Lorenzo Ghiberti: Porovnání verzí
m r2.7.1) (Robot: Přidávám fa:لورنتسو گیبرتی |
m Bot: Odstranění 34 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q208125) |
||
| Řádek 20: | Řádek 20: | ||
[[Kategorie:Muži]] |
[[Kategorie:Muži]] |
||
[[Kategorie:Pohřbení v bazilice Santa Croce ve Florencii]] |
[[Kategorie:Pohřbení v bazilice Santa Croce ve Florencii]] |
||
[[ar:لورنزو جبرتي]] |
|||
[[bg:Лоренцо Гиберти]] |
|||
[[bs:Lorenzo Ghiberti]] |
|||
[[ca:Lorenzo Ghiberti]] |
|||
[[de:Lorenzo Ghiberti]] |
|||
[[el:Λορέντσο Γκιμπέρτι]] |
|||
[[en:Lorenzo Ghiberti]] |
|||
[[eo:Lorenzo Ghiberti]] |
|||
[[es:Lorenzo Ghiberti]] |
|||
[[eu:Lorenzo Ghiberti]] |
|||
[[fa:لورنتسو گیبرتی]] |
|||
[[fi:Lorenzo Ghiberti]] |
|||
[[fr:Lorenzo Ghiberti]] |
|||
[[gl:Lorenzo Ghiberti]] |
|||
[[he:לורנצו גיברטי]] |
|||
[[hr:Lorenzo Ghiberti]] |
|||
[[hu:Lorenzo Ghiberti]] |
|||
[[io:Lorenzo Ghiberti]] |
|||
[[it:Lorenzo Ghiberti]] |
|||
[[ja:ロレンツォ・ギベルティ]] |
|||
[[la:Laurentius Ghiberti]] |
|||
[[nl:Lorenzo Ghiberti]] |
|||
[[no:Lorenzo Ghiberti]] |
|||
[[pl:Lorenzo Ghiberti]] |
|||
[[pt:Lorenzo Ghiberti]] |
|||
[[ro:Lorenzo Ghiberti]] |
|||
[[ru:Гиберти, Лоренцо]] |
|||
[[sh:Lorenzo Ghiberti]] |
|||
[[sr:Лоренцо Гиберти]] |
|||
[[sv:Lorenzo Ghiberti]] |
|||
[[th:ลอเร็นโซ กิเบอร์ติ]] |
|||
[[tr:Lorenzo Ghiberti]] |
|||
[[uk:Лоренцо Гіберті]] |
|||
[[zh:洛伦佐·吉贝尔蒂]] |
|||
Verze z 10. 3. 2013, 12:44
Lorenzo Ghiberti (1378 - 1. prosince 1455 ve Florencii) byl italský renesanční sochař.
Dílo
Ghiberti přivedl lineární gotické vzory umění Florencie do nového rozměru renesance. Ve svých reliéfech a sochách byl inspirován uměním antiky, kterou dokázal napodobit a vyvést se zručností a technickou dovedností. Ve svých reliéfech dosáhl hloubky využitím formálních principů perspektivy.
Florentská raná renesance začala sochařskou soutěží na severní bronzové dveře baptistéria roku 1401, v níž zvítězil Lorenzo Ghiberti (spolu s Filippem Brunelleschim), který reliéfy s náměty ze Starého zákona(obětování Izáka) dokončil roku 1424. V kompozici i v plastickém pojetí navázal na první bronzové dveře Andrey Pisana, ale jejich gotický styl proměnil v renesanční realismus, usilující o plný objem a o výraz životní energie. Zdůraznil přitom krásu pohybu, která vyvolává v lidech nové city a dává jim důstojnoust i půvab.
V letech 1425 - 1452 vytvořil Ghiberti východní dveře baptistéria naproti dómu, jež se staly pýchou města a které Michelangelo Buonarroti nazval Rajskou bránou (v 19. století Rodina inspirovaly k Bráně pekel). Jejich program navrhl humanista Leonardo Bruni, jenž výjevy ze Starého zákona seřadil z hlediska lidského pokroku. Ghiberti zredukoval reliéfy na deset a scény pojal jako perspektivně konstruované plastické obrazy, využil hry světla a stínu. Reliéf jakoby překročil hranici sochařského umění a usiloval o malířské efekty. V živých scénách s početným komparsem se Ghibertimu podařilo vyjádřit italský smysl pro graciézní pohyb a slavnost chvíle. V některých reliéfech zhustil děj do několika epizod, v posledním Šalamounově setkání s královnou ze Saby vytvořil prostorově i časově jednotnou scénu. Rám dveří ozdobil postavičkami v drobných nikách a bustami v medailonech (v jednom umístil autoportrét se signaturou), vnější kamenné orámování motivy toskánské flóry a fauny. Monumentálními bronzovými sochami světců vyplnil Ghiberti výklenky florentského oratoria Or San Michele. Postavou sv. Matouše (1419 - 1422) inspirovanou antickou sochu Sofokla, předjímal dramatičností Donatella a Michelangela, v měkkém zřasení vlněné látky sv. Štěpána (1426), patrona nejbohatšího florentského cechu arte di lana (soukeníci), dosáhl mistrovské dokonalosti.
V posledních letech svého života Ghiberti napsal svůj životopis, který je nejstarším zachovaným životopisem umělce vůbec.