Vodní nádrž Lipno: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: oprava parametru infoboxu; kosmetické úpravy
Probíhá výstavba – rozšíření a zpřehlednění
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - vodní plocha
{{Ve výstavbě}}{{Infobox - vodní plocha
| velikost obrázku = 200px
| jezero = Vodní nádrž Lipno
| jezero = Vodní nádrž Lipno
| obrázek = Lipno nad Vltavou, přehradní hráz, přehrada.JPG
| obrázek = Lipno nad Vltavou, přehradní hráz, přehrada.JPG
| velikost obrázku = 200px
| popisek = Jezero nádrže Lipno I u hráze přehrady
| popisek = Jezero nádrže Lipno I u hráze přehrady
| alt =
| typ = [[přehradní nádrž]]
| typ = [[přehradní nádrž]]
| rozloha = 48,7 km²
| rozloha = 48,7 km²
Řádek 13: Řádek 12:
| hloubka = 25
| hloubka = 25
| průměrná hloubka = 6,5
| průměrná hloubka = 6,5
| státy = {{vlajka a název|Česko}}
| světadíl = [[Evropa]]
| zeměpisná délka = 14.0852778
| zeměpisná šířka = 48.6861111
| typ správního celku1 = [[Kraje v Česku|Kraj]]
| název správního celku1 = [[Jihočeský kraj|Jihočeský]]
| typ správního celku2 = [[Okresy v Česku|Okresy]]
| název správního celku2 = [[okres Český Krumlov|Český Krumlov]], [[okres Prachatice|Prachatice]]
| typ správního celku3 = [[Obce v Česku|Obce]]
| název správního celku3 = [[Přední Výtoň]], [[Lipno nad Vltavou]], [[Frymburk]], [[Černá v Pošumaví]], [[Horní Planá]], [[Nová Pec]]
| typ správního celku4 = [[Katastrální území v Česku|Katastry]]
| název správního celku4 = [[Lipno nad Vltavou]], [[Frymburk]], [[Černá v Pošumaví]], [[Horní Planá]], [[Nová Pec]] ...
| nadmořská výška = 725,6
| nadmořská výška = 725,6
| pobřeží =
| pobřeží =
| přítok = [[Vltava]]
| přítok = [[Vltava]]
| odtok = [[Vltava]]
| odtok = [[Vltava]]
| ostrovy = [[Tajvan (Lipno)|Tajvan]]
| ostrovy = [[Tajvan (Lipno)|Tajvan]], [[Králičí ostrov (Lipno)|Králičí ostrov]]
| typ správního celku4 = [[Katastrální území v Česku|Katastry]]
| název správního celku4 = [[Lipno nad Vltavou]], [[Frymburk]], [[Černá v Pošumaví]], [[Horní Planá]], [[Nová Pec]] ...
| typ správního celku3 = [[Obce v Česku|Obce]]
| název správního celku3 = [[Přední Výtoň]], [[Lipno nad Vltavou]], [[Frymburk]], [[Černá v Pošumaví]], [[Horní Planá]], [[Nová Pec]]
| typ správního celku2 = [[Okresy v Česku|Okresy]]
| název správního celku2 = [[okres Český Krumlov|Český Krumlov]], [[okres Prachatice|Prachatice]]
| typ správního celku1 = [[Kraje v Česku|Kraj]]
| název správního celku1 = [[Jihočeský kraj|Jihočeský]]
| zeměpisná šířka = 48.6861111
| zeměpisná délka = 14.0852778
| státy = {{vlajka a název|Česko}}
| světadíl = [[Evropa]]
| hráz = sypaná s těsnicím jádrem
| hráz = sypaná s těsnicím jádrem
| kóta = 729
| kóta = 729
| výška hráze = 25
| délka hráze = 296
| délka hráze = 296
| výška hráze = 25
}}
| alt =
[[Soubor:Lipno nad Vltavou, přehradní hráz, elektrárna.JPG|right|thumb|Elektrárna vodní nádrže]]
}}
'''Lipno''', '''Údolní nádrž Lipno''', '''Lipno I''' či '''lipenská přehrada''' je [[vodní dílo]] vybudované na [[řeka|řece]] [[Vltava|Vltavě]] v&nbsp;letech [[1952]]–[[1959]]. S rozlohou 48,7&nbsp;[[kilometr čtvereční|km<sup>2</sup>]] jde o&nbsp;[[Seznam českých přehrad|největší]] [[přehradní nádrž]] a vůbec o&nbsp;největší [[vodní plocha|vodní plochu]] na území [[Česko|České republiky]] (díky čemuž bývá také občas označována za '''české''' či '''jihočeské moře'''). Délka vzdutí dosahuje 42&nbsp;[[kilometr|km]]. Nejširší je nádrž u&nbsp;[[Černá v Pošumaví|Černé v Pošumaví]], kde se rozlévá až na 5&nbsp;km. Na pravobřežní straně zasahuje až k&nbsp;[[státní hranice|státním hranicím]] s&nbsp;[[Rakousko|Rakouskem]].
'''Lipno''', '''Údolní nádrž Lipno''', '''Lipno I''' či '''lipenská přehrada''' je [[vodní dílo]] vybudované na [[řeka|řece]] [[Vltava|Vltavě]] v&nbsp;letech [[1950]]–[[1959]]. S rozlohou 48,7&nbsp;[[kilometr čtvereční|km<sup>2</sup>]] jde o&nbsp;[[Seznam českých přehrad|největší]] [[přehradní nádrž]] a vůbec o&nbsp;největší [[vodní plocha|vodní plochu]] na území [[Česko|České republiky]] (díky čemuž bývá také občas označována za '''české''' či '''jihočeské moře'''). Délka vzdutí dosahuje 42&nbsp;[[kilometr|km]]. Nejširší je nádrž u&nbsp;[[Černá v Pošumaví|Černé v Pošumaví]], kde se rozlévá až na 5&nbsp;km. Na pravobřežní straně zasahuje až k&nbsp;[[státní hranice|státním hranicím]] s&nbsp;[[Rakousko|Rakouskem]].

== Historie ==

=== Myšlenka ===
Historie Lipenské přehrady začala při [[Povodeň na Vltavě (1890)|velkých povodních]] v roce 1890.<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Stavba Lipenské přehrady
| url = http://www.ckrumlov.info/docs/cz/region_histor_stlipr.xml
| vydavatel = ckrumlov.info
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-07-01
}}</ref> Jako reakci vydal inženýr Daniel brožuru, ve které poprvé zmínil zřízení menších přehrad po toku Vltavy pro zadržení povodní a záplav, které zužovaly města již dlouhá léta. Myšlenkou se dále zabývá [[Český zemský sněm|sněm království Českého]] a stavební rada Jan Jirsík v roce 1899 navrhuje výstavbu několika přehrad. Došlo i k projednávání tohoto projektu, ale zemědělci nebyli ochotni prodat své pozemky. K budování povzbudily další [[Povodeň na Vltavě (1920)|povodně v roce 1920]],<ref name=":0" /> v roce 1930 vznikají konkrétní projekty pro budování nové přehrady na Lipně. Nepodařilo se ale zakoupit pozemky na zatopení.

Po [[Druhá světová válka|Druhé světové válce]], [[Vysídlení Němců z Československa|odsunutí němců]] a znárodnění [[Loučovické papírny|loučovických papíroven]] došlo k posunu. Vznikl projekt dnešní podoby, včetně vodní elektrárny.

=== Kritika ===
Proti stavbě se postavilo mnoho občanů a [[protistátní skupina Zenáhlík]], za kterou stál MUDr. Josef Zenáhlík a inženýr stavby přehrady Antonín Behemský. Zenáhlík byl při soudním řízení v roce 1954 odsouzen na 14 let vězení a Behemenský na 2 roky pro „ohrožení státního tajemství".<ref name=":0" />

=== Výstavba ===
Výstavba přehrady začala v roce 1950 a trvala do roku 1958. Byla unikátní svým rozsahem i použítím nových technologií.<ref name=":1">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Lipno
| url = http://www.lipensko.org/lipno.php
| vydavatel = lipensko.org
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-07-01
}}</ref> Pro zatopení se musela přizpůsobit krajina. Od začátku stavby probíhalo hloubení různých šacht, lámáních skal pro těsnící clony a gravitační blok přehrady. Bylo vykáceno 1670 [[Hektar|hektarů]] lesů a 86 hektarů dalších ploch včetně roztroušené zeleně a různých keřů.<ref name=":1" /> Získáno bylo při výstavbě 300 000 m³ dřevní hmoty. Zatopena byla také lidská sídla a další stavby. V říjnu 1956 začal pražský [[Energovod]] montáž stokilovoltové rozvodny a práce se začaly přesouvat do podzemí. V polovině ledna 1957 byl zahájen výlom skály v podzemí elektrárny a na vyšebrodské "vyrovnávačce" byla zahájena montáž generátoru turbiny.<ref name=":0" /> Dne 26. června 1958 byl dobetonován poslední blok hráze a byla dorovnána na úroveň vozovky.<ref name=":0" /> Bylo spotřebováno 14 000 m³ betonu a 1000 m³ ocelové [[Betonářská výztuž|výstuže]],<ref name=":1" /> přibližně 300 tun strojního řízení. Dne 1. září stejného roku stavaři předali stavbu montérům Elektrostroje Brno pro výstavbu elektrárny. Již po půl měsíci byly tyto práce dokočeny.

V únoru 1958 byla přehrada napuštěná. Dne 15. června 1959 v 17:55 poprvé voda roztočila vodní turbíny.<ref name=":0" /> Rotor váhy 350 tun se dal do pohybu a začal generovat elektrickou energii.

==== Zatopené obce ====
Kvůli výstavbě Lipna zaniklo či bylo přesunuto mnoho lidských sídel a obcí.


== Hráz ==
== Hráz ==
[[Sypaná hráz]] s těsnícím jádrem se nachází v&nbsp;[[obec|obci]] [[Lipno nad Vltavou]], a je vybavená [[ocel]]ovými [[keson]]y a [[beton]]ovými [[výpusť|výpustěmi]]. [[Koruna hráze]] se nachází na [[Vrstevnice|vrstevnici]] 729&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m. Výška hráze je 25&nbsp;m. Délka hráze je 296&nbsp;m.
[[Soubor:Lipno nad Vltavou, přehradní hráz.JPG|left|thumb|Sypaná přehradní hráz nádrže Lipno I]]
[[Sypaná hráz]] s těsnícím jádrem se nachází v&nbsp;[[obec|obci]] [[Lipno nad Vltavou]], a je vybavená [[ocel]]ovými [[keson]]y a [[beton]]ovými [[výpusť|výpustěmi]]. [[Koruna hráze]] se nachází na [[kóta|kótě]] 729&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m. Výška hráze je 25&nbsp;m. Délka hráze je 296&nbsp;m.


== Ostrovy ==
== Ostrovy ==
Na nádrži se nacházejí celkem tři stálé ostrovy. Největší ostrov – [[Tajvan (Lipno)|Tajvan]], má za běžných podmínek obvod 715 metrů, nachází se v zadní části přehrady u [[Černá v Pošumaví|Černé v Pošumaví]]. Poblíž něj se nachází druhý ostrůvek, ten má obvod přibližně 140 m. Blíže u přehrady u obce Lipno nad Vltavou se nachází [[Králičí ostrov (Lipno)|Králičí ostrov]], který od roku 2010 přes léto obývají králíci a morčata. Jeho obvod za normálních podmínek číní 160 metrů.
V nádrži se nachází vedle několika menších ostrůvků větší [[ostrov]] zvaný [[Tajvan (Lipno)|Tajvan]].


== Využití ==
== Využití ==
Řádek 75: Řádek 109:
* [http://www.ceskatelevize.cz/porady/10169746290-zatopene-osudy/408235100191009 Zatopené osudy – Lipno, dokument ČT, možnost online přehrání]
* [http://www.ceskatelevize.cz/porady/10169746290-zatopene-osudy/408235100191009 Zatopené osudy – Lipno, dokument ČT, možnost online přehrání]
* [http://www.zdeneksmida.cz/pohranicni-turistika/zajimavy-prubeh-a-vyznaceni-hranice/zatopova-oblast-lipenske-prehrady/cs_CZ-224495.html Zátopová oblast Lipna na webu o státních hranicích]
* [http://www.zdeneksmida.cz/pohranicni-turistika/zajimavy-prubeh-a-vyznaceni-hranice/zatopova-oblast-lipenske-prehrady/cs_CZ-224495.html Zátopová oblast Lipna na webu o státních hranicích]
[[Soubor:Lipenská přehrada.JPG|left|thumb|Lipenská přehrada vypouští vodu během povodní v roce 2002]]

{{Portály|Architektura a stavebnictví|Česko}}
{{Portály|Architektura a stavebnictví|Česko}}



Verze z 1. 7. 2017, 15:57

Vodní nádrž Lipno
Jezero nádrže Lipno I u hráze přehrady
Jezero nádrže Lipno I u hráze přehrady
Poloha
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
KrajJihočeský
OkresyČeský Krumlov, Prachatice
ObcePřední Výtoň, Lipno nad Vltavou, Frymburk, Černá v Pošumaví, Horní Planá, Nová Pec
KatastryLipno nad Vltavou, Frymburk, Černá v Pošumaví, Horní Planá, Nová Pec ...
Map
Zeměpisné souřadnice
Rozměry
Rozloha48,7 km²
Délka42 km
Šířka5 km [pozn. 1]
Objem309 502 000 m³
Povodí950,56 km²
Max. hloubka25 m
Prům. hloubka6,5 m
Parametry – hráz
Hrázsypaná s těsnicím jádrem
Kóta729 m n. m.
Délka296 m
Výška25 m
Ostatní
Typpřehradní nádrž
Nadm. výška725,6 m n. m.
Přítok vodyVltava
Odtok vodyVltava
OstrovyTajvan, Králičí ostrov
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lipno, Údolní nádrž Lipno, Lipno I či lipenská přehrada je vodní dílo vybudované na řece Vltavě v letech 19501959. S rozlohou 48,7 km2 jde o největší přehradní nádrž a vůbec o největší vodní plochu na území České republiky (díky čemuž bývá také občas označována za české či jihočeské moře). Délka vzdutí dosahuje 42 km. Nejširší je nádrž u Černé v Pošumaví, kde se rozlévá až na 5 km. Na pravobřežní straně zasahuje až k státním hranicímRakouskem.

Historie

Myšlenka

Historie Lipenské přehrady začala při velkých povodních v roce 1890.[1] Jako reakci vydal inženýr Daniel brožuru, ve které poprvé zmínil zřízení menších přehrad po toku Vltavy pro zadržení povodní a záplav, které zužovaly města již dlouhá léta. Myšlenkou se dále zabývá sněm království Českého a stavební rada Jan Jirsík v roce 1899 navrhuje výstavbu několika přehrad. Došlo i k projednávání tohoto projektu, ale zemědělci nebyli ochotni prodat své pozemky. K budování povzbudily další povodně v roce 1920,[1] v roce 1930 vznikají konkrétní projekty pro budování nové přehrady na Lipně. Nepodařilo se ale zakoupit pozemky na zatopení.

Po Druhé světové válce, odsunutí němců a znárodnění loučovických papíroven došlo k posunu. Vznikl projekt dnešní podoby, včetně vodní elektrárny.

Kritika

Proti stavbě se postavilo mnoho občanů a protistátní skupina Zenáhlík, za kterou stál MUDr. Josef Zenáhlík a inženýr stavby přehrady Antonín Behemský. Zenáhlík byl při soudním řízení v roce 1954 odsouzen na 14 let vězení a Behemenský na 2 roky pro „ohrožení státního tajemství".[1]

Výstavba

Výstavba přehrady začala v roce 1950 a trvala do roku 1958. Byla unikátní svým rozsahem i použítím nových technologií.[2] Pro zatopení se musela přizpůsobit krajina. Od začátku stavby probíhalo hloubení různých šacht, lámáních skal pro těsnící clony a gravitační blok přehrady. Bylo vykáceno 1670 hektarů lesů a 86 hektarů dalších ploch včetně roztroušené zeleně a různých keřů.[2] Získáno bylo při výstavbě 300 000 m³ dřevní hmoty. Zatopena byla také lidská sídla a další stavby. V říjnu 1956 začal pražský Energovod montáž stokilovoltové rozvodny a práce se začaly přesouvat do podzemí. V polovině ledna 1957 byl zahájen výlom skály v podzemí elektrárny a na vyšebrodské "vyrovnávačce" byla zahájena montáž generátoru turbiny.[1] Dne 26. června 1958 byl dobetonován poslední blok hráze a byla dorovnána na úroveň vozovky.[1] Bylo spotřebováno 14 000 m³ betonu a 1000 m³ ocelové výstuže,[2] přibližně 300 tun strojního řízení. Dne 1. září stejného roku stavaři předali stavbu montérům Elektrostroje Brno pro výstavbu elektrárny. Již po půl měsíci byly tyto práce dokočeny.

V únoru 1958 byla přehrada napuštěná. Dne 15. června 1959 v 17:55 poprvé voda roztočila vodní turbíny.[1] Rotor váhy 350 tun se dal do pohybu a začal generovat elektrickou energii.

Zatopené obce

Kvůli výstavbě Lipna zaniklo či bylo přesunuto mnoho lidských sídel a obcí.

Hráz

Sypaná hráz s těsnícím jádrem se nachází v obci Lipno nad Vltavou, a je vybavená ocelovými kesony a betonovými výpustěmi. Koruna hráze se nachází na vrstevnici 729 m n. m. Výška hráze je 25 m. Délka hráze je 296 m.

Ostrovy

Na nádrži se nacházejí celkem tři stálé ostrovy. Největší ostrov – Tajvan, má za běžných podmínek obvod 715 metrů, nachází se v zadní části přehrady u Černé v Pošumaví. Poblíž něj se nachází druhý ostrůvek, ten má obvod přibližně 140 m. Blíže u přehrady u obce Lipno nad Vltavou se nachází Králičí ostrov, který od roku 2010 přes léto obývají králíci a morčata. Jeho obvod za normálních podmínek číní 160 metrů.

Využití

Lipno je významnou lokalitou pro rekreační pobyt u vody, vodní sporty a sportovní rybolov. Během Letní olympiády 2016 se v okolí nádrže nacházel rozsáhlý Olympijský park Rio-Lipno. Dále jde o zásobárnu vody a zdroj elektrické energie (součástí přehrady je též vodní elektrárna Lipno I).

Lipno jako prostředek proti povodním

Stále udržovaný retenční prostor vodní nádrže Lipno (bezpečnostní rezerva pouze pro případ povodní) má objem asi 12 mil. m3 vody. Vypuštěním zásobního prostoru nádrže lze zvýšit retenční kapacitu nádrže na maximálně 186 148 000 m3. To se však nedělá, neboť by to bylo v rozporu s dalšími úlohami nádrže.

Při zničujících povodních v srpnu 2002 Lipno udržovalo ve dnech 8.–11. srpna průtok pod hrází do 70 m3·s−1. Poté přišla nepříznivá předpověď pro následující dny, kdy se odtok zvýšil na 80 m3·s−1. 12. srpna bylo nuceno zvýšit odtok na 190 m3·s−1, aby prodloužilo dobu do dosažení maximální retence. Zároveň tím mělo dojít k omezení možnosti setkání dvou povodňových vln pod hrází. 13. srpna už odtok z nádrže dosahoval 320 m3·s−1, zatímco přítok byl 470 m3·s−1. Přitom průtok, který nepůsobí problémy v Českém Krumlově, je 90 m3·s−1[3]. Naproti tomu při jarních povodních v roce 2006, které byly očekávány, mělo Lipno připravenu rezervu asi 150 milionů m3 vody, a povodeň bez potíží pojalo.

Ochrana přírody

Většina Lipenské přehrady leží uvnitř CHKO Šumava.

Poznámky

Reference

  1. a b c d e f Stavba Lipenské přehrady [online]. ckrumlov.info [cit. 2017-07-01]. Dostupné online. 
  2. a b c Lipno [online]. lipensko.org [cit. 2017-07-01]. Dostupné online. 
  3. Potopa v Českém Krumlově [online]. Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov, 2002-08-08 [cit. 2013-06-06]. Dostupné online. 

Externí odkazy