Aššur-uballit I.: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 29. 11. 2014, 19:57

Aššur-uballit I. (akkad. Aššure, udrž naživu) byl král asyrské říše na počátku tzv. středoasyrského období, v letech 1365 př. n. l. - 1330 př. n. l.. Jeho vláda znamenala konec asyrské závislosti na mitannském království (díky vítězství nad vládcem Mitanni Šuttarnou II.) a dala základ budoucí silné asyrské říši. Později, díky nepokojům a chaosu v Babylonii, jež začaly po smrti kassitského krále Burna-Buriaše II., dosadil Aššur-uballit I. na babylonský trůn svého vazala Kurigalza II., což byla první z řady asyrských intervencí do babylonských záležitostí.

Amarnské dopisy

V amarnské korespondenci, sbírce diplomatických dopisů od různých vladařů Blízkého východu, adresovaných Amenhotepu III. a Achnatonovi v Egyptě, byly nalezeny dva dopisy od Aššur-uballita I. V obou dopisech Aššur-uballit I. uvádí Aššur-nádin-achchého II. jako svého "otce" a "předchůdce", namísto jeho skutečného otce, Eriba-Adada I.; to vedlo některé kritiky tradiční egyptské chronologie (např. Davida Rohla) k popírání identity autora dopisu jako Aššur-uballita I.. Kritici však ignorovali fakt, že vládcové se v dopisech často odvolávali na své předchůdce jako na své "otce", i když nebyli jejich biologickými syny. V tomto konkrétním případě se Aššur-uballit I. pravděpodobně odvolává na Aššur-nádin-achchého II., protože ten byl (na rozdíl od Eriba-Adada I.) v písemném kontaktu s egyptským dvorem.

Konflikt s Babylonií

Po zkonsolidování situace v Asýrii se začal Aššur-uballit věnovat zesílení asyrského vlivu u svých sousedů. Vyslání vyjednávačů do Egypta rozlítilo babylonského panovníka Burna-Buriaše II., který stále považoval Asýrii za vazalské území. Burna-Buriaš proto psal faraonovi:

"a vzhledem k mým asyrským poddaným, to jsem nebyl já, kdo je poslal k Tobě. Proč přichází do Tvé země bez řádného oprávnění? Pokud jsi mi věrným, nedovolíš jim jednat o žádné záležitosti. Pošli mi je s nepořízenou."^[1]

Přesto nemohla být nová asyrská mocnost ignorována a sám Burna-Buriaš se později oženil s dcerou asyrského krále. S asyrskou princeznou měl syna Karachardaše, proti kterému vybuchlo velmi brzy povstání, dokazující neoblíbenost Asyřanů v Babylonu. Aššur-uballit nechtěl ponechat svého vnuka osamoceného a proto vtrhl s vojsky do Babylonie. V průběhu rebelie byl Kara-Hardaš zabit, a Asyřané na babylonský trůn silou dosadili Kurigalza, který mohl být podle některých zdrojů Burna-Buriašovým synem či vnukem. Ale tento "loutkový" král nezůstal loajální svému pánovi, naopak, brzy s babylonskými vojsky vtrhl do Asýrie. Aššur-uballitovi se ho podařilo zastavit až v Sunagu, nedaleko od hlavního města Aššúru.^[2]

Králové Asýrie
Předchůdce:	1365 – 1330 př. n. l. Aššur-uballit I.	Nástupce:

Odkazy

http://www.reshafim.org.il/ad/egypt/a-ashuruballit.htm 2 Dopisy od Aššur-uballita I. egyptskému faraonovi, EA 15, EA 16. - Anglický překlad

Související články

Poznámky

↑ M. van de Mieroop – A history of the ancient near east, 2006, pp. 127-128 - Anglicky
↑ J. Oates – Babylon, 2003, pp 91-92 Anglicky

[1] M. van de Mieroop – A history of the ancient near east, 2006, pp. 127-128 - Anglicky

[2] J. Oates – Babylon, 2003, pp 91-92 Anglicky

[1]

[2]

Verze z 17. 2. 2014, 22:04 editovat 193.165.4.214 (diskuse) Oprava věty. Místo Achetatonovi patří Achnatonovi. Achetaton bylo město faraonem Achnatonem postavené. značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 29. 11. 2014, 19:57 editovat zrušit editaci Marzalpac (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 2 605 editací m wikilink Přejít na další porovnání →
Řádek 4:		Řádek 4:
	== Amarnské dopisy ==		== Amarnské dopisy ==

	V [[Amarnské dopisy\|amarnské korespondenci]], sbírce diplomatických dopisů od různých vladařů [[Blízký východ\|Blízkého východu]], adresovaných [[Amenhotep III.\|Amenhotepu III.]] a ~~Achnatonovi~~ v [[Egypt]]ě, byly nalezeny dva dopisy od Aššur-uballita I. V obou dopisech Aššur-uballit I. uvádí [[Aššur-nádin-achché II.\|Aššur-nádin-achchého II.]] jako svého "otce" a "předchůdce", namísto jeho skutečného otce, [[Eriba-Adad I.\|Eriba-Adada I.]]; to vedlo některé kritiky tradiční egyptské chronologie (např. [[David Rohl\|Davida Rohla]]) k popírání identity autora dopisu jako Aššur-uballita I.. Kritici však ignorovali fakt, že vládcové se v dopisech často odvolávali na své předchůdce jako na své "otce", i když nebyli jejich biologickými syny. V tomto konkrétním případě se Aššur-uballit I. pravděpodobně odvolává na Aššur-nádin-achchého II., protože ten byl (na rozdíl od Eriba-Adada I.) v písemném kontaktu s egyptským dvorem.		V [[Amarnské dopisy\|amarnské korespondenci]], sbírce diplomatických dopisů od různých vladařů [[Blízký východ\|Blízkého východu]], adresovaných [[Amenhotep III.\|Amenhotepu III.]] a [[Achnaton]]ovi v [[Egypt]]ě, byly nalezeny dva dopisy od Aššur-uballita I. V obou dopisech Aššur-uballit I. uvádí [[Aššur-nádin-achché II.\|Aššur-nádin-achchého II.]] jako svého "otce" a "předchůdce", namísto jeho skutečného otce, [[Eriba-Adad I.\|Eriba-Adada I.]]; to vedlo některé kritiky tradiční egyptské chronologie (např. [[David Rohl\|Davida Rohla]]) k popírání identity autora dopisu jako Aššur-uballita I.. Kritici však ignorovali fakt, že vládcové se v dopisech často odvolávali na své předchůdce jako na své "otce", i když nebyli jejich biologickými syny. V tomto konkrétním případě se Aššur-uballit I. pravděpodobně odvolává na Aššur-nádin-achchého II., protože ten byl (na rozdíl od Eriba-Adada I.) v písemném kontaktu s egyptským dvorem.