Přeskočit na obsah

Václav Jaromír Picek: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Přejmenování kategorií (viz diskuse)
m opraven odkaz Benátky nad Jizerou 1. okruh pro pěší
značky: revertováno editace z Vizuálního editoru
Řádek 23: Řádek 23:
}}, s. 243-244</ref>
}}, s. 243-244</ref>


Byl redaktorem Pražských novin (od roku 1850 do konce února 1852) a postupně působil jako státní úředník na Smíchově a v Příbrami. V roce 1854 se stal vedoucím okresního úřadu ve [[Zbraslav]]i,<ref>Zbraslavské noviny 8/2008[http://www.mc-zbraslav.cz/o-mestske-casti/zbraslavske-noviny/archiv-/?ftresult_menu=archiv&page=5] {{Wayback|url=http://www.mc-zbraslav.cz/o-mestske-casti/zbraslavske-noviny/archiv-/?ftresult_menu=archiv&page=5 |date=20160305000101 }}, 11/2004[http://www.mc-zbraslav.cz/o-mestske-casti/zbraslavske-noviny/archiv-/?ftresult_menu=archiv&page=7] {{Wayback|url=http://www.mc-zbraslav.cz/o-mestske-casti/zbraslavske-noviny/archiv-/?ftresult_menu=archiv&page=7 |date=20160305000600 }}</ref> v roce 1859 byl v tisku uváděn jako přednosta okresního úřadu ve Zbirově (dnes [[Zbiroh]]).<ref>Živa, 1/1856, s.XV[http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=6424376]</ref>
Byl redaktorem Pražských novin (od roku 1850 do konce února 1852) a postupně působil jako státní úředník na Smíchově a v Příbrami. V roce 1854 se stal vedoucím okresního úřadu ve [[Zbraslav]]i,<ref>Zbraslavské noviny 8/2008[http://www.mc-zbraslav.cz/o-mestske-casti/zbraslavske-noviny/archiv-/?ftresult_menu=archiv&page=5] {{Wayback|url=http://www.mc-zbraslav.cz/o-mestske-casti/zbraslavske-noviny/archiv-/?ftresult_menu=archiv&page=5|date=20160305000101}}, 11/2004[http://www.mc-zbraslav.cz/o-mestske-casti/zbraslavske-noviny/archiv-/?ftresult_menu=archiv&page=7] {{Wayback|url=http://www.mc-zbraslav.cz/o-mestske-casti/zbraslavske-noviny/archiv-/?ftresult_menu=archiv&page=7|date=20160305000600}}</ref> v roce 1859 byl v tisku uváděn jako přednosta okresního úřadu ve Zbirově (dnes [[Zbiroh]]).<ref>Živa, 1/1856, s.XV[http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=6424376]</ref>


V osobním životě vyjadřoval vlastenectví a podporoval vzdělanost (dary knihovnám).<ref>Příklad: Sdružení knihoven ČR 2006, s.29[http://www.sdruk.cz/data/xinha/sdruk/rocenka2006.pdf] {{Wayback|url=http://www.sdruk.cz/data/xinha/sdruk/rocenka2006.pdf |date=20150924095725 }}</ref> Jeho postoje byly konzervativní, nesouhlasil s radikalismem, hájil byrokracii.<ref>Provenio, Knihovna Národního muzea, Picek Václav Jaromír[http://opac.nm.cz/authorities/48206;jsessionid=C3237DAC4E8DB447B42A695CE7756AF3]{{Nedostupný zdroj}}</ref> Jeho stanoviska kritizoval i [[Karel Havlíček Borovský]].<ref>Karel Tůma: Karel Havlíček Borovský (monografie, 1885) s.373-374[http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=2437738&mcp=&s=djvu&author=]</ref>
V osobním životě vyjadřoval vlastenectví a podporoval vzdělanost (dary knihovnám).<ref>Příklad: Sdružení knihoven ČR 2006, s.29[http://www.sdruk.cz/data/xinha/sdruk/rocenka2006.pdf] {{Wayback|url=http://www.sdruk.cz/data/xinha/sdruk/rocenka2006.pdf|date=20150924095725}}</ref> Jeho postoje byly konzervativní, nesouhlasil s radikalismem, hájil byrokracii.<ref>Provenio, Knihovna Národního muzea, Picek Václav Jaromír[http://opac.nm.cz/authorities/48206;jsessionid=C3237DAC4E8DB447B42A695CE7756AF3]{{Nedostupný zdroj}}</ref> Jeho stanoviska kritizoval i [[Karel Havlíček Borovský]].<ref>Karel Tůma: Karel Havlíček Borovský (monografie, 1885) s.373-374[http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=2437738&mcp=&s=djvu&author=]</ref>


V roce 1868 se stal okresním soudcem (předsedou okresního soudu) v Nových Benátkách (dnes [[Benátky nad Jizerou]]),<ref group="p">Ke sloučení Starých a Nových Benátek došlo v r. 1944[http://www.benatky.cz/omeste/historie/] {{Wayback|url=http://www.benatky.cz/omeste/historie/ |date=20150923183455 }}</ref> kde 26. listopadu 1869 zemřel.<ref>Zápis o úmrtí v matrice Benátky nad Jizerou 34, NOZ, s.104 (snímek 105)[http://ebadatelna.soapraha.cz/d/3835/105]</ref> Je pohřben na místním hřbitově.<ref name="benatky" />
V roce 1868 se stal okresním soudcem (předsedou okresního soudu) v Nových Benátkách (dnes [[Benátky nad Jizerou]]),<ref group="p">Ke sloučení Starých a Nových Benátek došlo v r. 1944[http://www.benatky.cz/omeste/historie/] {{Wayback|url=http://www.benatky.cz/omeste/historie/|date=20150923183455}}</ref> kde 26. listopadu 1869 zemřel.<ref>Zápis o úmrtí v matrice Benátky nad Jizerou 34, NOZ, s.104 (snímek 105)[http://ebadatelna.soapraha.cz/d/3835/105]</ref> Je pohřben na místním hřbitově.<ref name="benatky" />


== Dílo ==
== Dílo ==
Řádek 56: Řádek 56:
== Posmrtné ocenění ==
== Posmrtné ocenění ==
České deníky a časopisy (např. [[Národní listy]] a Pražský denník) věnovaly úmrtí Václava Jaromíra Picka životopisné nekrology.<ref>Národní listy, 27.11.1869, s.2[http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=6603575]</ref> <ref name="dennik">Pražský denník, 28.11.1869, s.4[http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=7126862]</ref>
České deníky a časopisy (např. [[Národní listy]] a Pražský denník) věnovaly úmrtí Václava Jaromíra Picka životopisné nekrology.<ref>Národní listy, 27.11.1869, s.2[http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=6603575]</ref> <ref name="dennik">Pražský denník, 28.11.1869, s.4[http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=7126862]</ref>
Václavu Jaromíru Pickovi je dnes věnována část stálé expozice muzea v Benátkách nad Jizerou.<ref>Prezentace muzea Benátky nad Jizerou[http://www.muzeumbenatky.cz/photos/obraz%20prezentace/muzeum2014.pptx] {{Wayback|url=http://www.muzeumbenatky.cz/photos/obraz%20prezentace/muzeum2014.pptx |date=20160304122043 }}</ref> Na místním hřbitově je také zachován jeho náhrobek.<ref name="benatky">Benátky nad Jizerou, 1. okruh pro pěší[http://www.obecjirice.cz/e_download.php?file=data/editor/85cs_2.pdf&original=Ben%C3%A1tky+nad+Jiz.pro+p%C4%9B%C5%A1%C3%AD.pdf]</ref>
Václavu Jaromíru Pickovi je dnes věnována část stálé expozice muzea v Benátkách nad Jizerou.<ref>Prezentace muzea Benátky nad Jizerou[http://www.muzeumbenatky.cz/photos/obraz%20prezentace/muzeum2014.pptx] {{Wayback|url=http://www.muzeumbenatky.cz/photos/obraz%20prezentace/muzeum2014.pptx|date=20160304122043}}</ref> Na místním hřbitově je také zachován jeho náhrobek.<ref name="benatky">Benátky nad Jizerou, 1. okruh pro pěší[https://www.obecjirice.cz/e_download.php?file=data/editor/137cs_2.pdf&original=okruhp%C4%9B%C5%A1%C3%AD.pdf]</ref>
Po básníkovi pojmenovaly ulici (ulice Pickova) obce: Praha - [[Zbraslav]], [[Benátky nad Jizerou]] a [[Mladá Boleslav]].
Po básníkovi pojmenovaly ulici (ulice Pickova) obce: Praha - [[Zbraslav]], [[Benátky nad Jizerou]] a [[Mladá Boleslav]].



Verze z 14. 2. 2023, 11:59

Václav Jaromír Picek
Václav Jaromír Picek
Václav Jaromír Picek
Narození13. listopadu 1812
Svijanský Újezd
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí26. listopadu 1869 (ve věku 57 let)
Benátky nad Jizerou
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
PseudonymPodsvijanský
Povoláníbásník, spisovatel a publicista
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Jaromír Picek (13. listopadu 1812, Svijanský Újezd26. listopadu 1869, Benátky nad Jizerou[1]) byl český básník (povoláním státní úředník a soudce), známý především textem k písni Čechy krásné, Čechy mé.

Život

Václav Jaromír Picek se narodil 13. listopadu 1812 ve Svijanském Újezdě,[p 1] v rodině sedláka Jiřího Picka.[2][p 2] Absolvoval piaristické gymnázium v Mladé Boleslavi (1827-1832), potom v Praze studoval do roku 1838 filozofii a následně práva. V roce 1841 se stal vrchním na liblínském panství. Od roku 1849 nastoupil do státních služeb jako právník. V tomtéž roce také neúspěšně kandidoval na místo poslance zemského sněmu, uvolněné poslancem a knězem Karlem Aloisem Vinařickým.[3]

Byl redaktorem Pražských novin (od roku 1850 do konce února 1852) a postupně působil jako státní úředník na Smíchově a v Příbrami. V roce 1854 se stal vedoucím okresního úřadu ve Zbraslavi,[4] v roce 1859 byl v tisku uváděn jako přednosta okresního úřadu ve Zbirově (dnes Zbiroh).[5]

V osobním životě vyjadřoval vlastenectví a podporoval vzdělanost (dary knihovnám).[6] Jeho postoje byly konzervativní, nesouhlasil s radikalismem, hájil byrokracii.[7] Jeho stanoviska kritizoval i Karel Havlíček Borovský.[8]

V roce 1868 se stal okresním soudcem (předsedou okresního soudu) v Nových Benátkách (dnes Benátky nad Jizerou),[p 3] kde 26. listopadu 1869 zemřel.[9] Je pohřben na místním hřbitově.[10]

Dílo

Václav Jaromír Picek je řazen mezi představitele tzv. ohlasové poezie[11] a je považován za epigona Františka Ladislava Čelakovského; už za života byl kritizován Čelakovským i Havlíčkem. [12] Jeho básně jsou dnes zapomenuty, živé jsou některé texty písní:

Na hudbu Jana Nepomuka Škroupa (bratra Františka Škroupa):

  • Bývali Čechové [19]
  • Pod bezem za bezem
  • Kde vlasť má? Kde domov můj?[p 4]

Napsal dvě veršované divadelní hry (Vilém Rožmberk a Král Vratislav na Moravě), ani jedna však nebyla na divadle uvedena.[13]

Ve své tvorbě užíval též pseudonym Podsvijanský.[14]

Význam díla

Přesně charakterizuje literární význam Václava Jaromíra Picka již v roce 1909 Národní politika; v článku připomínajícím výročí jeho úmrtí je porovnáván s Čelakovským: "Celý zjev Pickův má v naší literatuře význam pouze dokumentární; při životě udržuje ho pouze několik uvedených znárodnělých písní."[15]

Posmrtné ocenění

České deníky a časopisy (např. Národní listy a Pražský denník) věnovaly úmrtí Václava Jaromíra Picka životopisné nekrology.[16] [13] Václavu Jaromíru Pickovi je dnes věnována část stálé expozice muzea v Benátkách nad Jizerou.[17] Na místním hřbitově je také zachován jeho náhrobek.[10] Po básníkovi pojmenovaly ulici (ulice Pickova) obce: Praha - Zbraslav, Benátky nad Jizerou a Mladá Boleslav.

Citát

Nejznámější z díla Václava Jaromíra Picka je úvodní čtyřverší z písně Čechy krásné, Čechy mé (Vlastenské hory) na hudbu Josefa Leopolda Zvonaře:

Čechy krásné, Čechy mé!

Duše má se s touhou pne,

kde ty vaše hory jsou,

zasnoubené s oblohou.

Odkazy

Poznámky

  1. V literatuře je název rodiště uváděn Újezd u Trutnova, v matrikách Augezd (tj. Újezd)
  2. V literatuře se někdy mylně uvádí rok narození 1820. Ten však neodpovídá ani zápisům v matrice narozených, ani údaji o věku v matrice zemřelých.
  3. Ke sloučení Starých a Nových Benátek došlo v r. 1944[1] Archivováno 23. 9. 2015 na Wayback Machine.
  4. V literatuře se někdy mylně uvádí, že se jedná o jinou verzi textu Škroupovy a Tylovy písně, (dnešní hymny ČR). Ve skutečnosti Picekův text zhudebnil bratr Františka Škroupa - Jan Nepomuk[2]

Reference

  1. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  2. Matrika Loukov 06, NOZ, s.6 (snímek 9)[3]
  3. BRABENCOVÁ, Marcela. KONFESE-PROFESE-SPOLEČNOST. KAREL ALOIS VINAŘICKÝ (1803-1869) A JEHO DOBA. [online]. České Budějovice 2012: JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH, PEDAGOGICKÁ FAKULTA, HISTORICKÝ ÚSTAV FILOZOFICKÉ FAKULTY. Dostupné online. , s. 243-244
  4. Zbraslavské noviny 8/2008[4] Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine., 11/2004[5] Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
  5. Živa, 1/1856, s.XV[6]
  6. Příklad: Sdružení knihoven ČR 2006, s.29[7] Archivováno 24. 9. 2015 na Wayback Machine.
  7. Provenio, Knihovna Národního muzea, Picek Václav Jaromír[8][nedostupný zdroj]
  8. Karel Tůma: Karel Havlíček Borovský (monografie, 1885) s.373-374[9]
  9. Zápis o úmrtí v matrice Benátky nad Jizerou 34, NOZ, s.104 (snímek 105)[10]
  10. a b Benátky nad Jizerou, 1. okruh pro pěší[11]
  11. Lecyklopedie, heslo Ohlasová poezie[12]
  12. FIKOCZKOVÁ, Markéta. Čelakovského ohlasy a jejich tradice v poezii 19. století [online]. Brno 2011: Masarykova univerzita Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví. Dostupné online. , s. 36
  13. a b Pražský denník, 28.11.1869, s.4[13]
  14. Plzeňské noviny, 8.12.1869, s.2 (oznámení úmrtí)[14]
  15. Národní politika, 28.11.1909, s.1[15]
  16. Národní listy, 27.11.1869, s.2[16]
  17. Prezentace muzea Benátky nad Jizerou[17] Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.

Externí odkazy