Přeskočit na obsah

Důl Centrum: Porovnání verzí

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Doplněna citace sborníku Hornická ročenka
Doplěna citace na pojem "závěrné svahy" - zřejmě dotyčný wikirýpal tento pojem v životě neslyšel, protože problematice nerozumí, ale jde o běžný výraz. To budeme odkazovat na každý termín a slovo??? Tyhle msty zhrzených wikyrýpalů nechápu. M.P.
Řádek 13: Řádek 13:
| období těžby = 1888–2016
| období těžby = 1888–2016
}}
}}
'''Důl Centrum''' je uzavřený [[Hnědé uhlí|hnědouhelný]] důl, který nacházel v&nbsp;katastrálním území [[Dolní Jiřetín]] v&nbsp;[[Okres Most|okrese Most]]. Provoz dolu skončil v&nbsp;roce 2016 jako v předposledním{{není ve zdroji}}<ref name="iuhli2"/><ref name="Hornickarocenka2018"/>hnědouhelném dole v&nbsp;Česku.<ref name="seven"/> Některé provozní budovy dolu jsou chráněné jako [[Kulturní památka (Česko)|kulturní památka&nbsp;ČR]].
'''Důl Centrum''' je uzavřený [[Hnědé uhlí|hnědouhelný]] důl, který nacházel v&nbsp;katastrálním území [[Dolní Jiřetín]] v&nbsp;[[Okres Most|okrese Most]]. Provoz dolu skončil v&nbsp;roce 2016 jako v předposledním<ref name="iuhli2"/><ref name="Hornickarocenka2018"/>hnědouhelném dole v&nbsp;Česku.<ref name="seven"/> Některé provozní budovy dolu jsou chráněné jako [[Kulturní památka (Česko)|kulturní památka&nbsp;ČR]].


== Historie ==
== Historie ==
Řádek 22: Řádek 22:
Po roce 1938 se celý [[Mostecká pánev|severočeský hnědouhelný revír]] stal na dobu [[Druhá světová válka|druhé světové války]] součástí Sudetoněmecké důlní akciové společnosti.<ref name="sator1"/> Roku 1953 se prostor dolu rozšířil na 779 hektarů připojením části tzv. volného pole a v&nbsp;roce 1966 byl spojovacím překopem spojen s&nbsp;tehdy uzavřeným Dolem Kolumbus, z&nbsp;něhož se od té doby vytěžené uhlí dopravovalo na Důl Centrum.<ref name="sator2"/>
Po roce 1938 se celý [[Mostecká pánev|severočeský hnědouhelný revír]] stal na dobu [[Druhá světová válka|druhé světové války]] součástí Sudetoněmecké důlní akciové společnosti.<ref name="sator1"/> Roku 1953 se prostor dolu rozšířil na 779 hektarů připojením části tzv. volného pole a v&nbsp;roce 1966 byl spojovacím překopem spojen s&nbsp;tehdy uzavřeným Dolem Kolumbus, z&nbsp;něhož se od té doby vytěžené uhlí dopravovalo na Důl Centrum.<ref name="sator2"/>


V&nbsp;devadesátých letech dvacátého století byl Důl Centrum spolu s&nbsp;[[Důl Kohinoor II|Dolem Kohinoor&nbsp;II]] a lomem Ležáky zařazen do útlumového programu [[Czech Coal|Mostecké uhelné]], která jej převedla na svou společnost Důl Kohinoor. Těžba v&nbsp;Dole Kohinoor skončila v&nbsp;roce 2003 a o&nbsp;rok později jej spolu s&nbsp;lomem Ležáky koupil Palivový kombinát Ústí nad Labem.<ref name="sator1"/> Důl Centrum se tak stal předposledním{{není ve zdroji}}<ref name="iuhli2"/> funkčním hnědouhelným dolem v&nbsp;Česku a těžba v&nbsp;něm skončila v&nbsp;dubnu roku 2016.<ref name="bachorik"/> Těžba měla být ukončena již v&nbsp;roce 2008, ale bylo rozhodnuto o&nbsp;jejím prodloužení. V&nbsp;té době v&nbsp;dole pracovalo asi 300 zaměstnanců a roční produkce dosahovala asi 280 tisíc tun kvalitního uhlí.<ref name="zdarbuh"/> Majitel dolu v&nbsp;té době neúspěšně jednal s&nbsp;[[Vláda České republiky|vládou&nbsp;ČR]] o&nbsp;případné konzervaci dolu, kterou podporovali také starostové okolních obcí.<ref name="hn"/> Důl byl likvidován a jámy dolu byly zasypány zpevněným zásypem z energo[[Sádrovec|sádrovce]]. Jámy dolu proto byly zasypány směsí [[Sádrovec|sádrovce]] a popílku, aby nedocházelo k&nbsp;únikům [[methan]]u na povrch a aby do podzemí nepronikal [[kyslík]], který by mohl způsobit samovznícení uhelné sloje.<ref name="iuhli"/> Část zaměstnanců po uzavření dolu Centrum přešla do [[Lom ČSA|velkolomu ČSA]], kde v hlubinném dole pod závěrnými svahy{{není ve zdroji}} [[Lom ČSA|velkolomu ČSA]] do dubna 2020<ref name="iuhli2"/> těžila [[stěnování]]m<ref name="iuhli3"/> a [[chodbicování]]m část zásob uhlí v&nbsp;bočních svazích lomu.<ref name="bachorik-2020"/> Hlubinný důl pod závěrnými svahy{{není ve zdroji}} [[Lom ČSA|velkolomu ČSA]] byl poslední hlubinný hnědouhelný důl v&nbsp;Česku.<ref name="iuhli2"/><ref name="Hornickarocenka2018"/>
V&nbsp;devadesátých letech dvacátého století byl Důl Centrum spolu s&nbsp;[[Důl Kohinoor II|Dolem Kohinoor&nbsp;II]] a lomem Ležáky zařazen do útlumového programu [[Czech Coal|Mostecké uhelné]], která jej převedla na svou společnost Důl Kohinoor. Těžba v&nbsp;Dole Kohinoor skončila v&nbsp;roce 2003 a o&nbsp;rok později jej spolu s&nbsp;lomem Ležáky koupil Palivový kombinát Ústí nad Labem.<ref name="sator1"/> Důl Centrum se tak stal předposledním{{není ve zdroji}}<ref name="iuhli2"/> funkčním hnědouhelným dolem v&nbsp;Česku a těžba v&nbsp;něm skončila v&nbsp;dubnu roku 2016.<ref name="bachorik"/> Těžba měla být ukončena již v&nbsp;roce 2008, ale bylo rozhodnuto o&nbsp;jejím prodloužení. V&nbsp;té době v&nbsp;dole pracovalo asi 300 zaměstnanců a roční produkce dosahovala asi 280 tisíc tun kvalitního uhlí.<ref name="zdarbuh"/> Majitel dolu v&nbsp;té době neúspěšně jednal s&nbsp;[[Vláda České republiky|vládou&nbsp;ČR]] o&nbsp;případné konzervaci dolu, kterou podporovali také starostové okolních obcí.<ref name="hn"/> Důl byl likvidován a jámy dolu byly zasypány zpevněným zásypem z energo[[Sádrovec|sádrovce]]. Jámy dolu proto byly zasypány směsí [[Sádrovec|sádrovce]] a popílku, aby nedocházelo k&nbsp;únikům [[methan]]u na povrch a aby do podzemí nepronikal [[kyslík]], který by mohl způsobit samovznícení uhelné sloje.<ref name="iuhli"/> Část zaměstnanců po uzavření dolu Centrum přešla do [[Lom ČSA|velkolomu ČSA]], kde v hlubinném dole pod závěrnými svahy<ref name="bail"/> [[Lom ČSA|velkolomu ČSA]] do dubna 2020<ref name="iuhli2"/> těžila [[stěnování]]m<ref name="iuhli3"/> a [[chodbicování]]m část zásob uhlí v&nbsp;bočních svazích lomu.<ref name="bachorik-2020"/> Hlubinný důl pod závěrnými svahy<ref name="bail"/> [[Lom ČSA|velkolomu ČSA]] byl poslední hlubinný hnědouhelný důl v&nbsp;Česku.<ref name="iuhli2"/><ref name="Hornickarocenka2018"/>


== Těžba ==
== Těžba ==
Řádek 141: Řádek 141:
| isbn = ISBN 978-80-7225-463-7
| isbn = ISBN 978-80-7225-463-7
| poznámka = Obsahuje výčet dolů v ČR
| poznámka = Obsahuje výčet dolů v ČR
}}</ref>
<ref name="bail">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Bail
| jméno = Milan
| titul = Optimalizace pro technologie dobývání zásob v bočních závěrných svazích lomu ČSA
| url = https://theses.cz/id/11b0hy/?lang=en
| datum přístupu = 2020-04-28
| vydavatel = VŠB HGF
}}</ref>
}}</ref>
</references>
</references>

Verze z 28. 4. 2020, 19:01

Důl Centrum
Základní údaje
Typ dílahlubinný důl
Těžbahnědé uhlí
Poloha
StátČeskoČesko Česko
KrajÚstecký
OkresMost
ObecHorní Jiřetín
Souřadnice50°33′26,41″ s. š., 13°35′25,2″ v. d.
Důl Centrum
Důl Centrum
Provozní údaje
Období těžby1888–2016
Kód památky51082/5-5910 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Důl Centrum je uzavřený hnědouhelný důl, který nacházel v katastrálním území Dolní Jiřetín v okrese Most. Provoz dolu skončil v roce 2016 jako v předposledním[1][2]hnědouhelném dole v Česku.[3] Některé provozní budovy dolu jsou chráněné jako kulturní památka ČR.

Historie

Důl založila vídeňská Anglo-rakouská banka v roce 1888, kdy byla vyhloubena jáma Centrum I s kruhovým průřezem, průměrem 3,8 metru a hloubkou 166,63 metru. V létě následujícího roku v dole zahájili těžbu, ale protože chyběla třídírna a napojení na železnici, muselo se vytěžené uhlí ukládat v areálu dolu. Roku 1890 nový důl koupila Severočeská uhelná společnost z Mostu.[4]

Provozní budovy dolu se nachází v katastrálním území Dolní Jiřetín, ale jeho dolové pole zasahovalo do katastrálních území Čtrnáct Dvorců, Horní Jiřetín, Černice a Záluží. Sousedními doly byly Důl Radecký otevřený roku 1893 na severovýchodě (později Důl Kolumbus), Důl Julius III v Kopistech a Důl Nejedlý I na jihovýchodě. Jižně od Centra býval velkolom Obránců míru. Roku 1904 byl ukončen provoz v Dole Humboldt I a v roce 1933 uzavřeli z hospodářských důvodů také Důl Humboldt II. Jejich prostory byly připojeny k Dolu Centrum, jehož dobývací prostor tak dosáhl 604 hektarů.[4]

Po roce 1938 se celý severočeský hnědouhelný revír stal na dobu druhé světové války součástí Sudetoněmecké důlní akciové společnosti.[4] Roku 1953 se prostor dolu rozšířil na 779 hektarů připojením části tzv. volného pole a v roce 1966 byl spojovacím překopem spojen s tehdy uzavřeným Dolem Kolumbus, z něhož se od té doby vytěžené uhlí dopravovalo na Důl Centrum.[5]

V devadesátých letech dvacátého století byl Důl Centrum spolu s Dolem Kohinoor II a lomem Ležáky zařazen do útlumového programu Mostecké uhelné, která jej převedla na svou společnost Důl Kohinoor. Těžba v Dole Kohinoor skončila v roce 2003 a o rok později jej spolu s lomem Ležáky koupil Palivový kombinát Ústí nad Labem.[4] Důl Centrum se tak stal předposledním[nenalezeno v uvedeném zdroji][1] funkčním hnědouhelným dolem v Česku a těžba v něm skončila v dubnu roku 2016.[6] Těžba měla být ukončena již v roce 2008, ale bylo rozhodnuto o jejím prodloužení. V té době v dole pracovalo asi 300 zaměstnanců a roční produkce dosahovala asi 280 tisíc tun kvalitního uhlí.[7] Majitel dolu v té době neúspěšně jednal s vládou ČR o případné konzervaci dolu, kterou podporovali také starostové okolních obcí.[8] Důl byl likvidován a jámy dolu byly zasypány zpevněným zásypem z energosádrovce. Jámy dolu proto byly zasypány směsí sádrovce a popílku, aby nedocházelo k únikům methanu na povrch a aby do podzemí nepronikal kyslík, který by mohl způsobit samovznícení uhelné sloje.[9] Část zaměstnanců po uzavření dolu Centrum přešla do velkolomu ČSA, kde v hlubinném dole pod závěrnými svahy[10] velkolomu ČSA do dubna 2020[1] těžila stěnováním[11] a chodbicováním část zásob uhlí v bočních svazích lomu.[12] Hlubinný důl pod závěrnými svahy[10] velkolomu ČSA byl poslední hlubinný hnědouhelný důl v Česku.[1][2]

Těžba

V Dole Centrum se těžilo hnědé uhlí uložené v hlavní sloji rozdělené do tří lávek. Spodní část sloje s mocností tři až čtyři metry tvořila směs uhlí, uhelných jílů, šedých a hnědých jílů. Využívala se pouze k ražení chodeb. Střední část sloje, která byla hlavním předmětem dobývání, je mocná 20–25 metrů. Uhlí v ní obsahovalo průměrně 6,72 % popela, zatímco ve spodní a svrchní části sloje dosahovalo množství popela hodnot 26–29 %. Svrchní část je mocná jeden až dva metry a obsahuje především uhelné jíly s proslojkami uhlí.[5]

Samotná těžba probíhala v různých obdobích řadou dobývacích metod, ke kterým patřily různé druhy komorování a stěnování.[5] K těžbě sloužily jámy Centrum I a Centrum II. Jáma Centrum I (tzv. Stará jáma) dosáhla hloubky 170,13 metru s průměrnou mocností nadloží 141 metrů. Jáma Centrum II začala být hloubena roku 1954 a dosáhla hloubky 173,73 metru. Její průměr byl 5,5 metru a byla vybavena těžním zařízením s dvojetážovými klecemi pro čtyři vozy s objemem 1,32 m³. Mocnost nadloží jámy byla 138 metrů. Roku 1910 byla do hloubky 157,1 metru vyhloubena výdušná jáma XII.[13]

Památková ochrana

Roku 2001 byla část dolu zapsána na seznam kulturních památek.[14] Památkově chráněnými se staly jámová budova a těžní věž C1, jámová budova a těžní věž C2 s oběhem vozů, koupelny a správní budova, povrchové zásobníky včetně technického zařízení (třídírna), strojovna C2 a dílny.[15]

Reference

  1. ↑ a b c d Končí hlubinná těžba v bočních svazích lomu ČSA. iUhli.cz [online]. 2020-04-17 [cit. 2020-04-25]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b [báňský úřad]. [ročenka 2018]. In: Hornická ročenka 2018. Ostrava: Montanex, 2019. Obsahuje výčet dolů v ČR. ISBN ISBN 978-80-7225-463-7.
  3. ↑ Důl Kohinoor a.s. [online]. Sev.en Energy [cit. 2020-04-24]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d Důl Centrum v Dolním Jiřetíně [online]. Historie Litvínovska a okolí, 2011-01-21 [cit. 2018-12-15]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c Důl Centrum v Dolním Jiřetíně. Poslední hnědouhelný důl v ČR [online]. Historie Litvínovska a okolí, 2011-02-21 [cit. 2018-12-15]. Dostupné online. 
  6. ↑ BACHORÍK, Jan. Po téměř 130 letech končí důl Centrum na Mostecku. Horníci uzavírají vstupy do podzemí. Český rozhlas Sever [online]. 2016-12-22 [cit. 2018-12-15]. Dostupné online. 
  7. ↑ Hlubinný důl Centrum kvůli poptávce prodloužil činnost do roku 2012 [online]. zdarbuh.cz, 2009-02-07 [cit. 2018-12-15]. Dostupné online. 
  8. ↑ Stát zvažuje převzetí Dolu Centrum na Mostecku. Těžba pokračovat nebude, Mládek chce důl zakonzervovat. Hospodářské noviny [online]. 2016-05-09 [cit. 2020-04-25]. Dostupné online. 
  9. ↑ Důl Centrum se zasypává speciální hmotou. iUHLI.cz [online]. 2016-11-16 [cit. 2018-12-15]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b BAIL, Milan. Optimalizace pro technologie dobývání zásob v bočních závěrných svazích lomu ČSA [online]. VŠB HGF [cit. 2020-04-28]. Dostupné online. 
  11. ↑ Na Armádě začali se stěnováním. iUhli.cz [online]. 2017-07-03 [cit. 2020-04-25]. Dostupné online. 
  12. ↑ BACHORÍK, Jan. V lomu ČSA na Mostecku skončí přes 200 horníků. Další uplatnění mají těžaři pro zhruba pětinu z nich. Český rozhlas [online]. 2020-04-22 [cit. 2020-04-24]. Dostupné online. 
  13. ↑ Hlavní důlní díla Dolu Centrum [online]. zdarbuh.cz, 2010-01-19 [cit. 2018-12-15]. Dostupné online. 
  14. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-12-15]. Identifikátor záznamu 444564 : Důl Centrum. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  15. ↑ Důl Centrum [online]. Národní památkový ústav [cit. 2018-12-15]. Dostupné online. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Důl_Centrum&oldid=18449559“