Kochab
| Kochab | |
|---|---|
 | |
| Astrometrická data (Ekvinokcium J2000.0) | |
| Souhvězdí | Malý medvěd (Ursa Minor) |
| Rektascenze | 14h 50m 42,32580s[1] |
| Deklinace | +74° 09′ 19,8142″[1] |
| Paralaxa | 24,91 ± 0,12 mas[1] |
| Vzdálenost | 130,9 ± 0,6[1] ly (40,1 ± 0,2[1] pc) |
| Barevný index (U-B) | +1,78[2] |
| Barevný index (B-V) | +1,47[2] |
| Barevný index (V-R) | +1,11[2] |
| Barevný index (R-I) | +0,76[2] |
| Zdánlivá hvězdná velikost | 2,08[2] |
| Absolutní hvězdná velikost | −0,83 ± 0,01[3] |
| Radiální rychlost | +16,96 ± 0,19 km/s[2] |
| Vlastní pohyb v rektascenzi | −32,61 ± 0,11 mas/rok[1] |
| Vlastní pohyb v deklinaci | +11,42 ± 0,13 mas/rok[1] |
| Fyzikální charakteristiky | |
| Spektrální typ | K4 III[2] |
| Hmotnost | 1,66 ± 0,09[4] M☉ |
| Poloměr | 44,13 ± 0,22[5] R☉ |
| Zářivý výkon (V) | 454 ± 37[5] L☉ |
| Povrchová teplota | 4 008 ± 37[5] K |
| Stáří | 2,95 ± 1,03 miliardy let[6] |
| Další označení | |
| Henry Draper Catalogue | HD 131873 |
| Bonner Durchmusterung | BD +74° 595 |
| Bright Star katalog | HR 5563 |
| 2MASS | 2MASS J14504235+7409199 |
| SAO katalog | SAO 8102 |
| Katalog Hipparcos | HIP 72607 |
| Katalog Tycho | TYC 4416-1799-1 |
| General Catalogue | GC 20029 |
| Bayerovo označení | β UMi |
| Flamsteedovo označení | 7 UMi |
| Synonyma | Kocab, Kochah, FK5 550, IRAS 14508+7421, 2MASS J14504235+7409199, TIC 229540730, WDS J14507+7409A |
| Databáze | |
| SIMBAD | data |
| (V) – měření provedena ve viditelném světle Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kochab (β Ursae Minoris, zkráceně β UMi) je druhá nejjasnější hvězda v souhvězdí Malého medvěda, hned po Polárce. Jde o oranžového obra spektrální třídy K4 III se zdánlivou hvězdnou velikostí 2,08. Od Slunce je vzdálen přibližně 131 světelných let.[2][1] Spolu s hvězdou Pherkad tvoří dvojici tradičně nazývanou „strážci pólu“. Kolem Kochabu obíhá potvrzená exoplaneta β Ursae Minoris b.[7][8]
Pozorování
[editovat | editovat zdroj]Kochab a Pherkad tvoří vnější stranu mísy asterismu Malého vozu. Kochab leží asi 16° od Polárky a je snadno viditelný pouhým okem. V zeměpisných šířkách severně od přibližně 16° s. š. je cirkumpolární, takže například z území Česka nikdy nezapadá.[7]
Spojnice Polárky a Kochabu se používá jako orientační pomůcka při ustavování paralaktické montáže. Skutečný severní nebeský pól totiž neleží přesně na Polárce, ale poblíž této spojnice.[9]
Vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]Kochab již opustil hlavní posloupnost a během hvězdného vývoje se jeho vnější vrstvy výrazně rozpínaly. Interferometrická měření udávají poloměr 44,13±0,22násobku poloměru Slunce, zářivost 454±37násobku sluneční zářivosti a efektivní teplotu 4 008±37 K.[5] Zda se nachází na větvi rudých obrů se slučováním vodíku ve slupce, nebo již slučuje helium v jádře, není spolehlivě určeno.[7]
Kochab vykazuje nízkofrekvenční oscilace buzené konvekcí. Starší pozorování družicí SMEI odhalilo frekvence 2,44 a 2,92 μHz; pozorování družicí TESS zveřejněné v roce 2026 navíc nalezlo mód okolo 3,37 μHz. Z kombinace asteroseismologie a interferometricky změřeného poloměru byla odvozena hmotnost 1,66±0,09násobku hmotnosti Slunce.[4] Starší asteroseismologický odhad činil 1,3±0,3násobku hmotnosti Slunce.[10]
Spektroskopický rozbor udává metalicitu [Fe/H] = −0,27±0,07, takže Kochab má nižší celkový podíl železa vůči vodíku než Slunce. Současně bývá klasifikován jako mírná baryová hvězda s nadbytkem některých prvků vznikajících s-procesem; to není totéž jako celkově vyšší metalicita.[6]
Vzdálenost a pohyb
[editovat | editovat zdroj]Nová redukce měření družice Hipparcos udává paralaxu 24,91±0,12 mas, čemuž odpovídá vzdálenost 40,1±0,2 parseku, tedy 130,9±0,6 světelného roku. Vlastní pohyb činí −32,61±0,11 mas za rok v rektascenzi a +11,42±0,13 mas za rok v deklinaci; radiální rychlost je +16,96±0,19 km/s.[1][2]
Kochab není obsažen v katalogu Gaia DR2 ani Gaia DR3, a proto pro něj není k dispozici paralaxa Gaia DR3. Vzdálenost se tak nadále určuje z přesné paralaxy nové redukce katalogu Hipparcos.[2][1]
Název
[editovat | editovat zdroj]Řecké písmeno β a latinský druhý pád Ursae Minoris tvoří Bayerovo označení hvězdy. Číslo 7 v označení 7 Ursae Minoris pochází z Flamsteedova katalogu.
Původ tradičního jména Kochab není jistý. Bývá spojován s arabským výrazem al-kawkab nebo hebrejským kōkhāv, které mohou znamenat hvězdu či planetu. Pravděpodobnější však může být zkomolení jména Alrucaba či Rucaba, používaného také pro Thétu Ursae Majoris.[11]
Pracovní skupina Mezinárodní astronomické unie pro jména hvězd schválila jméno Kochab pro β Ursae Minoris dne 20. července 2016.[12]
Vztah k nebeskému pólu
[editovat | editovat zdroj]Poloha severního nebeského pólu se kvůli precesi zemské osy v průběhu tisíciletí mění. Přibližně kolem roku 1100 př. n. l. se pól přiblížil ke Kochabu asi na 7°. Kochab tedy nikdy neležel tak blízko pólu jako dnešní Polárka, ale spolu s Pherkadem sloužil jako nápadná severní orientační dvojice. Odtud pochází označení „strážci pólu“.[7]
Planetární soustava
[editovat | editovat zdroj]V roce 2014 oznámili astronomové objev planety β Ursae Minoris b na základě měření radiálních rychlostí získaných v letech 2005–2013. Planeta má minimální hmotnost 6,1±1,0násobku hmotnosti Jupiteru, obíhá ve vzdálenosti přibližně 1,4 AU s periodou 522,3±2,7 dne a její dráha má excentricitu 0,19±0,02.[6] NASA Exoplanet Archive ji vede jako potvrzenou planetu.[8]
| Planeta | Minimální hmotnost (MJ) | Velká poloosa (AU) | Oběžná doba (dny) | Excentricita |
|---|---|---|---|---|
| β Ursae Minoris b | 6,1 ± 1,0 | 1,4 ± 0,1 | 522,3 ± 2,7 | 0,19 ± 0,02 |
Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 VAN LEEUWEN, Floor. Validation of the new Hipparcos reduction. Astronomy & Astrophysics. 2007, roč. 474, čís. 2, s. 653–664. doi:10.1051/0004-6361:20078357. Bibcode 2007A&A...474..653V. arXiv 0708.1752. (anglicky)
- 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 bet UMi [online]. Centre de données astronomiques de Strasbourg [cit. 2026-08-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PARK, Sunkyung; KANG, Wonseok; LEE, Jeong-Eun; LEE, Sang-Gak. Wilson-Bappu effect: Extended to surface gravity. The Astronomical Journal. 2013, roč. 146, čís. 4, s. 73. doi:10.1088/0004-6256/146/4/73. Bibcode 2013AJ....146...73P. arXiv 1307.0592. (anglicky)
- 1 2 RUDRASINGAM, Jonatan; BEDDING, Timothy R.; POPE, Benjamin J. S., et al. Halo Photometry and Asteroseismology for 98 of the Brightest Stars Observed by TESS. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 2026, roč. 547, čís. 4, s. stag413. doi:10.1093/mnras/stag413. arXiv 2602.22472. (anglicky)
- 1 2 3 4 BAINES, Ellyn K.; ARMSTRONG, J. Thomas; CLARK, James H., et al. Angular Diameters and Fundamental Parameters of Forty-four Stars from the Navy Precision Optical Interferometer. The Astronomical Journal. 2021, roč. 162, čís. 5, s. 198. doi:10.3847/1538-3881/ac2431. Bibcode 2021AJ....162..198B. arXiv 2211.09030. (anglicky)
- 1 2 3 4 LEE, B.-C.; HAN, I.; PARK, M.-G., et al. Planetary companions in K giants β Cancri, μ Leonis, and β Ursae Minoris. Astronomy & Astrophysics. 2014, roč. 566, s. A67. doi:10.1051/0004-6361/201322608. Bibcode 2014A&A...566A..67L. arXiv 1405.2127. (anglicky)
- 1 2 3 4 KALER, James B. Kochab (Beta Ursae Minoris) [online]. University of Illinois, 2013-12-20 [cit. 2026-08-02]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 bet UMi [online]. NASA Exoplanet Archive [cit. 2026-08-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Geocentric Positions of Major Solar System Objects and Bright Stars [online]. U.S. Naval Observatory [cit. 2026-08-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ TARRANT, N. J.; CHAPLIN, W. J.; ELSWORTH, Y., et al. Oscillations in β Ursae Minoris: Observations with SMEI. Astronomy & Astrophysics. 2008, roč. 483, čís. 3, s. L43–L46. doi:10.1051/0004-6361:200809738. Bibcode 2008A&A...483L..43T. arXiv 0804.3253. (anglicky)
- ↑ KUNITZSCH, Paul; SMART, Tim. A Dictionary of Modern Star Names: A Short Guide to 254 Star Names and Their Derivations. 2. vyd. [s.l.]: Sky Publishing, 2006. Dostupné online. ISBN 1-931559-44-9. S. 58. (anglicky)
- ↑ MAMAJEK, Eric E., et al. Bulletin of the IAU Working Group on Star Names, No. 1 [online]. International Astronomical Union, 2016-07 [cit. 2026-08-02]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- (anglicky) Planetární soustava Kochabu v NASA Exoplanet Archive
- (anglicky) Kochab na stránkách Jima Kalera