Mezinárodní den studentstva: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 3. 1. 2016, 04:33

Jan Opletal

Mezinárodní den studentstva, někdy též Světový den studentstva, je připomínkou tragických událostí, k nimž došlo v období od 28. října do 17. listopadu 1939 v tehdejším Protektorátě Čechy a Morava. Byl vyhlášen v roce 1941 v Londýně při příležitosti druhého výročí těchto událostí. Stalo se tak na zasedání Mezinárodní studentské rady, jehož se zúčastnili delegáti z 26 zemí.

Mezinárodní den studentstva je jediným dnem mezinárodního významu, který má český původ.^[1]

Historie

Vše začalo násilným potlačením poklidné demonstrace u příležitosti 21. výročí vzniku Československa 28. října 1939 v Praze, během níž byl těžce zraněn student Lékařské fakulty Univerzity Karlovy Jan Opletal a zabit pekařský dělník Václav Sedláček.

Na potlačování demonstrace, jež se konala na Václavském náměstí, se kromě sil pořádkové policie podílely i jednotky SS. Následovaly další střety na dalších místech v Praze, při nichž Němci stříleli nejen pro výstrahu, ale i do demonstrantů. Při jedné z těchto potyček byl postřelen právě Jan Opletal, který 11. listopadu svému zranění podlehl. Jeho pohřeb se konal 15. listopadu na Albertově, odkud byla rakev s ostatky převezena na nádraží a odeslána na Moravu. Následné demonstrace, jež se změnila v protest proti okupaci, se zúčastnily tisíce lidí. Opět došlo ke střetům mezi demonstranty a pořádkovými silami. Hned následujícího dne se v Berlíně konala porada za účasti Adolfa Hitlera, jejímž výsledkem bylo rozhodnutí o uzavření českých^{[pozn. 1]} vysokých škol na dobu tří let,^{[pozn. 2]} zatčení a popravení 9 vedoucích představitelů studentské organizace (Josef Adamec, Jan Černý, Marek Frauwirth, Jaroslav Klíma, Bedřich Koula, Josef Matoušek, František Skorkovský, Václav Šaffránek a Jan Weinert) a internace stovek studentů v koncentračních táborech.^[8]

Ještě v noci ze 16. na 17. listopad došlo k rozsáhlému zatýkání českých studentů v Praze, v Brně a v Příbrami. Studenti zatčení gestapem a jednotkami SS v Praze byli dopraveni do ruzyňských kasáren, kde došlo i k popravě 9 představitelů studentských organizací. Celkem 1200 zatčených studentů bylo poté převezeno do koncentračního tábora Sachsenhausen-Oranienburg, odkud jich byla většina propuštěna koncem roku 1942, zbytek pak v lednu 1943. Z těchto 1500 studentů nepřežilo útrapy koncentračních táborů 35.^[8]

Ústřední svaz československého studentstva vyvíjel po roce 1939 v zahraničí za pomoci naší exilové vlády aktivní činnost, jejímž vyvrcholením byla právě londýnská schůze Mezinárodní studentské rady v roce 1941, která přijala takzvané Prohlášení spojeneckých studentů k 17. listopadu, jež vyhlásilo tento den Mezinárodním dnem studentstva.

Odkazy

Poznámky

↑ V protektorátě Čechy a Morava fungovaly po 17. listopadu 1939 tři německé vysoké školy: Německá universita Karlova v Praze,^[2] Německá vysoká škola technická v Praze^[3] a Německá technika v Brně^[4]^[5].
↑ České (českojazyčné) vysoké školy nebyly až do zániku protektorátu v květnu 1945 otevřeny. Někteří čeští studenti dokončili studium v Bratislavě. Od roku 1941 mohli někteří čeští studenti studovat některé obory na univerzitách ve Velkoněmecké říši.^[6]^[7].

Reference

Související články

Externí odkazy

17. listopad 1939 na www.valka.cz
Vzpomínka pamětníka
17. listopad - Mezinárodní den studentstva video na Stream.cz
Martin Ulbrich: 17. listopad 1939 zavřel dveře vysokým školám. Připomeňme si atentát na českou inteligenci, StudentMag.cz, 17. 11. 2012

[6] V protektorátě Čechy a Morava fungovaly po 17. listopadu 1939 tři německé vysoké školy: Německá universita Karlova v Praze,^[2] Německá vysoká škola technická v Praze^[3] a Německá technika v Brně^[4]^[5].

[9] České (českojazyčné) vysoké školy nebyly až do zániku protektorátu v květnu 1945 otevřeny. Někteří čeští studenti dokončili studium v Bratislavě. Od roku 1941 mohli někteří čeští studenti studovat některé obory na univerzitách ve Velkoněmecké říši.^[6]^[7].

[1] [1]

[2] Historie UK

[3] Historie ČVUT v datech

[4] Historie VUT v Brně

[5] Historie německé techniky v Brně

[7] Čeští studenti na vysokých školách v Říši

[8] Čeští zájemci o studium v Říši to díky tlaku svých soukmenovců neměli lehké

[www.valka-10] [2]

[1]

[pozn. 1]

[pozn. 2]

[8]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

@@ Řádek 6: / Řádek 6: @@
 == Historie ==
-Vše začalo násilným potlačením poklidné demonstrace u příležitosti 21. výročí vzniku [[První republika|Československa]] 28. října 1939 v [[Praha|Praze]], během níž byl těžce zraněn student [[1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy|lékařské fakulty UK]] [[Jan Opletal]] a zabit pekařský dělník [[Václav Sedláček]].
+Vše začalo násilným potlačením poklidné demonstrace u příležitosti 21. výročí vzniku [[První republika|Československa]] 28. října 1939 v Praze, během níž byl těžce zraněn student [[1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy|Lékařské fakulty Univerzity Karlovy]] [[Jan Opletal]] a zabit pekařský dělník [[Václav Sedláček]].
-Na potlačování demonstrace, jež se konala na Václavském náměstí, se kromě sil pořádkové policie podílely i jednotky [[Schutzstaffel|SS]]. Následovaly další střety na dalších místech v Praze, při nichž [[Němci]] stříleli nejen pro výstrahu, ale i do demonstrantů. Při jedné z těchto potyček byl postřelen právě Jan Opletal, který 11. listopadu svému zranění podlehl. Jeho pohřeb se konal 15. listopadu na [[Albertov]]ě, odkud byla rakev s ostatky převezena na nádraží a odeslána na [[Morava|Moravu]]. Následné demonstrace, jež se změnila v protest proti okupaci, se zúčastnily tisíce lidí. Opět došlo ke střetům mezi demonstranty a pořádkovými silami. Hned následujícího dne se v [[Berlín]]ě konala porada za účasti [[Adolf Hitler|Adolfa Hitlera]], jejímž výsledkem bylo rozhodnutí o uzavření českých{{#tag:ref|V [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátě Čechy a Morava]] fungovaly po 17. listopadu 1939 tři německé vysoké školy: [[Univerzita Karlova|Německá universita Karlova v Praze]],<ref>[http://www.cuni.cz/UK-374.html Historie UK]</ref> [[České vysoké učení technické v Praze|Německá vysoká škola technická v Praze]]<ref>[http://intranet.cvut.cz/cs/historie Historie ČVUT v datech]</ref> a [[Vysoké učení technické v Brně|Německá technika v Brně]]<ref>[http://www.vutbr.cz/zivot-na-vut/fakta-o-vut/historie-vut/ Historie VUT v Brně]</ref><ref>[http://www.math.muni.cz/~sisma/dthb/dthbdej.html Historie německé techniky v Brně]</ref>.|group="pozn."}} vysokých škol na dobu tří let,{{#tag:ref|České (českojazyčné) vysoké školy nebyly až do zániku protektorátu v květnu 1945 otevřeny. Někteří čeští studenti dokončili studium v [[Bratislava|Bratislavě]]. Od roku 1941 mohli někteří čeští studenti studovat některé obory na univerzitách ve Velkoněmecké říši.<ref>[http://nassmer.blogspot.cz/2012/11/cesti-studenti-na-vysokych-skolach-v.html Čeští studenti na vysokých školách v Říši]</ref><ref>[http://nassmer.blogspot.cz/2011/03/cesti-zajemci-o-studium-v-risi-to-diky.html Čeští zájemci o studium v Říši to díky tlaku svých soukmenovců neměli lehké]</ref>.|group="pozn."}} zatčení a popravení 9 vedoucích představitelů studentské organizace ([[Josef Adamec]], [[Jan Černý (student)|Jan Černý]], [[Marek Frauwirth]], [[Jaroslav Klíma]], [[Bedřich Koula]], [[Josef Matoušek]], [[František Skorkovský]], [[Václav Šaffránek]] a [[Jan Weinert]]) a internace stovek studentů v koncentračních táborech.<ref name="www.valka">[http://www.valka.cz/newdesign/v900/clanek_11824.html]</ref>
+Na potlačování demonstrace, jež se konala na Václavském náměstí, se kromě sil pořádkové policie podílely i jednotky [[Schutzstaffel|SS]]. Následovaly další střety na dalších místech v Praze, při nichž Němci stříleli nejen pro výstrahu, ale i do demonstrantů. Při jedné z těchto potyček byl postřelen právě Jan Opletal, který 11. listopadu svému zranění podlehl. Jeho pohřeb se konal 15. listopadu na [[Albertov]]ě, odkud byla rakev s ostatky převezena na nádraží a odeslána na Moravu. Následné demonstrace, jež se změnila v protest proti okupaci, se zúčastnily tisíce lidí. Opět došlo ke střetům mezi demonstranty a pořádkovými silami. Hned následujícího dne se v Berlíně konala porada za účasti [[Adolf Hitler|Adolfa Hitlera]], jejímž výsledkem bylo rozhodnutí o uzavření českých{{#tag:ref|V [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátě Čechy a Morava]] fungovaly po 17. listopadu 1939 tři německé vysoké školy: [[Univerzita Karlova|Německá universita Karlova v Praze]],<ref>[http://www.cuni.cz/UK-374.html Historie UK]</ref> [[České vysoké učení technické v Praze|Německá vysoká škola technická v Praze]]<ref>[http://intranet.cvut.cz/cs/historie Historie ČVUT v datech]</ref> a [[Vysoké učení technické v Brně|Německá technika v Brně]]<ref>[http://www.vutbr.cz/zivot-na-vut/fakta-o-vut/historie-vut/ Historie VUT v Brně]</ref><ref>[http://www.math.muni.cz/~sisma/dthb/dthbdej.html Historie německé techniky v Brně]</ref>.|group="pozn."}} vysokých škol na dobu tří let,{{#tag:ref|České (českojazyčné) vysoké školy nebyly až do zániku protektorátu v květnu 1945 otevřeny. Někteří čeští studenti dokončili studium v Bratislavě. Od roku 1941 mohli někteří čeští studenti studovat některé obory na univerzitách ve Velkoněmecké říši.<ref>[http://nassmer.blogspot.cz/2012/11/cesti-studenti-na-vysokych-skolach-v.html Čeští studenti na vysokých školách v Říši]</ref><ref>[http://nassmer.blogspot.cz/2011/03/cesti-zajemci-o-studium-v-risi-to-diky.html Čeští zájemci o studium v Říši to díky tlaku svých soukmenovců neměli lehké]</ref>.|group="pozn."}} zatčení a popravení 9 vedoucích představitelů studentské organizace ([[Josef Adamec]], [[Jan Černý (student)|Jan Černý]], [[Marek Frauwirth]], [[Jaroslav Klíma]], [[Bedřich Koula]], [[Josef Matoušek]], [[František Skorkovský]], [[Václav Šaffránek]] a [[Jan Weinert]]) a internace stovek studentů v koncentračních táborech.<ref name="www.valka">[http://www.valka.cz/newdesign/v900/clanek_11824.html]</ref>
-Ještě v noci ze 16. na 17. listopad došlo k rozsáhlému zatýkání českých studentů v Praze, v [[Brno|Brně]] a v [[Příbram]]i. Studenti zatčení gestapem a jednotkami SS v Praze byli dopraveni do [[Ruzyně|ruzyňských]] kasáren, kde došlo i k popravě 9 představitelů studentských organizací. Celkem 1200 zatčených studentů bylo poté převezeno do [[Koncentrační tábor Sachsenhausen|koncentračního tábora Sachsenhausen-Oranienburg]], odkud jich byla většina propuštěna koncem roku [[1942]], zbytek pak v lednu [[1943]]. Z těchto 1500 studentů nepřežilo útrapy koncentračních táborů 35.<ref name="www.valka"/>
+Ještě v noci ze 16. na 17. listopad došlo k rozsáhlému zatýkání českých studentů v Praze, v Brně a v [[Příbram]]i. Studenti zatčení gestapem a jednotkami SS v Praze byli dopraveni do [[Ruzyně|ruzyňských]] kasáren, kde došlo i k popravě 9 představitelů studentských organizací. Celkem 1200 zatčených studentů bylo poté převezeno do [[Koncentrační tábor Sachsenhausen|koncentračního tábora Sachsenhausen-Oranienburg]], odkud jich byla většina propuštěna koncem roku 1942, zbytek pak v lednu 1943. Z těchto 1500 studentů nepřežilo útrapy koncentračních táborů 35.<ref name="www.valka"/>
 Ústřední svaz československého studentstva vyvíjel po roce 1939 v zahraničí za pomoci naší exilové vlády aktivní činnost, jejímž vyvrcholením byla právě londýnská schůze Mezinárodní studentské rady v roce 1941, která přijala takzvané ''Prohlášení spojeneckých studentů k 17. listopadu'', jež vyhlásilo tento den Mezinárodním dnem studentstva.