Johannes Gutenberg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o německém vynálezci knihtisku. Další významy jsou uvedeny v článku Gutenberg (rozcestník).
Johannes Gutenberg
Narození 1400
Mohuč
Úmrtí 12. února 1468 (ve věku 67–68 let)
Mohuč
Povolání vynálezce a typograf
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Johannes Gensfleisch, řečený Gutenberg, celým jménem Johannes Gensfleisch zur Laden zum Gutenberg (1397/1400, Mohuč3. února 1468, Mohuč) byl vynálezce technologie mechanického knihtisku pomocí sestavovatelných liter. Důsledkem rozšíření jeho objevů byla masová produkce knih a přelom v možnostech šíření informací. Svůj vynález uskutečnil bez znalostí tiskových technologií Dálného východu.[zdroj?]

Život[editovat | editovat zdroj]

Knihtisk v 15. století

Narodil se v mohučské patricijské rodině Gensfleischů, své známější příjmení převzal z názvu rodového sídla – dvora Zum Gutenberg. Pověst rozšířená v 18. a 19. století v českých zemích o jeho kutnohorském původu (Kuttenberg), nemá reálný základ. V mládí snad studoval na univerzitě v Erfurtu (14191420), po roce 1428 opustil Mohuč, kde došlo k sociálním nepokojům. V letech 14341444 je doložen jeho pobyt ve Letovicích.[zdroj?]

Gutenberg byl brusičem drahokamů a zrcadel, a také zlatníkem. Snad zkušenost s puncovními razidly a pečetními typáři ho přivedla k myšlence odlévání písmen z kovu. Je možné, že k prvním pokusům přistoupil už koncem 30. let 15. století. Zda k prvním pokusům s knihtiskem došlo ještě ve Štrasburku, nebo v Mohuči, kam se roku 1448 vrátil, není jisté. První dochované tisky totiž pocházejí až z doby jeho mohučského působení. Nejstarším datovaným tiskem Johanna Gutenberga je jednolistový kalendář Almanach auf das Jahr 1448, který z povahy svého obsahu vyšel nejpozději počátkem roku 1448. O nejstarších prvotiscích je vedeno mnoho sporů, protože se často dochovaly pouze v torzech a jejich datování je velmi obtížné.

Po roce 1450 začal Gutenberg pracovat na svém nejznámějším díle – tištěné bibli (42řádková bible, tzv. Gutenbergova bible). Prostředky k vybavení dílny si opakovaně půjčil u bohatého mohučského měšťana Johanna Fusta. Zatímco Gutenberg chápal Fusta jako pouhého věřitele, ten se naopak považoval za spoluvlastníka podniku. Zisky z prodeje bible Gutenberg investoval zpět do podniku a Fust ho proto zažaloval pro nesplácení dluhu. Gutenberg byl odsouzen a k umoření dluhu mu byla tiskárna zabavena. Nový majitel Johann Fust ustanovil jejím vedoucím Gutenbergova tovaryše Petra Schöffera, část zbylých učňů odešla provozovat živnost do jiných měst. Knihtisk přestal být tajemstvím jediné firmy a šířil se dále do světa. Gutenberg byl naopak ožebračen. Sklonek života prožil v chudobě, knihtisku se pravděpodobně už nevěnoval. Nedlouho před smrtí jej zaopatřil mohučský arcibiskup Adolf Nasavský přijetím ke svému dvoru. Tři roky poté, 3. února 1468 Johannes Gutenberg zemřel. Jeho hrob je od konce 16. století neznámý, protože r. 1577 jezuité, kteří přebrali františkánský kostel, nechali odstranit všechny nápisy a ozdoby z náhrobních kamenů.[1]

Vynález knihtisku[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Knihtisk.

Před Gutenbergem byl v Evropě rozšířen pouze blokový tisk (deskotisk), kdy se stránka včetně písma i obrazu kompletně odlila, či vyřezala ze dřeva a pak vytiskla. Pro každou tištěnou stránku musela být tedy vytvořena zvláštní deska, což bylo značně zdlouhavé a nákladné. Gutenberg přišel s myšlenkou sestavit stranu z písmových kuželek, tj. matric jednotlivých znaků (písmen), která se dala opětovně přeskupit a použít znovu, což celý tisk podstatně zefektivnilo a urychlilo. Přestože sestavování podkladů pro tisk z dřevořezů jednotlivých znaků bylo již dříve známé v Číně, je považována v Evropě za vynálezce tohoto principu řada osob, např. Nizozemec Laurens Janszoon Coster (Haarlem, asi 1370–1440), zvaný též Donat, nejčastěji ale právě Gutenberg.

Gutenberg na počátku své práce tiskl kalendáře a drobné knižky (do 28 stran), učebnice latiny zvané Donatus a především odpustky jako zdroj běžného živobytí. Po získání zkušeností začal vyrábět i krásně vypravená a náročná díla, především svou slavnou bibli (1452–1455 vydal na pregamenu i na papíře dvoudílnou 42řádkovou bibli, 648 + 634 stránek, později jednosvazkouvou bibli ve fólovém formátu, 1768 stran). Svůj vynález uměl i prakticky využít: zlepšil tiskařský lis (podle některých pramenů použil upravený vinařský lis), shromáždil tehdy dostupné znalosti o slitinách a jako první použil slitinu na bázi olova, která je s drobnými úpravami při tzv. horné sazbě stále používána a nazývá se liteřina, vytvořil novou tiskařskou barvu ze suspenze sazí ve lněné fermeži fermeže (tiskařskou čerň).

Gutenbergův vynález umožnil tisknout množství celých knih ve značných sériích. Vynález tisku pomocí pohyblivých liter způsobil v Evropě informační explozi.

O několik století dříve byla technologie knihtisku vynalezena v Číně, jednalo se o tisk dokumentů z dřevořezových desek a následně od 11. století pomocí pohyblivých písmen. První dochovaný tisk pomocí pohyblivých kovových písmen se dochoval v Koreji, kniha Čikči byla vytištěná v období dynastie Korjo v červenci roku 1377.[2] V Evropě jej ve 14. století používal islámský svět ve Španělsku.[3] Nicméně orientální technologie knihtisku nepoužívala tiskařský lis, nedosahovala příliš vysoké rychlosti tisku a nedoznala proto výraznějšího rozšíření.

Gutenbergova bible[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Gutenbergova bible.

Tisk 42řádkové bible (tj. se stranami o 42 řádcích textu) byl nejslavnějším Gutenbergovým podnikem. Probíhal buď na pergamen, nebo papír. Dvousloupcový text napodoboval jak rozvržení, tak písmo rukopisů. Gutenberg zvládal tisk dvěma barvami – červenou a černou, ilustrace a iniciály doplnil po dokončení tisku iluminátor.

Dodnes se zachovalo 36 papírových a 12 pergamenových úplných výtisků a mimo ně ještě množství zlomků.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:lS8QNYsXMJ8J:www.phil.muni.cz/~stasova/textovedokumenty/referat.doc
  2. Memory of the World, unesco.org, accessed November 2009
  3. http://www.islamic-study.org/printing.htm - Printing: "movable brass type was in use in Islamic Spain 100 years prior"

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]