Vladimír Kovářík: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
/* Živoz
m WPCleaner v1.38 - Opraveno pomocí WP:WCW (Špatná syntaxe tagu - Nesprávně ukončená šablona - Nesprávně uzavřené hranaté závorky - Nesprávně uzavřené šablony - Nadpis bez počátečního rovnítka - Opravy pravopi…
Řádek 6: Řádek 6:
| popisek =
| popisek =
| velikost obrázku =
| velikost obrázku =
| povolání = literární historie|literární vědec]]
| povolání = [[literární historie|literární vědec]]
| citát =
| citát =
| datum narození = [[12. říjen|12. října]] [[1913]]
| datum narození = [[12. říjen|12. října]] [[1913]]
Řádek 12: Řádek 12:
| datum úmrtí = {{Datum úmrtí a věk|1982|6|7|1913|10|12}}
| datum úmrtí = {{Datum úmrtí a věk|1982|6|7|1913|10|12}}
| místo úmrtí = [[Praha]], {{Vlajka a název|Československo}}
| místo úmrtí = [[Praha]], {{Vlajka a název|Československo}}
| děti= synové [[Vladimír Kovářík (spisovatel)|Vladimír Kovářík]]</br> a [[Jan Kovářík]], dcera Marcela
| děti= synové [[Vladimír Kovářík (spisovatel)|Vladimír Kovářík]]<br> a [[Jan Kovářík]], dcera Marcela
| národnost = [[Češi|česká]]
| národnost = [[Češi|česká]]
}}
}}
Řádek 18: Řádek 18:


== Život ==
== Život ==
Po maturitě na reálném gymnáziu v Brandýse nad Labem v roce 1932 a doplňující maturitě na klasickém gymnáziu v roce 1933 vystudoval český jazyk a latinu na [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|Filosofické fakultě University Karlovy]] (1933-1937). Poté pracoval jako středoškolský profesor českého jazyka na gymnáziích v Praze na Žižkově (1936–1940, 1942–1949) a v Táboře (1940–1942). Po roce 1949 byl redaktorem [[Československý rozhlas|Československého rozhlasu]], vedoucím redakce pro děti a mládež. Po roce 1954 pracoval v [[Československá televize|Československé televizi]]. V roce 1964 se stal docentem historie a teorie sdělovacích prostředků na Fakultě osvěty a novinářství University Karlovy. V roce 1967 získal titul PhDr. obhajobou práce ''Dětský svět Marie Majerové'', v roce 1969 získal titul kandidát věd (CSc.) prací ''Nerudova cesta k pramenům dětství''. V roce 1980 byl jmenován profesorem.
Po maturitě na reálném gymnáziu v Brandýse nad Labem v roce 1932 a doplňující maturitě na klasickém gymnáziu v roce 1933 vystudoval český jazyk a latinu na [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|Filosofické fakultě University Karlovy]] (1933–1937). Poté pracoval jako středoškolský profesor českého jazyka na gymnáziích v Praze na Žižkově (1936–1940, 1942–1949) a v Táboře (1940–1942). Po roce 1949 byl redaktorem [[Československý rozhlas|Československého rozhlasu]], vedoucím redakce pro děti a mládež. Po roce 1954 pracoval v [[Československá televize|Československé televizi]]. V roce 1964 se stal docentem historie a teorie sdělovacích prostředků na Fakultě osvěty a novinářství University Karlovy. V roce 1967 získal titul PhDr. obhajobou práce ''Dětský svět Marie Majerové'', v roce 1969 získal titul kandidát věd (CSc.) prací ''Nerudova cesta k pramenům dětství''. V roce 1980 byl jmenován profesorem.


Jeho oba synové, [[Vladimír Kovářík (spisovatel)|Vladimír Kovářík]] (* 1946) a [[Jan Kovářík]] (*1950), působili mimo jiné jako publicisté.
Jeho oba synové, [[Vladimír Kovářík (spisovatel)|Vladimír Kovářík]] (* 1946) a [[Jan Kovářík]] (*1950), působili mimo jiné jako publicisté.

Verze z 13. 3. 2016, 21:28

Prof. PhDr. Vladimír Kovářík, CSc.
Narození12. října 1913
Čelákovice, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí7. června 1982 (ve věku 68 let)
Praha, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníliterární vědec
Národnostčeská
Alma materUniverzita Karlova
Tématažurnalistika, literatura pro děti a mládež, literární historie, rozhlas a publicistika
Dětisynové Vladimír Kovářík
a Jan Kovářík, dcera Marcela
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

PhDr. Vladimír Kovářík, CSc., (12. října 1913 Čelákovice7. června 1982 Praha) byl český literární vědec, který většinu svých popularizujících knih z oblasti historie věnoval mládeži. Zabýval se zejména literárními dějinami 19. století, obdobím budování Národního divadlaNerudovým životem a dílem. Vycházel vstříc zájmu mladých čtenářů o umělecko-naučnou literaturu a hledal cesty, jak jim přístupnou a zábavnou formou přiblížit znalost dějin české literatury. Sem je možné například zařadit díla Mládí Jana Nerudy, Otec české ThálieJosefu Kajetánu Tylovi a knížku vzpomínek českých spisovatelů na jejich mládí Když velcí byli malí.

Život

Po maturitě na reálném gymnáziu v Brandýse nad Labem v roce 1932 a doplňující maturitě na klasickém gymnáziu v roce 1933 vystudoval český jazyk a latinu na Filosofické fakultě University Karlovy (1933–1937). Poté pracoval jako středoškolský profesor českého jazyka na gymnáziích v Praze na Žižkově (1936–1940, 1942–1949) a v Táboře (1940–1942). Po roce 1949 byl redaktorem Československého rozhlasu, vedoucím redakce pro děti a mládež. Po roce 1954 pracoval v Československé televizi. V roce 1964 se stal docentem historie a teorie sdělovacích prostředků na Fakultě osvěty a novinářství University Karlovy. V roce 1967 získal titul PhDr. obhajobou práce Dětský svět Marie Majerové, v roce 1969 získal titul kandidát věd (CSc.) prací Nerudova cesta k pramenům dětství. V roce 1980 byl jmenován profesorem.

Jeho oba synové, Vladimír Kovářík (* 1946) a Jan Kovářík (*1950), působili mimo jiné jako publicisté.

Spisy

Studie a populárně naučné knihy

  • Mládí Jana Nerudy (1955), populárně naučná studie pro mládež.
  • Otec české Thálie (1060), populárně naučná studie pro mládež o Václavu Klimentu Klicperovi a o počátcích českého divadla.
  • Dětský svět Marie Majerové(1962), studie.
  • Hlasy a tváře (1965), čtení o umění a umělcích, populárně naučná studie pro mládež.
  • Staropražská romance (1969, rozšířeno 1973), čtení o tom, jak se žilo před sto lety,
  • Nerudova cesta k pramenům dětství (1971).
  • Slavní a zapomenutí (1983), čtení o životě a díle českých spisovatelů, vydáno posmrtně.
  • Besedy (1983),¨Vydáno v roce autorových nedožitých sedmdesátin
  • Daleká, široká pole (1984), čtení o Janu Nerudovi, vydáno posmrtně..

Skripta

  • Vývoj rozhlasové publicistiky 1 (1969).
  • Proměny rozhlasové publicistiky 2 (1975).

Povídky

  • Chytráci (1973), povídka pro mládež.
  • Jiříkovo vidění a jiné příběhy (1973, rozšířeno 1978), vyprávění podle Josefa Kajetána Tyla.

Literární místopis

Zcela výjimečné postavení mají tři svazky literárního místopisu, kde vedle nejrůznějších údajů ze života českých spisovatelů připomíná Kovářík i vliv kraje na vznik a podobu literárního díla. Jsou to knihy Literární toulky po Čechách (Albatros, Praha 1977), Literární toulky Moravou (Albatros, Praha 1978) a Literární toulky Prahou (Albatros, Praha 1980).

Externí odkazy