Východoindická společnost také založila v roce 1652 vlastní osadu na mysu Dobré naděje – [[Kapské Město|Kaapstad]].
 V 18. století se z loďařské obchodní společnosti stala oblastní správa zabývající se zemědělskou výrobou. Ta začala dodávat do [[Evropa|Evropy]] produkty z [[Indonésie|indonéských ostrovů]]. I přesto společnost pomalu upadala. Její monopol začali nejdříve narušovat pašeráci a po pařížské smlouvě v roce [[1784]] se přidali [[Britové]] z [[Britská Východoindická společnost|Britské východoindické společnosti]], kteří také získali právo obchodovat s Východní [[Indie|Indií]]. V roce [[1799]], kdy bylo [[Nizozemsko|Nizozemí]] podřízeno napoleonské [[Francie|Francii]], byla společnost definitivně zrušena nizozemskou vládou, která také převzala všechny její dluhy a majetek.
@@ Řádek 19: / Řádek 19: @@
 === Literatura ===
 * {{citace monografie | jméno = G. | příjmení = Bateman | jméno2 = V. | příjmení2 = Eganová | titul = Encyklopedie Zeměpis světa | vydavatel = Barnes and Noble Inc. | rok = 1993 | isbn = 80-901727-6-8}}
-* STANĚK, Karel. Soupeření Portugalců a Nizozemců o monopol v obchodu s kořením, 1601 - 1669. ''Historický obzor: časopis pro výuku dějepisu a popularizaci historie'', 2011, 22 (7-8), s. 146-155. ISSN 1210-6097.
+* STANĚK, Karel. Soupeření Portugalců a Nizozemců o monopol v obchodu s kořením, 1601 – 1669. ''Historický obzor: časopis pro výuku dějepisu a popularizaci historie'', 2011, 22 (7-8), s. 146-155. ISSN 1210-6097.
 * {{citace monografie | jméno = Michal | příjmení = Wanner | titul = Sedmiletá válka v Orientu | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2001 | počet stran = 255 | isbn = 80-7277-034-9}}
 * WANNER, Michal. Říše koření, kalika a čaje: dvě století Nizozemské východoindické společnosti. ''Historický obzor'', 2002, 13 (11/12), s. 242-253. ISSN 1210-6097.