Želeč (Měcholupy)

Šablona:Infobox - sídlo Želeč (německy Seltsch) je vesnice vzdálená 11 km jižně od Žatce v nadmořské výšce 361 m. Je místní částí obce Měcholupy v okrese Louny v Ústeckém kraji. Při posledním sčítání v roce 2011 zde žilo 198 obyvatel v 74 domech.

Historie

První písemná zmínka o obci Želeč pochází z roku 1360, kdy zemřel zdejší farář Mikuláš. Jako majitel obce s patronátním právem nad kostelem se v té době uvádí Vilém ze Skal. Po něm nastoupil zakladatel ročovského kláštera Albrecht z Kolovrat. V letech 1401–1416 sídlil na Želči Zikmund ze Želče, který již roku 1393 vykonával nad želečským Svatým Mikulášem patronátní právo.

Po husitských válkách se Želče zmocnilo město Žatec, jemuž byl konfiskován za účast na prvním stavovském odboji. Roku 1551 koupil želečské panství Jan Čelechovec z Kralovic. Po jeho smrti zdědil Želeč jeho bratr Jiří, který zemřel roku 1573. Jiří Čelechovec neměl dědice a tak majetek přešel na jeho strýce Viléma Ostrovce z Kralovic. Ten roku 1575 prodal tvrz, dvůr a vesnici Želeč s kostelním patronátem a vším příslušenstvím za částku 7450 kop míšeňských grošů Divišovi Hrobčickému z Hrobčic. Znamená to, že panské sídlo vzniklo v Želči nejpozději za Čelechovců. Diviš Hrobčický († 1596) spojil panství Želeč s panstvím Líčkov. Od roku 1596 vlastnil panství jeho syn Bohuslav, který ovšem 12. května 1623 při konfiskaci ztratil své statky a mezi nimi také statek Želeč s tvrzí a mlýnem. V konfiskačním protokolu se uvádí: "Tvrz z kamene vystavěná s krásnými prostrannými světnicemi v přízemí a prvním patře, ceněná na 500 kop míšenských grošů, potom mlýn pod Želčem v jednom složení, ze kterého muselo býti odváděno čtrnáct měřic pachtovného.“ Hned na druhý den koupil panství za 50 615 kop Hartvik Vratislav z Mitrovic (v letech 1611–1612 komorník císaře Rudolfa II.) Ten ovšem neměl žádné potomky a tak veškerý svůj majetek přepsal své ženě Anně Marii Žďárské ze Žďáru, která ho po jeho smrti roku 1628 prodala jistému plukovníkovi z Morwaldu.

Bývalá zámecká budova

Pak se v Želči vystřídalo více majitelů. Objevuje se Ferdinand František Albert hrabě z Wahlu, za něhož byla založena matrika. Po něm vlastnili Želeč do roku 1730 Michnové z Vacínova. Následujících devět let měl v držení Želeč Hynek Leopold Netzlinger rytíř ze Schelchengraben a v letech 1739-1747 přešlo panství do rukou Oliviera hraběte z Wallisu. V letech 1747–1810 patřil Želeč svobodným pánům Zessnerům ze Spitzenbergu. Nejdříve Janu Františkovi; po jeho smrti 10. ledna 1772 zdědil Želeč jeho syn Vincenc a ten jej prodává za 280 000 zlatých Františku Schreitrovi ze Schwarzenfeldu. Po jeho smrti 25. března 1834 přešel majetek na Františka Korba rytíře z Weidenheimu. Roku 1840 zdědila Želeč jeho dcera Klára provdaná Dammová. Její manžel Jan Damm prodal roku 1871 dvůr za 400 000 zlatých knížeti Thurn-Taxis. Kníže Hugo Maxmilián Thurn-Taxis (3. 7. 1817 v Praze – 28. 11. 1889 na zámku v Loučeni) vlastnil statek Želeč do roku 1884. Pak ho získal velkostatkář a majitel měcholupského statku a pivovaru Antonín Dreher. Od roku 1921 vlastnil statkář Vojtěch Fuchs. Současným majitelem zámku je Václav Hanzal a Fuchsovi.

Archeologické naleziště

• Objeveny nálezy tábořiště datované z období starší doby kamenné (magdalienu).
• Objeven nález nádobky s uchem ve tvaru býčí hlavičky datované z období mladší doby kamenné (neolitu).

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011

	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Obyvatelé	612	663	617	685	640	643	660	293	348	327	267	185	234	198
Domy	83	91	97	102	107	113	126	102	90	88	77	92	91	74

Pamětihodnosti

• Kostel svatého Mikuláše
• Zámek
• Socha svatého Jana Nepomuckého
• Usedlosti čp. 13, 37 a 52

Galerie

• 
  Bývalá škola v Želči
• 
  Kostel sv. Mikuláše
• 
  Dům čp. 13
• 
  Náves

Literatura

• ŠTĚPÁNEK, Karel. 700 let města Žatce. Žatec: Městský národní výbor Žatec, 1965. 72 s. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Želeč na Wikimedia Commons
• Stránky o obci Želeč
• O historii obce
• Genealogie obyvatel obce Želeč