Makrofág: Porovnání verzí
m Odrážka u {{Commons(cat)}}; kosmetické úpravy |
mBez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 11: | Řádek 11: | ||
== Funkce makrofágu == |
== Funkce makrofágu == |
||
[[Soubor:Macs killing cancer cell.jpg|thumb|Makrofág pohlcující rakovinnou buňku]] |
[[Soubor:Macs killing cancer cell.jpg|thumb|Makrofág pohlcující rakovinnou buňku]] |
||
Základní funkcí makrofágu je [[fagocytóza]]. K dalším funkcím patří [[Antigen prezentující buňka|prezentace antigenu]] [[T-lymfocyt]]ům, řízení [[hemopoéza|hemopoézy]], [[srážení krve|hemostázy]] a hojení ran, regulace [[zánět]]u, destrukce mikroorganismů, odstraňování mrtvých buněk a cytotoxická reakce. |
Základní funkcí makrofágu je [[fagocytóza]] cizorodých látek v těle. K dalším funkcím patří [[Antigen prezentující buňka|prezentace antigenu]] [[T-lymfocyt]]ům, řízení [[hemopoéza|hemopoézy]], [[srážení krve|hemostázy]] a hojení ran, regulace [[zánět]]u, destrukce mikroorganismů, odstraňování mrtvých buněk a cytotoxická reakce. |
||
=== Fagocytóza === |
=== Fagocytóza === |
Verze z 12. 3. 2019, 09:42
Makrofág je buňka přirozené imunity, která hraje velmi důležitou roli v imunitní reakci. Jedná se o zástupce mononukleárů, tj. buněk s jedním, nesegmentovaným jádrem.
Vývoj
Makrofág vzniká přeměnou z monocytů. Ty jsou tvořeny v kostní dřeni z kmenové hemopoetické buňky a jsou vyplavovány do krevního oběhu. Monocyty kolují v krvi asi 8 hodin, poté vstupují do tkání a tam se mění na makrofágy. Tkáňové makrofágy pak vykazují četnou heterogenitu v závislosti na tkáni. Mezi tkáňové makrofágy patří Kupfferovy buňky, histiocyty, osteoklasty či mikroglie.
Přeměna monocytu na makrofág
Aby se monocyt přeměnil na makrofág, musí proběhnout několik kroků. Zvětšuje se velikost buňky, zvyšuje se počet lysozomů, receptorů pro imunoglobulin IgG a zvyšuje se jeho schopnost fagocytózy.
Funkce makrofágu
Základní funkcí makrofágu je fagocytóza cizorodých látek v těle. K dalším funkcím patří prezentace antigenu T-lymfocytům, řízení hemopoézy, hemostázy a hojení ran, regulace zánětu, destrukce mikroorganismů, odstraňování mrtvých buněk a cytotoxická reakce.
Fagocytóza
Fagocytóza je proces zajišťující pohlcení a zpracování cizích, nefunkčních, mrtvých či nemocných buněk a jiného korpuskulárního materiálu (velikost materiálu nad 100 nanometrů). Je to nejstarší imunitní děj; lze ho nalézt už u nižších živočichů.
Fáze fagocytózy
- přiblížení, chemotaxe
- rozpoznání, adherence, opsonizace
- ingesce (pohlcení) – vznik fagozomu
- splynutí fagozomu s lysozomem – vznik fagolysozomu
- digesce (trávení) ve fagolysozomu
- oxidativní vzplanutí – tvorba reaktivních kyslíkových radikálů, které zapříčiní zničení částice
- uvolnění produktů rozkladu z makrofágu
Prezentace antigenu
Další důležitou funkcí makrofágu je prezentace antigenu dalším buňkám imunitního systému. Makrofág prezentuje krátké peptidy (navázané na MHC) získané strávením pohlcené částice T-lymfocytům.
- Cizorodou částici rozpozná makrofág a fagocytuje ji
- Makrofág prezentuje antigen této částice
- Antigen-MHC II komplex, aktivace Th-lymfocytů
- Th-lymfocyty pak řídí imunitní odpověď organismu
Tato cesta může být posílena činností B-lymfocytů, které produkují protilátky.
Makrofág a zánět
Makrofág je většinou první buňka imunitního systému, která se dostává na místo zánětu. Provádí tam rychlou a nespecifickou reakci na škodlivinu. Teprve posléze se do místa zánětu dostávají buňky zajišťující specifickou reakci. Jejich činnost je s makrofágy propojena na základě prezentace antigenu.
Odkazy
Literatura
- TOMAN, M. Imunologie pro farmaceuty. VFU, Brno 2004.
- MYSLIVEČEK, J., TROJAN, S. Fyziologie do kapsy. Triton, Praha 2004.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu makrofág na Wikimedia Commons