Marijci: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m odsazení
Řádek 60: Řádek 60:
| jazyk =
| jazyk =
}}
}}



{{Uralské národy}}
{{Uralské národy}}

Verze z 26. 8. 2013, 13:26

Šablona:Infobox etnické skupiny

východomarijské ženy v tradičních krojích - folklorní skupina "Ervij"

Marijci (též Čeremisové, rusky Марийцы) jsou ugrofinský národ žijící v Povolží. Většina Marijců žije v republice Marij El a také v Tatarstánu a Baškortostánu. V roce 2002 se k marijské národnosti přihlásilo 604 298 občanů Ruské federace. Několik tisíc Marijců žije nepůvodně na Ukrajině nebo v Kazachstánu.

Marijci se kulturně dělí Marijce horské, žijící podél pravého břehu Volhy, luční, žijící podél levého břehu Volhy a východní žijící převážně v Baškortostánu.[1]

Jazyk

Marijština náleží do finsko-volžských jazyků ugrofinské větve uralské jazykové rodiny. V současností ji lingvinisté dělí na čtyři dialekty: luční, horský, východní a severozápadní.

Náboženství

Marijci kromě pravoslaví vyznávají svoji tradiční pohanskou víru spočívající v uctívání přírody.

Tato víra - Kuga sorta (z překladu Velká svíce) vznikla v 19. století na vzdor proti christianizaci, avšak spolu s prastarými pohanskými prvky mísí i prvky křesťanství.[2] Tradiční náboženské obřady se konají v hájích a lesích u obětních míst nazývaných keremet, kam lidé nosí obětiny v podobě různého jídla. Na nejvyšším místě marijského pantheonu stojí Bílý bůh – Jumo (z finského slova jumala znamenající „Bůh“)[3].

Významní Marijci

Odkazy

Reference

  1. Jazyky Evropy - Volžské jazyky
  2. Robert Winston: Člověk, Londýn: Dorling Kindersley, 2005. st. 397
  3. Severské listy - výprava k jezeru Světlojar

Literatura

  • HUBINGER, Václav; HONZÁK, František; POLIŠENSKÝ, Jiří. Národy celého světa. Praha: Mladá fronta, 1985. S. 191–192.