Strdivka: Porovnání verzí

Strdivka
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	jednoděložné - (Liliopsida);
Řád	lipnicotvaré (Poales);
Čeleď	lipnicovité (Poaceae);
Rod	strdivka (Melica); L.
Druhy
	Strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica Schur); Strdivka brvitá (Melica ciliata L.); Strdivka vysoká (Melica altissima L.); Strdivka jednokvětá (Melica uniflora Retz.); Strdivka nicí (Melica nutans L.); Strdivka zbarvená (Melica picta C. Koch);
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 24. 11. 2015, 09:10

Strdivka (Melica) je rod trav, tedy z čeledi lipnicovitých (Poaceae). Jedná se o vytrvalé byliny. Jsou většinou volně trsnaté nebo netrsnaté. Stébla dorůstají výšek 10-150 cm. Listy jsou ploché nebo svinuté, 1,3-15 mm široké, na vnější straně listu se při bázi nachází jazýček, který je někdy velmi krátký, jindy zase dřípený. Květy jsou v kláscích, které tvoří chudý či bohatý jednoduchý hrozen nebo latu, která může být někdy stažená. Klásky jsou zboku smáčklé nebo nikoliv, zpravidla zpravidla obsahují 1-7 květů. Na bázi klásku jsou 2 plevy, které jsou nestejné nebo stejné, bez osin. Pluchy jsou bez osin nebo osinaté, někdy dlouze chlupaté. Na vrcholu klásku jsou často 2-3 sterilní pluchy. Plušky jsou dvoukýlné, někdy dosti velké, někdy redukované. Plodem je obilka, která je okoralá. Na světě se vyskytuje asi 80 druhů hlavně v mírném pásu severní polokoule, J Africe a J Americe.

Druhy rostoucí v České republice

V České republice můžeme ve volné přírodě potkat 6 druhů z rodu strdivka, od nížin po nižší horské polohy. Běžným druhem je strdivka nicí (Melica nutans), která roste v listnatých lesích na úživném (nikoliv na extrémně kyselém a chudém) substrátě. Podobná stanoviště obsazuje strdivka jednokvětá (Melica uniflora). V některých oblastech je velmi hojná, např. Morava, SZ Čechy, jinde je vzácnější, v některých územích chybí zcela. Mnohem vzácnější je strdivka zbarvená (Melica picta), která je teplomilnější a vyskytuje se také v listnatých lesích. Na rozdíl od podobné strdivky nicí má vyvinut výraznější jazýček. Strdivka vysoká (Melica altissima) není pravděpodobně v ČR původní, pouze zavlečená či pěstovaná a zplanělá. Někteří autoři však zvažují její původní výskyt na lokalitě na J Moravě u Mikulova. Poslední 2 druhy se vyznačují dlouze chlupatými pluchami a oba jsou teplomilné a rostou na suchých stráních a v křovinách. Jedná se o strdivku sedmihradskou (Melica transsilvanica), kterou najdeme v teplejších oblastech Čech i Moravy. Strdivka brvitá (Melica ciliata) se od předešlé liší lysými pochvami, řidším květenstvím a svinutými listy. V ČR ji můžeme vidět jen na J Moravě, v minulosti byla udávána také od Loun.

Literatura

Květena ČR: 8 díl, vyjde snad v příštích letech.

Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 {{ Taxobox
- | barva = lightgreen
  | jméno = Strdivka
  | obrázek = Melica nutans.jpg
@@ Řádek 15: / Řádek 14: @@
  | druhotné dělení = Druhy
  | podřazené taxony =
 * [[Strdivka sedmihradská]] (''Melica transsilvanica'' Schur)
 * [[Strdivka brvitá]] (''Melica ciliata'' L.)
 * [[Strdivka vysoká]] (''Melica altissima'' L.)
 * [[Strdivka jednokvětá]] (''Melica uniflora'' Retz.)
 * [[Strdivka nicí]] (''Melica nutans'' L.)
 * [[Strdivka zbarvená]] (''Melica picta'' C. Koch)
 }}
-'''Strdivka''' (''Melica'') je [[rod (biologie)|rod]] trav, tedy z [[Čeleď|čeledi]] [[lipnicovité|lipnicovitých]] (''Poaceae''). Jedná se o vytrvalé [[Bylina|byliny]]. Jsou většinou volně trsnaté nebo netrsnaté. [[Stéblo|Stébla]] dorůstají výšek 10-150 cm. [[List]]y jsou ploché nebo svinuté, 1,3-15 mm široké, na vnější straně listu se při bázi nachází [[jazýček (botanika)|jazýček]], který je někdy velmi krátký, jindy zase dřípený. [[Květ]]y jsou v [[klásek|kláscích]], které tvoří chudý či bohatý jednoduchý [[hrozen]] nebo [[lata|latu]], která může být někdy stažená. [[Klásek|Klásky]] jsou zboku smáčklé nebo nikoliv, zpravidla zpravidla obsahují 1-7 [[květ]]ů. Na bázi [[klásek|klásku]] jsou 2 [[pleva|plevy]], které jsou nestejné nebo stejné, bez [[osina|osin]]. [[plucha|Pluchy]] jsou bez [[osina|osin]] nebo [[osina|osinaté]], někdy dlouze chlupaté. Na vrcholu [[klásek|klásku]] jsou často 2-3 sterilní [[plucha|pluchy]]. [[Pluška|Plušky]] jsou dvoukýlné, někdy dosti velké, někdy redukované. [[Plod (botanika)|Plodem]] je [[obilka]], která je okoralá. Na světě se vyskytuje asi 80 [[druh (biologie)|druhů]] hlavně v [[Mírný podnebný pás|mírném pásu]] severní polokoule, J [[Afrika|Africe]] a J [[Jižní Amerika|Americe]].
+'''Strdivka''' (''Melica'') je [[rod (biologie)|rod]] trav, tedy z [[Čeleď|čeledi]] [[lipnicovité|lipnicovitých]] (''Poaceae''). Jedná se o vytrvalé [[Bylina|byliny]]. Jsou většinou volně trsnaté nebo netrsnaté. [[Stéblo|Stébla]] dorůstají výšek 10-150 cm. [[List]]y jsou ploché nebo svinuté, 1,3-15 mm široké, na vnější straně listu se při bázi nachází [[jazýček (botanika)|jazýček]], který je někdy velmi krátký, jindy zase dřípený. [[Květ]]y jsou v [[klásek|kláscích]], které tvoří chudý či bohatý jednoduchý [[hrozen]] nebo [[lata|latu]], která může být někdy stažená. [[Klásek|Klásky]] jsou zboku smáčklé nebo nikoliv, zpravidla zpravidla obsahují 1-7 [[květ]]ů. Na bázi [[klásek|klásku]] jsou 2 [[pleva|plevy]], které jsou nestejné nebo stejné, bez [[osina|osin]]. [[plucha|Pluchy]] jsou bez [[osina|osin]] nebo [[osina]]té, někdy dlouze chlupaté. Na vrcholu [[klásek|klásku]] jsou často 2-3 sterilní [[plucha|pluchy]]. [[Pluška|Plušky]] jsou dvoukýlné, někdy dosti velké, někdy redukované. [[Plod (botanika)|Plodem]] je [[obilka]], která je okoralá. Na světě se vyskytuje asi 80 [[druh (biologie)|druhů]] hlavně v [[Mírný podnebný pás|mírném pásu]] severní polokoule, J [[Afrika|Africe]] a J [[Jižní Amerika|Americe]].
 <!-- Dalucum Adanson, Fam. 2: 34, 548 ('Dalukon'). Jul-Aug 1763.
 Melica Linnaeus 1753