Bohuslav Franta: Porovnání verzí

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
kvalitnější foto z datawiki
→‎Biografie: spolupráce s TGM
Řádek 37: Řádek 37:
Politicky aktivní byl již za [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]]. Ve [[Volby do Říšské rady 1911|volbách do Říšské rady roku 1911]] se stal poslancem [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]] (celostátní parlament), kam byl zvolen za okrsek Čechy 24. Usedl do poslanecké frakce [[Český klub]]. Ve vídeňském parlamentu setrval do zániku monarchie.<ref name="alex.onb.ac.at">Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.</ref> Na Říšské radě prosadil zákon nazývaný podle něj ''Lex Franta'', jímž se nařizovalo zaznamenávání parlamentních projevů pronesených i v jiných jazycích než němčině. Prosazoval také zavedení aspoň pasivního volebního práva pro ženy.<ref name="FrantaNL"/>
Politicky aktivní byl již za [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]]. Ve [[Volby do Říšské rady 1911|volbách do Říšské rady roku 1911]] se stal poslancem [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]] (celostátní parlament), kam byl zvolen za okrsek Čechy 24. Usedl do poslanecké frakce [[Český klub]]. Ve vídeňském parlamentu setrval do zániku monarchie.<ref name="alex.onb.ac.at">Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.</ref> Na Říšské radě prosadil zákon nazývaný podle něj ''Lex Franta'', jímž se nařizovalo zaznamenávání parlamentních projevů pronesených i v jiných jazycích než němčině. Prosazoval také zavedení aspoň pasivního volebního práva pro ženy.<ref name="FrantaNL"/>


Za [[první světová válka|první světové války]] se zapojil do odboje. Již v roce 1914 jako emisar domácí zpravodajské sítě [[Maffie]] jednal ve Švýcarsku.<ref name="FrantaNL"/> Když se v prvních letech války stal dosavadní hlavní tiskový orgán mladočeské strany [[Národní listy]] dočasně loajálním vůči vídeňské vládě, patřil Franta od roku [[1917]] do okruhu listu ''Národ'', který se profiloval jako radikálně národovecký. V rámci mladočeské strany tvořil radikální křídlo (podobně jako například [[František Sís]]) odmítající aktivismus části mladočechů.<ref>{{Citace monografie
Za [[první světová válka|první světové války]] se zapojil do odboje. Již v roce 1914, ještě před odjezdem [[T.G. Masaryk]]a do exilu, jako emisar domácí zpravodajské sítě [[Maffie]] jednal ve Švýcarsku.<ref name="FrantaNL"/> Když se v prvních letech války stal dosavadní hlavní tiskový orgán mladočeské strany [[Národní listy]] dočasně loajálním vůči vídeňské vládě, patřil Franta od roku [[1917]] do okruhu listu ''Národ'', který se profiloval jako radikálně národovecký. V rámci mladočeské strany tvořil radikální křídlo (podobně jako například [[František Sís]]) odmítající aktivismus části mladočechů.<ref>{{Citace monografie
| titul = kol. aut.: Politické strany, 1861-1938
| titul = kol. aut.: Politické strany, 1861-1938
| vydavatel = Doplněk
| vydavatel = Doplněk
Řádek 83: Řádek 83:
| issn =
| issn =
}}</ref>
}}</ref>

== Dílo ==
== Dílo ==
* ''Parlamentní právo žen'', 1916 [http://kramerius4.nkp.cz/search/i.jsp?pid=uuid:9e4e3230-6157-11e2-bc24-005056827e51 Dostupné online]
* ''Parlamentní právo žen'', 1916 [http://kramerius4.nkp.cz/search/i.jsp?pid=uuid:9e4e3230-6157-11e2-bc24-005056827e51 Dostupné online]

Verze z 5. 9. 2015, 13:41

Šablona:Infobox Politik Bohuslav Franta (8. května 1861 Poděbrady[1] – 24. dubna 1929 Praha[2]) byl český a československý politik, člen Národní strany svobodomyslné (mladočeši) a poslanec Revolučního národního shromáždění za Českou státoprávní demokracii, respektive za z ní vzniklou Československou národní demokracii. Později byl senátorem Národního shromáždění ČSR.

Biografie

Vystudoval práva. Nastoupil jako úředník zemského výboru. Zaměřoval se na otázky okresních samospráv a stavebních záležitostí. V zemském výboru se seznámil s mladočeským politikem Václavem Škardou. Byl činný ve spolkovém životě, podporoval české menšiny v pohraničí (později byl místopředsedou Národní jednoty severočeské a členem výboru Ústřední matice školské).[2]

Politicky aktivní byl již za Rakouska-Uherska. Ve volbách do Říšské rady roku 1911 se stal poslancem Říšské rady (celostátní parlament), kam byl zvolen za okrsek Čechy 24. Usedl do poslanecké frakce Český klub. Ve vídeňském parlamentu setrval do zániku monarchie.[3] Na Říšské radě prosadil zákon nazývaný podle něj Lex Franta, jímž se nařizovalo zaznamenávání parlamentních projevů pronesených i v jiných jazycích než němčině. Prosazoval také zavedení aspoň pasivního volebního práva pro ženy.[2]

Za první světové války se zapojil do odboje. Již v roce 1914, ještě před odjezdem T.G. Masaryka do exilu, jako emisar domácí zpravodajské sítě Maffie jednal ve Švýcarsku.[2] Když se v prvních letech války stal dosavadní hlavní tiskový orgán mladočeské strany Národní listy dočasně loajálním vůči vídeňské vládě, patřil Franta od roku 1917 do okruhu listu Národ, který se profiloval jako radikálně národovecký. V rámci mladočeské strany tvořil radikální křídlo (podobně jako například František Sís) odmítající aktivismus části mladočechů.[4] Při obnovení zasedání Říšské rady v roce 1917 podal návrh, aby byli z vězení propuštěni čeští předáci Karel Kramář a Alois Rašín.[2]

Od roku 1918 zasedal v československém Revolučním národním shromáždění.[5] Byl tehdy profesí vrchní zemský rada.[6] Po vzniku ČSR předsedal zemskému správnímu výboru.[2]

V parlamentních volbách v roce 1920 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění, kde setrval do roku 1925.[7] Od roku 1924 byl místopředsedou senátu.[2]

Po vzniku ČSR rovněž zastával funkci předsedy zemského výkonného výboru Československé národní demokracie v Čechách. Zemřel v roce 1929 v sanatoriu v Podolí v Praze.[2]

Dílo

Odkazy

Reference

  1. ↑ NASKE, Miloslav. Národní shromáždění Republiky Československé: Poslanecká sněmovna, Senát, Národní výbor, Revoluční národní shromáždění. Životopisná a statistická příručka.... [s.l.]: Šmejc a spol., 1924. 247 s. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g h Senátor dr. Bohuslav Franta zemřel. Národní listy. Duben 1929, roč. 69, čís. 114, s. 1. Dostupné online. 
  3. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  4. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 162, 173, 183. 
  5. ↑ Bohuslav Franta [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-18]. Dostupné online. 
  6. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-18]. Dostupné online. 
  7. ↑ jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bohuslav_Franta&oldid=12868350“