Levoboček: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Dopl
→‎Pojmenování: Doplněn zdroj-citace- #1Lib1Ref
Řádek 16: Řádek 16:
}}</ref>) je původně označení pro nelegitimního potomka šlechtického rodu, nemanželského syna (levobočka), později i každého míšence a v některých jazycích i pro [[Křížení|křížence]], například [[Němčina|německy]] křížený [[Pes domácí|pes]] ''der Bastardhund''.{{Fakt/dne|20100802184741}} V raném středověku původně označení „bastard“ nemělo hanlivý příznak, například [[Vilém I. Dobyvatel|Vilém Normanský]] se tak sám označoval: „Ego Guillelmus, cognomento bastardus“.<ref>Ottův slovník naučný, heslo ''Bastard''</ref>
}}</ref>) je původně označení pro nelegitimního potomka šlechtického rodu, nemanželského syna (levobočka), později i každého míšence a v některých jazycích i pro [[Křížení|křížence]], například [[Němčina|německy]] křížený [[Pes domácí|pes]] ''der Bastardhund''.{{Fakt/dne|20100802184741}} V raném středověku původně označení „bastard“ nemělo hanlivý příznak, například [[Vilém I. Dobyvatel|Vilém Normanský]] se tak sám označoval: „Ego Guillelmus, cognomento bastardus“.<ref>Ottův slovník naučný, heslo ''Bastard''</ref>


Označení „panchart“, bylo do češtiny převzato z [[němčina|německého]] ''Banchart'' („zrozený na lavici“). Hanlivé "parchant" pak vzniklo přesmykem a v současnosti označuje osobu jednání podlého, nemorálního. Kromě toho se dříve používalo slovo „kopřivák“, což vyjadřovalo, že dítě bylo zplozeno „v [[Kopřiva|kopřivách]]“, nikoli v manželském loži (v manželském svazku). Ovšem v [[typografie|typografii]] se slovo „panchart“ nebo „parchant“ (neživ. „parchanty“) používá jako označení pro sazečskou chybu – začíná-li stránka nebo sloupec posledním krátkým řádkem odstavce (tzv. [[sirotek (typografie)|sirotek]]), případně končí-li stránka samostatným nadpisem nebo prvním řádkem odstavce (tzv. vdova).{{Fakt/dne|20110828163605}}
Označení „panchart“, bylo do češtiny převzato z [[němčina|německého]] ''Banchart'' („zrozený na lavici“). Hanlivé "parchant" pak vzniklo přesmykem a v současnosti označuje osobu jednání podlého, nemorálního. Kromě toho se dříve používalo slovo „kopřivák“, což vyjadřovalo, že dítě bylo zplozeno „v [[Kopřiva|kopřivách]]“, nikoli v manželském loži (v manželském svazku). Ovšem v [[typografie|typografii]] se slovo „panchart“ nebo „parchant“ (neživ. „parchanty“) používá jako označení pro sazečskou chybu – začíná-li stránka nebo sloupec posledním krátkým řádkem odstavce (tzv. [[sirotek (typografie)|sirotek]]), případně končí-li stránka samostatným nadpisem nebo prvním řádkem odstavce (tzv. vdova).<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Parchanty - vdova (widow), sirotek (orphan)
| periodikum = www.nabla.cz
| url = https://www.nabla.cz/obsah/cestina/clanky/parchanty-vdova-sirotek.php
| datum přístupu = 2023-05-20
}}</ref>


Archaické označení „sebranec“ ve starší české právní literatuře např. užíval [[Brikcí z Licka]]. Dosud je znám díky novele Zikmunda Wintera ''[[Rozina Sebranec]]'', který dal vzniknout i stejnojmenné divadelní inscenaci a [[Rozina sebranec (film)|filmu]].
Archaické označení „sebranec“ ve starší české právní literatuře např. užíval [[Brikcí z Licka]]. Dosud je znám díky novele Zikmunda Wintera ''[[Rozina Sebranec]]'', který dal vzniknout i stejnojmenné divadelní inscenaci a [[Rozina sebranec (film)|filmu]].

Verze z 20. 5. 2023, 10:53

Levoboček (hanlivě bastard, dříve též panchart[1]) je označení pro nemanželského potomka. Nemanželští synové panovníků byli označováni jako nelegitimní (vlastně v rozporu se zákonem, právem), což v praxi znamenalo, že pokud nebyli přijati za vlastní, neměli dědičné právo na trůn ani pozůstalost. Jako nelegitimní bývají označováni také potomci papežů (zejména v renesanci).

Pojmenování

„Bastard“ (latinsky bastardus, fr. bâtard nejistého původu[2]) je původně označení pro nelegitimního potomka šlechtického rodu, nemanželského syna (levobočka), později i každého míšence a v některých jazycích i pro křížence, například německy křížený pes der Bastardhund.[zdroj⁠?] V raném středověku původně označení „bastard“ nemělo hanlivý příznak, například Vilém Normanský se tak sám označoval: „Ego Guillelmus, cognomento bastardus“.[3]

Označení „panchart“, bylo do češtiny převzato z německého Banchart („zrozený na lavici“). Hanlivé "parchant" pak vzniklo přesmykem a v současnosti označuje osobu jednání podlého, nemorálního. Kromě toho se dříve používalo slovo „kopřivák“, což vyjadřovalo, že dítě bylo zplozeno „v kopřivách“, nikoli v manželském loži (v manželském svazku). Ovšem v typografii se slovo „panchart“ nebo „parchant“ (neživ. „parchanty“) používá jako označení pro sazečskou chybu – začíná-li stránka nebo sloupec posledním krátkým řádkem odstavce (tzv. sirotek), případně končí-li stránka samostatným nadpisem nebo prvním řádkem odstavce (tzv. vdova).[4]

Archaické označení „sebranec“ ve starší české právní literatuře např. užíval Brikcí z Licka. Dosud je znám díky novele Zikmunda Wintera Rozina Sebranec, který dal vzniknout i stejnojmenné divadelní inscenaci a filmu.

Známí levobočci

Odkazy

Reference

  1. PSJČ, SSJČ: heslo bastard a panchart
  2. Nejpravděpodobnější se zdá původ z germánského *banstu- „druhá manželka nižší úrovně“; pochybné se zdá být též uváděný význam „dítě soumarského sedla“ z pozdně lat. bastum (fr. bât) stejně jako původ od gótského *bansti „stodola“. LAGORGETTE, Dominique. Bâtard et fils a putain : du titre à l’insulte : Étude diachronique des insultes par ricochet sur la filiation illégitime (xie-xvie s.)1. Příprava vydání Carole Avignon. Rennes: Presses universitaires de Rennes (Histoire). Dostupné online. ISBN 978-2-7535-5547-1. S. 421–438. (francouzsky) 
  3. Ottův slovník naučný, heslo Bastard
  4. Parchanty - vdova (widow), sirotek (orphan). www.nabla.cz [online]. [cit. 2023-05-20]. Dostupné online. 
  5. Malá československá encyklopedie, heslo Jan Korvín

Externí odkazy