Tytry: Porovnání verzí
1932 z https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pavl%C3%ADkov&oldid=23058512 ; úvod, nadmořská výška |
Jedná se o doplnění informací o obci, a to z pohledu současného, obyvatelstva, občanské vybavenosti, historie a přírodních podmínek značky: revertováno první editace možné subjektivní formulace možný spam editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - české sídlo |
{{Infobox - české sídlo |
||
| název = Tytry |
|||
| charakter = malá vesnice |
|||
| PSČ = 270 21 |
|||
| obec = [[Pavlíkov]] |
|||
| okres = Rakovník |
|||
| země = [[Čechy]] |
|||
| katastrální území = Tytry |
|||
| rozloha = 3,54 |
|||
| nadmořská výška = 395 |
|||
| počet domů = 31 |
|||
| ⚫ | |||
| kraj = Středočeský |
|||
'''Tytry''' jsou vesnice a [[část obce]] [[Pavlíkov]] v [[Okres Rakovník|okrese Rakovník]] ve [[Středočeský kraj|Středočeském kraji]]. |
|||
| ⚫ | |||
Obec Tytry se nachází ve Středočeském kraji v okrese Rakovník, kde je částí obce Pavlíkov. Tato malebná vesnička se nachází na samém okraji CHKO Křivoklátsko v údolí Tyterského potoka vzdálena asi 10 km jižně od okresního města Rakovník, orientačně potom 60 km od Prahy, Plzně či Karlových Varů. V blízkosti vesnice se také nachází cca 15 km východním směrem hrad Křivoklát, a naopak na západní stranu přibližně 10 km vzdálený hrad Krakovec, který byl posledním místem pobytu mistra Jana Husa před koncilem v Kostnici. |
|||
Tytry tvoří část obce Pavlíkova, pod který spadají další 3 vesnice, a to Chlum, Ryšín a Skřivaň. Celková rozloha městyse Pavlíkov činí 38, 48 km<sup>2</sup> s celkovým počtem 1060 obyvatel, přičemž Pavlíkov tvoří převážnou část obyvatelstva. Velikost katastrálního území Tyter tvoří přibližně 3,54 km<sup>2</sup> v průměrné nadmořské výšce 400 metrů nad mořem. |
|||
| ⚫ | |||
== Obyvatelstvo == |
|||
Největšího počtu obyvatel dosahovala obec v roce 1869, kdy zde trvale žilo 247 obyvatel v 34 domech, avšak postupem času lidé z vesnice začali odcházet. Úbytek obyvatel zasáhla také 1. Světová válka, která připravila vesnici o nejméně 30 obyvatel a v dalších letech se vesnice dále vylidňovala, a tak v roce 1970 zde žilo už pouze 100 občanů, žijících v 27 domech. Po upadnutí komunistického režimu a zrušení místního JZD se zdejší pracující rozhodli vesnici opustit a ve vesnici zůstali už vyloženě místní obyvatelé. Dnes ve vsi žije trvale 48 obyvatel v 31 domech a Tytry slouží podobně jako okolní vesnice hojně k chalupaření. |
|||
== Občanská vybavenost == |
|||
Vesnice jako taková nenabízí příliš občanské vybavenosti, kde by se lidé mohli například shromažďovat, popřípadě si zajít do knihovny. Nachází se zde pouze hasičská zbrojnice, ačkoliv SDH Tytry už několik desítek let spadá pod SDH Skřivaň. Jediným sdružením je zde HS Tetřev Tytry. |
|||
Ve vesnici se nachází dětské hřiště, vybavené skluzavkou a houpačkami. Místní se už od roku 1985 musí obejít také bez obchodu s potravinami. Veškerá základní vybavenost se nachází v 5 kilometrů vzdáleném Pavlíkově, kde se kromě obecního úřadu, knihovny, obchodu se smíšeným zbožím, kulturního domu, fotbalového,workuoutového či víceúčelového hřiště nachází také mateřská škola a I. stupeň základní školy, kterou navštěvuje průměrně 120 dětí. Za zmínku také stojí vybudování areálu fotbalgolfu, který v roce 2023 pořádal v Pavlíkově mistrovství Evropy. |
|||
== Přírodní podmínky == |
|||
Obec se nachází na samém okraji CHKO Křivoklátsko, která svojí rozlohou činí 628 km². Hlavními dřevinami tvořící krásné, hluboké lesy jsou smrk a borovice a z listnatých stromů buk, dub či javor. v lesích se velmi často narazí také na vysokou, spárkatou a černou zvěř. Obcí protéká Tyterský potok, který v minulosti zásobil náhony 4 mlýnů nacházejících se po jeho toku. Potok je dlouhý asi 35 km a vlévá se do řeky Berounky. |
|||
Dominantou obce je park, který je tvořen především vysokými stromy jílovce maďalu a javory. V obci se také nachází 2 rybníky. Jeden v horní části obce, který v minulosti sloužil jako požární nádrž a druhý v dolní části obce. |
|||
== Dopravní infrastruktura == |
|||
Dopravní nabídka do vesnice není moc veliká, jelikož je obec slepou vesnicí. Dopravu zde zajišťuje autobusová společnost Transdev a.s., která sem zajíždí přibližně pětkrát denně a lidé jsou proto odkázání spíše na vlastní dopravu, popřípadě musí polními cestami docházet do sousední vesnic jako Panošího Újezdu, popřípadě Skřivaně, kde je nabídka autobusové dopravy v častějších intervalech. |
|||
== Zajímavosti == |
|||
Ve vesnici se v místním parku nachází pomník padlým v první světové válce, který pochází z roku 1919. Dominuje zde také veliký soukromý statek k němuž náleží 120 hektarů orné půdy, a který v minulosti sloužil jako JZD Tytry a jehož součástí bylo také pohostinství. |
|||
== Původ názvu obce == |
|||
Název vesnice je odvozen ze [[Staročeština|staročeského]] slovesa tytrati (bručet) ve významu ves bručounů. V [[Historický pramen|historických pramenech]] se jméno objevuje ve tvarech: de Tyter (1318, 1382, 1445), Tytry (1584), na Tytřích (1603),<ref name="profous"/> Tyter (1654)<ref name="svoboda"/> nebo Tittrich a Titry (1845).<ref name="profous"/> |
Název vesnice je odvozen ze [[Staročeština|staročeského]] slovesa tytrati (bručet) ve významu ves bručounů. V [[Historický pramen|historických pramenech]] se jméno objevuje ve tvarech: de Tyter (1318, 1382, 1445), Tytry (1584), na Tytřích (1603),<ref name="profous"/> Tyter (1654)<ref name="svoboda"/> nebo Tittrich a Titry (1845).<ref name="profous"/> |
||
== Historie == |
== Historie == |
||
[[ |
Základy obce vysadil pravděpodobně před rokem 1300 jistý Dirtich Špatzman, který sloužil na hradě Křivoklát jako zemský podkomoří a [[první písemná zmínka]] o vesnici tak pochází z roku [[1318]].<ref name="sldb2001" />. Prokazatelná zmínka je však dochována až z roku 1589, kdy usedlost prodává Adam Chotek z Chockova na Plzeňsku, bohužel se však už neví komu. |
||
Z historie stojí za zmínku také Tyterský mlýn, který zde sloužil pro mlynářskou činnost od roku 1620. V roce 1858 ho kupuju do vlastnictví Leopold Hampl ze Všesulova a tento pozemek zůstává ve vlastnictví po 2 generace. V roce 1909 utrpěl mlýn ohromné škody kvůli požáru. I díky tomu se mlýn přestavoval a v roce 1910 se k němu přistavěl parní pohon z naftového lokomobilu. V roce 1914 poté Josef Hampl (syn Leopolda) odchází do 1. světové války a mlýn zůstává jeho manželce Antonii, která mlýn v toce 1924 prodává Josefu Chvojkovi a Julii Fafkové. V roce 1930 má mlýn opět nového majitele, a to Jana Zvěřinu. Od té doby mlýn začal chátrat a v roce 1962 byl zbourán. Na jeho místě byly následně z jeho zbytků vybudovány 3 chaty, které dnes slouží k rekreaci. |
|||
V roce 1932 bylo v obci evidováno družstvo pro rozvod elektrické energie, hostinec „Pod Lípou“, kovář, mlýn, obchod s lahvovým pivem, několik rolníků, 2 obchody se smíšeným zbožím a trafika<ref name="mosse" />. V dobách komunistického režimu zde bylo vytvořeno JZD Tytry s polnostmi o rozloze 800 hektarů. Bylo zde chováno nad 120 kusů mléčného skotu a především zde byl prováděn odchov mladého skotu. |
|||
V roce 1980 se následně staly Tytry součástí Pavlíkova stejně jako obec Skřivaň, Chlum a Ryšín, pod který spadají dodnes. |
|||
| ⚫ | |||
V roce 1932 byly ve vsi evidovány tyto živnosti a obchody: družstvo pro rozvod elektrické energie v Tytrech, hostinec, kovář, mlýn, obchod s lahvovým pivem, rolník, dva obchody se smíšeným zbožím a trafika.<ref name="mosse"/> |
|||
Tytry se nachází v mírně teplém, suchém klimatickém regionu. Z půd zde převládá razantně kambizem a místy se objevuje černozem. Podél potoka se zde vyskytuje také oblast fluvizemě a glejí. Tytry se nachází v údolí, i proto je zde místy velmi vysoká ohroženost půdy erozí. To se i několikrát stalo pro obec osudnou situací, kdy díky vysokým úhrnům srážek byla splavena půda z polí až do vesnice. Dnes jsou západní svahy nad vesnicí obhospodařované jako louky, aby tvořili zábranu před vnikem půdy do vsi. Zemědělci se zde snaží doplňovat kulturní plodiny podsevy a půdoochrannými technologiemi proti erozi. |
|||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
| Řádek 25: | Řádek 55: | ||
<references> |
<references> |
||
<ref name="mosse">{{Citace periodika |
<ref name="mosse">{{Citace periodika |
||
| příjmení = |
|||
| ⚫ | |||
| jméno = |
|||
| titul = |
|||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| strany = 1750 |
|||
| ⚫ | |||
| jazyk = česky, německy |
|||
| url = https://www.pavlikov.cz |
|||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| rok = 1932 |
|||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
<ref name="svoboda">{{Citace monografie |
<ref name="svoboda">{{Citace monografie |
||
Verze z 26. 5. 2024, 21:12
| Tytry | |
|---|---|
.jpg) Kaplička na návsi | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Pavlíkov |
| Okres | Rakovník |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°1′47″ s. š., 13°44′11″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 50 (2021)[1] |
| Katastrální území | Tytry (3,54 km²) |
| Nadmořská výška | 395 m n. m. |
| PSČ | 270 21 |
| Počet domů | 31 (2011)[2] |
  Tytry | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 172456 |
| Kód k. ú. | 772453 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Tytry se nachází ve Středočeském kraji v okrese Rakovník, kde je částí obce Pavlíkov. Tato malebná vesnička se nachází na samém okraji CHKO Křivoklátsko v údolí Tyterského potoka vzdálena asi 10 km jižně od okresního města Rakovník, orientačně potom 60 km od Prahy, Plzně či Karlových Varů. V blízkosti vesnice se také nachází cca 15 km východním směrem hrad Křivoklát, a naopak na západní stranu přibližně 10 km vzdálený hrad Krakovec, který byl posledním místem pobytu mistra Jana Husa před koncilem v Kostnici.
Tytry tvoří část obce Pavlíkova, pod který spadají další 3 vesnice, a to Chlum, Ryšín a Skřivaň. Celková rozloha městyse Pavlíkov činí 38, 48 km2 s celkovým počtem 1060 obyvatel, přičemž Pavlíkov tvoří převážnou část obyvatelstva. Velikost katastrálního území Tyter tvoří přibližně 3,54 km2 v průměrné nadmořské výšce 400 metrů nad mořem.
Obyvatelstvo
Největšího počtu obyvatel dosahovala obec v roce 1869, kdy zde trvale žilo 247 obyvatel v 34 domech, avšak postupem času lidé z vesnice začali odcházet. Úbytek obyvatel zasáhla také 1. Světová válka, která připravila vesnici o nejméně 30 obyvatel a v dalších letech se vesnice dále vylidňovala, a tak v roce 1970 zde žilo už pouze 100 občanů, žijících v 27 domech. Po upadnutí komunistického režimu a zrušení místního JZD se zdejší pracující rozhodli vesnici opustit a ve vesnici zůstali už vyloženě místní obyvatelé. Dnes ve vsi žije trvale 48 obyvatel v 31 domech a Tytry slouží podobně jako okolní vesnice hojně k chalupaření.
Občanská vybavenost
Vesnice jako taková nenabízí příliš občanské vybavenosti, kde by se lidé mohli například shromažďovat, popřípadě si zajít do knihovny. Nachází se zde pouze hasičská zbrojnice, ačkoliv SDH Tytry už několik desítek let spadá pod SDH Skřivaň. Jediným sdružením je zde HS Tetřev Tytry.
Ve vesnici se nachází dětské hřiště, vybavené skluzavkou a houpačkami. Místní se už od roku 1985 musí obejít také bez obchodu s potravinami. Veškerá základní vybavenost se nachází v 5 kilometrů vzdáleném Pavlíkově, kde se kromě obecního úřadu, knihovny, obchodu se smíšeným zbožím, kulturního domu, fotbalového,workuoutového či víceúčelového hřiště nachází také mateřská škola a I. stupeň základní školy, kterou navštěvuje průměrně 120 dětí. Za zmínku také stojí vybudování areálu fotbalgolfu, který v roce 2023 pořádal v Pavlíkově mistrovství Evropy.
Přírodní podmínky
Obec se nachází na samém okraji CHKO Křivoklátsko, která svojí rozlohou činí 628 km². Hlavními dřevinami tvořící krásné, hluboké lesy jsou smrk a borovice a z listnatých stromů buk, dub či javor. v lesích se velmi často narazí také na vysokou, spárkatou a černou zvěř. Obcí protéká Tyterský potok, který v minulosti zásobil náhony 4 mlýnů nacházejících se po jeho toku. Potok je dlouhý asi 35 km a vlévá se do řeky Berounky.
Dominantou obce je park, který je tvořen především vysokými stromy jílovce maďalu a javory. V obci se také nachází 2 rybníky. Jeden v horní části obce, který v minulosti sloužil jako požární nádrž a druhý v dolní části obce.
Dopravní infrastruktura
Dopravní nabídka do vesnice není moc veliká, jelikož je obec slepou vesnicí. Dopravu zde zajišťuje autobusová společnost Transdev a.s., která sem zajíždí přibližně pětkrát denně a lidé jsou proto odkázání spíše na vlastní dopravu, popřípadě musí polními cestami docházet do sousední vesnic jako Panošího Újezdu, popřípadě Skřivaně, kde je nabídka autobusové dopravy v častějších intervalech.
Zajímavosti
Ve vesnici se v místním parku nachází pomník padlým v první světové válce, který pochází z roku 1919. Dominuje zde také veliký soukromý statek k němuž náleží 120 hektarů orné půdy, a který v minulosti sloužil jako JZD Tytry a jehož součástí bylo také pohostinství.
Původ názvu obce
Název vesnice je odvozen ze staročeského slovesa tytrati (bručet) ve významu ves bručounů. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: de Tyter (1318, 1382, 1445), Tytry (1584), na Tytřích (1603),[3] Tyter (1654)[4] nebo Tittrich a Titry (1845).[3]
Historie
Základy obce vysadil pravděpodobně před rokem 1300 jistý Dirtich Špatzman, který sloužil na hradě Křivoklát jako zemský podkomoří a první písemná zmínka o vesnici tak pochází z roku 1318.[5]. Prokazatelná zmínka je však dochována až z roku 1589, kdy usedlost prodává Adam Chotek z Chockova na Plzeňsku, bohužel se však už neví komu.
Z historie stojí za zmínku také Tyterský mlýn, který zde sloužil pro mlynářskou činnost od roku 1620. V roce 1858 ho kupuju do vlastnictví Leopold Hampl ze Všesulova a tento pozemek zůstává ve vlastnictví po 2 generace. V roce 1909 utrpěl mlýn ohromné škody kvůli požáru. I díky tomu se mlýn přestavoval a v roce 1910 se k němu přistavěl parní pohon z naftového lokomobilu. V roce 1914 poté Josef Hampl (syn Leopolda) odchází do 1. světové války a mlýn zůstává jeho manželce Antonii, která mlýn v toce 1924 prodává Josefu Chvojkovi a Julii Fafkové. V roce 1930 má mlýn opět nového majitele, a to Jana Zvěřinu. Od té doby mlýn začal chátrat a v roce 1962 byl zbourán. Na jeho místě byly následně z jeho zbytků vybudovány 3 chaty, které dnes slouží k rekreaci.
V roce 1932 bylo v obci evidováno družstvo pro rozvod elektrické energie, hostinec „Pod Lípou“, kovář, mlýn, obchod s lahvovým pivem, několik rolníků, 2 obchody se smíšeným zbožím a trafika[6]. V dobách komunistického režimu zde bylo vytvořeno JZD Tytry s polnostmi o rozloze 800 hektarů. Bylo zde chováno nad 120 kusů mléčného skotu a především zde byl prováděn odchov mladého skotu.
V roce 1980 se následně staly Tytry součástí Pavlíkova stejně jako obec Skřivaň, Chlum a Ryšín, pod který spadají dodnes.
Půda
Tytry se nachází v mírně teplém, suchém klimatickém regionu. Z půd zde převládá razantně kambizem a místy se objevuje černozem. Podél potoka se zde vyskytuje také oblast fluvizemě a glejí. Tytry se nachází v údolí, i proto je zde místy velmi vysoká ohroženost půdy erozí. To se i několikrát stalo pro obec osudnou situací, kdy díky vysokým úhrnům srážek byla splavena půda z polí až do vesnice. Dnes jsou západní svahy nad vesnicí obhospodařované jako louky, aby tvořili zábranu před vnikem půdy do vsi. Zemědělci se zde snaží doplňovat kulturní plodiny podsevy a půdoochrannými technologiemi proti erozi.
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ a b PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslhttps://mjc.ujc.cas.cz/search.php?where=strana&svazek=IV&heslo=0413o Tytry, s. 412.
- ↑ SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek V. Dodatky. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. Heslo Tytry, s. 287.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 184.
- ↑ Adresář Republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Praha: Rudolf Mosse, 1932, s. 1750. Dostupné online. (česky, německy)
Literatura
- JANÁČ, Marek; TUMLÍŘ, Pavel; HARVALÍK, Milan. Divnopis. Praha: Radioservis, 2006. 214 s. ISBN 80-86212-47-5. Kapitola Tytry, s. 194–195.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tytry na Wikimedia Commons - Tytry v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
