Jaroslav Langer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Tento článek je o českém právníkovi a politologovi. O jiném subjektu pojednává článek Jaroslav Langer (novinář).
Jaroslav Langer
Narození 1918
Československo
Úmrtí 2008 (ve věku 89–90 let)
Bonn
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jaroslav Langer (1918 Československo2008 nebo 2009 Bonn[1][2]) byl česko-německý právník, odbojář, ekonom, politolog, spisovatel a politik.

Život[editovat | editovat zdroj]

V letech 1937–1939 studoval na Právnické fakultě Karlovy univerzity v Praze. Po německé vojenské okupaci ČSR utekl do Polska, kde byl však po vypuknutí druhé světové války zatčen gestapem. Při transportu do koncentračního tábora utekl na Západní Ukrajinu, kde ale po vpádu německé armády v červnu 1941 upadl do zajetí nacistů a jako takový se, podle vlastního líčení, zúčastnil odboje a povstání ve varšavském ghettu, přičemž „zcela drze“ cestoval v uniformě SS.[3]

Po 2. světové válce, v letech 1945–1948 studoval v Praze ekonomii a politické vědy. V roce 1954 se stal členem Svazu spisovatelů, v roce 1962 byl z něj vyloučen, v roce 1967 mu bylo toto členství vráceno. V době pražského jara 1968 byl spoluzakladatelem Společnosti pro lidská práva a členem (ústředního) Přípravného výboru Klubu angažovaných nestraníků, v červenci 1968 vypracoval „Perspektivní program KAN“.

V roce 1969 odešel do exilu, žil se svou ženou v Bonnu, kde v letech 1970–1979 působil jako vědecký pracovník v knihovně Nadace Friedricha Eberta (Friedrich-Ebert-Stiftung, FES).[4] Po svém odchodu do penze, už jako spisovatel na volné noze, napsal mj. knihu Grenzen der Herrschaft: Die Endzeit der Machthierarchien (česky: Meze nadvlády: Soumrak hierarchie moci.), vydanou 1988.

Po listopadu 1989 navzdory své srdeční arytmii (lékař ho zrazoval před cestováním), navštěvoval Prahu a spolupracoval s představiteli Občanského fóra (OF) – mezi nimi s Josefem Mrázkem ze středočeského OF.

Byl členem kuratoria Mehr Demokratie (Více demokracie)[1], hnutí které v roce 1988 pod prvním názvem IDEE spoluzaložil.

Citát[editovat | editovat zdroj]

Na začátku roku 1968 měla KSČ asi půldruhého milionu členů, co odpovídalo asi 13 procentům oprávněných voličů. I kdybychom vycházeli z předpokladu, že celá tato "členská báze" měla skutečný vliv jak na výběr kandidátů do parlamentu tak také na volbu členů Ústředního výboru i politbyra strany (což je ovšem čistá fikce), ani pak by těchto třináct procent nelegitimovalo ani tehdejší moc komunistické partajní centrály nad občany ani nárok strany, být "vedoucí silou ve státě“, který ji přiřkla leninská doktrína "demokratického centralismu". Základní myšlenkou Klubu angažovaných nestraníků, jako občanského politického hnutí pražského jara, bylo postupné vyřazeni této ilegitimní hierarchické nadvlády partajní oligarchie vzrůstajícím počtem nezávislých poslanců v parlamentě a vlastním předparlamentním politickým životem občanské báze. Z jejich horizontálně komunikujících politických klubů měly v budoucnu vycházet nejen impulsy a konkrétní návrhy na řešení společensko-politických problémů, ale také kandidáti na poslanecké mandáty na základě svých prokázaných odborných, tvůrčích a mravních kvalit. Jejich politická práce, vykonaná v komunitě a pro ni, a jejich nezávislost na hierarchicky a centralisticky strukturovaných organizacích, a ne vzestup na žebříčku funkcionářské partajní kariéry, je měla tedy kvalifikovat jako demokratické politiky a ne jako profesionální bojovníky o moc.

—Jaroslav Lager, Co se stalo a jak dál ... K nové československé demokracii, 1990

Publikace[editovat | editovat zdroj]

(chronologicky)

  • Návrh perspektivního programu KAN, Praha, červenec 1968
  • (německy) Zur Technologie der Freiheit, Gesellschaft für Zukunftsfragen, Berlin 1980 (Werkstatthefte für Zukunftsforschung, 18)
  • (německy) Zwanzig Thesen zu neuen politischen Bürgerbewegungen, Köln 1980 (Zentrum für Gruppenstudien und Gemeinwesenarbeit)
  • (německy) Soziale Verteidigung durch Gesellschaftsstrukturen: Ein alternativer Friedensplan, Bonn 1983 (Hrsg.: Klub Alternativer Nonkonformisten KAN, 59 S. (Das KAN-Papier, 2))
  • (německy) Grenzen der Herrschaft: Die Endzeit der Machthierarchien, Opladen 1988 (VS Verlag für Sozialwissenschaften / Westdeutscher Verlag, 334 S., ISBN 3-531-11903-6)
  • Co se stalo a jak dál ... K nové československé demokracii, Bonn / Praha 1990 (dostupné online, s dodatkem: neboli Podněty k dobře možné cestě ve stopách KANu a Pražského jara – s kritikou textu v příloze)
  • Dvacet tezí k novým politickým občanským hnutím, Bonn, září 1991, aktualizovaný a autorizovaný překlad z němčiny (Zwanzig Thesen zu neuen politischen Bürgerbewegungen, 1980)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Mehr Demokratie e.V. : Kuratorium
  2. Informace FES, únor 2012 (příprava publikace o Jaroslavu Langerovi)
  3. „Vzdálen/i od reality" bylo jméno konceptu malých bojovných skupin, které Jaroslav Langer již v sedmdesátých letech vypracoval v zadání Nadace Friedricha Eberta, na základě svých zkušeností ve varšavském ghetu. (v originále: „Von der Wirklichkeit entfernt" war wohl auch das bereits in den siebziger Jahren von Jaroslav Langer im Auftrag der Friedrich-Ebert-Stiftung ausgearbeitete Konzept der kleineren Kampfgruppen, das er aufgrund seiner Erfahrungen im Warschauer Ghetto entwickelt hatte.) Eugenie v. Trütschler Eugenie Trützschler in: Peace Keeping – Die Neue Aufgabe der Soldaten
  4. Jaroslav Langer, knihovna Nadace Friedricha Eberta, Bonn, v legendě k fotografii účastníků konference IALH 1973, (Jaroslav Langer, Bibliothek der Friedrich-Ebert-Stiftung, Bonn, Legende zum Foto der Teinhemer der IALHI-Konferenz 1973)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]