Haugvicové: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m rv
značka: ruční vrácení zpět
Harold vůbec neakceptuje odůvodnění změn, která sem vkládám, což u wikipedista pokládám za vážné provinění. Asi by ho melo vedení wikipedie usměrnit.
značky: revertováno možný vandalismus odstraněna reference editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 27: Řádek 27:
Haugvicové z Malé Obiše, jejichž rod je doložen od roku 1474 počínaje Matoušem z Haugvic (''Matthäus von Haugwitz''), se rovněž přesunuli do Čech, kde byli v roce 1723 přijati do panského stavu. [[Fridrich Vilém Haugwitz|Bedřich Vilém]] koupil v roce 1752 moravské panství [[Náměšť nad Oslavou (zámek)|Náměšť nad Oslavou]].<ref name="Otto" /> Tam rod sídlil až do roku 1945, kdy mu byl majetek na základě [[Benešovy dekrety|Benešových dekretů]] odebrán. Potomci Haugviců z Náměště žijí v Rakousku, Kanadě, USA a Německu, členové dalších větví potom v Německu.<ref name="Johana">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Jakubcová | jméno = Hana | příjmení2 = Paclík | jméno2 = Jaroslav | příjmení3 = Blažek | jméno3 = Tomáš | titul = Je dcerou hraběte Haugwitze. Dlouhé roky učila uprchlíky | url = https://www.idnes.cz/jihlava/zpravy/rozhovor-s-hrabenkou-haugwitzovou.A160516_2246537_jihlava-zpravy_evs | datum vydání = 2016-05-29 | datum přístupu = 2020-10-20 | vydavatel = Idnes.cz}}</ref>
Haugvicové z Malé Obiše, jejichž rod je doložen od roku 1474 počínaje Matoušem z Haugvic (''Matthäus von Haugwitz''), se rovněž přesunuli do Čech, kde byli v roce 1723 přijati do panského stavu. [[Fridrich Vilém Haugwitz|Bedřich Vilém]] koupil v roce 1752 moravské panství [[Náměšť nad Oslavou (zámek)|Náměšť nad Oslavou]].<ref name="Otto" /> Tam rod sídlil až do roku 1945, kdy mu byl majetek na základě [[Benešovy dekrety|Benešových dekretů]] odebrán. Potomci Haugviců z Náměště žijí v Rakousku, Kanadě, USA a Německu, členové dalších větví potom v Německu.<ref name="Johana">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Jakubcová | jméno = Hana | příjmení2 = Paclík | jméno2 = Jaroslav | příjmení3 = Blažek | jméno3 = Tomáš | titul = Je dcerou hraběte Haugwitze. Dlouhé roky učila uprchlíky | url = https://www.idnes.cz/jihlava/zpravy/rozhovor-s-hrabenkou-haugwitzovou.A160516_2246537_jihlava-zpravy_evs | datum vydání = 2016-05-29 | datum přístupu = 2020-10-20 | vydavatel = Idnes.cz}}</ref>


K náměšťské větvi Haugviců se dle některých novinářů hlásí pražský úředník Svatopluk Haugwitz (česky Haužvic), který je titulován okruhem svých příznivců, jako „kníže von Haugwitz a baron z Biskupitz, vládnoucí kníže rodu“. Ten toto tvrzení (o své příslušnosti k Náměšťské linii rodu) dlouhodobě odmítá a poukazuje na fakt, že Haugwitzové z Náměště n/O. se píší "Haugwitz z Malé Obiše", nikoliv "Haugwitz z Biskupitz". Média dle jeho slov zaměňují z nevedomosti dvě rodové linie Haugwitzů, proto o jeho osobě mylně uvádějí, že je falešný šlechtic. Příslušnost Svatopluka Haugwitze k rodu náměšťských Haugwitzů z Malé Obiše poté zcela oprávněně odmítají historici a genealogové jako neprůkaznou, stejně tak i Johana El-Kalak Haugwitzová, ve Vídni žijící dcera posledního majitele Náměště.
K náměšťské větvi Haugviců se hlásí pražský úředník Svatopluk Haugwitz (rozený Haužvic),<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Jakubcová | jméno = Hana | titul = Pražský úředník tvrdí, že je šlechtic. Nesmysl, kontruje „jeho rod“ | url = https://www.idnes.cz/jihlava/zpravy/svatopluk-haugwitz-o-sobe-tvrdi-ze-je-slechtic.A160216_2225950_jihlava-zpravy_evs | datum vydání = 2016-02-16 | datum přístupu = 2020-10-20 | vydavatel = Idnes.cz}}</ref> který se nechává titulovat jako „''kníže von Haugwitz a baron z Biskupitz, vládnoucí kníže rodu''“ a který založil spolek „Knížecí dům šlechtického rodu von Haugwitz“.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Jakubcová | jméno = Hana | titul = Haugwitz: Historici mě budou poučovat o mém původu? To by bylo smutné | url = https://www.idnes.cz/jihlava/zpravy/rozhovor-se-svatoplukem-haugwitzem.A160217_145040_jihlava-zpravy_evs | datum vydání = 2016-02-20 | datum přístupu = 2020-10-20 | vydavatel = Idnes.cz}}</ref> Děje se tak na základě rodinné tradice, podle které měl být údajným otcem jeho nemanželského předka v otcovské linii, narozeného v roce 1807 v [[Brandýs nad Labem|Brandýse nad Labem]], [[Evžen Vilém Haugwitz]].<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Tituly táhnou. Reportéři ČT našli falešného knížete a barona Svatopluka Haugwitze | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/1981322-tituly-tahnou-reporteri-ct-nasli-falesneho-knizete-a-barona-svatopluka-haugwitze | datum vydání = 2016-12-13 | datum přístupu = 2020-10-20 | vydavatel = Ceskatelevize.cz}}</ref> Příslušnost Svatopluka Haugwitze k rodu však odmítají historici a genealogové jako neprůkaznou,<ref name="Reportéři">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Vondráček | jméno = David | titul = Kníže Prášil | url = https://www.ceskatelevize.cz/porady/1142743803-reporteri-ct/216452801240042/0/45492-knize-prasil/ | datum vydání = 2016-12-12 | datum přístupu = 2020-10-20 | vydavatel = Ceskatelevize.cz}}</ref> stejně tak i [[Johana El-Kalak Haugwitz]]ová, ve Vídni žijící dcera posledního majitele Náměště, a ostatní žijící příslušníci rodu.<ref name="Johana" /> Rovněž titul knížete mu udělil pravoslavný arcibiskup, [[Kryštof (arcibiskup)|vladyka Kryštof]], aniž by k tomu měl oprávnění.<ref name="Reportéři" /><ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Jakubcová | jméno = Hana | titul = Hrál směšné divadlo, tvrdí Johanna Haugwitz o „knížeti“ z radnice Prahy 6 | url = https://www.idnes.cz/jihlava/zpravy/rodine-haugwitzu-se-nelibi-sebeprezentace-svatopluka-haugwitze.A160331_2235915_jihlava-zpravy_evs | datum vydání = 2016-03-31 | datum přístupu = 2020-10-20 | vydavatel = Idnes.cz}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Bajer | jméno = Pavel | titul = Genealog Bořecký: Svatopluk Haugwitz se hlásí k větvi, která vyhynula | url = https://www.jihlavske-listy.cz/clanek19588-genealog-borecky-svatopluk-haugwitz-se-hlasi-k-vetvi-ktera-vyhynula.html | datum vydání = 2016-03-02 | datum přístupu = 2020-10-20 | vydavatel = Jihlavske-listy.cz}}</ref>

Mgr. Svatopluk Haugwitz založil v roce 2008 (na základě rodinné tradice) rodovou instituci „Knížecí dům šlechtického rodu von Haugwitz“, a to za souhlasu devíti zástupců rodových linií Haugwitzů, žijících dnes v ČR . Titul knížete mu církevně potvrdil nejvyšší představitel pravoslavné církve v českych zemích a na Slovensku, metropolita a arcibiskup, vladyka Kryštof.


== Odkazy ==
== Odkazy ==

Verze z 29. 11. 2020, 17:19

Haugvicové
(von Haugwitz)
Erb Haugviců
ZeměLužice a Kladsko, České královstvíČeské království České království, slezská knížectvíslezská knížectví slezská knížectví, Moravské markrabstvíMoravské markrabství Moravské markrabství
Titulybaroni, hrabata
Rok založení1225
Větve roduHaugvicové z Haugvic, Haugvicové z Biskupic, Haugvicové z Malé Obiše, Haugvicové z Lochotína
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Haugvicové (německy Haugwitz) je šlechtický rod původem z Míšeňska, který se rozrostl do více větví. Od středověku jeho příslušníci žili v Sasku, Slezsku, Čechách, na Moravě, v Kladsku, v Lužici a později také ve Východním Prusku. Jsou příbuzní s rodem Rechenbergů.

Historie

Podle rodinných legend pochází Haugvicové z franské šlechty z doby karolínské. Doložený původ rodu je však v oblasti Saska. Prvním doložitelným zástupcem je Seifrid z Haugvic (Sifridus de Hugwitz), který v roce 1225 slíbil 2 kopy platu kapli na hradě v Budyšíně.[1][2] Za původní sídlo Haugviců je pokládána vesnice Haubitz,[3] nynější část města Borna nedaleko Lipska, která je poprvé zmiňována v roce 1350 jako Hugewicz.[4] Ve vzdálenosti 25 kilometrů se nachází vesnice Haubitz, část města Grimma, která je s rodem taktéž spojována.[5]

Od 14. století vzniklo více větví rodu. Haugvicové zůstali v Sasku, kde o nich mizí zprávy v 16. století. Ve 14. století se Haugvicové objevili v severozápadních Čechách, kde se následně vyvinula větev Haugviců z Lochotína. Část Haugviců odešla ze Saska na východ. Z těch, kteří se usadili v Kladsku, vznikla rodová větev Haugviců z Biskupic, kteří svůj přídomek získali podle tamních Biskupic, nynější vesnice Piszkowice u města Kladsko. Později se dostali i na Moravu a do Čech. Další zůstali ve slezských knížectvích, kde se objevila i větev Haugviců z Malé Obiše.[1]

Zámek v Náměšti nad Oslavou

Haugvicové z Malé Obiše, jejichž rod je doložen od roku 1474 počínaje Matoušem z Haugvic (Matthäus von Haugwitz), se rovněž přesunuli do Čech, kde byli v roce 1723 přijati do panského stavu. Bedřich Vilém koupil v roce 1752 moravské panství Náměšť nad Oslavou.[1] Tam rod sídlil až do roku 1945, kdy mu byl majetek na základě Benešových dekretů odebrán. Potomci Haugviců z Náměště žijí v Rakousku, Kanadě, USA a Německu, členové dalších větví potom v Německu.[6]

K náměšťské větvi Haugviců se dle některých novinářů hlásí pražský úředník Svatopluk Haugwitz (česky Haužvic), který je titulován okruhem svých příznivců, jako „kníže von Haugwitz a baron z Biskupitz, vládnoucí kníže rodu“. Ten toto tvrzení (o své příslušnosti k Náměšťské linii rodu) dlouhodobě odmítá a poukazuje na fakt, že Haugwitzové z Náměště n/O. se píší "Haugwitz z Malé Obiše", nikoliv "Haugwitz z Biskupitz". Média dle jeho slov zaměňují z nevedomosti dvě rodové linie Haugwitzů, proto o jeho osobě mylně uvádějí, že je falešný šlechtic. Příslušnost Svatopluka Haugwitze k rodu náměšťských Haugwitzů z Malé Obiše poté zcela oprávněně odmítají historici a genealogové jako neprůkaznou, stejně tak i Johana El-Kalak Haugwitzová, ve Vídni žijící dcera posledního majitele Náměště.

Mgr. Svatopluk Haugwitz založil v roce 2008 (na základě rodinné tradice) rodovou instituci „Knížecí dům šlechtického rodu von Haugwitz“, a to za souhlasu devíti zástupců rodových linií Haugwitzů, žijících dnes v ČR . Titul knížete mu církevně potvrdil nejvyšší představitel pravoslavné církve v českych zemích a na Slovensku, metropolita a arcibiskup, vladyka Kryštof.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Haugwitz na německé Wikipedii.

  1. ↑ a b c Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí : 10. díl Gens – Hedwigia. Praha: J. Otto, 1896. Dostupné online. S. 959–962. 
  2. ↑ Capella sancti Georgii in claustro Budesinensi. Neuen Lausitzischen Magazin. 1858, čís. 35, s. 345. Dostupné online. (latinsky) 
  3. ↑ von Haugwitz [online]. Schlossarchiv.de [cit. 2020-10-20]. Dostupné v archivu. (německy) 
  4. ↑ OT Haubitz mehr [online]. Borna.de [cit. 2020-10-20]. Dostupné online. (německy) 
  5. ↑ Rittergut Haubitz (bei Leipzig) [online]. Architektur-blicklicht.de [cit. 2020-10-20]. Dostupné online. (německy) 
  6. ↑ JAKUBCOVÁ, Hana; PACLÍK, Jaroslav; BLAŽEK, Tomáš. Je dcerou hraběte Haugwitze. Dlouhé roky učila uprchlíky [online]. Idnes.cz, 2016-05-29 [cit. 2020-10-20]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Haugvicové&oldid=19215308“