Marijci: Porovnání verzí
→Náboženství: - nesmyslná závorka |
→Literatura: +1 |
||
Řádek 41: | Řádek 41: | ||
=== Reference === |
=== Reference === |
||
<references /> |
<references /> |
||
===Literatura=== |
|||
*{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Hubinger |
|||
| jméno = Václav |
|||
| příjmení2 = Honzák |
|||
| jméno2 = František |
|||
| příjmení3 = Polišenský |
|||
| jméno3 = Jiří |
|||
| titul = Národy celého světa |
|||
| vydavatel = Mladá fronta |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok = 1985 |
|||
| počet stran = |
|||
| kapitola = |
|||
| strany = 191–192 |
|||
| isbn = |
|||
| jazyk = |
|||
}} |
|||
{{Uralské národy}} |
{{Uralské národy}} |
Verze z 26. 8. 2013, 13:25
Šablona:Infobox etnické skupiny
Marijci (též Čeremisové, rusky Марийцы) jsou ugrofinský národ žijící v Povolží. Většina Marijců žije v republice Marij El a také v Tatarstánu a Baškortostánu. V roce 2002 se k marijské národnosti přihlásilo 604 298 občanů Ruské federace. Několik tisíc Marijců žije nepůvodně na Ukrajině nebo v Kazachstánu.
Marijci se kulturně dělí Marijce horské, žijící podél pravého břehu Volhy, luční, žijící podél levého břehu Volhy a východní žijící převážně v Baškortostánu.[1]
Jazyk
Marijština náleží do finsko-volžských jazyků ugrofinské větve uralské jazykové rodiny. V současností ji lingvinisté dělí na čtyři dialekty: luční, horský, východní a severozápadní.
Náboženství
Marijci kromě pravoslaví vyznávají svoji tradiční pohanskou víru spočívající v uctívání přírody.
Tato víra - Kuga sorta (z překladu Velká svíce) vznikla v 19. století na vzdor proti christianizaci, avšak spolu s prastarými pohanskými prvky mísí i prvky křesťanství.[2] Tradiční náboženské obřady se konají v hájích a lesích u obětních míst nazývaných keremet, kam lidé nosí obětiny v podobě různého jídla. Na nejvyšším místě marijského pantheonu stojí Bílý bůh – Jumo (z finského slova jumala znamenající „Bůh“)[3].
Významní Marijci
- Vjačeslav Bykov — hokejista, trenér ruské reprezentace
- Ivan Kyrlija — básník a herec
- Vjačeslav Kislicyn — 2. prezident Marij El
- Valentin Kolumb — básník
- Ivan Palantaj — hudební skladatel
- Oleg Taktarov — zápasník a herec
- Sergej Čavajn — básník a dramaturg
- Andrej Ešpaj — hudební skladatel
- Jakov Ešpaj — hudební skladatel a etnograf
Odkazy
Reference
- ↑ Jazyky Evropy - Volžské jazyky
- ↑ Robert Winston: Člověk, Londýn: Dorling Kindersley, 2005. st. 397
- ↑ Severské listy - výprava k jezeru Světlojar
Literatura
- HUBINGER, Václav; HONZÁK, František; POLIŠENSKÝ, Jiří. Národy celého světa. Praha: Mladá fronta, 1985. S. 191–192.