Přímá demokracie: Porovnání verzí
m →Polopřímá demokracie: +související článek k vývoji |
(nyní zdařený (?:-) pokus o:-) úpravy, rozšíření, respektující původní verzi jak je možné |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Přímá demokracie''' |
'''Přímá demokracie''' označuje [[demokracie|demokratickou]] [[seznam forem vlády|formu vlády]], ve které je vůle [[lid]]u přímo přenášena do procesu politického rozhodování. V pojetí některých autorů tento termín popisoval státní zřízení [[Polis|antické polis]] jako byly například [[starověké Athény]]. V tomto pojetí jde o protipól [[Zastupitelská demokracie|zastupitelské demokracie]]. |
||
Moderní význam termínu zahrnuje celý soubor tzv. „doplňků“ zastupitelské demokracie, kterými je volič vtažen do procesu politického spolurozhodování.<ref name=florekova>Floreková, Alžběta. Přímá demokracie jako prostředek odstranění demokratického deficitu EU – koncept Heidrun Abromeit. Brno, 2008. Bakalářská práce. Masarykova univerzita v Brně. Vedoucí práce doc. PhDr. Vít Hloušek, Ph.D. Dostupné z [http://is.muni.cz/th/143743/fss_b_a2/Demokraticky_deficit_EU_Florekova.pdf Přímá demokracie jako prostředek].</ref> |
|||
== Charakteristika == |
== Charakteristika == |
||
V pojetí některých autorů (teoretiků) přímá demokracie popisuje zřízení, ve kterém by (pouze) „politický lid“ skrze lidové hlasování (výlučně) rozhodoval o politickém obsahu. Toto zřízení by, podle nich, bylo realizovatelné pouze ve státě s maximálně desítkami tisíc obyvatel[citace?!?], jelikož by se na vládě podílel každý občan přímo a spolurozhodoval by v každém hlasování.<ref>pozn.: jak ale – v praxi – činí Švýcaři, zcela běžně a bez problémů</ref> |
|||
Jiní, v ČR např. Alžběta Floreková, uvádějí, že v moderní zastupitelské liberální demokracii jsou často začleňovány prvky přímé demokracie, jako referendum, přímá volba atd., jde však pouze o doplňky zastupitelské demokracie, které se snaží o vyšší [[Participace|participaci]] občanů.<ref name=florekova /> Podle Florekové má přímá demokracie z pravidla tři efekty, a to za prvé začlenění témat, které vycházejí z požadavků lidu, do politické diskuse, za druhé mohou lidové iniciativy zrychlovat politický rozhodovací proces a za třetí funguje jako efektivní vyjádření nespokojenosti se současným politickým stavem.<ref name=florekova /> |
|||
== Principy přímé demokracie == |
== Principy přímé demokracie == |
||
=== Principy athénské přímé demokracie === |
=== Principy athénské přímé demokracie === |
||
Počátek přímé demokracie je |
Počátek přímé demokracie je možné datovat do 6. století př. n. l., kdy [[Archón|archont]] [[Solón]] zavedl reformy vedoucí k demokratizaci systému. Politické pravomoci byly postupně rozděleny mezi Radu pěti set, Lidový sněm a Porotní soudy. Vrchol athénské demokracie nastal za vlády [[Periklés|Perikla]] v 5. století př. n. l. Athénská přímá demokracie byla vysoce exkluzivní. Na věcech veřejných se podíleli jen svobodní občané mužského pohlaví a určitého věku. Ze čtvrt milionu obyvatel Athén se na politickém rozhodování podílela sotva čtvrtina. Systém athénské přímé demokracie si vynucoval několik podmínek: za prvé existenci otroků, kteří zajišťovali volný čas občanům, kteří ho věnovali věcem veřejným, za druhé odlišné chápání [[Svoboda|svobody]], jíž chápali jako svobodu kolektivní, narozdíl od současného chápání individuální svobody a za třetí vysokou vzdělanost občanů v oboru správy věcí veřejných, [[Rétorika|rétoriky]] apod. Lidový sněm byl vrcholem procesu tvorby politiky, účastnili se ho všichni svobodní občané a drželi určitou míru zákonodárné, výkonné i soudní moci. Rada pěti set fungovala jako procedurální a přípravný výbor sněmu. K ochraně demokracie sloužil tzv. [[ostrakismus]], ve kterém občané rozhodovali, zda nějaký [[demagog]] neohrožuje demokracii. Ostatní soudní záležitosti spravovali Porotní soudy, jež tvořili svobodní občané vybráni losem.<ref name=hlousek>Hloušek, V.; Kopeček, L. ''Demokracie''. Brno: Masarykova univerzita, 2003, 379 s.</ref> |
||
=== Principy moderní přímé demokracie === |
=== Principy moderní přímé demokracie === |
||
V moderních státních zřízeních jde |
V moderních státních zřízeních jde o „doplnění zastupitelské demokracie o prvky přímé demokracie“.<ref name=hlousek /> |
||
Typologie nástrojů moderní přímé demokracie dle [[Helge Batt]]: |
Typologie (některých) nástrojů moderní přímé demokracie (dle [[Helge Batt]]):<ref>pozn.: dělení „pozitivní“, „negativní“ není neutrální označení, proto není (běžně) používáno</ref> |
||
* Pozitivní nástroje:<ref name=florekova /> |
* Pozitivní nástroje:<ref name=florekova /> |
||
# [[Občanský podnět]] |
# [[Občanský podnět]] – nezávazné vyjádření veřejného mínění o navrhovaných zákonech.<ref name=archa>pozn.: zastaralá forma a/nebo zastaralé tematické zúžení, používané v ještě nevyvinutých demokraciích</ref> (viz též [[petice]]) |
||
# [[Referendum]] |
# [[Referendum]] – návrh zákona je předložen k posouzení občanů. |
||
## [[Fakultativní referendum]] (nepovinné, konzultativní): v tomto případě přichází návrh na referendum z Parlamentu, je |
## [[Fakultativní referendum]] (nepovinné, konzultativní): v tomto případě přichází návrh na referendum buď z Parlamentu,<ref name=archa /> nebo je referendum iniciováno voliči (splňuje-li počet jejich hlasů příslušné kvorum pro vypsání tohoto druhu referenda); |
||
## [[Mandatorní referendum]] (povinné, obligatorní): pro případy předepsané zákonem nebo Ústavou (zpravidla pro změny ústavy); |
## [[Mandatorní referendum]] (povinné, obligatorní): pro případy předepsané zákonem nebo Ústavou (zpravidla pro změny ústavy<ref name=archa />); |
||
# [[Lidová iniciativa]] |
# [[Lidová iniciativa]] – umožňuje lidu navrhnout zákon, pokud získají dostatečný počet podpisů občanů a/nebo<ref name=archa /> podporu Parlamentu. Dalšími podobnými iniciativami můžou být tzv. pokyny voličů (jako [[petice]] a [[deputace]]) či všelidová diskuse (nezávazně<ref name=archa /> používána v [[Lidová demokracie|lidových demokraciích]]). |
||
# [[Plebiscit]] |
# [[Plebiscit]] – forma lidového zákonodárství, iniciována a vyhlášena Parlamentem či Vládou<ref name=archa /> [[ad hoc]] |
||
* Negativní nástroje:<ref name=hlousek /> |
* Negativní nástroje:<ref name=hlousek /> |
||
# Lidové veto (ratifikační referendum) |
# Lidové veto (ratifikační referendum) – umožňuje lidu vyjádřit se pro potvrzení přijetí či zamítnutí zákona. Dle působnosti se dělí na lokální a celostátní. |
||
# Odvolatelnost poslanců ([[imperativní mandát]]) |
# Odvolatelnost poslanců ([[imperativní mandát]]) – nepatří do základních rysů přímé demokracie a v praxi<ref>pozn.: některých ještě nevyvinutých demokracích</ref> vedl k deformaci systému a závislosti poslanců. V současnosti se téměř nepoužívá. |
||
Tento, poněkud/příliš zúžený pohled ale opomíjí další podstatné prvky, zejména procesy, které jsou pro vyspělou, moderní demokracii nezbytné.<ref name=dch>viz např. pracovní přehled některých dalších podstatných prvky a zejména procesů na: [http://spojeni.org/d-ch-cs/ spojeni.org/d-ch-cs]</ref> |
|||
== Elektronická přímá demokracie == |
== Elektronická přímá demokracie == |
||
Elektronická přímá demokracie je |
Elektronická (přímá) demokracie je považována za jednu z forem (přímé) demokracie, pro sběr hlasů využívající telekomunikační techniku. Související pojmy jsou [[open source governance]] a [[collaborative governance]]. |
||
Na internetu je dostupná spousta aplikací pro podporu elektronické přímé demokracie, některé z nich jsou sdruženy např. v komunitě metagovernment, další z řady komunit, sloužících pro sdílení standardů a dalších informací o projektech.<ref>[http://www.metagovernment.org/wiki/Cz/Hlavn%C3%AD_str%C3%A1nka metagovernment.org/wiki/cz/hlavní stránky] – stránky [http://metagovernment.org/wiki/ metagovernment.org/wiki] (anglicky) v českém překladu (další překlady německy, španělsky, japonsky)</ref> Dále např. Piráti používají tzv. [[LiquidDemocracy]] a [[LiquidFeedback]]. |
|||
⚫ | Ideál elektronické demokracie (e-demokracie) vznikl při rozvoji [[internet]]u, který nabízí levnou a rychlou informovanost a |
||
⚫ | Ideál elektronické demokracie ([[e-demokracie]]) vznikl při rozvoji [[internet]]u, který nabízí levnou a rychlou informovanost a možnost podpory participace občanů a současně by měl zprostředkovávat komunikaci s poslanci. Nicméně má i řadu kritiků, kteří upozorňují na nebezpečí [[Populismus|populismu]] a manipulace. Přímá e-demokracie „nabízí možnost navrácení athénské formy“, nicméně nepřináší výše zmíněné nutné podmínky pro její fungování.<ref name=hlousek /> |
||
Nezbytné je spojení e-demokracie s demokratickou praxí, která je (pokud už je), zaručena politickými právy občanů<ref>viz např. český překlad politických práv ve Švýcarsku v archivu HzPD'01: [http://vjrott.com/hzpd/01/pore.htm vjrott.com/hzpd/01/pore.htm]</ref> – aby „forma neodvedla od podstaty věci“.<ref>jak pozorovatelé upozorňují pokaždé, když se objeví nové formy komunikace – např. [[Dieter Rucht]], v německé/m veřejné/m diskusi/diskursu.</ref> |
|||
== Přímá demokracie v praxi == |
== Přímá demokracie v praxi == |
||
V [[Evropa|Evropě]], vyjma Švýcarska, proběhlo v letech 1945 až 1995 tři sta celostátních referend. Častými jsou referenda v [[Itálie|Itálii]], [[Irsko|Irsku]] a samozřejmě především ve Švýcarsku.<ref name=hlousek /> |
V [[Evropa|Evropě]], vyjma Švýcarska, proběhlo v letech 1945 až 1995 tři sta celostátních referend. Častými jsou referenda v [[Itálie|Itálii]], [[Irsko|Irsku]] a samozřejmě především ve Švýcarsku.<ref name=hlousek /> Kde probíhají lidová hlasování pravidelně každý třetí měsíc, dnes převážně tzv. „korespondenčí formou“.<ref>čtyři, pět týdnů před hlasovacím termínem dostane každý hlasování oprávněný písemné podklady, které buď pošle poštou, nebo odevzdá osobně</ref><ref name=dch /> |
||
=== Polopřímá demokracie === |
=== Polopřímá demokracie === |
||
{{viz též|Politický systém Švýcarska}} |
{{viz též|Politický systém Švýcarska}} |
||
V současnosti neexistuje žádný stát s přímou demokracií |
V současnosti neexistuje žádný stát s, pohledu teorie ostře vykládanou, přímou demokracií. V praxi, teoreticky viděno, existuje jen kombinace přímé a zastupitelské demokracie s větší převahou přímých prvků v podobě tzv. „[[Polopřímá demokracie|polopřímé demokracie]]“, a to zejména ve [[Švýcarsko|Švýcarsku]], jež je ovšem specifickým výsledkem kontinuity staletého vývoje a tím je někteří autoři považují za prakticky nepřenositelný.<ref name=hlousek />. |
||
Moderní demokracie Švýcarska se vyvíjí od poloviny 19. století, kdy se – po poslední válce, občanské v roce 1947 – Švýcaři rozhodli, neúčastnit se jakýchkoliv válek, ani jiných násilných konfliktů. Praxe moderní švýcarské demokracie je nejen předmětem řady vědeckých rozborů a činnosti renomovaných institutů<ref>mj. např. C2D, ZDA, IEW Uni ZH, Uni SG</ref>, tak zejména i inspiruje řadů hnutí, která se zasazují o více demokracie, včetně demokracie přímé, na lokální a státní úrovní, ale i na úrovni tzv. transnacionální.<ref>např. Mehr Demokratie (viz Externí odkazy)</ref> |
|||
=== Požadavky === |
|||
Např. podle názoru evropského hnutí Direct Democracy Euro-Vizion (DDEV) by polopřímá demokracie měla mít charakter následujících 8 podmínek:{{Fakt/dne|20100314221112}} |
|||
* Ústava musí být přijata výhradně referendem |
* Ústava musí být přijata výhradně referendem |
||
* Zákonodárná a výkonná moc musí být důsledně oddělené a výkonná musí být podřízena zákonodárné |
* Zákonodárná a výkonná moc musí být důsledně oddělené a výkonná musí být podřízena zákonodárné |
||
Řádek 49: | Řádek 60: | ||
== Literatura == |
== Literatura == |
||
* Vít Hloušek, L. Kopeček: ''Demokracie |
* Vít Hloušek, L. Kopeček: ''Demokracie – Teorie, modely, osobnosti, podmínky, nepřátelé a perspektivy'', MU Brno, 2003 |
||
* [[Karel Klíma]]: ''Teorie veřejné moci (vládnutí)''; ASPI, a.s., Praha 2006 |
* [[Karel Klíma]]: ''Teorie veřejné moci (vládnutí)''; ASPI, a.s., Praha 2006 |
||
* Miloš Krejčí: ''Deklarace nezávislosti a Ústava USA'', Otakar II / Praha 2000 |
* Miloš Krejčí: ''Deklarace nezávislosti a Ústava USA'', Otakar II / Praha 2000 |
||
Řádek 68: | Řádek 79: | ||
;další |
;další |
||
* [http://spravedlivi.cz/program/ spravedlivi.cz] – ''Hnutí za spravedlivou společnost (HZSS)'' <!-- ??? --> |
* [http://spravedlivi.cz/program/ spravedlivi.cz] – ''Hnutí za spravedlivou společnost (HZSS)'' <!-- ??? --> |
||
* ... |
|||
== Reference == |
== Reference, poznámky == |
||
<references /> |
<references /> |
||
Verze z 27. 5. 2013, 10:47
Přímá demokracie označuje demokratickou formu vlády, ve které je vůle lidu přímo přenášena do procesu politického rozhodování. V pojetí některých autorů tento termín popisoval státní zřízení antické polis jako byly například starověké Athény. V tomto pojetí jde o protipól zastupitelské demokracie.
Moderní význam termínu zahrnuje celý soubor tzv. „doplňků“ zastupitelské demokracie, kterými je volič vtažen do procesu politického spolurozhodování.[1]
Charakteristika
V pojetí některých autorů (teoretiků) přímá demokracie popisuje zřízení, ve kterém by (pouze) „politický lid“ skrze lidové hlasování (výlučně) rozhodoval o politickém obsahu. Toto zřízení by, podle nich, bylo realizovatelné pouze ve státě s maximálně desítkami tisíc obyvatel[citace?!?], jelikož by se na vládě podílel každý občan přímo a spolurozhodoval by v každém hlasování.[2]
Jiní, v ČR např. Alžběta Floreková, uvádějí, že v moderní zastupitelské liberální demokracii jsou často začleňovány prvky přímé demokracie, jako referendum, přímá volba atd., jde však pouze o doplňky zastupitelské demokracie, které se snaží o vyšší participaci občanů.[1] Podle Florekové má přímá demokracie z pravidla tři efekty, a to za prvé začlenění témat, které vycházejí z požadavků lidu, do politické diskuse, za druhé mohou lidové iniciativy zrychlovat politický rozhodovací proces a za třetí funguje jako efektivní vyjádření nespokojenosti se současným politickým stavem.[1]
Principy přímé demokracie
Principy athénské přímé demokracie
Počátek přímé demokracie je možné datovat do 6. století př. n. l., kdy archont Solón zavedl reformy vedoucí k demokratizaci systému. Politické pravomoci byly postupně rozděleny mezi Radu pěti set, Lidový sněm a Porotní soudy. Vrchol athénské demokracie nastal za vlády Perikla v 5. století př. n. l. Athénská přímá demokracie byla vysoce exkluzivní. Na věcech veřejných se podíleli jen svobodní občané mužského pohlaví a určitého věku. Ze čtvrt milionu obyvatel Athén se na politickém rozhodování podílela sotva čtvrtina. Systém athénské přímé demokracie si vynucoval několik podmínek: za prvé existenci otroků, kteří zajišťovali volný čas občanům, kteří ho věnovali věcem veřejným, za druhé odlišné chápání svobody, jíž chápali jako svobodu kolektivní, narozdíl od současného chápání individuální svobody a za třetí vysokou vzdělanost občanů v oboru správy věcí veřejných, rétoriky apod. Lidový sněm byl vrcholem procesu tvorby politiky, účastnili se ho všichni svobodní občané a drželi určitou míru zákonodárné, výkonné i soudní moci. Rada pěti set fungovala jako procedurální a přípravný výbor sněmu. K ochraně demokracie sloužil tzv. ostrakismus, ve kterém občané rozhodovali, zda nějaký demagog neohrožuje demokracii. Ostatní soudní záležitosti spravovali Porotní soudy, jež tvořili svobodní občané vybráni losem.[3]
Principy moderní přímé demokracie
V moderních státních zřízeních jde o „doplnění zastupitelské demokracie o prvky přímé demokracie“.[3]
Typologie (některých) nástrojů moderní přímé demokracie (dle Helge Batt):[4]
- Pozitivní nástroje:[1]
- Občanský podnět – nezávazné vyjádření veřejného mínění o navrhovaných zákonech.[5] (viz též petice)
- Referendum – návrh zákona je předložen k posouzení občanů.
- Fakultativní referendum (nepovinné, konzultativní): v tomto případě přichází návrh na referendum buď z Parlamentu,[5] nebo je referendum iniciováno voliči (splňuje-li počet jejich hlasů příslušné kvorum pro vypsání tohoto druhu referenda);
- Mandatorní referendum (povinné, obligatorní): pro případy předepsané zákonem nebo Ústavou (zpravidla pro změny ústavy[5]);
- Lidová iniciativa – umožňuje lidu navrhnout zákon, pokud získají dostatečný počet podpisů občanů a/nebo[5] podporu Parlamentu. Dalšími podobnými iniciativami můžou být tzv. pokyny voličů (jako petice a deputace) či všelidová diskuse (nezávazně[5] používána v lidových demokraciích).
- Plebiscit – forma lidového zákonodárství, iniciována a vyhlášena Parlamentem či Vládou[5] ad hoc
- Negativní nástroje:[3]
- Lidové veto (ratifikační referendum) – umožňuje lidu vyjádřit se pro potvrzení přijetí či zamítnutí zákona. Dle působnosti se dělí na lokální a celostátní.
- Odvolatelnost poslanců (imperativní mandát) – nepatří do základních rysů přímé demokracie a v praxi[6] vedl k deformaci systému a závislosti poslanců. V současnosti se téměř nepoužívá.
Tento, poněkud/příliš zúžený pohled ale opomíjí další podstatné prvky, zejména procesy, které jsou pro vyspělou, moderní demokracii nezbytné.[7]
Elektronická přímá demokracie
Elektronická (přímá) demokracie je považována za jednu z forem (přímé) demokracie, pro sběr hlasů využívající telekomunikační techniku. Související pojmy jsou open source governance a collaborative governance.
Na internetu je dostupná spousta aplikací pro podporu elektronické přímé demokracie, některé z nich jsou sdruženy např. v komunitě metagovernment, další z řady komunit, sloužících pro sdílení standardů a dalších informací o projektech.[8] Dále např. Piráti používají tzv. LiquidDemocracy a LiquidFeedback.
Ideál elektronické demokracie (e-demokracie) vznikl při rozvoji internetu, který nabízí levnou a rychlou informovanost a možnost podpory participace občanů a současně by měl zprostředkovávat komunikaci s poslanci. Nicméně má i řadu kritiků, kteří upozorňují na nebezpečí populismu a manipulace. Přímá e-demokracie „nabízí možnost navrácení athénské formy“, nicméně nepřináší výše zmíněné nutné podmínky pro její fungování.[3]
Nezbytné je spojení e-demokracie s demokratickou praxí, která je (pokud už je), zaručena politickými právy občanů[9] – aby „forma neodvedla od podstaty věci“.[10]
Přímá demokracie v praxi
V Evropě, vyjma Švýcarska, proběhlo v letech 1945 až 1995 tři sta celostátních referend. Častými jsou referenda v Itálii, Irsku a samozřejmě především ve Švýcarsku.[3] Kde probíhají lidová hlasování pravidelně každý třetí měsíc, dnes převážně tzv. „korespondenčí formou“.[11][7]
Polopřímá demokracie
V současnosti neexistuje žádný stát s, pohledu teorie ostře vykládanou, přímou demokracií. V praxi, teoreticky viděno, existuje jen kombinace přímé a zastupitelské demokracie s větší převahou přímých prvků v podobě tzv. „polopřímé demokracie“, a to zejména ve Švýcarsku, jež je ovšem specifickým výsledkem kontinuity staletého vývoje a tím je někteří autoři považují za prakticky nepřenositelný.[3].
Moderní demokracie Švýcarska se vyvíjí od poloviny 19. století, kdy se – po poslední válce, občanské v roce 1947 – Švýcaři rozhodli, neúčastnit se jakýchkoliv válek, ani jiných násilných konfliktů. Praxe moderní švýcarské demokracie je nejen předmětem řady vědeckých rozborů a činnosti renomovaných institutů[12], tak zejména i inspiruje řadů hnutí, která se zasazují o více demokracie, včetně demokracie přímé, na lokální a státní úrovní, ale i na úrovni tzv. transnacionální.[13]
Požadavky
Např. podle názoru evropského hnutí Direct Democracy Euro-Vizion (DDEV) by polopřímá demokracie měla mít charakter následujících 8 podmínek:[zdroj?]
- Ústava musí být přijata výhradně referendem
- Zákonodárná a výkonná moc musí být důsledně oddělené a výkonná musí být podřízena zákonodárné
- Volby zastupitelů všech stupňů musí být voleni v jednomandátových obvodech jako fyzické osoby. Volební kandidátky podle stran jsou nepřípustné.
- Volení zastupitelé musí být odvolatelní kdykoli v průběhu svého mandátu, když o tom rozhodnou jejich voliči
- „Prezidenti“ (federace, spolkových států, kantonů, krajů, obcí: primátoři a starostové) všech stupňů musí být voleni přímou volbou občanů
- Občané-voliči musí mít právo vyvolat referendum o jakékoli otázce, zejména v zahraniční politice a obraně)
- Zastupitelé musí pracovat v hranicích svého mandátu, ke kterému se zavázali
- Občané musí být plně-transparentně informováni o rozhodnutích, přijímaných (bez referenda) zastupitelskými orgány
Literatura
- Vít Hloušek, L. Kopeček: Demokracie – Teorie, modely, osobnosti, podmínky, nepřátelé a perspektivy, MU Brno, 2003
- Karel Klíma: Teorie veřejné moci (vládnutí); ASPI, a.s., Praha 2006
- Miloš Krejčí: Deklarace nezávislosti a Ústava USA, Otakar II / Praha 2000
- Milan Valach: Přímá demokracie pro Českou republiku, HzPD, Brno 2004
Externí odkazy
- hnutí/sdružení za více demokracie/za přímou demokraci
- hzpd.cz – české Hnutí za přímou demokracii (HzPD)
- priamademokracia.sk – slovenské hnutí/občanské sdružení Priama demokracia, také OZ PD
- mehr-demokratie.de – německé hnutí/sdružení Mehr Demokratie e.V. (mezi zakladately byl i Jaroslav Langer)
- mehr-demokratie.at – rakouské hnutí/sdružení mehr demokratie!
- instituty IRI
- iandrinstitute.org – Initiative & Referendum Institute (IRI), Dane Waters
- iri-europe.org Initiative and Referendum Institute Europe (IRI-E), Bruno Kaufmann, Andi Gross, Dane Waters a další
- vědecké instituty
- c2d.ch – Centre for Research on Direct Democracy (c2d), Prof. Andreas Auer, Uni Zürich
- zdaarau.ch – Zentrum für Demokratie Aarau / Centre for Democracy Studies (ZDA), Prof. Andreas Auer, Uni Zürich
- další
- spravedlivi.cz – Hnutí za spravedlivou společnost (HZSS)
- ...
Reference, poznámky
- ↑ a b c d Floreková, Alžběta. Přímá demokracie jako prostředek odstranění demokratického deficitu EU – koncept Heidrun Abromeit. Brno, 2008. Bakalářská práce. Masarykova univerzita v Brně. Vedoucí práce doc. PhDr. Vít Hloušek, Ph.D. Dostupné z Přímá demokracie jako prostředek.
- ↑ pozn.: jak ale – v praxi – činí Švýcaři, zcela běžně a bez problémů
- ↑ a b c d e f Hloušek, V.; Kopeček, L. Demokracie. Brno: Masarykova univerzita, 2003, 379 s.
- ↑ pozn.: dělení „pozitivní“, „negativní“ není neutrální označení, proto není (běžně) používáno
- ↑ a b c d e f pozn.: zastaralá forma a/nebo zastaralé tematické zúžení, používané v ještě nevyvinutých demokraciích
- ↑ pozn.: některých ještě nevyvinutých demokracích
- ↑ a b viz např. pracovní přehled některých dalších podstatných prvky a zejména procesů na: spojeni.org/d-ch-cs
- ↑ metagovernment.org/wiki/cz/hlavní stránky – stránky metagovernment.org/wiki (anglicky) v českém překladu (další překlady německy, španělsky, japonsky)
- ↑ viz např. český překlad politických práv ve Švýcarsku v archivu HzPD'01: vjrott.com/hzpd/01/pore.htm
- ↑ jak pozorovatelé upozorňují pokaždé, když se objeví nové formy komunikace – např. Dieter Rucht, v německé/m veřejné/m diskusi/diskursu.
- ↑ čtyři, pět týdnů před hlasovacím termínem dostane každý hlasování oprávněný písemné podklady, které buď pošle poštou, nebo odevzdá osobně
- ↑ mj. např. C2D, ZDA, IEW Uni ZH, Uni SG
- ↑ např. Mehr Demokratie (viz Externí odkazy)