Stejnokřídlí
 Stejnokřídlí | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (Arthropoda) |
| Podkmen | šestinozí (Hexapoda) |
| Třída | hmyz (Insecta) |
| Podtřída | křídlatí (Pterygota) |
| Řád | stejnokřídlí (Homoptera) L., 1758 |
| bývalé podřády | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Stejnokřídlí (Homoptera) jsou bývalý řád hmyzu, který byl nově zařazen, spolu s plošticemi (Heteroptera), do řádu polokřídlí (Hemiptera). Kdysi byl rozdělen na několik podřádů, ze čtyř podřádů byly učiněny nadčeledi a křísi zůstaly podřádem. Patří mezi ně:
Charakteristika[editovat | editovat zdroj]
Stejnokřídlí mají dva páry křídel, které jsou střechovitě složené nad zadečkem. Živí se sáním rostlinných šťáv na různých místech rostliny (listech,květech, atd..) Často se setkáváme s neotenií, která je spojená s apterií, někteří jedinci jsou proto bezkřídlí. Stejnokřídlí mají na zadečku voskové žlázy.
Všichni stejnokřídlí jsou rostlinní paraziti, kteří se živí sáním rostlinných šťáv. Sáním poškozují rostlinná pletiva a jsou také vektory rostlinných viróz, způsobují proto značné škody v zemědělství. Nevyužitá cukerná složka potravy je vylučována ve formě medovice, kterou se živí mravenci nebo včely.
Mají složité vývojové cykly, zvláště u mšic se setkáváme s heterogonií, jednotlivé generace mají odlišnou stavbu těla, v pohlavním cyklu není vzácností partenogeneze.
Mají proměnu nedokonalou (vajíčko, larva, dospělec) a jejich proměna trvá od 2 dnů do 17 let (některé druhy severoamerických cikád).
Pěnodějky vynikají schopností extrémně dlouhých skoků a zároveň i extrémního přetížení, které při nich dokážou zvládnout.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ SOCHA, Vladimír. Zvířecí olympiáda. OSEL.cz [online]. 30. června 2021. Dostupné online. (česky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu stejnokřídlí na Wikimedia Commons
- Biological Library (česky)
