Občanská participace
Občanská participace nebo participace veřejnosti ve společenských vědách odkazuje na různé mechanismy pro veřejnost k vyjadřování názorů – a v ideálním případě k ovlivňování – ohledně politických, ekonomických, manažerských nebo jiných společenských rozhodnutí. Participativní rozhodování se může odehrávat v jakékoli oblasti lidské sociální činnosti, včetně ekonomické (tj . participativní ekonomika), politické (tj . participativní demokracie nebo parpolitnost), managementu (tj . participativní management), kulturní (tj . polykulturalismus) nebo rodinné.
Politika[editovat | editovat zdroj]
Smyslem demokracie je podle Jean-Jacques Rousseaua, aby se občané podíleli na vládě. Proti čisté představě reprezentativní demokracie, kde občané svěří rozhodování zvoleným zástupcům, Rousseau a mnozí další zastávají představu Participativní demokracie, jež se může projevovat například referendy, veřejnou diskusí a podobně.
Městská participace[editovat | editovat zdroj]
Participativní rozpočtování[editovat | editovat zdroj]
Participativní rozpočet je inovativní způsob hospodaření s veřejnými financemi. Radnice vyhradí část peněz pro projekty, které budou iniciovat sami občané. Místní totiž nejlépe vědí co je v jejich okolí potřeba zlepšit. Obyvatelé města tak dostanou příležitost navrhnout, jak peníze využít a hlasováním rozhodnou, který projekt město zrealizuje. Radnice se pro změnu seznámí s problémy občanů a zlepší lepší vztah s veřejností. [1] Mezi prvními v ČR bylo participativního rozpočtování použito v obcích Nelahozeves, Příbor, Pržno a Třanovice v letech 2012-2014. Participativní rozpočtování v České republice podporuje několik organizací, jako je například, Agora Central Europe, Alternativa zdola a Participace 21, kterou zastřešuje společnost Decision 21. Od roku 2015 participativní rozpočtování realizuje několik desítek českých obcí.
Participativní projekty ve městech[editovat | editovat zdroj]
Ve městě je možné zlepšit veřejný prostor pomocí participativních projektů. Jedná se o způsob, jak propojit zainteresovanou veřejnost s experty (architekty, urbanisty a odborníky na dopravu a územní rozvoj), skloubit jejich návrhy s požadavky při zkvalitnění veřejných prostor a uzpůsobit projekt jak z hlediska funkčního designu, tak z hlediska potřeb občanů. Projekt je výsledkem spolupráce veřejnosti, odborníků s možnostmi a prostředky radnice. Radnice umožňuje občanům zapojit se do veřejné debaty, rozhodování o svém okolí a jejím cílem je zdokonalit rozhodovací proces tak, aby změny vedly ke spokojenosti obyvatel, dlouhodobě sloužily svému účelu a celkově umožňovaly rozvíjet své okolí jako harmonického místa k životu. [1]
Školní participace[editovat | editovat zdroj]
Participativní rozpočet na školách je upravenou formou městského participativního rozpočtování. Vedení základní nebo střední školy vyčlení část peněz ze školního rozpočtu. Žáci a studenti vymyslí a navrhnou projekty, které mají zlepšit prostředí nebo atmosféru ve škole. Následně o projektech hlasuje celá škola a vítězný projekt se ve škole bezprostředně zrealizuje. V České republice se participativnímu rozpočtování na základních a středních školách věnuje Participace 21 pod společnosti Decision 21. Název produktu je Pébéčko z anglického “PB - Participatory Budgeting”. První školní participativní rozpočtování se realizovalo v roce 2016 na dvou základních školách v Říčanech. Na jaře 2019 byl realizován pilotní projekt Pébéčka pro střední školy na Gymnáziu K. V. Raise a SOU v Hlinsku. [1] Archivováno 20. 8. 2020 na Wayback Machine. Participaci je možné realizovat také pro konkrétní zaměření a participativní rozpočet upravit výhradně pro technické, ekologické nebo jiné projekty. [2]
Městská školní participace[editovat | editovat zdroj]
Speciálním případem participativního rozpočtování ve městech je proces, kterého se účastní žáci a studenti základních a středních škol, kteří nejen navrhují, co by chtěli v jejich městě zlepšit, ale zároveň koordinují celé participativní rozpočtování. Využijí přitom zkušenosti právě ze školního Pébéčka. V praxi město vyčlení peníze na participativní rozpočet, přizve radu školních parlamentů, která je tvořena zástupci z parlamentů škol přítomné v daném městě. Rada navrhne projekty, které by za peníze chtěla realizovat a následně se o projektech hlasuje. Vítězný projekt se následně realizuje. Pilotní projekt tohoto typu proběhl v Kutné Hoře ve spolupráci s Participací 21. [3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Participation (decision making) na anglické Wikipedii.
- ↑ a b WWW.BENES-MICHL.CZ, Beneš & Michl. Možnosti spolupráce | Participation 21. www.participace21.cz [online]. [cit. 2020-08-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-20.
- ↑ WWW.BENES-MICHL.CZ, Beneš & Michl. Školy | Participation 21. www.participace21.cz [online]. [cit. 2020-08-03]. Dostupné online.
- ↑ WWW.BENES-MICHL.CZ, Beneš & Michl. Žáci navrhli městské projekty za 150 tisíc pro Kutnou Horu. Město realizuje unikátní projekt v České republice | Participation 21. www.participace21.cz [online]. [cit. 2020-08-03]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- (anglicky) Participatory Economics Book Page (Participatory Decision Making)
- (anglicky) "Participatory Learning and Action series" Významný neformální časopis a blog o zkušenostech s participačním učením, rozhodováním a jednáním.
