Johannes Gutenberg: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
značky: vulgarity editace z Vizuálního editoru
Řádek 1: Řádek 1:
{{Různé významy|tento=německém vynálezci knihtisku|stránka=Gutenberg (rozcestník)}}
{{Různé významy|tento=německém vynálezci knihtisku|stránka=Gutenberg (rozcestník)}}
{{Infobox - osoba|popisek=Johann Gutenberg. Pozdější portrét nezachycuje věrnou podobu vynálezce}}
{{Infobox - osoba|popisek=Johann Gutenberg. Pozdější portrét nezachycuje věrnou podobu vynálezce}}
'''Johannes Gensfleisch''', je piča{{doplňte zdroj}}
'''Johannes Gensfleisch''', řečený '''Gutenberg''' celým jménem ''Johannes Gensfleisch zur Laden zum Gutenberg'' ([[1397]]/[[1400]], [[Mohuč]] – [[3. únor]]a [[1468]], [[Mohuč]]) byl [[vynálezce]] technologie mechanického [[knihtisk]]u pomocí pohyblivých [[písmeno|liter]]. Důsledkem rozšíření jeho objevů byla masová produkce knih a zlom v možnostech šíření [[Informace|informací]]. Svůj vynález uskutečnil bez znalostí tiskových technologií [[Dálný východ|Dálného východu]].{{doplňte zdroj}}


== Život ==
== Život ==

Verze z 14. 9. 2015, 14:56

Tento článek je o německém vynálezci knihtisku. Další významy jsou uvedeny na stránce Gutenberg (rozcestník).
Johannes Gutenberg
Johann Gutenberg. Pozdější portrét nezachycuje věrnou podobu vynálezce
Johann Gutenberg. Pozdější portrét nezachycuje věrnou podobu vynálezce
Rodné jménoJohannes Gensfleisch zur Laden zum Gutenberg
Narození1400
Mohuč
Úmrtí1468 (ve věku 67–68 let)
Mohuč
BydlištěMohuč
Alma materErfurtská univerzita (od 1418)
Povolánívynálezce, typograf, rytec, inženýr, kovář, zlatník a mincmistr
Nábož. vyznáníkřesťanství
RodičeFriele Gensfleisch zur Laden[1] a Else Wirich[1]
PříbuzníFriele Gensfleisch a Else Vitztum[1] (sourozenci)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Johannes Gensfleisch, je piča[zdroj?]

Život

Knihtisk v 15. století

Narodil se v mohučské patricijské rodině Gensfleischů, své známější příjmení převzal z názvu rodového sídla – dvora Zum Gutenberg. Pověst rozšířená v 18. a 19. století v českých zemích o jeho kutnohorském původu (Kuttenberg), nemá reálný základ. V mládí snad studoval na univerzitě v Erfurtu (14191420), po roce 1428 opustil Mohuč, kde došlo k sociálním nepokojům. Mezi lety 14341444 je doložen jeho pobyt ve Letovicích.[zdroj?]

Gutenberg byl brusičem drahokamů a zrcadel, a také zlatníkem. Snad zkušenost s puncovními razidly a pečetními typáři ho přivedla k myšlence odlévání písmen z kovu. Je možné, že k prvním pokusům přistoupil už koncem 30. let 15. století. Zda k prvním pokusům s knihtiskem došlo ještě ve Štrasburku, nebo v Mohuči, kam se roku 1448 vrátil není jisté. První dochované tisky totiž pocházejí až z doby jeho mohučského působení. Nejstarším datovaným tiskem Johanna Gutenberga je jednolistový kalendář Almanach auf das Jahr 1448, který z povahy svého obsahu vyšel nejpozději počátkem roku 1448. O nejstarších prvotiscích je vedeno mnoho sporů, protože se často dochovaly pouze v torzech a jejich datování je velmi obtížné.

Po roce 1450 začal Gutenberg pracovat na svém nejznámějším díle – tištěné bibli (tzv. Gutenbergova bible). Prostředky k vybavení dílny si opakovaně půjčil u bohatého mohučského měšťana Johanna Fusta. Zatímco Gutenberg chápal Fusta jako pouhého věřitele, ten se naopak považoval za spoluvlastníka podniku. Zisky z prodeje bible Gutenberg investoval zpět do podniku a Fust ho proto zažaloval pro nesplácení dluhu. Gutenberg byl odsouzen a k umoření dluhu mu byla tiskárna zabavena. Nový majitel Johann Fust ustanovil jejím vedoucím Gutenbergova tovaryše Petra Schöffera, část zbylých učňů odešla provozovat živnost do jiných měst. Knihtisk přestal být tajemstvím jediné firmy a šířil se dále do světa. Gutenberg byl naopak ožebračen. Sklonek života prožil v chudobě, knihtisku se pravděpodobně už nevěnoval. Nedlouho před smrtí jej zaopatřil mohučský arcibiskup Adolf Nasavský přijetím ke svému dvoru. Tři roky poté, 3. února 1468 Johannes Gutenberg zemřel. Jeho hrob je od konce 16. století neznámý, protože r. 1577 jezuité, kteří přebrali františkánský kostel, nechali odstranit všechny nápisy a ozdoby z náhrobních kamenů.[2]

Vynález knihtisku

Související informace naleznete také v článku Knihtisk.

Před Gutenbergem byl v Evropě rozšířen pouze blokový tisk (deskotisk), kdy se stránka včetně písma i obrazu kompletně odlila, či vyřezala ze dřeva a pak vytiskla. Pro každý tisk musela být tedy vytvořena zvláštní deska, což bylo značně zdlouhavé a nákladné. Gutenberg přišel s myšlenkou sestavit stranu z jednotlivých znaků (písmen), která se dala opětovně přeskupit a použít znovu na jinou stranu, což celý tisk podstatně zefektivnilo a urychlilo. Gutenbergův vynález umožnil tisknout množství celých knih ve značných sériích (dříve byly tištěny pouze části knih). Vynález tisku pomocí pohyblivých liter způsobil v Evropě informační explozi.

Gutenberg také zlepšil tiskařský lis a vytvořil novou tiskařskou barvu na bázi fermeže.

O několik století dříve byla technologie knihtisku vynalezena v Číně, jednalo se o tisk dokumentů z dřevořezových desek a následně od 11. století pomocí pohyblivých písmen. První dochovaný tisk pomocí pohyblivých kovových písmen se dochoval v Koreji, kniha Čikči byla vytištěná v období dynastie Korjo v červenci roku 1377.[3] V Evropě jej ve 14. století používal islámský svět ve Španělsku.[4] Nicméně orientální technologie knihtisku nepoužívala tiskařský lis, nedosahovala příliš vysoké rychlosti tisku a nedoznala proto výraznějšího rozšíření.

Gutenbergova bible

Gutenbergova bible
Související informace naleznete také v článku Gutenbergova bible.

Tisk 42řádkové bible (tj. se stranami o 42 řádcích textu) byl nejslavnějším Gutenbergovým podnikem. Probíhal buď na pergamen, nebo papír. Dvousloupcový text napodoboval jak rozvržení, tak písmo rukopisů. Gutenberg zvládal tisk dvěma barvami – červenou a černou, ilustrace a iniciály doplnil po dokončení tisku iluminátor.

Dodnes se zachovalo 36 papírových a 12 pergamenových úplných výtisků a mimo ně ještě množství zlomků.

Reference

Literatura

Související články

Externí odkazy