Kazimír II. Lenčický: Porovnání verzí
m Bot: Odstranění 4 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:Q2591886) |
m přidána šablona Předkové + drobné úpravy |
||
| Řádek 7: | Řádek 7: | ||
{{Příbuzný|bratr|[[Zemovít Dobřiňský]]}} |
{{Příbuzný|bratr|[[Zemovít Dobřiňský]]}} |
||
{{Příbuzný|sestra|[[Eufemie Kujavská]]}} |
{{Příbuzný|sestra|[[Eufemie Kujavská]]}} |
||
{{Příbuzný|bratranec|[[Boleslav II. Mazovský]]}} |
|||
{{Příbuzný|bratranec|[[Jindřich IV. Probus]]}} |
|||
{{Příbuzný|bratranec|[[Boleslav I. Opolský]]}} |
|||
}} |
}} |
||
''' Kazimír II. Lenčický ''' ([[Polština|polsky]] '' Kazimierz II łęczycki '') ([[1262]]/[[65]] – [[10. červen|10. června]] [[1294]]) byl spolu s bratry kníže [[břestsko-kujavský]] a [[Dobřiň|dobřiňský]] v letech [[1267]]–[[1288]], kníže [[Lenčice|lenčický]] ([[1288]]–[[1294]]). Od r. [[1292]] vazal českého krále [[Václav II.|Václava II.]] |
''' Kazimír II. Lenčický ''' ([[Polština|polsky]] '' Kazimierz II łęczycki '') ([[1262]]/[[65]] – [[10. červen|10. června]] [[1294]]) byl spolu s bratry kníže [[břestsko-kujavský]] a [[Dobřiň|dobřiňský]] v letech [[1267]]–[[1288]], kníže [[Lenčice|lenčický]] ([[1288]]–[[1294]]). Od r. [[1292]] vazal českého krále [[Václav II.|Václava II.]] |
||
| Řádek 19: | Řádek 16: | ||
== Spolupráce s Vladislavem Lokýtkem == |
== Spolupráce s Vladislavem Lokýtkem == |
||
V roce [[1289]] se Kazimír a Vladislav |
V roce [[1289]] se Kazimír a Vladislav Lokýtek spojili s bratrancem [[Boleslav II. Mazovský|Boleslavem II. Mazovským]] a obsadili [[Krakov]], kde vládl jejich další příbuzný [[Jindřich IV. Probus]]. Dne 26 února [[1289]] v bitvě u [[Sieradz|Sieradzi]] společně porazili slezská vojska [[Jindřich IV. Probus|Jindřicha Probuse]], [[Jindřich III. Hlohovský|Jindřicha Hlohovského]], [[Boleslav I. Opolský|Bolka I. Opolského]] a [[Přemysl Stínavský|Přemka Stínavského]]. Boleslav II. se poté vzdal nároku na [[Krakov|krakovský]] trůn, kterého se pomocí [[Lev I. Haličský|Lva Haličského]] rozhodl zmocnit Vladislav Lokýtek. |
||
Úzká spolupráce Kazimíra s Vladislavem byla také během války proti [[Čeští panovníci|českému králi]] Václavu II. Ovšem, na podzim roku [[1292]] utrpěli porážku a byli zajati. Dne [[9. říjen|9. října]] [[1292]] byli Kazimír a Vladislav nuceni podepsat [[Mírová smlouva|mírovou smlouvu]] a tím se stali vazaly krále [[Václav II.|Václava II.]] ''Kazimír'' ani Vladislav se nehodlali vzdát svých plánů na získání [[Malopolsko|Malopolska]] a proto se 6. ledna [[1293]] v [[Kalisz|Kališi]] setkali s [[Přemysl II. Velkopolský|Přemyslem II. Velkopolským]] a arcibiskupem z Hvězdna, Jakubem Świnkou, aby projednali možnost společné akce, k získání města Krakova. |
Úzká spolupráce Kazimíra s Vladislavem byla také během války proti [[Čeští panovníci|českému králi]] Václavu II. Ovšem, na podzim roku [[1292]] utrpěli porážku a byli zajati. Dne [[9. říjen|9. října]] [[1292]] byli Kazimír a Vladislav nuceni podepsat [[Mírová smlouva|mírovou smlouvu]] a tím se stali vazaly krále [[Václav II.|Václava II.]] ''Kazimír'' ani Vladislav se nehodlali vzdát svých plánů na získání [[Malopolsko|Malopolska]] a proto se 6. ledna [[1293]] v [[Kalisz|Kališi]] setkali s [[Přemysl II. Velkopolský|Přemyslem II. Velkopolským]] a arcibiskupem z Hvězdna, Jakubem Świnkou, aby projednali možnost společné akce, k získání města Krakova. |
||
| Řádek 25: | Řádek 22: | ||
Kazimír byl však [[10. červen|10. června]] [[1294]] zabit v bitvě na břehu řeky [[Bzura|Bzury]], kde po útoku na [[Lenčice]] bojoval s [[Litva|litevským]] knížetem [[Witenes|Witenesem]]. Kazimír nebyl ženatý a nezanechal potomky. [[Lenčice|Lenčické]] knížectví tak připadlo [[Vladislav I. Lokýtek|Vladislavu I. Lokýtkovi]]. Místo Kazimírova odpočinku není známo, snad v klášterním kostelem v Tumu u Lenčice. |
Kazimír byl však [[10. červen|10. června]] [[1294]] zabit v bitvě na břehu řeky [[Bzura|Bzury]], kde po útoku na [[Lenčice]] bojoval s [[Litva|litevským]] knížetem [[Witenes|Witenesem]]. Kazimír nebyl ženatý a nezanechal potomky. [[Lenčice|Lenčické]] knížectví tak připadlo [[Vladislav I. Lokýtek|Vladislavu I. Lokýtkovi]]. Místo Kazimírova odpočinku není známo, snad v klášterním kostelem v Tumu u Lenčice. |
||
== |
== Vývod z předků == |
||
{{Předkové |
|||
|style=font-size: 90%; line-height: 110%; |
|||
|border=1 |
|||
|boxstyle=padding-top: 0; padding-bottom: 0; |
|||
|boxstyle_1=background-color: #fcc; |
|||
|boxstyle_2=background-color: #fb9; |
|||
|boxstyle_3=background-color: #ffc; |
|||
|boxstyle_4=background-color: #bfc; |
|||
|boxstyle_5=background-color: #9fe; |
|||
|1 = Kazimír II. Lenčický |
|||
|2 = [[Kazimír I. Kujavský]] |
|||
|3 = [[Eufrosina Opolská]] |
|||
|4 = [[Konrád I. Mazovský]] |
|||
|5 = [[Agafia Rurikovna]] |
|||
|6 = [[Kazimír I. Opolský]] |
|||
|7 = Viola Opolská |
|||
|8 = [[Kazimír II. Spravedlivý]] |
|||
|9 = [[Helena Znojemská]] |
|||
|10 = [[Svjatoslav II. Novgorodský]] |
|||
|11 = Jaroslava Rurikovna |
|||
|12 = [[Měšek I. Křivonohý]] |
|||
|13 = Ludmila |
|||
|14 = neznámý |
|||
|15 = neznámá |
|||
}} |
|||
== Odkazy == |
|||
=== Reference === |
|||
{{Překlad|pl|Kazimierz II łęczycki|34493607}} |
{{Překlad|pl|Kazimierz II łęczycki|34493607}} |
||
== Externí odkazy == |
=== Externí odkazy === |
||
* {{pl}} [http://www.poczet.com/leczycki.htm Kazimír II. Lenčický] |
* {{pl}} [http://www.poczet.com/leczycki.htm Kazimír II. Lenčický] |
||
Verze z 21. 6. 2013, 00:43
| otec | Kazimír I. Kujavský |
|---|---|
| matka | Eufrosina Opolská |
| nevlastní bratr | Lešek II. Černý |
| nevlastní bratr | Zemomysl Inowroclavský |
| bratr | Vladislav I. Lokýtek |
| bratr | Zemovít Dobřiňský |
| sestra | Eufemie Kujavská |
Kazimír II. Lenčický (polsky Kazimierz II łęczycki ) (1262/65 – 10. června 1294) byl spolu s bratry kníže břestsko-kujavský a dobřiňský v letech 1267–1288, kníže lenčický (1288–1294). Od r. 1292 vazal českého krále Václava II.
Byl druhým synem Kazimíra Kujavského a jeho třetí ženy Eufrosiny Opolské.
Mládí
Narodil se jako čtvrtý syn Kazimíra Kujavského. Jeho matkou byla otcova třetí manželka Eufrosina Opolská. V době smrti svého otce, byl Kazimír ještě dítě. S bratry Vladislavem a Zemovítem zdědili knížectví břestsko-kujavské a dobřiňské, za něž vládla jako regentka do roku 1275 jejich matka Eufrosina. Vládu v lenčickém knížectví převzal Kazimírův nevlastní bratr Lešek II. Černý, který v té době byl již knížetem sieradzkým. Druhý nevlastní bratr Zemomysl zdědil knížectví inowroclavské. Po smrti bezdětného Leška roku 1288 získal Kazimír knížectví lenčické. Bratrovi Vladislavu Lokýtkovi připadlo knížectví sieradzké.
Spolupráce s Vladislavem Lokýtkem
V roce 1289 se Kazimír a Vladislav Lokýtek spojili s bratrancem Boleslavem II. Mazovským a obsadili Krakov, kde vládl jejich další příbuzný Jindřich IV. Probus. Dne 26 února 1289 v bitvě u Sieradzi společně porazili slezská vojska Jindřicha Probuse, Jindřicha Hlohovského, Bolka I. Opolského a Přemka Stínavského. Boleslav II. se poté vzdal nároku na krakovský trůn, kterého se pomocí Lva Haličského rozhodl zmocnit Vladislav Lokýtek.
Úzká spolupráce Kazimíra s Vladislavem byla také během války proti českému králi Václavu II. Ovšem, na podzim roku 1292 utrpěli porážku a byli zajati. Dne 9. října 1292 byli Kazimír a Vladislav nuceni podepsat mírovou smlouvu a tím se stali vazaly krále Václava II. Kazimír ani Vladislav se nehodlali vzdát svých plánů na získání Malopolska a proto se 6. ledna 1293 v Kališi setkali s Přemyslem II. Velkopolským a arcibiskupem z Hvězdna, Jakubem Świnkou, aby projednali možnost společné akce, k získání města Krakova.
Kazimír byl však 10. června 1294 zabit v bitvě na břehu řeky Bzury, kde po útoku na Lenčice bojoval s litevským knížetem Witenesem. Kazimír nebyl ženatý a nezanechal potomky. Lenčické knížectví tak připadlo Vladislavu I. Lokýtkovi. Místo Kazimírova odpočinku není známo, snad v klášterním kostelem v Tumu u Lenčice.
Vývod z předků
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kazimierz II łęczycki na polské Wikipedii.
Externí odkazy
- (polsky) Kazimír II. Lenčický