František Josef Mach: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Pavel Fric (diskuse | příspěvky)
Uvedení územní entity existující v daném roce, ke kterému se entita vztahuje v infoboxu
m Robot: odebrání prázdné šablony autoritních dat; kosmetické úpravy
Řádek 8: Řádek 8:
Měl přirozené hudební nadání. Základy dostal u svého učitele Josefa Černého v Hostouni a od ředitele kůru a varhaníka Aloise Strébla v Kutné Hoře. Jako chlapec zpíval sopránové party v chrámovém sboru. Vyučil se zedníkem, ale současně se naučil hrát na všechny dostupné hudební nástroje. Ve skladbě byl zcela samoukem, ale už v 15 letech zkomponoval mši, která si získala velkou oblibu.
Měl přirozené hudební nadání. Základy dostal u svého učitele Josefa Černého v Hostouni a od ředitele kůru a varhaníka Aloise Strébla v Kutné Hoře. Jako chlapec zpíval sopránové party v chrámovém sboru. Vyučil se zedníkem, ale současně se naučil hrát na všechny dostupné hudební nástroje. Ve skladbě byl zcela samoukem, ale už v 15 letech zkomponoval mši, která si získala velkou oblibu.


Zednické řemeslo opustil a zcela se věnoval hudbě. Od roku [[1859]] byl členem vojenské myslivecké kapely v Praze, působil i v civilních kapelách a v roce [[1867]] se stal kapelníkem ostrostřelecké hudby v Kutné Hoře. Přispíval do časopisu ''Česká hudba''. Jeho skladby neměly žádné novátorské ambice. Jeho snahou bylo spíše posluchače pobavit lehčí, přístupnou hudbou.
Zednické řemeslo opustil a zcela se věnoval hudbě. Od roku [[1859]] byl členem vojenské myslivecké kapely v Praze, působil i v civilních kapelách a v roce [[1867]] se stal kapelníkem ostrostřelecké hudby v Kutné Hoře. Přispíval do časopisu ''Česká hudba''. Jeho skladby neměly žádné novátorské ambice. Jeho snahou bylo spíše posluchače pobavit lehčí, přístupnou hudbou.


Jeho syn [[František Jiří Mach]] ([[1869]]–[[1952]]) byl rovněž hudebním skladatelem.
Jeho syn [[František Jiří Mach]] ([[1869]]–[[1952]]) byl rovněž hudebním skladatelem.


== Dílo (výběr)==
== Dílo (výběr) ==
=== Orchestrální skladby ===
=== Orchestrální skladby ===
* ''Lucifer'' (opereta)
* ''Lucifer'' (opereta)
* ''Za vlast a krále'' (melodram)
* ''Za vlast a krále'' (melodram)
* ''Slavnostní předehra''
* ''Slavnostní předehra''
* ''Národ sobě'' (předehra, vyšla i tiskem),
* ''Národ sobě'' (předehra, vyšla i tiskem),
* ''[[Karel Havlíček Borovský]]''
* ''[[Karel Havlíček Borovský]]''
* ''Popelka''
* ''Popelka''
* ''Kutnohorská''
* ''Kutnohorská''
* ''Parafráze na „Kde domov můj“ pro křídlovku a orchestr''
* ''Parafráze na „Kde domov můj“ pro křídlovku a orchestr''
* ''Svatební cavatina''
* ''Svatební cavatina''


=== Skladby vyšlé tiskem ===
=== Skladby vyšlé tiskem ===
* Píseň beze slov pro klavír nebo harmonium (Česká hudba 1, 1895)
* Píseň beze slov pro klavír nebo harmonium (Česká hudba 1, 1895)
* Dvě vánoční praeludia pro varhany (tamtéž 18, 1911)
* Dvě vánoční praeludia pro varhany (tamtéž 18, 1911)
Řádek 30: Řádek 30:
* Do kola
* Do kola
* Z drobností pro dvoje housle
* Z drobností pro dvoje housle
* Český tanec č. 1 pro klavír
* Český tanec č. 1 pro klavír
* V roztoužení (čtyřhlasý ženský sbor se sopránovým sólem)
* V roztoužení (čtyřhlasý ženský sbor se sopránovým sólem)
* Den radosti a slávy (dva dětské sbory pro dva hlasy)
* Den radosti a slávy (dva dětské sbory pro dva hlasy)
Řádek 38: Řádek 38:
== Literatura ==
== Literatura ==
* [[Československý hudební slovník osob a institucí]] II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
* [[Československý hudební slovník osob a institucí]] II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
* ''Česká hudba'' 20, 1913, 29.
* ''Česká hudba'' 20, 1913, 29.
* ''Česká hudba'' 31, 1928, 60.
* ''Česká hudba'' 31, 1928, 60.
* ''Nové ilustrované listy'' 20, ­1913, č. 22.
* ''Nové ilustrované listy'' 20, ­1913, č. 22.
Řádek 46: Řádek 46:
* [http://svk7.svkkl.cz/aRLreports/redo/redo104.htm Státní vědecká knihovna Kladno – Regionální osobnosti]
* [http://svk7.svkkl.cz/aRLreports/redo/redo104.htm Státní vědecká knihovna Kladno – Regionální osobnosti]


{{Autoritní data}}
{{Portály|Hudba}}
{{Portály|Hudba}}
{{DEFAULTSORT:Mach, František Josef}}
{{DEFAULTSORT:Mach, František Josef}}

Verze z 20. 5. 2017, 16:56

František Josef Mach
Základní informace
Narození31. května 1837
Hostouň, Čechy
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí1. července 1914 (ve věku 77 let)
Kutná Hora
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Žánryklasická hudba, duchovní hudba, populární hudba a taneční hudba
Povoláníhudební skladatel, dirigent, kapelník a kapelník
DětiFrantišek Jiří Mach
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Josef Mach (31. května 1837 Hostouň1. července 1914 Kutná Hora) byl český kapelník a skladatel.

Život

Měl přirozené hudební nadání. Základy dostal u svého učitele Josefa Černého v Hostouni a od ředitele kůru a varhaníka Aloise Strébla v Kutné Hoře. Jako chlapec zpíval sopránové party v chrámovém sboru. Vyučil se zedníkem, ale současně se naučil hrát na všechny dostupné hudební nástroje. Ve skladbě byl zcela samoukem, ale už v 15 letech zkomponoval mši, která si získala velkou oblibu.

Zednické řemeslo opustil a zcela se věnoval hudbě. Od roku 1859 byl členem vojenské myslivecké kapely v Praze, působil i v civilních kapelách a v roce 1867 se stal kapelníkem ostrostřelecké hudby v Kutné Hoře. Přispíval do časopisu Česká hudba. Jeho skladby neměly žádné novátorské ambice. Jeho snahou bylo spíše posluchače pobavit lehčí, přístupnou hudbou.

Jeho syn František Jiří Mach (18691952) byl rovněž hudebním skladatelem.

Dílo (výběr)

Orchestrální skladby

  • Lucifer (opereta)
  • Za vlast a krále (melodram)
  • Slavnostní předehra
  • Národ sobě (předehra, vyšla i tiskem),
  • Karel Havlíček Borovský
  • Popelka
  • Kutnohorská
  • Parafráze na „Kde domov můj“ pro křídlovku a orchestr
  • Svatební cavatina

Skladby vyšlé tiskem

  • Píseň beze slov pro klavír nebo harmonium (Česká hudba 1, 1895)
  • Dvě vánoční praeludia pro varhany (tamtéž 18, 1911)
  • Drobnosti
  • Do kola
  • Z drobností pro dvoje housle
  • Český tanec č. 1 pro klavír
  • V roztoužení (čtyřhlasý ženský sbor se sopránovým sólem)
  • Den radosti a slávy (dva dětské sbory pro dva hlasy)

Zkomponoval velké množství komorních skladeb pro sólové nástroje(housle, viola, hoboj, duety, tria, kvartety). Úspěch měly jeho taneční skladby, kterých napsal okolo stovky. Velkou popularitu měla např. skladba Utíkejte, Prajzi jdou.

Literatura

Externí odkazy