Aššur-uballit I.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Aššur-uballit I.
Narození 14. století př. n. l.
Úmrtí 1318 př. n. l.
Potomci Enlil-nárárí
Otec Eríba-Adad I.

Aššur-uballit I. (akkad. Aššure, udrž naživu) byl král asyrské říše na počátku tzv. středoasyrského období, vládnoucí v letech 1365 př. n. l.1330 př. n. l.. Jeho vláda znamenala konec asyrské závislosti na mitannském království (díky vítězství nad vládcem Mitanni Šuttarnou II.) a dala základ budoucí silné asyrské říši. Později, díky nepokojům a chaosu v Babylonii, jež začaly po smrti kassitského krále Burna-Buriaše II., dosadil Aššur-uballit I. na babylonský trůn svého vazala Kurigalza II., což byla první z řady asyrských intervencí do babylonských záležitostí.


Amarnské dopisy[editovat | editovat zdroj]

V amarnské korespondenci, sbírce diplomatických dopisů od různých vladařů Blízkého východu, adresovaných Amenhotepu III. a Achnatonovi v Egyptě, byly nalezeny dva dopisy od Aššur-uballita I. V obou dopisech Aššur-uballit I. uvádí Aššur-nádin-achchého II. jako svého "otce" a "předchůdce", namísto jeho skutečného otce, Eriba-Adada I.; to vedlo některé kritiky tradiční egyptské chronologie (např. Davida Rohla) k popírání identity autora dopisu jako Aššur-uballita I.. Kritici však ignorovali fakt, že vládcové se v dopisech často odvolávali na své předchůdce jako na své "otce", i když nebyli jejich biologickými syny. V tomto konkrétním případě se Aššur-uballit I. pravděpodobně odvolává na Aššur-nádin-achchého II., protože ten byl (na rozdíl od Eriba-Adada I.) v písemném kontaktu s egyptským dvorem.


Konflikt s Babylonií[editovat | editovat zdroj]

Po zkonsolidování situace v Asýrii se začal Aššur-uballit věnovat zesílení asyrského vlivu u svých sousedů. Vyslání vyjednávačů do Egypta rozlítilo babylonského panovníka Burna-Buriaše II., který stále považoval Asýrii za vazalské území. Burna-Buriaš proto psal faraonovi:

"a vzhledem k mým asyrským poddaným, to jsem nebyl já, kdo je poslal k Tobě. Proč přichází do Tvé země bez řádného oprávnění? Pokud jsi mi věrným, nedovolíš jim jednat o žádné záležitosti. Pošli mi je s nepořízenou."[1]

Přesto nemohla být nová asyrská mocnost ignorována a sám Burna-Buriaš se později oženil s dcerou asyrského krále. S asyrskou princeznou měl syna Karachardaše, proti kterému vybuchlo velmi brzy povstání, dokazující neoblíbenost Asyřanů v Babylonu. Aššur-uballit nechtěl ponechat svého vnuka osamoceného a proto vtrhl s vojsky do Babylonie. V průběhu rebelie byl Kara-Hardaš zabit, a Asyřané na babylonský trůn silou dosadili Kurigalza, který mohl být podle některých zdrojů Burna-Buriašovým synem či vnukem. Ale tento "loutkový" král nezůstal loajální svému pánovi, naopak, brzy s babylonskými vojsky vtrhl do Asýrie. Aššur-uballitovi se ho podařilo zastavit až v Sunagu, nedaleko od hlavního města Aššúru.[2]


Králové Asýrie
Předchůdce:
Eriba-Adad I.
13651330 př. n. l.
Aššur-uballit I.
Nástupce:
Enlil-nárárí

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]


Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. M. van de Mieroop – A history of the ancient near east, 2006, pp. 127–128 – Anglicky
  2. J. Oates – Babylon, 2003, pp 91-92 Anglicky