Polárka: Porovnání verzí
m →Vlastnosti: typo po předch. editaci |
rozptyl mereni vzdalenosti |
||
| Řádek 81: | Řádek 81: | ||
Polárka je také členem málo známého asterismu [[Snubní prsten (asterismus)|Snubní prsten]], ve kterém představuje diamant. |
Polárka je také členem málo známého asterismu [[Snubní prsten (asterismus)|Snubní prsten]], ve kterém představuje diamant. |
||
== Vzdálenost == |
|||
Vzdálenost Polárky je předmětem řady měření s poměrně velkým rozptylem výsledků. Starší měření udávala vzdálenost 99 parseků (323 světelných let), novější přesnějří paralaktické měření sondy [[Hipparcos]] udává vzdálenost 133 parseků (433 světelných let), přesnější měření sondy [[Gaia (sonda)|Gaia]], zvěřejněné v roce 2018, udává dokonce 136.6 parseků (445.3 světelných let). |
|||
== Zajímavosti == |
== Zajímavosti == |
||
Verze z 15. 10. 2018, 09:56
| Polárka | |
|---|---|
 Polarka | |
| Astrometrická data (Ekvinokcium J2000) | |
| Souhvězdí | Malý medvěd (Ursa minor) |
| Rektascenze | 02h 31m 48,7s |
| Deklinace | +89° 15′ 51″ |
| Paralaxa | 10,1 ± 0,2″[1][2] |
| Vzdálenost | 323 ± 7[1][2] ly (99 ± 2[1][2] pc) |
| Barevný index (U-B) | 0,60 |
| Barevný index (B-V) | 0,38 |
| Barevný index (V-R) | 0,49 |
| Barevný index (R-I) | 0,31[3] |
| Zdánlivá hvězdná velikost | 1,97 |
| Absolutní hvězdná velikost | -3,64 |
| Vlastní pohyb v rektascenzi | 44,48 mas/rok |
| Vlastní pohyb v deklinaci | −11,85 mas/rok |
| Fyzikální charakteristiky | |
| Typ proměnnosti | Cefeida |
| Spektrální typ | F7 Ib-II SB |
| Hmotnost | 6 M☉ |
| Poloměr | 30 R☉ |
| Zářivý výkon (V) | 2200 L☉ |
| Povrchová teplota | 7200 K |
| Stáří | ? |
| Rotační perioda | ? |
| Oscilační perioda | 3,97 |
| Další označení | |
| Henry Draper Catalogue | HD 8890 |
| Bonner Durchmusterung | BD +88°8 |
| Bright Star katalog | HR 424 |
| 2MASS | 2MASS J02314822+8915503 |
| SAO katalog | SAO 308 |
| Katalog Hipparcos | HIP 11767 |
| Tychův katalog | TYC 4628-237-1 |
| General Catalogue | GC 2243 |
| Bayerovo označení | α UMi |
| Flamsteedovo označení | 1 UMi |
| Synonyma | Severka, Hvězda severu, Severní hvězda, Polaris, Cynosura (latinsky), Alrucaba (arabsky), Alfa Ursae Minoris, ADS 1477 A, CCDM J02319+8915A, FK5 907, IDS 01226+8846 A, IRAS 01490+8901, PLX 299, PPM 431, UBV 21589, WDS J02318+8916A[4] |
| (V) – měření provedena ve viditelném světle Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Polárka (α UMi, α Ursae Minoris, latinsky: Polaris) je nejjasnější hvězda v souhvězdí Malého medvěda. Taktéž je velmi blízko k severnímu nebeskému pólu, což z ní dělá severní polární hvězdu.
Pojmenování
Polárka má více názvů. V České republice jsou nejpoužívanější Polárka nebo Severka. Slovo „polaris“ pochází z latinského Stella Polaris, což znamená Polární hvězda. Řecké jméno Cynosura (Κυνόσουρα) znamená ocas psa. V arabštině se nazývá Alrucaba. Její oficiální název je Alfa Ursae Minoris (α UMi). Flamsteedovo označení je 1 Ursae Minoris a její číslo v katalogu SAO je SAO 308. V katalogu HD má označení HD 8890.
Poloha na obloze
Polárka leží téměř na přímé linii s osou otáčení Země, tedy na severním nebeském pólu. Může se tedy zdát, že Polárka „stojí“ na místě a ostatní hvězdy se otáčí kolem ní. V současností je Polárka méně než 1° od pólu, a proto se kolem nebeského pólu otáčí v malých kruzích o průměru asi 2°. Jen dvakrát v průběhu hvězdného dne se Polárka nachází na pravém severním azimutu.
Polárka nebude vždy hvězdou, která určuje severní nebeský pól. Je to v důsledku precese rovnodennosti za tisíce roků. Jiné hvězdy taktéž byly v minulosti polárními hvězdami a znovu jimi v budoucnosti budou. Jsou to například hvězdy Thuban ze souhvězdí Draka, Vega ze souhvězdí Lyry a Deneb z Labutě. V současné době se vzdálenost Polárky od severního pólu zmenšuje. Astronomové předpokládají, že nejmenší vzdálenosti (0,5°) dosáhne v roce 2100. Poté se začne vzdalovat.
Vlastnosti
Polárka je trojhvězda.[5] Pouhým okem vidíme jen největšího a nejjasnějšího člena soustavy – žlutého veleobra (Polárka A). Má třicetkrát větší průměr než Slunce a zářivost 5000 Sluncí. Její absolutní hvězdná velikost je -5,1, ale časem se mění.[6] Je to pulzující proměnná hvězda, konkrétně se jedná o cefeidu. Jasnost slabě kolísá z 1,9 na 2,1 mag s periodou 3,97 dne. Změny jasnosti jsou však příliš malé na to, aby se daly pozorovat okem. Amplituda pulzů se v posledních rocích stále zmenšovala a bylo možné je zjistit jen fotometrem. Okolo hlavní složky obíhá v těsné blízkosti slabý průvodce. Nedá se v dalekohledu vidět odděleně, ale projevuje se posunem čar ve spektru Polárky. Hlavní složka (Polárka A) je tedy spektroskopická dvojhvězda, složená z cefeidy a spektroskopických průvodců. Ve velké vzdálenosti obíhají hlavní složku další průvodce Polárka B, která je dostatečně vzdálená, aby ji pozemské dalekohledy dokázaly zachytit. Polárka B je hvězda hlavní posloupnosti spektrální třídy F3V jasná 8,8 mag. Lze ji vidět pomocí menšího hvězdářského dalekohledu (alespoň 7,5 cm) ve vzdálenosti 18“ od Polárky A. Je to pravděpodobně jen optická dvojhvězda. Silným dalekohledem je možné uvidět dvě slabé hvězdy pojmenované Polárka C (13 mag a vzdálenost 43“) a Polárka D (12 mag a vzdálenost 83“), o nichž se předpokládalo, že jsou také součástí tohoto systému.[7] Celá soustava je přibližně ve vzdálenosti 432 ly a přibližuje se ke Slunci rychlostí 17 km/s.
Polárka je také členem málo známého asterismu Snubní prsten, ve kterém představuje diamant.
Vzdálenost
Vzdálenost Polárky je předmětem řady měření s poměrně velkým rozptylem výsledků. Starší měření udávala vzdálenost 99 parseků (323 světelných let), novější přesnějří paralaktické měření sondy Hipparcos udává vzdálenost 133 parseků (433 světelných let), přesnější měření sondy Gaia, zvěřejněné v roce 2018, udává dokonce 136.6 parseků (445.3 světelných let).
Zajímavosti
Do míst, kde se Polárka nachází, v současnosti směřuje zemská osa (epocha 2000), čili těsně vedle ní leží severní nebeský pól. Současná odchylka Polárky od nebeského pólu je téměř 1 úhlový stupeň – 58′. Vlivem precese se bude tato hodnota stále zmenšovat a minima dosáhne kolem roku 2100, poté se však severní nebeský pól bude vzdalovat a k Polárce se vrátí až za 25 800 let, to jest za jeden platónský rok.
Někteří lidé ji omylem nazývají večernice nebo jitřenka, ale oba dva pojmy patří planetám Venuši či Merkuru.
Polárka se dostala také na vlajku státu Aljaška a do jeho hymny.
Vícenásobný hvězdný systém Polárky
Polárka A (1,97 mag)
Polárka Ab (~2,5“ od Polárky A)
Polárka B (8,8 mag, 18“ od Polárky A)
Polárka C (13 mag, 43“ od Polárky A)
Polárka D (12 mag, 83“ od Polárky A)
Související články
Zdroje
- Kleczek J.: Velká encyklopedie vesmíru. Academia, Praha, 2002. 1. vyd. 582 s. ISBN 80-200-0906-X
- Hubblesite.org
- Hvězdárna Valašské Meziříčí
- ↑ a b c TURNER, D. G.; KOVTYUKH, V. V.; USENKO, I. A., GORLOVA, N. I. The Pulsation Mode of the Cepheid Polaris. Astrophysical Journal Letters [online]. 2012. Online před tiskem. PDF [1]. ISSN 2041-8213. (anglicky)
- ↑ a b c Astronomers clash over the distance to the famed North Star (popularizační článek k předchozí referenci). PhysOrg, 30. listopad 2012 (anglicky)
- ↑ http://hvezdy.astro.cz/hipparcos/141-vysledek-vyhledavani?hip_text=alfa+UMi
- ↑ http://simbad.u-strasbg.fr/simbad/sim-basic?Ident=polaris&submit=SIMBAD+search
- ↑ Hvězda Polárka má dva průvodce!. astro.cz [online]. 2006-01-10 [cit. 2018-02-24]. Dostupné online.
- ↑ [http://www.national-geographic.cz/detail/polarka-je-stale-jasnejsi-45032/ Polárka je stále jasnější
- ↑ Polárka je pouze trojhvězda!. fyzmatik.pise.cz [online]. 2010-06-13 [cit. 2018-02-24]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Polárka na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Polárka ve Wikislovníku
