Mentální anorexie: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
upřesnění, přidání důvěryhodných zdrojů
m →‎Odkazy: reference
značka: revertováno
Řádek 141: Řádek 141:


== Odkazy ==
== Odkazy ==

=== Reference ===
<references/>


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===

Verze z 28. 10. 2021, 06:28

Tento článek je o duševní nemoci. O francouzské metalové kapele pojednává článek Anorexia Nervosa (kapela).
Mentální anorexie
Reprodukce fotografií ženy, která se léčila s mentální anorexií. Jednalo se o pacientku doktora Williama Gulla známou pod názvem Miss A. Horní obrázek je z roku 1866 a zachycuje dobu před léčbou, dolní obrázek z roku 1870 po léčbě.
Reprodukce fotografií ženy, která se léčila s mentální anorexií. Jednalo se o pacientku doktora Williama Gulla známou pod názvem Miss A. Horní obrázek je z roku 1866 a zachycuje dobu před léčbou, dolní obrázek z roku 1870 po léčbě.
Klasifikace
MKN-10F50.0, F50.1
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mentální anorexie (latinsky anorexia nervosa, z řečtiny an – zbavení, nedostatek; orexis – chuť) je duševní nemoc spočívající v odmítání potravy a zkreslené představě o svém těle; spolu s bulimií se řadí mezi tzv. poruchy příjmu potravy. Lidé trpící mentální anorexii jsou také většinou obětí poruch osobnosti, které se projeví až když jedinec trpí nějakou duševní poruchou. Typickou poruchou osobnosti spojenou s anorexií je například narcismus. Lidé nemusí trpět přímo narcismem, ale mohou mít tzv. narcistní nerovnováhu, tedy sklony k narcismu. Samotný narcismus se totiž začíná tvořit a rozvíjet v útlém dětství. U jedinců, kteří mají diagnostikovanou duševní poruchu, se mohou začít objevovat znaky poruch osobnosti později, tedy v době, kdy už trpí nějakou duševní poruchou.

Anorexie a mentální anorexie jsou částečně dva odlišné pojmy. Samotná anorexie jako taková je dočasná, většinou krátkodobá ztráta chuti k jídlu, která ale může u každého člověka trvat různou dobu. Tato anorexie se vyskytuje například u jedinců trpící těžkými depresemi nebo jinými psychickými problémy. Anorexie jako taková je tedy dočasná ztráta chuti k jídlu a ne vždy je způsobena psychickými problémy nebo pocitem, že je jedinec obézní a že musí zhubnout.

Mentální anorexie je dlouhodobá psychická nemoc spočívající v odmítání potravy, která ve vážnějších případech končí smrtí. Tuto nemoc spouští většinou tzv. „nárazové impulzy“ psychického původu, jako je například úmrtí v rodině, rozchod s partnerem apod. Mentální anorexie je tedy spojena s nějakým velkým a závažným psychickým problémem, se kterým se jedinec nemůže vyrovnat. Svoje problémy, aniž by je dobře zhodnotil a zanalyzoval, řeší tím, že nejí a odmítá potravu. Mají ji jedinci, kteří mají nějaký závažný psychický problém a „vylívají si ho“ na své postavě, tedy tím, že odmítají potravu a nedodávají tělu potřebné živiny.

Mentální anorexie začíná nejčastěji v pubertě, tedy ve věku mezi 14. a 18. rokem života, ale může se objevit dříve i později. Často začíná jako reakce na nějakou novou životní situaci či událost, se kterou se daný jedinec nedokáže vypořádat (přechod na střední či vysokou školu, rozvod rodičů, úmrtí v rodině apod.).

Pro anorexii je charakteristické snižování hmotnosti úmyslně vyvolané daným jedincem, které vyvolává jednak snižováním příjmu tekutin a potravy, dále zvyšováním energetického výdeje (cvičení), z dalších prostředků jimi využívanými je vyprovokované zvracení, průjmy či užívání anorektik a diuretik.

Anorexií trpí většinou ženy, ale jsou známy i případy, kdy touto nemocí onemocněli muži. Anorexií trpí v mnohých případech dívky ze sportovních a uměleckých škol – dívky chtějí mít výsledky. To však vede někdy až do extrémů, kdy dívka jí vatu, aby zahnala hlad.

Historie

Anorexie není civilizační choroba, záznamy o ní jsou i z dřívějších století. Nezdravé hubnutí bylo posedlostí i císařovny Alžběty Bavorské (1837–1898), známé pod přezdívkou princezna Sissi – její tělesná hmotnost nikdy nepřesáhla 55 kg, držela drastické diety – jedla jen ovoce a pila šťávu ze syrového masa, nosila přehnaně utažené šněrovačky – poté se dokonce do korzetů nechávala zašívat a veškerý volný čas naplňovala sportem; Sissi si údajně nikdy nesedla, ani ve svých pokojích neměla židle, a při hostinách se používala zvláštní klekátka. Brigitte Hammannová, která napsala její životopis, doslova uvádí, že Alžběta Bavorská vykazovala veškeré znaky mentální anorexie. Hmotnost 55 kg, která je uvedena výše, je nejvyšší hmotností, jíž při svých 172 cm dosáhla (většinou se její hmotnost pohybovala mezi 44 a 48 kg). Hmotnost si kontrolovala 3× denně. Tento stav byl zapříčiněn princezniným neuspokojivým manželským a společenským životem, nároky, které na ni byly kladeny, a rovněž i její rodinné předpoklady.

Projevy

Dívka trpící mentální anorexií

Aby se tato porucha dala diagnostikovat, musí být splněná tato kritéria (podle mezinárodní klasifikace nemocí MKN 10):

  • Úbytek hmotnosti (nebo u dětí chybění přírůstku hmotnosti) minimálně o 15 % oproti tělesné hmotnosti normální pro daný věk a výšku nebo BMI index je 17,5 a méně
  • Hmotnost si pacient/pacientka snižuje sám/sama dietami
  • Vnímání sebe sama jako příliš tlusté/tlustého, přetrvávající strach z tloušťky, zkreslených představách o vlastním těle
  • Výrazná porucha hypotalamo-hypofyzo-gonadální osy projevující se u žen amenoreou, u mužů ztráta libida a potence
  • Při vzniku onemocnění před pubertou je tato opožděna či zastavena
  • Nespavost, nesoustředěnost

Primární projevy

Mezi tyto projevy náleží odmítání potravy či v případě nemožnosti odmítnutí (nemoc je často tajena) následné vyzvracení potravy (pokud se opakuje a střídá s přejídáním, jedná se o bulimii), jedním z častých (nikoli zákonitých) projevů je i sklon k extrémnímu sportovnímu nasazení.

Sekundárními projevy

Tyto projevy nejsou dané, nemusí nastat u všech případů !

Kromě mnoha fyzických problémů se objevuje také řada problémů psychických

  • pocity smutku, osamocení, zoufalství, bezmoci, deprese
  • sebevražedné sklony – sklony k sebepoškozování

V extrémních případech může vést porucha příjmu potravy u mentální anorexie a bulimie až ke smrti. Anorexie v těžké formě bývá smrtelná zhruba v 50 %.

Komunity - nebezpečí nebo potřebná pomoc?

Poslední dobou se ve spojení s anorexii vyskytuje i mnoho takzvaných „pro ana“ blogů; tato komunita je poměrně nebezpečná, (nejčastěji) dívky na těchto stránkách získávají podporu a pocit, že dělají správnou věc. Zakládají si svůj web, ve kterém píší své „pokroky“ v cestě za anorexií. Častá hesla jsou například „Anorexie není nemoc, ale životní styl“, „Raději budu mrtvá, než tlustá“.

Internet a sociální sítě však přinesly pro mnoho těch, kdo anorexií trpí, i šanci k uzdravení. Díky sdílení osobních zkušeností se internetem začala šírit Teorie s biologickým základem, kde se nutkání k tomu být konstatně v pohybu, úzkost jíst a strach z přibrání váhy přirovnává k biologickému pudu který se strará o migraci u zvířat. Tato teorie byla již podpořena výzkumem APA [1] či psycholožkou Shan Guisinger[2].

Tabitha Farrar,[3] která sama trpěla mentální anorexií a zotavila se, popisuje: " Vždy jsem věděla, že má porucha příjmu potravy má biologický původ a vysvětlení. Nemohla jsem říct proč, ale věděla jsem, že má potřeba se neustále hýbat, má úzkost okolo samotného aktu jezení jídla a můj strach z nabrání váhy něměly absolutně nic společného s tím, že bych opravdu chtěla být tak hubená nebo bych tolik řešila jak přesně vypadám a jestli to odpovídá nějakému všeobecně přijímanému obrazu krásy. Přirovnávám to k tomu, když žena cítí biologickou touhu mít dítě - připadalo mi to jako něco, co musím udělat, nad čím nemám žádnou kontrolu. Jednoho dne jsem pak narazila na popis migrujících zvířat, který vysvětloval, že nutkání migrovat je biologické. Nedostatek potravy v prostředí vede mozek zvířete k „zapnutí“ migrace. Zvíře cítí nutkání hodně se hýbat a chování které má na starost krmení je mozkem deaktivováno. Je tomu tak proto, že pokud by se zvíře zastavovalo a neustále hledalo potravu, úspěšně by nemigrovalo."

[4]

Vzheledem k tomu, že účel migrace je najít potravu, v kontextu mentální anorexie se z těhto pudů stane začarovaný kruh bez konce vedoucí k vyhladovění, jelikož nenastane žádná změna v prostředí, která by toto 'migrační' chování vypnula. To co tedy může pomoci je trpělivě, rázně, asertivně a s pochopením a doceněním snahy a vnitřního boje někoho, kdo trpí poruchou příjmu potravy, o tomto mechanismu mluvit. To, že pochopí jak jejich mozek funguje jim může zachránit život, jelikož dosavadní metody přijímané zdravotnickým systémem, jako jsou různé podpůrné skupiny užívající 'Guideline Relapse Prevention Anorexia Nervosa'[5] (GRP) mají vysoké procento relapsu (35-40% během 18 měsíců)[6], a celkově relaps ppp má velké riziko (27–70% během 1 roku)[7].

Související jevy

  • Bulimie má s anorexií velmi těsný vztah – velmi často jedna z těchto nemocí vede k druhé či dojde k jejich koexistenci
  • Porušená kontrola impulzů – sklony k sebepoškozování a sebevražedným pokusům, alkoholismus a abuzus drog
  • Sebevražda je druhým nejrozšířenějším důvodem úmrtí (hned za vyčerpáním organismu či jím způsobenou morbiditou)
  • Deprese – lidé trpící anorexií mohou mít často sklony k depresi

Odkazy

Reference

  1. www.apa.org [online]. [cit. 2021-10-12]. Dostupné online. 
  2. Adapted to Famine | Shan Guisinger, Ph.D., Licensed Clinical Psychologist. www.adaptedtofamine.com [online]. [cit. 2021-10-12]. Dostupné online. 
  3. About me [online]. [cit. 2021-10-12]. Dostupné online. 
  4. Tabitha Farrar on Eating Disorder Recovery [online]. 2020-06-02 [cit. 2021-10-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Home. Guideline Relapse Prevention Anorexia Nervosa [online]. [cit. 2021-10-20]. Dostupné online. (nizozemsky) 
  6. BERENDS, Tamara; VAN MEIJEL, Berno; NUGTEREN, Willem. Rate, timing and predictors of relapse in patients with anorexia nervosa following a relapse prevention program: a cohort study. BMC Psychiatry. 2016-09-08, roč. 16, čís. 1, s. 316. PMID: 27608679 PMCID: PMC5017136. Dostupné online [cit. 2021-10-20]. ISSN 1471-244X. DOI 10.1186/s12888-016-1019-y. PMID 27608679. 
  7. KHALSA, Sahib S.; PORTNOFF, Larissa C.; MCCURDY-MCKINNON, Danyale. What happens after treatment? A systematic review of relapse, remission, and recovery in anorexia nervosa. Journal of Eating Disorders. 2017-06-14, roč. 5, čís. 1, s. 20. Dostupné online [cit. 2021-10-20]. ISSN 2050-2974. DOI 10.1186/s40337-017-0145-3. PMID 28630708. 

Externí odkazy

Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.